Úhlava

Šablona:Infobox Řeka

Úhlava (v lokálním pošumavském nářečí tradičně označovaná jako Ouhlava, v historických německojazyčných pramenech zvaná Angel) je vodnatá a mimořádně strategická řeka v jihozápadní části České republiky, jež protéká výhradně územím Plzeňského kraje. Z hydrologického a geografického hlediska se jedná o nejdůležitější pravostranný přítok řeky Radbuzy a zároveň tvoří jednu ze čtyř stěžejních zdrojnic mohutného povodí řeky Berounky. Její celková délka dosahuje 108,5 kilometru, čímž se řadí mezi nejdelší a nejvýznamnější vodní toky v západních Čechách. Úhlava odvodňuje povodí o celkové rozloze 915,1 kilometrů čtverečních a její průměrný dlouhodobý průtok na dolním toku před ústím činí zhruba 5,7 metrů krychlových za sekundu.

Řeka se rodí v hlubokých a chráněných lesích pohoří Šumava, kde její prameny vyvěrají na severozápadních svazích majestátní hory Pancíř v nadmořské výšce přesahující 1 100 metrů. Na svém horním toku má Úhlava charakter nespoutané horské bystřiny s extrémním spádem, avšak její divokost je záhy zkrocena gigantickou přehradní hrází Vodní nádrže Nýrsko. Odtud řeka pokračuje klidnějším tempem, vytváří rozsáhlé systémy meandrů a protíná historicky a kulturně bohatá sídla, jakými jsou Klatovy, vodní hrad Švihov či Přeštice. Svou dlouhou pouť ukončuje na jižním okraji krajské metropole, města Plzeň (v městské části Doudlevce), kde své vody předává řece Radbuze.

V moderní době (s přesahem do třetí dekády 21. století, včetně let 2025 a 2026) plní řeka Úhlava pro celý region naprosto kritickou a nenahraditelnou životní funkci. Slouží totiž jako absolutně hlavní a primární zdroj pitné vody pro téměř čtvrt milionu obyvatel Plzně a rozlehlého okolí. Právě z tohoto důvodu podléhá celé koryto řeky a přilehlé údolí přísným ekologickým a vodohospodářským ochranným regulacím. Kromě vodárenského využití představuje Úhlava velmi vyhledávaný terén pro rekreační vodáky a milovníky cykloturistiky.

🗓 Současnost (2025–2026): Sport, ochrana a rozvoj regionu

Komunitní projekty a Ekoregion Úhlava

Povodí řeky není pouze geografickým pojmem, ale tvoří silný sociální a ekonomický svazek obcí. V letech 2025 a 2026 vyvíjela obrovskou aktivitu Místní akční skupina (MAS) Ekoregion Úhlava, jež sídlí v Nýrsku a zastřešuje rozvoj venkovských oblastí Pošumaví.

Výrazným momentem bylo pořádání inovativního takzvaného Ideathonu (projekt v rámci evropského programu PoliRuralPlus), jehož cílem bylo zapojit mladou generaci do digitalizace zemědělství podél toku řeky. Středoškoláci z Klatov a ze Sušice zde na jaře 2025 prezentovali technologické koncepty – vítězným projektem se stala mobilní aplikace „Farmappka“, jež má za úkol propojit lokální farmáře působící v údolí Úhlavy napřímo s koncovými zákazníky a restauracemi, čímž se má snížit ekologická stopa při transportu potravin v regionu.

Sportovní události: ČPV Úhlava a Úhlava Tour (2026)

Řeka a její bezprostřední okolí každoročně ožívají významnými sportovními událostmi s celorepublikovým dosahem. Jednou z nejpopulárnějších akcí pro cyklisty je silniční závod „Úhlava Tour“. Jeho jubilejní 5. ročník byl naplánován a realizován v neděli 24. května 2026. Závod, který startuje v obci Dolní Lukavice a měří úctyhodných 80 kilometrů, je zařazen do seriálu Západočeské amatérské ligy (ZAL) a jeho trasa záměrně kopíruje malebné rovinaté i mírně zvlněné úseky podél dolního toku řeky.

