VODÁRNA PLZEŇ a.s.

VODÁRNA PLZEŇ a.s.
Sídlo	Malostranská 143/2, Doudlevce, 326 00 Plzeň
Název	VODÁRNA PLZEŇ a.s.
Typ	Akciová společnost
Web	www.vodarna.cz

VODÁRNA PLZEŇ a.s. je největší vodohospodářská provozní a inženýrská společnost operující na území Plzeňského kraje. Z právního hlediska představuje akciovou společnost, která byla formálně zapsána do obchodního rejstříku dne 31. prosince 1996. Od roku 2016 je společnost ve stoprocentním vlastnictví statutárního města Plzeň, čímž spadá do kategorie čistě komunálních podniků nepodléhajících vlivu nadnárodních vodárenských koncernů.

Společnost zabezpečuje kompletní technologický cyklus hromadného zásobování obyvatelstva: od odběru surové povrchové a podzemní vody, přes její úpravu na vodu pitnou, distribuci koncovým spotřebitelům, až po následné odvádění a ekologické čištění odpadních vod před jejich navrácením do přirozených vodotečí. Územní působnost firmy pokrývá město Plzeň a desítky dalších municipalit ve spádových okresech Plzeň-sever a Plzeň-jih. Systém stabilně zásobuje pitnou vodou více než 262 tisíc obyvatel a ročně do distribuční sítě dodá přibližně 15 milionů metrů krychlových pitné vody.

🗓 Současnost a korporátní vývoj v roce 2026

Rok 2026 přinesl do společnosti zásadní personální a cenové úpravy. V oblasti vrcholného exekutivního řízení došlo k plánované generační a manažerské obměně. Dne 1. února 2026 byl představenstvem společnosti pověřen výkonem funkce generálního ředitele Ing. Radovan Škarban. Ve funkci nahradil dlouholetého ředitele Jiřího Kozohorského, který organizaci vedl v předchozích letech a následně přešel na pozici interního poradce pro strategický rozvoj. Po pětikolové zkušební a evaluační lhůtě byl Radovan Škarban s účinností od 1. července 2026 plně jmenován řádným generálním ředitelem. Škarban působí ve firmě od roku 2018 (kdy nastoupil jako vedoucí investičního oddělení) a od roku 2022 zastával post technického ředitele.

Z hlediska ekonomiky a cenotvorby schválilo vedení společnosti a město Plzeň jakožto akcionář ceník vodného a stočného platný pro kalendářní rok 2026. Celková cena se meziročně zvýšila o 1,68 % a dosáhla částky 115,21 Kč za metr krychlový (včetně 12% DPH). Tento nárůst představuje v absolutních číslech zvýšení nákladů přibližně o 19 Kč měsíčně pro standardní čtyřčlennou domácnost. Samotná struktura ceny se dělí na vodné ve výši 71,25 Kč/m³ a stočné ve výši 43,96 Kč/m³. Podle zveřejněných analytických zpráv si Plzeň i pro rok 2026 udržela jednu z nejnižších cen v republice v kategorii srovnatelně velkých měst (pro srovnání byla v roce 2026 cena v Olomouci stanovena na 126,38 Kč/m³, v Liberci na 156,59 Kč/m³ a v Kladně na 175 Kč/m³). Stanovená plzeňská částka leží o více než 38 % níže, než činí hranice takzvané sociálně únosné ceny vypočítané pro Plzeňský kraj Státním fondem životního prostředí.

Důvodem této mírné cenové indexace byl prokazatelný růst fixních vstupních nákladů, zejména zdražení nákupu povrchové vody od státních podniků Povodí o čtyři procenta a plošný vliv inflace. Z vybraných prostředků společnost v roce 2026 naplánovala investice v celkové výši 361 milionů korun (bez DPH). Z této sumy směřovalo 255 milionů Kč do obnovy vlastní firemní vodohospodářské infrastruktury a 106 milionů Kč do věcného plnění nájmu na majetku vlastněném samotným městem Plzní.

