Vyšehrad
Obsah boxu
Vyšehrad je historické hradiště, bývalý královský hrad a později barokní pevnost na pravém břehu Vltavy v Praze. Tyčí se na strmé skále (tzv. vyšehradská skála) nad ústím potoka Botič do Vltavy. Administrativně tvoří samostatné katastrální území Vyšehrad, které spadá pod městskou část Praha 2.
Vyšehrad je místem s nejsilnějším geniem loci v Praze. Podle pověstí (zaznamenaných Kosmem a později Aloisem Jiráskem) jde o nejstarší sídlo českých knížat, místo, odkud kněžna Libuše věštila slávu Prahy a kde sídlil její otec Krok. Historická realita je sice odlišná (Vyšehrad je o něco mladší než Pražský hrad), ale jeho symbolický význam pro české národní obrození byl a je klíčový. V roce 2025 je Vyšehrad oblíbeným parkem, místem odpočinku mnoha velikánů národa (Slavín) a kulturním centrem s letní scénou.
📜 Etymologie a název
Název "Vyšehrad" je slovanského původu a je poměrně popisný. Znamená "hrad na výšině" nebo "vysoký hrad" (srovnatelné s polským Wyszogród nebo maďarským Visegrád). Odkazuje na jeho dominantní polohu na skalním ostrohu, který převyšuje hladinu Vltavy o více než 40 metrů.
🏺 Historie: Od hradiště k citadele
Dějiny Vyšehradu jsou dějinami vzestupů a pádů. Střídala se období, kdy byl hlavním centrem státu, s obdobími, kdy byl opuštěnou ruinou nebo vojenským skladištěm.
Pravěk a pověsti vs. realita
Zatímco legendy (Staré pověsti české) kladou založení Vyšehradu do nejstarších dob (před založením Pražského hradu), archeologické výzkumy ukazují opak.
- **Osídlení:** První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
- **Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století**, tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
- **Mincovna:** Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.
Zlatý věk: Sídlo krále (11. a 12. století)
Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) **Vratislava II.**
- **Spor s biskupem:** Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.
- **Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla**.
- **Kapitula:** V roce 1070 založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě**. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
- Vyšehrad zůstal sídlem panovníků až do smrti Soběslava I. (1140). Poté se dvůr vrátil na Pražský hrad a Vyšehrad začal ztrácet na významu.
Karel IV. a "Korunovační cesta" (14. století)
Císař Karel IV. si byl vědom symbolického významu Vyšehradu jako sídla jeho přemyslovských předků.
- **Přestavba:** Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
- **Korunovační řád:** Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.
Husitská zkáza a úpadek (15. století)
Během husitských válek byl Vyšehrad (jako symbol královské a církevní moci) v roce 1420 dobyt pražskými husity a vypleněn.
- Královský okrsek byl zničen a proměnil se v ruiny.
- V následujících staletích se Vyšehrad stal chudinskou čtvrtí ("Město hory Vyšehrad"), která živořila mezi rozvalinami.
Barokní pevnost (17. – 19. století)
Po třicetileté válce se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro **citadelu** (hlavní pevnostní bod).
- **Vystěhování:** Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
- **Opevnění:** Od roku 1654 byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
- Pevnost nebyla nikdy vojensky využita (Prusové ji v roce 1744 obsadili bez boje), ale její existence zakonzervovala prostor a zabránila moderní zástavbě.
Národní obrození a současnost
V 19. století, s nástupem národního obrození, se z Vyšehradu stal mýtus. Vlastenci zde hledali kořeny národa.
- **1866:** Pevnost byla zrušena.
- **1883:** Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
- **Pohřebiště:** Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka Slavín.
- **Regotizace:** Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).
🏰 Architektura a památky
Areál Vyšehradu je v roce 2025 učebnicí architektury od romaniky po současnost.
Bazilika svatého Petra a Pavla
Dominanta, jejíž dvě novogotické věže (tzv. "falešné", průhledné věže z roku 1903) jsou viditelné z celé Prahy.
- **Interiér:** Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
- **Pokladnice:** Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
- **Zvonohra:** Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.
Rotunda svatého Martina
Nejstarší zachovaná rotunda v Praze (z 2. poloviny 11. století).
- Přežila plenění i výstavbu pevnosti (sloužila jako prachárna a skladiště).
- V roce 1845 do ní omylem vletěla dělová koule při dělostřeleckém cvičení (koule je dodnes zazděná ve fasádě).
Vyšehradský hřbitov a Slavín
Místo odpočinku cca 600 významných osobností české historie.
- **Slavín:** Společná hrobka největších velikánů. Je zde pohřben např. Alfons Mucha, Ema Destinnová, Josef Václav Myslbek. Na vrcholu je socha "Genia národa".
- **Hřbitov:** Mimo Slavín zde leží Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Božena Němcová (symbolický hrob, leží jinde?), Milada Horáková (kenotaf - symbolický hrob) a od roku 2019 také Karel Gott (jehož hrob se stal poutním místem).
Pevnostní systém (Kasematy a Gorlice)
Uvnitř barokních hradeb se nachází systém chodeb (kasemat).
- **Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu** (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.
Další objekty
- **Leopoldova brána:** Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
- **Táborská brána:** Vstup od Kongresového centra.
- **Cihelná brána:** Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
- **Vyšehradská skála a Libušina lázeň:** Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
- **Staré purkrabství:** Dnes sál pro kulturní akce.
👻 Pověsti a legendy
Vyšehrad je mytologickým středem Čech.
- **O Horymírovi a Šemíkovi:** Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
- **Čertův sloup:** V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
- **Poklady:** V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.
🌳 Příroda a parky
V roce 2025 je Vyšehrad vyhledáván pro své parky (Vyšehradské sady, Štulcovy sady, Karlachovy sady).
- Nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu (na Hradčany, na Vltavu a Podolí).
- Svahy Vyšehradu jsou chráněnou přírodní památkou (výskyt vzácných teplomilných rostlin a hmyzu).
🚇 Doprava a okolí v roce 2025
Vyšehrad není izolovaný, ale je součástí tepajícího města.
- **Metro:** Stanice Vyšehrad (linka C) leží přímo u Kongresového centra, u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
- **Železniční most:** V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
- **Podolí a Výtoň:** Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.
🎭 Kultura a život
- **Letní scéna Vyšehrad:** V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
- **Jedličkův ústav:** V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.
🤓 Sekce "Pro laiky"
Co je to Vyšehrad a proč tam jít?
Vyšehrad je ta "druhá velká skála" v Praze, naproti Pražskému hradu. 1. **Proč je důležitý:** Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů". 2. **Co tam uvidíte:** Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana. 3. **Tajný tip:** Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm. 4. **Výhledy:** Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce. 5. **Klid:** Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.
📊 Statistika
- **Rozloha areálu:** Cca 36 hektarů.
- **Obvod hradeb:** Přibližně 1,5 km.
- **Výška věží baziliky:** 58 metrů.
- **Počet pohřbených na hřbitově:** Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).
📑 Zdroje
- Oficiální web Národní kulturní památky Vyšehrad
- Památkový katalog NPÚ: Areál Vyšehradu
- Nechvátal, Bořivoj. Vyšehrad: Průvodce. (Základní archeologická a historická práce).
- Jirásek, Alois. Staré pověsti české. (Zdroj legend).
- Archivní materiály Odboru památkové péče MHMP (rekonstrukce hradeb 2020–2025).