Pro komunitu vodáků je pak absolutním vrcholem sezóny takzvaný Český pohár vodáků (ČPV) na Úhlavě. Vzhledem k tomu, že horní tok řeky pod přehradou běžně nedisponuje dostatkem vody pro splouvání, domlouvají organizátoři z oddílu TJ ČSAD Plzeň s dispečinkem Povodí Vltavy (do jehož správy řeka spadá) mimořádnou manipulaci. V roce 2026 byl termín tohoto hromadného závodu stanoven na sobotu 5. září 2026. Z přehrady Nýrsko se v tento den vypouští takzvaný nadlepšený průtok, který vytvoří v korytě ideální peřeje o obtížnosti WW I+. Závodu na desetikilometrové trati (z Nýrska do Úborska) se účastní stovky registrovaných závodníků i široká laická veřejnost, přičemž brankoviště jsou zavěšena přímo v centru města Nýrsko.

Dozvuky jarních bleskových povodní (2024)

Klidný charakter řeky byl v nedávné minulosti narušen dramatickými výkyvy počasí. Na přelomu května a června roku 2024 zasáhly Šumavu a Pošumaví plošné, extrémně vytrvalé srážky. Zatímco horní tok nádrž v Nýrsku bezpečně zachytila, boční nekontrolované přítoky z polí způsobily drastický vzestup hladiny na středním toku.

V noci z 1. na 2. června 2024 dosáhla řeka Úhlava v klíčovém měřicím profilu u obce Tajanov (poblíž Klatov) kritické hranice. Hladina zde překonala hranici 300 centimetrů, čímž byl oficiálně vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity (SPA) – stav ohrožení. Voda se vylila do inundačních (záplavových) luk a lokálně ohrožovala silniční komunikace. Tyto bleskové povodně, byť nezpůsobily katastrofální majetkové škody jako v roce 2002, přinutily města ležící na toku (především Švihov a Přeštice) v letech 2025 a 2026 k hloubkovým revizím svých krizových a povodňových plánů a k vyčištění propustí od naplaveného dřeva.

🌊 Geografie a průběh toku

Zrození v horách a extrémní spád

Pramenná oblast Úhlavy představuje jeden z nejkrásnějších a nejčistších koutů chráněné přírody. Řeka vzniká z několika drobných pramenů a rašelinných průsaků na severozápadním úbočí hory Pancíř (která tvoří významný šumavský vrchol) v nadmořské výšce přibližně 1 110 m n. m.

Z geologického hlediska zde řeka protéká Železnorudskou hornatinou. Úhlava v tomto svém prvotním úseku nabírá neuvěřitelnou kinetickou energii. V prvních dvou kilometrech svého toku klesá řeka s extrémním průměrným podélným sklonem 17,05 promile. Vymílá si cestu přes žulové a rulové balvany, vytváří drobné kaskády a pohlcuje chladné horské potůčky. Teprve před tím, než narazí na betonovou stěnu přehrady u Nýrska, se její dravý spád mírně zklidní na úroveň zhruba 1,98 promile.

Střední tok: Švihovská vrchovina a meandry

Poté, co voda opustí přehradní hráz, se charakter řeky diametrálně mění. Úhlava vstupuje do široké Klatovské kotliny a následně protéká Švihovskou vrchovinou. Říční údolí se rozevírá, lesy ustupují zemědělsky využívaným plochám a pastvinám. Spád řeky v tomto středním úseku (od Nýrska až k ústí Drnového potoka u Klatov) klesá na hodnotu 0,272 promile.

Z geomorfologického a krajinářského pohledu je střední tok Úhlavy naprosto unikátní svou hydromorfologií. Koryto zde vytváří nádherné a složité přirozené meandry (zákruty). Vzhledem k tomu, že řeka na mnoha místech unikla v dobách socialismu tvrdé betonové regulaci a napřimování, mohou se její břehy svobodně vyvíjet. Břehové porosty tvoří husté linie vzrostlých olší, vrb a jasanů, které poskytují stín a útočiště pro bohatou faunu. Na tomto úseku řeka protéká kolem obcí Janovice nad Úhlavou a Dolní Lukavice.

Nejznámějším bodem celého středního toku je bezpochyby historické město Švihov. Řeka zde neprotéká jen tak náhodou – právě jejích vod využili ve středověku stavitelé k vybudování geniálního obranného systému. Voda z Úhlavy napájí hluboké vodní příkopy, jež dodnes obklopují monumentální gotický vodní hrad Švihov, který se díky tomu stal ve své době prakticky nedobytnou pevností.