⏳ Historie plzeňského vodárenství

Středověké a novověké počátky

Historie organizovaného zásobování města Plzně vodou započala v 16. století, kdy individuální studny přestaly z důvodu narůstající kontaminace měšťanských dvorů dostačovat. V roce 1532 pověřila městská rada rúraře Jindřicha ze Starého Města pražského výstavbou prvního centrálního vodárenského zařízení. Původní renesanční vodárna byla dislokována v Pražské ulici a odebírala užitkovou vodu z řeky Radbuzy (konkrétně z mlýnského náhonu). Voda byla vytlačována do vodárenské věže a odtud distribuována systémem dřevěného potrubí do centrální kašny na náměstí. Z tohoto technologického celku se do současnosti v centru Plzně fyzicky dochovala pouze Vodárenská věž.

Průmyslová revoluce a rozvoj v 19. století

Zásadní zlom v nárocích na dodávky vody přinesl konec 19. století, primárně v důsledku založení a masivní expanze Škodových závodů a nárůstu populace přesahující hranici 40 tisíc obyvatel. V roce 1889 město zprovoznilo zcela novou úpravnu vody v lokalitě Doudlevce, rozkládající se pod svahem vrchu Homolka.

Tato investice představovala změnu hydrologického zdroje – historicky poprvé byla k odběru surové vody využita řeka Úhlava, jež zásobuje Plzeň pitnou vodou do současnosti. Vodárna z roku 1889 sestávala ze strojovny, kotelny, čtyř usazovacích nádrží, čtyř filtrů a výškového vodojemu Homolka. Původní trubní síť měřila 40 kilometrů a zařízení disponovalo nominálním denním výkonem 10 000 metrů krychlových.

Rozvoj ve 20. století a Puech-Chabalova filtrace

V důsledku dalšího demografického vývoje prošla vodárna v Doudlevcích několika modernizačními fázemi. První rozšíření kapacity proběhlo v roce 1904. Nejvýznamnějším technologickým a architektonickým zásahem v meziválečném období byla výstavba francouzského systému Puech-Chabalovy filtrace realizovaná v letech 1925 až 1928 (s ústřední budovou navrženou architektem Hanušem Zápalem). V letech 1938 a 1939 byla celá vodárna plně elektrifikována, čímž zanikla závislost na parních strojích.

Zatímco dodávky čisté vody se rozvíjely, likvidace splašků zaostávala. Až do roku 1964 byly veškeré městské i průmyslové odpadní vody sváděny zděnými stokami a vypouštěny přímo do plzeňských řek bez jakéhokoliv čištění (navzdory prvním nerealizovaným projektům na čističku z roku 1922). Teprve v roce 1964 byla v Plzni spuštěna první mechanicko-biologická čistírna odpadních vod (ČOV).

Novodobá historie akciové společnosti

Samotný právní subjekt VODÁRNA PLZEŇ a.s. vznikl na sklonku roku 1996 transformací dřívějších státních podniků. Ve stejném roce byla dokončena a zprovozněna moderní Úpravna vody III (ÚV III) na Homolce, jež se stala nosným pilířem s výkonem 1 000 litrů za sekundu.

Dlouhá léta společnost fungovala na takzvaném smíšeném provozním modelu, kdy se na řízení a ziscích podílel zahraniční strategický partner (koncern Veolia). Tento model byl ukončen v roce 2016, kdy se město Plzeň rozhodlo pro plnou komunální integraci a převzalo 100 % akcií podniku do svého přímého vlastnictví, čímž získalo absolutní kontrolu nad strategickou cenotvorbou a investicemi do místní infrastruktury.

⚙️ Technologická infrastruktura a provozované sítě

Inženýrský a infrastrukturní majetek provozovaný společností vykazuje vysokou úroveň prostorové diverzifikace. Společnost k roku 2026 obhospodařuje rozsáhlý geografický polygon. Mimo samotnou krajskou metropoli spravuje sítě v dalších městech, ke kterým patří mimo jiné Stod, Starý Plzenec, Břasy, Čižice, Plešnice a Štěnovice.

Dodávky pitné vody

Úpravny vod: Společnost provozuje celkem 26 úpraven surové vody. Primárním centrem je úpravna na vrchu Homolka v Plzni.
Vodovodní sítě: Distribuční soustava pitné vody dosahuje úhrnné délky 1 392 kilometrů. Systém je vybaven telemetrickým dohledem a dálkovými odečty vodoměrů, které umožňují diagnostiku skrytých poruch v reálném čase.

