ZKL Brno
| ZKL Brno | |
|---|---|
| Liga | Československá hokejová liga |
| Kapacita | 10 200 (po zastřešení) |
| Město | Brno |
| Barvy | modrá a bílá |
| Trenér | Vladimír Bouzek, Jaroslav Jiřík |
ZKL Brno (celým názvem Tělovýchovná jednota Závody kuličkových ložisek Brno) byl československý klub ledního hokeje, který pod tímto názvem působil v letech 1962 až 1976. Jedná se o historicky nejúspěšnější éru brněnského hokeje, která navázala na základy položené týmem Rudá hvězda Brno. ZKL Brno je přímým předchůdcem dnešního klubu HC Kometa Brno.
Pod hlavičkou strojírenského podniku ZKL získal klub čtyři tituly mistra Československa v řadě (1963–1966) a společně s tituly z éry Rudé hvězdy tak završil unikátní sérii jedenácti mistrovských titulů během dvanácti let. Kromě domácí dominance byl klub v 60. letech absolutní špičkou v Evropě, když třikrát po sobě vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ).
Období ZKL Brno je charakteristické postupným přerodem týmu. Zpočátku těžil z "zlaté generace" 50. let (Vlastimil Bubník, Bronislav Danda), později otěže přebírala nová generace vedená Josefem Černým, Jaroslavem Jiříkem a Richardem Fardou. Byla to také éra, kdy došlo k legendárnímu zastřešení stadionu Za Lužánkami, což proměnilo atmosféru brněnských zápasů.
🏭 Transformace: Z vnitra do továrny (1962)
Klub vznikl v roce 1962 transformací z úspěšného oddílu Rudá hvězda Brno. Důvodem byla reorganizace československé tělovýchovy, kdy Ministerstvo vnitra omezilo financování vrcholového sportu v takovém rozsahu a politický tlak směřoval k tomu, aby sportovní kluby byly vázány na velké průmyslové podniky ("pracující lid").
Novým patronem se stal národní podnik Závody kuličkových ložisek (ZKL), jeden z nejvýznamnějších strojírenských závodů v Brně.
- Kontinuita: Změna názvu byla čistě administrativní a ekonomická. Hráčský kádr, trenérský tým (Vladimír Bouzek), realizační tým i stadion zůstali beze změny.
- Identita: S přechodem pod ZKL se začala formovat nová vizuální identita. Červená barva (symbolizující Rudou hvězdu) postupně ustoupila modré a bílé, které jsou s brněnským hokejem (a podnikem ZKL) spojeny dodnes. Znakem klubu se stalo okřídlené písmeno "Z" nebo logo ložisek.
🏆 Čtyři roky absolutní nadvlády (1962–1966)
Hned po změně názvu pokračoval klub v nastoleném trendu a v prvních čtyřech sezónách pod hlavičkou ZKL nenašel přemožitele.
Sezóna 1962/1963: První titul pro "fabriku"
Obhajoba titulu (posledního pro RH Brno) byla suverénní. Tým vedený trenérem Bouzkem prohrál v 32 kolech pouze čtyřikrát. Útok stále táhla osvědčená jména, ale stále více se prosazoval důrazný Jaroslav Jiřík, který se stal s 23 góly nejlepším střelcem týmu.
Sezóna 1963/1964: Boj se Slovanem
V tomto ročníku vyrostl Brnu silný konkurent – Slovan Bratislava. Liga byla vyrovnanější, ale ZKL Brno nakonec titul uhájilo. Byla to sezóna, kdy se v brněnském dresu naplno etabloval Josef Černý, budoucí dlouholetý kapitán reprezentace.
Sezóna 1964/1965: Desátý jubilejní titul
Tato sezóna byla symbolická. Brno získalo svůj desátý titul v historii (počítáno RH + ZKL), což byl v té době naprosto bezprecedentní úspěch. Tým fungoval jako dokonalý stroj. Obrana řízená Rudolfem Potschem byla nejpevnější v lize a v útoku excelovala "mladá puška" František Ševčík.
Sezóna 1965/1966: Poslední zlato
Sezóna 1965/1966 uzavřela zlatou éru. ZKL Brno získalo svůj čtvrtý titul v řadě (a jedenáctý celkově). Závěr ligy byl dramatický, o titulu rozhodovaly vzájemné zápasy s Duklou Jihlava. Právě nástup Jihlavy, armádního klubu s možností stahovat nejlepší mladé hráče na vojnu, předznamenal konec brněnské hegemonie.
🌍 Králové Evropy: Pohár mistrů (PMEZ)
Zatímco v domácí lize začala Brnu od roku 1967 šlapat na paty Jihlava, na evropské scéně ZKL Brno dominovalo ještě výrazněji. Soutěž Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ) byla předchůdcem dnešní Ligy mistrů či Continental Cupu.
ZKL Brno dokázalo tuto prestižní trofej vyhrát třikrát za sebou, což se podařilo jen málokterému klubu v historii (později pouze CSKA Moskva).
- 1966: Ve finále porazili německý EV Füssen. První zápas ve Füssenu skončil prohrou 4:6, ale v odvetě v Brně ZKL deklasovalo soupeře 4:0.
- 1967: Finále proti finskému Tampereen Ilves. Brno vyhrálo oba zápasy (3:2 venku, 5:4 doma).
- 1968: Finále proti rivalovi z domácí soutěže, Dukle Jihlava (unikátní situace, kdy se ve finále PMEZ potkaly dva české týmy). ZKL vyhrálo celkovým skóre 6:3 (3:0, 3:3).