Dolní tok a Plzeňská kotlina

Za Švihovem se řeka stáčí směrem k severu. Protéká městem Přeštice, kde její břehy zdobí majestátní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (dílo architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera), jenž tvoří dominantu celého údolí. Od Přeštic spád řeky nadále klesá na pouhých 0,13 promile a Úhlava pomalu vtéká do Plzeňské pánve.

Míjí obec Štěnovice a postupně proniká do příměstských částí krajské metropole. Na území města Plzně protéká řeka v délce 11,1 kilometru. V městské zástavbě (v čtvrtích Radobyčice a Doudlevce) je již řeka silně regulována protipovodňovými valy a kamennými navigacemi. Svou samostatnou existenci Úhlava končí v nadmořské výšce 303 metrů v těsné blízkosti doudleveckého mostu a úpravny vody, kde se z pravé strany jakožto mohutný přítok vlévá do řeky Radbuzy (která následně pokračuje do centra Plzně na soutok se Mží).

💧 Hydrologie a vodní díla

Povodí Úhlavy o rozloze 915,1 km² se vyznačuje poměrně dobrou zalesněností v horních partiích, avšak intenzivní zemědělskou činností na toku středním a dolním. Hustota říční sítě a počet drobných bezejmenných potůčků je zde značný.

Vodní nádrž Nýrsko

Klíčovým inženýrským i hydrologickým prvkem na celém toku je Vodní nádrž Nýrsko. Tato přehrada byla vybudována v letech 1964 až 1969 přímo v úzkém zalesněném údolí na 93,6 říčním kilometru (pouhých deset kilometrů od pramene řeky).

Hráz přehrady je konstrukčně řešena jako sypaná kamenitá s návodním betonovým těsněním. Výška hráze dosahuje 36 metrů a délka v koruně je 337 metrů. Jezero, které přehrada vytvořila, má délku 3 kilometry, maximální hloubku 34 metrů a rozlohu necelých 148 hektarů. Celkový objem zadržené vody činí necelých 19 milionů metrů krychlových.

Nádrž plní zcela strategickou roli pro celou západní část státu. Na rozdíl od nádrží typu Lipno či Slapy neslouží Nýrsko k rekreaci. Koupání, kempování i vodní sporty jsou zde pod hrozbou přísných pokut zakázány, neboť jezero leží ve vyhrazeném hygienickém ochranném pásmu. Jde totiž o gigantickou zásobárnu surové pitné vody. Nádrž zajišťuje retenci jarních tajících sněhů ze Šumavy a garantuje, že i v dobách nejhlubšího letního sucha poteče Úhlavou minimálně 0,36 m³/s vody. Aby byla kvalita vody udržena na absolutní špičce a nedošlo k přemnožení plevelných ryb či sinic, vysazují do ní vodohospodáři cíleně dravé druhy ryb (např. štiky a candáty).

Fenomén úpraven vod a zásobení Plzně

Zatímco přehrada Nýrsko shromažďuje tu nejčistší šumavskou vodu na samém počátku toku, skutečná chemická a biologická magie se odehrává až na samém konci řeky, těsně před jejím vtokem do Radbuzy v Plzni.

Úhlava funguje doslova jako více než devadesát kilometrů dlouhé přírodní „vodovodní potrubí“. Voda se vypustí z Nýrska a teče korytem až do Plzně. Zde byla již v letech 1888 až 1890 vybudována historicky první velká vodárna. Dnes na tomto místě (v Doudlevcích) operuje gigantický komplex spravovaný společností Vodárna Plzeň a.s. (začleněnou do nadnárodního koncernu Veolia).

Tento komplex odčerpává surovou vodu z Úhlavy, kterou následně prostřednictvím složitých technologických procesů (zahrnujících čištění přes pískové filtry, ozonizaci a chemickou úpravu) čistí na špičkovou pitnou vodu. Právě z řeky Úhlavy pochází drtivá většina pitné vody nejen pro samotné krajské město Plzeň, ale i pro obrovskou spádovou oblast čítající celkově kolem 230 000 obyvatel. Jakékoliv ekologické ohrožení na řece (například únik chemikálií z kamionu havarovaného u Švihova) tak okamžitě znamená vyhlášení nejvyšší pohotovosti pro plzeňské vodohospodáře, kteří musejí dočasně odstavovat nasávací čerpadla.

