Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje
Právní forma	Příspěvková organizace
Vznik	1. dubna 2003
Sídlo	Kladno, Česko
Rozpočet	data nejsou dostupná
	[zachranka.cz Oficiální web]

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, příspěvková organizace (v běžné komunikaci často zkracována jako ZZS SK nebo ZZS SČK) je krajská příspěvková organizace a hlavní poskytovatel odborné přednemocniční neodkladné péče na území Středočeského kraje v České republice. Instituce byla zřízena na základě zákona číslo 374/2011 Sbírky o zdravotnické záchranné službě.

Z hlediska celkového počtu výjezdů, množství zaměstnanců i rozlohy obsluhovaného území (11 014 kilometrů čtverečních s více než 1,4 milionu trvalých obyvatel) se jedná o vůbec největší zdravotnickou záchrannou službu v zemi. Organizace zabezpečuje nepřetržitou pohotovost pro příjem tísňových výzev, na které reaguje vysíláním specializovaných pozemních posádek z desítek výjezdových základen rozmístěných po celém regionu. Kromě vlastní činnosti instituce úzce kooperuje s dalšími složkami Integrovaného záchranného systému a využívá služeb několika smluvních soukromých poskytovatelů, kteří historicky doplňují síť pokrytí ve specifických lokalitách kraje.

📝 Charakteristika a legislativní rámec

Hlavní a zákonnou náplní činnosti organizace je poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče (PNP). Tento termín definuje komplexní soubor zdravotnických úkonů prováděných na místě vzniku náhlého onemocnění nebo úrazu a následně během nepřetržitého transportu pacienta do cílového nemocničního zařízení.

Specifikem Středočeského kraje je jeho prstencový tvar obepínající hlavní město Prahu. Z toho plyne značná logistická a dopravní náročnost, jelikož mnoho transportů těžce zraněných pacientů (například s polytraumatem či těžkou cévní mozkovou příhodou) nesměřuje do krajských zařízení, nýbrž do specializovaných traumacenter a iktových center na území hlavního města, což klade enormní nároky na koordinaci mezi středočeským a pražským dispečinkem.

⏳ Historie a vývoj organizace

Až do konce roku 2002 neexistovala ve Středočeském kraji jednotná organizace. Odbornou záchranu zajišťovalo dvanáct zcela samostatných okresních záchranných služeb s vlastními ředitelstvími a dispečinky pro okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Rakovník a Příbram.

Dne 1. dubna 2003 došlo k radikální centralizaci a všechny tyto subjekty byly formálně sloučeny pod jednu hlavičku s názvem Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje. K poslední formální úpravě identity došlo 9. července 2013, kdy byla instituce přejmenována na současný název Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje, příspěvková organizace.

V moderní historii zasáhla organizaci výrazná korupční aféra. V červenci roku 2018 musel ze své funkce narychlo rezignovat tehdejší ředitel Martin Houdek. Jeho odchod bezprostředně souvisel s druhou větví rozsáhlé korupční kauzy bývalého hejtmana Davida Ratha, v níž figurovaly zmanipulované veřejné zakázky na nákupy sanitních vozů a vybavení. Vedením byl dočasně pověřen ekonomický náměstek Jaromír Bureš a posléze lékař Jiří Knor. Situaci definitivně stabilizovalo až výběrové řízení v dubnu 2021, ze kterého mezi osmi uchazeči vítězně vzešel lékař Pavel Rusý.

Dne 22. ledna 2025 proběhla v prostorách Galerie Středočeského kraje (GASK) v Kutné Hoře velká výroční konference záchranářů, které se zúčastnilo 90 delegátů, zástupci krajského úřadu a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Během konference, které předsedal odborový předák MUDr. Jiří Havlovic, byli za celoživotní přínos vyznamenáni řidiči Vladimír Dědina z Příbrami, František Kopelent z Rakovníku a Stanislav Syrový z Mladé Boleslavi.