Tyto triumfy potvrdily, že ZKL Brno bylo v polovině 60. let skutečně nejlepším klubovým týmem Evropy (sovětské týmy se PMEZ v těchto letech často neúčastnily z politických důvodů, ale v přímých konfrontacích na turnajích s nimi Brno hrálo vyrovnaně).
🏟️ Zastřešení Lužánek a "Bramborové divadlo"
Éra ZKL je neodmyslitelně spjata se stavební proměnou domovského stánku. Zimní stadion Za Lužánkami, kde se do té doby hrálo pod širým nebem, se dočkal zastřešení.
- Důvod: Hra na otevřeném ledě začínala být v polovině 60. let anachronismem. Rozmary počasí (déšť, sníh, obleva) ničily led a regulérnost soutěže.
- Výstavba: Stavba střechy probíhala za plného provozu, což bylo technicky náročné. Konstrukce se budovala nad tribunami a ledovou plochou.
- "Bramborové divadlo": Brněnští fanoušci, známí svým humorem, překřtili stavbu na "Bramborové divadlo". Důvodem bylo, že v době výstavby se v Brně nedostávalo brambor, a lidé vtipkovali, že veškerá ocel a trubky (potřebné na zemědělské stroje) skončily na střeše stadionu.
- Nová atmosféra: Po dokončení zastřešení (kolem roku 1964) se kapacita ustálila na cca 10 200 divácích. Uzavřený prostor vytvořil legendární "kotel", kde zvuková kulisa dosahovala ohlušujících decibelů. Stadion Za Lužánkami se stal nedobytnou tvrzí.
📉 Ústup ze slávy a nástup Jihlavy
Od sezóny 1966/1967 začala postupná stagnace. Zlatá generace (Vlastimil Bubník, František Vaněk, Rudolf Potsch) stárla a končila kariéru. Ačkoliv měl klub stále skvělé hráče (Černý, Jiřík, Ševčík, Farda, Nadrchal), konkurence nespala.
HC Dukla Jihlava pod vedením trenéra Pitnera a s hráči jako bratři Holíkové, Suchý či Hrbatý převzala žezlo vládce ligy. ZKL Brno se v letech 1967–1971 ještě drželo na špici (třikrát 2. místo, jednou 3. místo), ale na titul už nedosáhlo.
V první polovině 70. let přišel pád do středu tabulky. Tým doplácel na nemožnost konkurovat armádnímu náboru Jihlavy a na odchody klíčových hráčů. V sezóně 1973/1974 skončilo ZKL až na 5. místě, což bylo v té době považováno za neúspěch.
🚜 Konec ZKL a nástup Zetoru (1976)
V roce 1976 došlo k další změně názvu a patrona. Podnik ZKL se v rámci průmyslové restrukturalizace propojil s výrobcem traktorů, podnikem Zetor. Klub tak od sezóny 1976/1977 vstoupil do ligy pod názvem TJ Zetor Brno. Tím se uzavřela čtrnáctiletá kapitola pod názvem ZKL, která přinesla městu Brno největší sportovní úspěchy v jeho historii.
⭐ Legendy éry ZKL
Zatímco éra Rudé hvězdy patřila Bubníkovi a Dandovi, éra ZKL vynesla na výsluní nové hvězdy:
- Josef Černý: Levé křídlo, kapitán týmu i reprezentace. Rekordman v počtu ligových sezón.
- Jaroslav Jiřík: První hokejista z východního bloku, který si zahrál v NHL (za St. Louis Blues). Důrazný útočník, který se nebál chodit před branku.
- Vladimír Nadrchal: Brankářský inovátor, který držel tým v době, kdy obrana stárla.
- František Ševčík: Technické pravé křídlo, člen legendárního útoku s Černým.
- Richard Farda: Talentovaný útočník, který později emigroval do Švýcarska a Kanady (WHA).
📊 Statistiky
Přehled umístění TJ ZKL Brno v Československé hokejové lize:
| Sezóna | Umístění | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Skóre | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1962/1963 | 1. místo | 32 | 22 | 1 | 9 | 139:96 | 45 |
| 1963/1964 | 1. místo | 32 | 25 | 0 | 7 | 166:82 | 50 |
| 1964/1965 | 1. místo | 32 | 24 | 3 | 5 | 175:85 | 51 |
| 1965/1966 | 1. místo | 36 | 25 | 6 | 5 | 203:92 | 56 |
| 1966/1967 | 2. místo | 36 | 20 | 5 | 11 | 166:126 | 45 |
| 1967/1968 | 2. místo | 36 | 22 | 5 | 9 | 156:104 | 49 |
| 1968/1969 | 2. místo | 36 | 23 | 3 | 10 | 149:89 | 49 |
| 1969/1970 | 3. místo | 36 | 23 | 3 | 10 | 169:100 | 49 |
| 1970/1971 | 2. místo | 36 | 20 | 6 | 10 | 147:113 | 46 |
| 1971/1972 | 5. místo | 36 | 13 | 5 | 18 | 142:131 | 31 |
| 1972/1973 | 5. místo | 36 | 15 | 6 | 15 | 109:110 | 36 |
| 1973/1974 | 4. místo | 44 | 18 | 10 | 16 | 148:139 | 46 |
| 1974/1975 | 4. místo | 44 | 23 | 5 | 16 | 159:137 | 51 |
| 1975/1976 | 7. místo | 32 | 11 | 5 | 16 | 86:115 | 27 |
Zdroje
- Historie klubu HC Kometa Brno
- Hokej.cz - ZKL Brno
- iDNES.cz - Éra ZKL a zastřešení stadionu
- Kniha: "Kometa: Příběh hokejového klubu" (autoři: R. Meitner a kol.)