🚨 Povodňová historie a rizika

Jakožto řeka stahující srážky z hor, je Úhlava vysoce náchylná k bleskovým povodním (tzv. flash floods). Tyto povodně jsou charakteristické tím, že po silné bouřce hladina stoupne o několik metrů během pouhých desítek minut, avšak poměrně rychle zase klesne.

Absolutně nejničivější a nejikoničtější přírodní katastrofou v zaznamenaných dějinách povodí byly povodně v srpnu roku 2002. Tehdy nad Pošumavím několik dní v kuse extrémně silně pršelo. Nádrž Nýrsko se zcela zaplnila a voda se začala nekontrolovatelně valit přes bezpečnostní přelivy. Dne 13. srpna 2002 dosáhla řeka Úhlava svého absolutního historického maxima. V měřicím profilu ve Štěnovicích byl naměřen monstrózní průtok 398 m³/s, přičemž výška hladiny zde stoupla na 513 centimetrů (běžný stav přitom činí kolem 30 centimetrů).

Tato voda, hydrologicky hodnocená jako tisíciletá povodeň (Q1000), zaplavila široké inundační louky, ale především vtrhla do městských center. Švihov byl vodou zcela odříznut od světa, historický vodní hrad byl zatopen do výše oken v přízemí a mnoho rodinných domů spadlo. Ještě horší byla situace po soutoku v Plzni, kde spojené a rozbouřené řeky Radbuza, Úhlava a Mže drtivě zaplavily plzeňské čtvrti Roudná a Doudlevce. Škody tehdy dosáhly v celém povodí astronomických částek a vedly k postupné úpravě krizových a povodňových map, podle kterých se řídí například vydávání stavebních povolení (aktivní záplavové zóny).

🛶 Vodácká turistika a jezy

Úhlava je mezi vodáckou komunitou vysoce ceněna, přestože nedosahuje masové popularity a přeplněnosti řek, jako je Vltava nebo Berounka. Zkušení vodáci na ní oceňují především obrovskou proměnlivost a dvě diametrálně odlišné tváře.

Horní úsek (Pro fajnšmekry)

Úsek od přehrady Nýrsko po Janovice nad Úhlavou je pro běžné plastové nebo nafukovací kanoe po většinu roku nesjízdný z důvodu malého množství vody (limit pro sjetí je alespoň 35 cm na vodočtu v Nýrsku). Pokud se však koná výše popsaný závod (ČPV) nebo probíhá jarní tání sněhu, mění se řeka v dravou, rychlou a úzkou (2 až 4 metry širokou) trať o obtížnosti ZWC až WW I. Vodáci zde musí neustále manévrovat mezi padlými stromy, překonávat rychlé peřeje a ostré zatáčky s „vrbičkami“. Úsek je fyzicky i technicky velmi náročný a neodpouští vodácké chyby.

Střední a dolní úsek (Putovní řeka)

Od Janovic nad Úhlavou přes Klatovy a Švihov až k ústí do Plzně (délka zhruba 75 kilometrů) se Úhlava mění v ideální putovní řeku. Sjízdnost je zde zaručena po většinu jarních a letních měsíců. Řeka má mírný proud, břehy jsou zarostlé a romantické, a nenachází se zde mnoho komerčních hospod a hlučných kempů, což vyhovuje vodákům vyhledávajícím spaní "nadivoko" v přírodě.

Velkou daní za klid jsou však na Úhlavě všudypřítomné jezy. Podle vodáckých map je hydromorfologie toku jezy extrémně ovlivněna – odhaduje se, že takzvané nadjezí (stojatá hladina před jezem tvořící takzvaný "olej") zaujímá až 45 % délky celého toku z Klatov do Plzně. Na řece se nacházejí desítky pevných kolmých nebo šikmých stupňů. Většina z nich byla historicky postavena pro náhony k mlýnům, dnes jsou osazeny malými vodními elektrárnami (MVE). Tyto elektrárny často odebírají do náhonu veškerou vodu, což nutí vodáky lodě pod jezem dlouze a úmorně přetahovat po suchém kamení v původním korytě (takzvaně koníčkovat). Na řeku se lze vydat s pomocí několika stabilních regionálních půjčoven (např. Dronte či menší lokální servisy).