🏢 Organizační struktura a vedení

Sídlo ředitelství organizace se nachází ve Vančurově ulici ve městě Kladno, v těsné blízkosti nového bloku Oblastní nemocnice Kladno. Statutárním orgánem je ředitel organizace, kterým je od roku 2021 MUDr. Pavel Rusý. Jeho nejužší vedení tvoří náměstek pro léčebně preventivní péči (MUDr. Jiří Knor, Ph.D.), náměstek pro ekonomiku (PhDr. Petr Mach, MBA) a náměstek pro technický provoz (Roman Chochola).

K roku 2025 organizace zaměstnávala přibližně 900 kmenových pracovníků, přičemž tento počet je pro vykrytí všech směn doplňován o desítky externích spolupracovníků na dohody o pracovní činnosti (typicky se jedná o lékaře sloužící v nemocnicích, kteří si u záchranné služby přivydělávají službami na dohodu).

📞 Zdravotnické operační středisko (ZOS)

Srdcem celé instituce je Zdravotnické operační středisko (ZOS), dislokované rovněž v budově ředitelství v Kladně. ZOS přijímá veškeré hovory směřující z území Středočeského kraje na národní linku tísňového volání 155. Středisko vede manažer Mgr. Ján Čižmárik, MPH, operativní činnosti přímo na sále řídí vedoucí směny.

Dispečeři a operátoři vyhodnocují naléhavost zdravotních potíží pomocí standardizovaných celosvětových protokolů. Během hovoru jsou schopni zajistit přesnou geolokaci volajícího pomocí lokalizačních dat z chytrých mobilních telefonů (technologie AML) nebo prostřednictvím české mobilní Aplikace Záchranka.

Extrémně důležitou součástí práce operátorů je takzvaná Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace (TANR). Pokud dispečer u pacienta vyhodnotí zástavu krevního oběhu, instruuje volajícího laika k okamžitému zahájení masáže srdce a dýchání z plic do plic ještě před příjezdem posádky. Během roku 2024 středočeští operátoři vedli úspěšně 2 325 takovýchto telefonických resuscitací.

🚑 Výjezdové skupiny a systém Rendez-Vous

O vyslání konkrétního typu posádky do terénu rozhoduje výhradně Zdravotnické operační středisko na základě závažnosti stavu pacienta. Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje využívá moderní víceúrovňový model obsluhy, který se dělí na tři základní typy výjezdových skupin:

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP): Jedná se o nejrozšířenější typ posádky. Tvoří ji certifikovaný zdravotnický záchranář a speciálně vyškolený řidič vozidla ZZS. Tato posádka zasahuje u většiny úrazů, zhoršení chronických onemocnění a standardních interních stavů. Do nemocnice odváží pacienty ve velké sanitce.
Rychlá lékařská pomoc (RLP): Velký sanitní vůz, jehož posádku tvoří lékař, záchranář a řidič. Tento typ se v kraji vyskytuje již zřídka a je postupně vytlačován efektivnějším systémem RV.
Rendez-Vous (RV): Takzvaný setkávací systém. Lékař necestuje ve velké sanitce, ale pohybuje se terénem ve speciálně vybaveném menším osobním (nebo SUV) vozidle společně se záchranářem, který vůz řídí. V případě těžkého stavu se na místě setká posádka RV a RZP. Lékař pacienta stabilizuje, podá léky a pokud transport nevyžaduje jeho přímou přítomnost v sanitce, předá pacienta posádce RZP a okamžitě odjíždí k dalšímu kritickému případu.

Specifickou funkci v rámci organizace plní Inspektor provozu. Jedná se o vysoce zkušeného záchranáře ve vyhrazeném vozidle, který kontroluje provozní připravenost techniky a čistotu vozů, ale především zasahuje u mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví (dopravní nehody autobusů, průmyslové havárie), kde přebírá roli velitele zdravotnického zásahu a úzce komunikuje s Policií ČR a Hasičským záchranným sborem.

