Václav Chaloupka
| Václav Chaloupka | |
|---|---|
| Datum narození | 6. července 1948 |
| Místo narození | Těšany, Československo |
| Státní příslušnost |  (do 1992) (od 1993) |
| Povolání | žokej, dostihový trenér, chovatel |
| Aktivní od | 1960 |
Václav Chaloupka je český dostihový jezdec, žokej, trenér, chovatel a majitel koní. Je čtyřnásobným vítězem Velké pardubické steeplechase a jednou z nejvýznamnějších postav československého a českého dostihového sportu. Ve své kariéře zaznamenal 89 jezdeckých vítězství a desítky triumfů v roli trenéra.
Pro jiné významy viz Václav Chaloupka (rozcestník).
Václav Chaloupka je známý především díky svému historickému spojení s hřebcem Korokem, se kterým dokázal třikrát zvítězit ve Velké pardubické (v letech 1969, 1971, 1972). Čtvrté vítězství v tomto závodě přidal v roce 1977 v sedle koně jménem Václav. Ve své době se stal rovněž jediným československým jezdcem, který se zúčastnil nejtěžšího světového překážkového dostihu, Velké národní steeplechase v Liverpoolu.
👤 Původ a mládí
Václav Chaloupka se narodil 6. července 1948 v obci Těšany nedaleko Brna v tehdejším Československu. Pochází z početné rodiny, vyrůstal jako nejstarší z pěti sourozenců. Jeho otec Václav pocházel ze zemědělské rodiny, avšak rodinné hospodářství převzal podle dobové tradice nejstarší bratr otce, proto se otec vyučil profesi čalouníka a tímto řemeslem živil sedmičlennou rodinu. Matka Marie působila v domácnosti a starala se o výchovu dětí.
Prostředí jihomoravské vesnice v padesátých letech 20. století bylo silně spjato se zemědělstvím. Již od raného dětství projevoval Chaloupka vztah k hospodářským zvířatům, zejména k tažným chladnokrevným koním, které vlastnil jeho dědeček. Zásadní výhodou pro jeho budoucí kariéru byla bezprostřední blízkost hříbárny Šinkvice. Toto zařízení sloužilo k odchovu teplokrevných hříbat pro potřeby Státního statku Židlochovice. Chaloupka zde trávil volný čas, pomáhal s krmením zvířat a získával první neoficiální jezdecké zkušenosti.
Oficiální jezdecký výcvik zahájil ve věku deseti let na místní jízdárně, kde probíhal trénink dětí pod vedením plukovníka Klapala. Chaloupka se v tomto období věnoval nejen klasickému jezdectví, ale trénoval také gymnastiku. Získaná fyzická flexibilita a obratnost mu v pozdějších letech poskytly nezbytnou průpravu pro zvládání pádů z koní ve vysokých rychlostech. První soutěžní zkušenosti začal sbírat ve dvanácti letech, kdy zaznamenal premiérové neregistrované vítězství ve Slavkově v sedle klisny Jehly. Soutěžil v rovinových dostizích i v parkurovém skákání. S klisnou Jehlou se účastnil také disciplíny skoku mohutnosti, kde obsadil druhé místo za pozdějším úspěšným reprezentantem Andrejem Glatzem. Ve třinácti letech vyhrál svůj první překážkový dostih (steeplechase) v Židlochovicích. Následně začal pravidelně nastupovat do závodů proti dospělým profesionálním jezdcům, což mu tehdejší pravidla umožňovala prostřednictvím udělování jednodenních jezdeckých licencí.
🐎 Spolupráce s hřebcem Korokem
Klíčovým momentem v kariéře Václava Chaloupky se stal rok 1964. V šestnácti letech se na Státním statku Židlochovice setkal s dvouletým anglickým plnokrevníkem jménem Korok. Hřebec Korok se narodil 11. ledna 1962 v Plemenářském ústavu Motěšice na Slovensku. V roce 1964 zakoupil statek Židlochovice dva koně z tohoto chovu – Koroka a Kámoše (oba měli stejného otce). Koně byli zakoupeni za minimální zůstatkovou částku 3 000 Kčs, což v té době odpovídalo ceně jatečního masa. Důvodem nízké ceny byla finanční a zdravotní krize motěšického chovu, kdy u koní propukl těžký střevní katar a byli silně podvyživení.