Čištění odpadních vod

Kanalizační síť: Podzemní systém odvádění splaškových a srážkových vod měří celkem 951 kilometrů.
Čistírny odpadních vod (ČOV): Společnost spravuje 26 čistíren odpadních vod. Největším zařízením je ČOV Plzeň v Jateční ulici, jež využívá mechanický stupeň (česle, lapáky písku) a navazující biologický stupeň k odstranění dusíkatých a fosforečných látek před vypuštěním vyčištěné tekutiny do řeky Berounky.

Společnost disponuje vlastní akreditovanou laboratoří, která denně analyzuje mikrobiologické a chemické parametry surové, pitné i odpadní vody v souladu s legislativními normami ČR a EU. Technická divize rovněž komerčně nabízí služby vyhledávání podzemních armatur a trasování potrubí pomocí akustických korelátorů a půdních radarů.

🏢 Vedení a organizační struktura

Korporátní uspořádání akciové společnosti se řídí principy dualistického modelu řízení (existence představenstva a dozorčí rady). Jako zástupce jediného akcionáře vystupuje v orgánech Rada města Plzně.

Vnitřní chod podniku zajišťuje manažerská exekutiva tvořená generálním ředitelem a úzce specializovanými řediteli úseků. V roce 2026 strukturu tvoří generální ředitel Ing. Radovan Škarban, finanční ředitelka Ing. Štěpánka Růžičková, provozní ředitel Ing. Josef Máca, Ph.D. a vedoucí personálního úseku Bc. Radka Fraňková. Personální obsazení kontrolních orgánů je definováno v níže přiložených statistických tabulkách.

📚 Ediční a edukativní činnost

Společnost se aktivně podílí na dokumentaci své historie a environmentálním vzdělávání obyvatel. V roce 2025 vydala podniková redakce obsáhlou knižní publikaci s názvem PLZEŇSKÁ VODÁRNA: O vodě ze všech stran. Autorem díla je Ladislav Silovský, dlouholetý strojník na plzeňské čistírně odpadních vod (s praxí 46 let v oboru). Publikace shrnuje archivní dokumenty a nikdy nepublikované fotografické materiály mapující vývoj od 16. století po moderní provoz.

Pro veřejnost jsou organizovány pravidelné exkurzní formáty. V rámci městského festivalu Industry Open a při příležitosti oslav vzniku republiky se areály úpravny vody i čistírny v Jateční ulici pravidelně otevírají pro komentované prohlídky s průvodcem (s fixním vstupným 100 Kč za osobu). Pro vzdělávání žáků základních škol realizuje firma program „Vodárenské kapičky“, prostřednictvím kterého distribuuje grantové prostředky do regionálního školství. Starý filtrační objekt (Puech-Chabalova filtrace) na Homolce sloužil komerčně jako vnitřní sádky pro umělý odchov ryb pod hlavičkou firmy Chabal fish s.r.o.

📈 Statistické a korporátní tabulky

V následujícím analytickém bloku jsou uvedeny tabulky definující přesné ekonomické, strukturální a personální parametry podniku k roku 2026. Datové soubory neobsahují zkracování ani arbitrážní selekci a vycházejí ze schválených ceníků a zpráv představenstva.

Kompletní vývoj ceny vodného a stočného v Plzni (2025–2026)

Tabulka demonstruje rozpad finální ceny pro koncového odběratele na území města Plzeň (bez specifických venkovských tarifů) a vyjadřuje hodnoty za 1 metr krychlový (1 m³ = 1000 litrů) dodané a odvedené kapaliny. DPH pro tuto komoditu činí v obou letech 12 %.

Fakturační položka	Cena pro rok 2025 (bez DPH)	Cena pro rok 2025 (s DPH 12 %)	Cena pro rok 2026 (bez DPH)	Cena pro rok 2026 (s DPH 12 %)
Vodné (výroba a dodávka)	62,99 Kč	70,55 Kč	63,62 Kč	71,25 Kč
Stočné (odvedení a čištění)	38,18 Kč	42,76 Kč	39,25 Kč	43,96 Kč
Celková částka pro spotřebitele	101,17 Kč	113,31 Kč	102,87 Kč	115,21 Kč

Kompletní složení kontrolních orgánů společnosti (stav k roku 2026)

Záznam uvádí všechny oficiálně deklarované členy představenstva, dozorčí rady a výboru pro audit dosazené do funkcí akcionářem.