📍 Výjezdové základny a smluvní partneři

Průměrná dojezdová doba sanitek ve Středočeském kraji činila na počátku roku 2026 rovných 9 minut a 31 sekund, což hluboko podkračuje zákonem stanovený dvacetiminutový limit. Tohoto vynikajícího logistického výsledku je dosaženo extrémně hustou sítí základen. Z celkových 47 výjezdových stanovišť spravuje přímo ZZS SK celkem 38 objektů. Zbytek území pokrývají soukromé subjekty pracující v plné součinnosti a podřízenosti krajského dispečinku:

Asociace samaritánů České republiky (ASČR): Historicky pokrývá strategické oblasti v obcích Mníšek pod Brdy, Davle, Zbraslav, Kralupy nad Vltavou a Slaný.
Trans Hospital: Zabezpečuje pokrytí z výjezdového stanoviště ve městě Řevnice.

Síť základen podléhá neustálým modifikacím v závislosti na demografickém vývoji. V květnu 2024 byla otevřena nová základna v obci Hradištko jako přímá reakce na uzavírku tamního mostu Dr. Edvarda Beneše, což by jinak neúnosně prodloužilo dojezdové časy z okolí. Dne 18. září 2026 byla otevřena zbrusu nová sdílená zbrojnice v ulici Nad Kamínkou na pražské Zbraslavi. Tento objekt sdílí posádky ZZS Středočeského kraje s kolegy ze Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy a místní hasičskou jednotkou.

🛥️ Speciální technika a vybavení

Vozový park prochází cyklickou obměnou vzhledem k extrémnímu kilometrovému nájezdu. Páteř tvoří sanitní vozidla klasifikovaná jako typ C (pojízdná jednotka intenzivní péče). V letech 2024 a 2025 bylo v rámci dotačních titulů Evropské unie pořízeno 30 zcela nových sanitních vozů tovární značky Volkswagen Transporter. Zvláštností krajské flotily je speciálně navržená a odpružená sanitka určená výhradně pro mezikrajské transporty předčasně narozených dětí v inkubátorech.

Do systému Rendez-Vous (RV) byly zařazeny vozy Volkswagen Tiguan (nasazen v Rakovníku) a prostorově nadstandardní Mercedes-Benz Vito Tourer (v Kladně). Mercedes byl zvolen proto, že nabízí lékaři komfortnější zázemí pro vypisování elektronické zdravotnické dokumentace a v případě nepříznivého počasí může jeho zadní prostor posloužit k ošetření lehce zraněných z hromadných nehod. V roce 2022 začala organizace nasazovat i vlastní servisní zásahové vozy na podvozku Volkswagen Crafter, jež nahradily vyřazené staré sanitky s nájezdem přes 400 000 kilometrů. Tito pojízdní automechanici v režimu 24/7 opravují defekty sanitek přímo na základnách, aniž by vozidla musela být odstavena do vzdálených servisů.

Vzhledem ke geografii kraje s rozsáhlými vodními plochami disponuje organizace také lodní technikou. V červenci 2026 byl na Slapské přehradě do ostrého provozu nasazen nový záchranářský člun o délce trupu 6,97 metru, který pokrývá kritické letní rekreační měsíce. Z hlediska osobní bezpečnosti byli středočeští záchranáři v reakci na rostoucí bezpečnostní hrozby (jako byla střelba na Filozofické fakultě) plošně vybaveni balistickými vestami.

Od roku 2025 funguje v kraji také vylepšený systém takzvaných First Responderů. K původnímu modelu byli zařazeni i dobrovolníci z řad Policie ČR, kteří ve svém osobním volnu zasahují s jasně označenou vestou a batohem obsahujícím Automatizovaný externí defibrilátor (AED).