Korok navíc trpěl závažnou vrozenou ortopedickou vadou. Jeho pravá přední končetina byla od karpálního kloubu silně vytočena do strany, což se v odborné terminologii označuje jako přikleklý a vytočený postoj. Kvůli této vadě se zpočátku jevil pro dostihový sport jako zcela neperspektivní. Po příchodu do hříbárny v Šinkvicích se o oba koně začal starat Václav Chaloupka společně se svým bratrem Jiřím. Původně dostal Jiří na starost Koroka, zatímco Václav trénoval Kámoše. První rovinový dostih v Uherském Ostrohu Václav v sedle Kámoše vyhrál, zatímco Jiří s Korokem skončili na druhém místě. Nadějná kariéra Kámoše však předčasně skončila, když uhynul na selhání ledvin v důsledku nesprávně podané medikace.
Václav Chaloupka po této události převzal plný trénink Koroka, na který dohlížel trenér Oldřich Kulička. Během výcviku bylo zjištěno, že Korok disponuje vysokou inteligencí a schopností fyzicky kompenzovat svůj handicap. Při doskocích na překážkách se kůň naučil bleskově podsouvat zadní končetiny pod tělo dříve než přední, čímž tlumil náraz a chránil poškozenou přední nohu před plným zatížením. Během následujících tří let tento kůň dominoval ve většině tuzemských překážkových dostihů a byl cíleně připravován na nejnáročnější závod na území státu.
🏆 Éra Velké pardubické steeplechase
Na jaře roku 1969 absolvoval Korok čtyři kvalifikační závody na Velkou pardubickou steeplechase. Ve všech čtyřech závodech obsadil první místo. Dne 12. října 1969 se jednadvacetiletý Václav Chaloupka postavil s Korokem na start 79. ročníku tohoto vytrvalostního závodu. Do dostihu odstartovalo celkem 19 koní. Po překonání nejtěžší překážky kurzu, Velkého Taxisova příkopu, zůstalo v závodě 11 účastníků. Před poslední překážkou (Havlův skok) se Chaloupka držel na druhé pozici. V cílové rovině svedl Korok taktický souboj s vedoucí klisnou Mohylou, odpoutal se od ní a s bezpečným náskokem proťal cílovou pásku jako vítěz.
Tento ročník nesl mimořádně silný politický a celospolečenský kontext. Závod se konal pouhý rok po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ve startovním poli figurovalo několik sovětských žokejů, kteří patřili k hlavním favoritům dostihu. Sovětští jezdci však během náročného kurzu ze sedel popadali a dostih nedokončili. Vítězství českého jezdce a "handicapovaného" koně z domácího chovu vyvolalo masivní oslavy v padesátitisícovém publiku. Po závodě byl Václav Chaloupka přijat tehdejším prezidentem republiky Ludvíkem Svobodou, který mu podle Chaloupkových vzpomínek poděkoval za politické zadostiučinění.
Dominance dvojice Chaloupka–Korok pokračovala i v následujících letech. Společně dokázali ve Velké pardubické zvítězit znovu v roce 1971 a 1972. Tímto výkonem se Korok stal vůbec prvním koněm v dlouhé historii dostihu, který dokázal Velkou pardubickou vyhrát třikrát. Během své kariéry vyhrál Korok s Chaloupkou celkem 25 dostihů. Korok byl následně zařazen do chovu, kde zplodil řadu úspěšných potomků, mezi nimiž vynikal například valach Drak nebo pozdější trojnásobný vítěz Velké pardubické Peruán. Korok uhynul v roce 1984.
Své čtvrté vítězství ve Velké pardubické si Václav Chaloupka připsal v roce 1977. Tentokrát startoval v sedle koně jménem Václav. Tento ročník byl poznamenán extrémně nepříznivými klimatickými podmínkami, trať byla silně podmáčená a hluboká.
Během své aktivní jezdecké kariéry Václav Chaloupka odstartoval do Velké pardubické celkem osmnáctkrát. Kromě čtyř prvenství zaznamenal také tři umístění na druhém místě (jedno z nich získal právě v sedle Korokova syna Draka). V historických tabulkách se tak zařadil po bok nejúspěšnějších žokejů historie (rekord drží Josef Váňa s osmi jezdeckými prvenstvími, druhý je Jan Faltejsek se sedmi).
🌍 Účast ve Velké národní v Liverpoolu
Kromě domácích úspěchů se Václav Chaloupka zapsal do historie jako jediný československý jezdec, který se v období komunistického režimu zúčastnil Velké národní steeplechase (Grand National) na závodišti Aintree v anglickém Liverpoolu. Jde o jeden z nejtěžších a nejdelších překážkových dostihů na světě. Před ním se na tuto trať vydal pouze kapitán Rudolf Popler v roce 1926.
