Vědní obor
Obsah boxu
| Vědní obor |
|---|
Vědní obor (též vědecká disciplína) je teoreticky a empiricky odůvodněná, historicky vzniklá, poměrně stálá strukturní jednotka vědy. Představuje vyvíjející se systém vědeckých poznatků o určité oblasti skutečnosti a zároveň základní formu organizace vědecké práce. Je charakterizován specifickým předmětem a metodou bádání.
🔬 Charakteristika vědního oboru
Za samostatný vědní obor lze disciplínu považovat, pokud splňuje několik základních podmínek:
- Má specifický objekt zkoumání.
- Má vyvinuté specifické metody a techniky své práce.
- Má vytvořenou vlastní terminologii a přesně vymezené pojmy.
- Používá jazyk, který je vlastní zkoumané vědě.
- Je charakterizována určitou svou filozofií.
- Má vztah k jiným vědním disciplínám definovaný přesnými relacemi, vyjádřenými matematickými, fyzikálními a jinými pojmy nebo funkcemi.
- Má vlastní studijní obor vytvořený a rozvíjený na univerzitách a ve vědeckých ústavech.
Věda jako celek je systematický způsob empirického a racionálního poznávání skutečnosti, zaměřený na spolehlivost výsledků a často i na možnosti predikce a aplikace.
📚 Klasifikace vědních oborů
Od počátku 19. století se věda dělí na jednotlivé vědní obory, které se podle A. Comta navzájem liší předmětem nebo metodou. Klasifikace věd je v zásadě klasifikací forem vývoje hmoty od jednoduchých ke složitým a zároveň vyjevením objektivních vztahů a přechodů, které existují mezi jednotlivými formami vývoje hmoty.
Existuje mnoho způsobů klasifikace vědních oborů:
- Hierarchická klasifikace: Například Univerzita Karlova používá hierarchii čtyř úrovní: panel, vědní oblast, vědní obor a podobor. Podobory se zřizují u vybraných oborů pro jemnější rozlišení vazeb na studijní programy nebo habilitační řízení.
- Dělení podle předmětu zkoumání:
* Čisté kvantitativní a prostorové vztahy (např. matematika, geometrie). * Živá a neživá příroda (přírodní vědy). * Člověk (antropologie, humanitní vědy). * Jevy společenského života (historie, filologie, sociologie, politologie).
- Dělení podle metody:
* Nomotetické vědy: Zahrnují vědy, které zkoumají jevy řídící se objektivními zákonitostmi, typicky přírodní vědy. * Idiografické vědy: Zabývají se takovými vědami, které jsou jedinečné a zkoumají individuální jevy.
- Klasifikace OECD: Rozděluje vědy do šesti hlavních oblastí:
* 1. Přírodní vědy (např. matematika, informatika, fyzika, chemie, vědy o Zemi, biologie). * 2. Technické a technologické vědy (např. strojírenství, elektrotechnika, materiálové inženýrství). * 3. Lékařské a zdravotnické vědy (např. základní medicína, klinická medicína). * 4. Zemědělské vědy (např. agronomie, veterinární medicína). * 5. Společenské vědy (např. ekonomie, sociologie, politologie, psychologie). * 6. Humanitní vědy a umění (např. historie, filozofie, jazykověda).
- Aplikované vědy: Představují praktické využití a uplatnění jedné nebo několika výše zmíněných věd, například technické vědy, lékařské vědy nebo zemědělské vědy.
🤝 Interdisciplinarita, multidisciplinarita a transdisciplinarita
V současné vědě se stále více uplatňují přístupy, které překračují hranice tradičních vědních oborů. Četné snahy o interdisciplinární, multidisciplinární, respektive transdisciplinární přístupy vedou k nutnosti přesnějšího objasnění těchto termínů, neboť mezioborová spolupráce je jedním z často diskutovaných témat současné vědy.
- Interdisciplinarita (mezioborovost): Předpona "inter-" se obvykle spojuje s významem "mezi dvěma nebo více jednotkami či skupinami". Interdisciplinární přístup se zaměřuje do oblasti mezi dvěma disciplínami, kterou nepokrývá žádná z nich. Pohybuje se na rozhraní (typicky dvou) již předtím rozvinutých oborů, není však jejich průnikem, ale spíše sjednocením. Příkladem jsou obory jako biochemie, biofyzika, psycholingvistika, sociolingvistika nebo neurovědy. V těchto oblastech mohou vznikat zcela nové disciplíny.
- Multidisciplinarita (víceoborovost): Znamená, že daný problém je zkoumán (posuzován z několika hledisek) několika obory, které si zachovávají svou specifičnost (metody, předmět zkoumání). Výsledkem je „mozaika“ nebo „komplexní obraz“, kde se nezapomíná na nic důležitého. Příkladem je stanovisko EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) nebo územní plán. Multidisciplinární přístup je klíčovým tématem například v reformě psychiatrické péče.
- Transdisciplinarita: Předpona "trans-" má význam "přes, skrze", ale také "za, na druhé straně, do jiného místa". Transdisciplinárně lze konstituovat nové disciplíny na ploše, kde se vědy překrývají, a na tomto základě může vyrůst nová věda. Badatelé si přitom musejí vzájemně porozumět a často vytvořit společný odborný jazyk. Příkladem je informační věda, která je často definována jako transdisciplinární obor.