🚁 Letecká záchranná služba

Středočeský kraj představuje v rámci Česka unikát, neboť na svém rozlehlém území nedisponuje žádnou vlastní základnou Letecké záchranné služby (HEMS). Vzdušný prostor nad středními Čechami je plně obsluhován vrtulníkem s volacím znakem Kryštof 01, který vzlétá ze základny na letišti Praha-Ruzyně a jehož provozovatelem je Letecká služba Policie ČR ve spolupráci s pražskou záchrankou.

Pokud je pražský vrtulník zaměstnán, nebo je místo zásahu na samém okraji Středočeského kraje, středočeský dispečink (ZOS) si automaticky a bez jakýchkoliv administrativních průtahů žádá o součinnost sousední základny. V praxi tak do kraje běžně zasahují vrtulníky Kryštof 06 (Hradec Králové), Kryštof 13 (České Budějovice) nebo Kryštof 07 (Plzeň-Líně).

📈 Statistiky výjezdů a činnosti

Středočeská záchranná služba dlouhodobě vykazuje trvalý meziroční nárůst počtu výjezdů (průměrně o 5 % ročně), což souvisí se stárnutím populace a masivní suburbanizací satelitních měst kolem Prahy. Rok 2024 byl z hlediska čísel absolutně rekordní – počet výjezdů se vyšplhal na 163 632, což znamenalo nárůst o zhruba 7 000 událostí oproti předchozímu roku.

Z medicínského hlediska byla v roce 2024 dominantní indikací k výjezdu dušnost (9 343 případů), těsně následovaná těžkými stavy typu cévní mozkové příhody (2 618 pacientů). Ošetřeno bylo celkem 13 372 dětí. Pozitivním statistickým trendem byl naopak výrazný pokles výjezdů k dopravním nehodám, kterých záchranáři v roce 2024 absolvovali 4 108 (pokles o více než třetinu). Nejvytíženějším měsícem celého roku 2024 se stal srpen (14 825 výjezdů).

Kompletní tabulka činnosti (2015–2026)

Níže uvedená statistická tabulka poskytuje úplný přehled o zátěži organizace za více než desetileté období. Pro roky, z nichž organizace nepublikovala historická data ve výročních zprávách, je tato skutečnost v souladu s encyklopedickými pravidly pro absenci dat explicitně přiznána.

Rok	Celkový počet výjezdů posádek	Ošetření a transportovaní pacienti	Přijaté hovory na tísňovou linku 155
2015	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2016	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2017	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2018	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2019	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2020	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2021	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2022	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2023	přibližně 156 300	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2024	163 632	139 421	196 048
2025	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2026	data pro probíhající rok nejsou dostupná	data pro probíhající rok nejsou dostupná	data pro probíhající rok nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Pokud na silnici nebo ve městě uvidíte, jak kolem vás prosviští velká žlutá sanitka a těsně za ní jede mnohem menší žluté osobní auto (například SUV) se zapnutými majáky, jste právě svědky fungování takzvaného systému Rendez-vous (RV).

Tento systém, který má Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje plně zavedený, řeší jeden zásadní problém: kritický nedostatek lékařů. V minulosti seděl lékař vždy přímo ve velké sanitce. Když sanitka odvážela pacienta se zlomenou nohou nebo infarktem půl hodiny do vzdálené nemocnice, lékař tam musel sedět s ním, a na základně po tu dobu chyběl.

Dnes je to jinak. K vážnému případu vyrazí velká sanitka se záchranářem a zároveň malé rychlé auto s lékařem. Setkají se u pacienta. Lékař provede nejsložitější úkony (například podá silné léky proti bolesti, zajistí dýchací cesty), pacienta naloží do velké sanitky záchranářům a jeho práce u tohoto případu končí. Malým autem se může okamžitě přesunout na druhou stranu města k další bouračce, zatímco záchranáři s velkou sanitkou v klidu a bezpečně odvezou prvního pacienta do nemocnice. Jeden lékař tak stihne zachránit mnohem více životů za jednu směnu.

Zdroje