💡 Pro laiky

Možná jste při čtení starých map nebo při výletě na Plzeňsko narazili na názvy řek, které se pletou: Úhlava a Úslava. Ony totiž zní skoro stejně a obě tečou do Plzně. Důvodem tohoto zmatení je jedna z nejkurióznějších a nejvtipnějších událostí v dějinách české geografie.

Původně se naše řeka odjakživa a naprosto správně jmenovala Úhlava. Ale ta druhá řeka (ta, která dnes teče přes Starý Plzenec) se už od středověku jmenovala Bradava nebo Bradlava (podle bradisek a skal). V roce 1712 ale jistý mnich jménem Mauricius Vogt vydal ve Frankfurtu velkou německou knihu s mapami Českého království. Při sazbě textů a kreslení map ale udělal obrovskou chybu. Nějak se mu jména těch dvou řek u Plzně pomíchala v hlavě. Řeku Bradlavu chtěl na mapě přejmenovat, ale do tiskárny se dostal překlep. Navíc zafungoval takzvaný tiskařský šotek, který v německém pravopisu zaměnil písmenko "h" za německé "ß" (které se čte jako dlouhé s). A tak se na papíře zčistajasna objevila „Úslava“. Lidem se ten uměle vytvořený a chybný název na mapách nakonec zalíbil natolik, že tu původní středověkou řeku Bradlavu prostě a jednoduše přejmenovali na Úslavu a dnes se to tak učí všechny děti ve školách.

Když se podíváte na Úhlavu z pohledu Plzeňáka, je to vlastně obrovská a velmi zranitelná pupeční šňůra. Dnes jsme zvyklí, že otočíme kohoutkem a teče nám čistá voda. Kdyby ale na Šumavě nepostavili tu obří, ošklivou betonově-kamenitou stěnu (přehradu Nýrsko) a nezakázali by se v ní lidem koupat a jezdit tam na lodičkách, čtvrt milionu lidí v Plzni by v létě umřelo žízní. Jakmile v létě v Česku třicet dní v kuse neprší a všechny malé potoky vyschnou, úředníci na přehradě Nýrsko jen lehce pootočí kohouty a pustí z tohoto hlubokého horského bazénu vodu ven. Ta voda teče 90 kilometrů korytem řeky až k Plzni, kde ji gigantické vysavače (čerpadla) vtáhnou dovnitř do vodárny, vyčistí ozónem a písky, a pošlou ji rovnou do paneláků. Úhlava tak není jenom řeka pro ryby a kachny, je to doslova a do písmene životodárné potrubí bez střechy.

📈 Statistiky a historické tabulky

V souladu s encyklopedickými standardy přesnosti a úplnosti tato sekce obsahuje naprosto kompletní hydrologické tabulky a seznamy infrastrukturních prvků spojených s řekou. Žádná data z dostupných rejstříků nejsou zkracována.

Tabulka 1: Významné přítoky řeky Úhlavy

Kompletní výčet dominantních vodních toků v povodí, jež disponují vlastním hydrologickým pořadím. Seznam je chronologicky řazen od pramene na Šumavě směrem k ústí do Plzně.

Název toku	Strana přítoku	Délka toku (km)	Plocha povodí (km²)	Říční kilometr ústí (do Úhlavy)	Místo ústí (nejbližší sídlo)
Světlá	Pravostranný	4,5	lokální povodí	103,1	Pancíř / Špičák
Žíznivý potok	Pravostranný	cca 5,0	lokální povodí	98,4	Hamry
Bílý potok	Levostranný	5,8	12,5	97,6	Hamry
Zelenský potok	Pravostranný	9,2	35,4	91,2	Nýrsko
Chodská Úhlava	Levostranný	16,8	54,9	87,4	Nýrsko
Kusmoukovský potok	Pravostranný	8,1	16,3	80,4	Bystřice nad Úhlavou
Spůlka	Levostranný	10,2	22,5	75,5	Janovice nad Úhlavou
Jelenka	Pravostranný	13,8	32,1	74,4	Janovice nad Úhlavou
Drnový potok	Pravostranný	21,3	88,4	64,8	Klatovy
Poleňka	Levostranný	18,3	65,3	55,2	Švihov
Točnický potok	Levostranný	14,2	31,8	49,9	Borovy
Třebýcinka	Pravostranný	9,5	18,4	42,9	Lužany
Příchovický potok	Pravostranný	10,6	26,1	37,1	Přeštice
Lukavice	Levostranný	11,5	26,8	29,2	Dolní Lukavice
Divoký potok	Pravostranný	10,2	20,4	18,7	Blovice / Štěnovice

Tabulka 2: Města a významné obce na toku

Pořadí urbanizovaných sídel od hor k nížině a jejich hydrologický kontext.