⏳ Historie a vývoj
Dějiny klasifikace věd nejsou statické, ale mají evoluční charakter. Každá éra historie lidstva byla provázena určitými vládnoucími paradigmaty, která ovlivňovala pohled na filozofie a vědu.
- Starověk: Významným uspořádáním byla pythagorejská klasifikace věd, která měla vliv i ve středověku. Platón třídil disciplíny na aritmetiku, geometrii, harmonie a dialektika. Aristotelés je považován za toho, kdo rozčlenil jednotlivé obory, aby bylo možno se zabývat konkrétním tématem.
- Středověk: Hlavní členění věd vyplývající z filozofie zahrnovalo teoretické, praktické a mechanické vědy a logiku.
- Novověk: Nejdůležitějším tříděním v období raného novověku byla klasifikace Rogera Bacona. V 19. století fyzik Ampère navrhl přehlednou tabulku všech vědních oborů, založenou na obsahu věd s dynamickou vnitřní strukturou.
- Současnost: Vznikají nové vědy (často interdisciplinární), a starší vědy mohou být transformovány do nových (např. alchymie do chemie), či zavrženy po jejich kompromitaci (např. pseudovědy).
📈 Současné trendy a výzvy (2025)
Rok 2025 přináší řadu nových výzev, příležitostí a inovací ve vědních oborech.
- Digitalizace: Mění inovační procesy, snižuje výrobní náklady, podporuje společné a otevřené inovace, rozostřuje hranice mezi inovacemi a obecně zrychluje inovační cykly. Všechny oblasti výzkumu jsou stále náročnější z hlediska údajů.
- Umělá inteligence (AI): Stává se neoddělitelnou součástí každodenního života a v roce 2025 se očekává další rozmach v oblasti generativní AI. AI výrazně ovlivní zdravotnictví, kde pokročilé algoritmy umožní rychlejší diagnostiku a efektivnější léčba. AI také pomáhá učitelům ve výuce.
- Udržitelnost: Rostoucí zájem o udržitelnost pokračuje i v roce 2025. Do popředí se dostávají inovace, jako jsou biologicky rozložitelné obaly, recyklované materiály nebo technologie snižující uhlíkovou stopu. Urbanizace se posouvá směrem k „chytrým městům“, která kombinují technologie a ekologii.
- Virtuální a rozšířená realita (VR/AR): V roce 2025 bude svědkem dalšího rozvoje virtuální a rozšířené reality. Tyto technologie se přesunou z herního průmyslu do dalších oblastí, jako je vzdělávání, cestovní ruch nebo zdravotnictví.
- Zdraví a pohoda: Fyzické i duševní zdraví se stává prioritou pro jednotlivce i organizace. Očekává se nárůst zájmu o technologie sledující zdraví, jako jsou chytré hodinky.
- Mezioborová spolupráce: Je jedním z klíčových témat současné vědy, zejména pro řešení komplexních problémů, jako je výzkum životní prostředí nebo péče o duševní zdraví.
- Financování vědy: Od roku 2010 vládní výdaje na výzkum a vývoj v zemích OECD stagnovaly nebo se snížily.
🌐 Příklady hlavních vědních oborů
Mezi hlavní vědní obory patří mimo jiné:
- Matematika
- Fyzika
- Chemie
- Biologie (včetně molekulární biologie, genetiky, cytologie, fyziologie, anatomie, evoluční biologie a mnoha dalších specializovaných disciplín)
- Informatika
- Geologie
- Astronomie (včetně astrofyziky)
- Medicína (včetně epidemiologie, algeziologie, endokrinologie)
- Technické vědy
- Zemědělské vědy (včetně agronomie, agrochemie)
- Sociologie
- Psychologie
- Historie
- Filozofie
- Ekonomie
- Geografie
- Pedagogika
- Právo
- Jazykověda (včetně psycholingvistiky, sociolingvistiky)
- Environmentalistika
- Astrobiologie
- Neurovědy
- Nanotechnologie
- Kognitivní věda
- Kybernetika
🧒 Pro laiky
Představte si, že věda je jako obrovský dům plný různých místností. Každá místnost je jiný vědní obor. V jedné místnosti se vědci zabývají tím, jak funguje vesmír (to je třeba astronomie), v jiné zkoumají, proč se lidé chovají tak, jak se chovají (to je psychologie), a v další zase, jak léčit nemoci (to je medicína). Každá místnost má své vlastní nástroje, své vlastní způsoby, jak se na věci dívat, a své vlastní "slovíčka". Ale i když jsou to různé místnosti, často se stane, že vědci z jedné místnosti potřebují pomoct od vědců z jiné místnosti. Třeba když biolog potřebuje pochopit chemické procesy v živých organismech, tak spolupracuje s chemikem, a vznikne tak nový "pokoj" zvaný biochemie. Vědní obory nám pomáhají lépe pochopit svět kolem nás, ať už jde o ty nejmenší částečky, nebo o celé galaxie.