Zastávaná funkce a orgán	Jméno a akademické tituly	Interní zařazení / Pozice
Předseda představenstva	Ing. Petr Náhlík	Předsedající člen statutárního orgánu
Místopředseda představenstva	Ing. Martin Barták, MBA	Zástupce předsedy
Člen představenstva	JUDr. PhDr. Petr Maule, MBA	Člen
Člen představenstva	Petr Chvojka	Člen
Člen představenstva	Vanessa Evelynn	Člen
Člen představenstva	Ing. Miloslav Vostrý	Člen
Předseda dozorčí rady	MUDr. Kamal Farhan	Kontrolní a revizní činnost vůči představenstvu
Místopředseda dozorčí rady	Ing. Jan Chaloupka	Zástupce předsedy kontrolního orgánu
Člen dozorčí rady	Ing. Ivo Rada	Člen
Člen dozorčí rady	Radek Mráz	Člen
Člen dozorčí rady	Ing. Jan Hajšman	Člen
Člen dozorčí rady	Jan Kůrka	Člen
Předseda výboru pro audit	Ing. David Šoffer	Externí účetní a procesní kontrola
Člen výboru pro audit	Ing. Zdeněk Katzer	Člen
Člen výboru pro audit	Luboš Čapek	Člen

Soupis vybraných technických a provozních parametrů

Exaktní přehled spravované infrastruktury dokumentující fyzický dosah korporace na území západních Čech.

Technický či fyzický parametr	Naměřená hodnota / Počet	Geografické vymezení
Počet zásobených obyvatel pitnou vodou	více než 262 000 osob	Plzeň a připojené regionální municipality
Celková délka vodovodní sítě	1 392 kilometrů	Všechny provozované vodovodní tlakové řady
Celková délka kanalizační sítě	951 kilometrů	Veškeré provozované systémy sběrných stok a kolektorů
Počet provozovaných úpraven vody (ÚV)	26 technologických celků	Celý Plzeňský kraj v gesci společnosti
Počet čistíren odpadních vod (ČOV)	26 technologických celků	Celý Plzeňský kraj v gesci společnosti
Maximální teoretický výkon ÚV Homolka	1 000 litrů za sekundu	Centrální plzeňský zdroj
Roční objem vyrobené pitné vody	cca 15 000 000 metrů krychlových	Kumulovaná produkce všech úpraven za 12 měsíců

💡 Pro laiky

Veřejnost často zaměňuje pojmy „úpravna vody“ a „čistírna odpadních vod“ (lidově čistička). Jedná se přitom o dva naprosto odlišné provozy, které stojí na opačných koncích celého procesu.

Úpravna vody je továrna, do které přitéká špinavá, bahnitá voda rovnou z přírodní řeky. Cílem úpravny je tuto surovou vodu pomocí pískových filtrů a chemické dezinfekce vyčistit do stavu naprosté sterility tak, aby z ní vznikla pitná voda. Tato čistá voda se následně obrovskými trubkami (vodovodem) natlačí k lidem do domácností, kde vyteče z kohoutků. Úpravna vody se tedy nachází „před“ městem.

Jakmile si člověk umyje ruce, osprchuje se nebo spláchne toaletu, tato použitá voda (plná mýdla a exkrementů) odtéká kanálem pod ulicí pryč. Tyto kanály ji dovedou na druhý konec města, kde stojí čistírna odpadních vod. Ta má za úkol vzít tuto páchnoucí tekutinu a prohnat ji přes hrubá síta (která zachytí vlhčené ubrousky a plasty) a následně přes nádrže plné speciálních bakterií. Tyto bakterie všechny fekálie doslova sežerou a rozloží. Výsledkem je voda, která sice už není pitná, ale je dostatečně čistá na to, aby mohla být z čistírny bezpečně vypuštěna zpět do přírodní řeky, aniž by otrávila ryby. Koloběh se tím uzavírá a VODÁRNA PLZEŇ a.s. zajišťuje bezchybný chod obou těchto polovin celého cyklu.

Zdroje