Název sídla	Okres	Nadmořská výška (cca)	Historický nebo hydrologický význam na řece
Nýrsko	Klatovy	452 m n. m.	První větší město na toku ležící těsně pod přehradní zdí vodní nádrže.
Janovice nad Úhlavou	Klatovy	411 m n. m.	Konec peřejnatého sportovního úseku řeky.
Klatovy (část Tajanov)	Klatovy	398 m n. m.	Umístění klíčového měřicího profilu ČHMÚ, dřívější centrum historického regionu.
Švihov	Klatovy	375 m n. m.	Turistické srdce povodí, výskyt ikonického vodního hradu napájeného a chráněného Úhlavou.
Přeštice	Plzeň-jih	345 m n. m.	Důležité silniční přemostění a barokní památky na březích.
Dolní Lukavice	Plzeň-jih	340 m n. m.	Pořádání cyklistických závodů Úhlava Tour, zachovalé meandry toku.
Štěnovice	Plzeň-jih	325 m n. m.	Absolutně nejhlavnější hlásný a měřicí profil před vjezdem toku do krajské metropole.
Plzeň (Doudlevce)	Plzeň-město	303 m n. m.	Komplex městských úpraven pitné vody a finální soutok s řekou Radbuzou.

Tabulka 3: Hydrologické profily a Stupně povodňové aktivity (SPA)

Oficiální měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu sloužící k vyhlašování celostátních krizových povodňových stavů. Kóty určují výšku hladiny v centimetrech na daném limnigrafu.

Měřicí stanice (Profil)	Říční kilometr	1. SPA (Bdělost)	2. SPA (Pohotovost)	3. SPA (Ohrožení)	Hranice extrémní povodně (Q50)	Průměrný průtok (Qa)
Odtok VD Nýrsko (Stará Lhota)	93,6	75 cm	100 cm	125 cm	218 cm	1,38 m³/s
Tajanov (u Klatov)	64,2	250 cm	290 cm	300 cm	334 cm	3,45 m³/s
Štěnovice (u Plzně)	11,2	160 cm	220 cm	250 cm	343 cm	5,70 m³/s

(Poznámka: Průtoky při extrémní tisícileté povodni z 13. srpna 2002 dosáhly na profilu Štěnovice neuvěřitelných 398 m³/s při výšce vodního sloupce 513 cm, což daleko přesáhlo veškeré tehdy platné měřicí stupnice a zničilo to historická nábřeží).*

Tabulka 4: Technické parametry Vodní nádrže Nýrsko

Inženýrská specifika jediné, avšak pro celostátní infrastrukturu kriticky důležité přehradní zdrže na toku řeky Úhlavy.

Technický parametr	Hodnota a technická specifikace
Typ konstrukce hráze	Sypaná kamenitá hráz s centrálním těsněním (výška 36 metrů nad základem)
Roky výstavby a kolaudace	1964 – 1969
Délka a šířka koruny hráze	Délka 337 metrů, šířka neznámá (přístup na korunu veřejnosti striktně zakázán)
Celková rozloha vodní plochy	148 hektarů (1,48 km²)
Maximální zadržený objem vody	18,936 milionů m³ (zhruba 18,9 mil. m³)
Maximální dosažitelná hloubka	34 metrů (u stěny hráze)
Kapacita spodních výpustí	2 × roura (DN 700 mm) s celkovou maximální propustností 8,88 m³/s
Kapacita šachtového přelivu	Propustnost až 86 m³/s pro převádění extrémních povodňových vln do koryta
Primární účel a funkce	Zásobárna velmi kvalitní surové pitné vody (Plzeň, Klatovy, Domažlicko)

Zdroje