V roce 1986 odcestoval Chaloupka do Velké Británie s koněm Essexem. Účast organizačně i finančně zajistilo tehdejší JZD Agrokombinát Slušovice, které mělo v osmdesátých letech silné devizové zázemí a mohlo si dovolit financovat transport i pobyt na kapitalistickém Západě. Závod na trati dlouhé přes 7 200 metrů s 30 pevnými překážkami dvojice dobře zahájila. Essex prokazoval výborné skokanské schopnosti. Dostih však skončil předčasně z technických důvodů; Chaloupkovi během jízdy praskla přezka u třmenu, čímž ztratil oporu a nemohl v extrémně náročném závodě z bezpečnostních důvodů pokračovat.
O pět let později, po pádu železné opony v roce 1991, se Chaloupka do Aintree vrátil. Tentokrát vedl mohutnou klisnu jménem Fráze ze stáje Benešov. Přípravu na dostih narušily zdravotní komplikace zvířete. Klisna si při poslední rychlé tréninkové práci na ostrovech poranila nohu a musela nařízením veterinářů několik dní odpočívat. Přesto se česká výprava rozhodla do závodu nastoupit. Fráze však nebyla v optimální fyzické kondici, nedokázala akceptovat vysoké tempo britských plnokrevníků a dostih nedokončila.
👔 Trenérská kariéra a funkcionářská dráha
Souběžně s jezdeckou kariérou budoval Václav Chaloupka dráhu dostihového trenéra. V roce 1979 přijal nabídku pracovat jako hlavní trenér u tehdy expandujícího JZD Slušovice. Jeho původní tréninkovou pozici v Židlochovicích převzal jeho mladší bratr Jiří. Ve Slušovicích působil osm let, vybudoval zde moderní tréninkové zázemí a připravoval koně pro rovinové i překážkové dostihy s využitím tehdy pokročilých veterinárních a chovatelských postupů, kterými Slušovice disponovaly.
V roce 1987 přesídlil do Prahy, kde uspěl ve výběrovém řízení na funkci vedoucího dostihového střediska na státním závodišti ve Velké Chuchli. Zde zodpovídal za organizaci provozu centrálního rovinového závodiště.
Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 se přesunul do středočeských Tochovic. Tamní dostihové a chovatelské stáji hrozil v rámci restrukturalizací zemědělství zánik. Chaloupka se rozhodl převzít trénink koní do vlastních rukou a zásadním způsobem se zasloužil o obnovu místního chovného stáda plnokrevníků. Z Tochovic připravoval do dostihů desítky vítězných koní. Jedním z nejvýraznějších úspěchů z tohoto období bylo vítězství ve Velké ceně českého turfu, kde jeho svěřenec, tříletý francouzský rodák Mir Sada (v sedle s žokejem Petrem Kubíkem), porazil do té doby suverénního koně Almaza.
V roce 2004 získal Václav Chaloupka oficiální titul šampiona trenérů v rovinových dostizích. Kromě tréninku koní se věnoval také manažerské činnosti. Společně s obchodními společníky převzal do dlouhodobého pronájmu dostihové závodiště v Karlových Varech, kde se podílel na záchraně historické tribuny, zachování dostihové infrastruktury a obnovení pravidelného pořádání lázeňských mítinků.
🌟 Rodina, zranění a život mimo dostihy
Václav Chaloupka pochází z rodiny, kde profesi u koní zvolili i jeho sourozenci. Nejvýraznější stopu v dostihovém sportu po něm zanechal jeho mladší bratr Jiří Chaloupka starší (narozen 13. listopadu 1951). Motivován bratrovými úspěchy se Jiří rovněž zaměřil na překážkové dostihy. V roce 1979 se stal vítězem Velké pardubické v sedle klisny Legendy. Jiří Chaloupka tragicky zahynul 7. listopadu 2012 ve věku 60 let při dopravní nehodě, když byl sražen automobilem ve své rodné obci Těšany.
Samotný Václav Chaloupka utrpěl během své pětatřicetileté kariéry v sedle řadu vážných traumatických zranění. Lékařské záznamy z jeho jezdeckého období dokumentují vykloubená kolena, rozseknutou hlavu, otřesy mozku, četné zlomeniny žeber, klíčních kostí a těžká poškození ramenních kloubů. Mimo závodiště přežil několik těžkých dopravních nehod, při kterých byly jeho vozy fatálně zdemolovány (včetně převrácení přes střechu). Z nehod vyvázl bez trvalých následků, což v rozhovorech přičítal instinktům a schopnosti uvolnit tělo při nárazu, což se naučil při stovkách pádů z koňského hřbetu.
Ve volném čase se věnuje sportovnímu bowlingu a kynologii. V bowlingu dosáhl vysoké soutěžní úrovně a s týmem získal titul mistra České republiky v soutěži družstev.
Jeho život a kariéra byly detailně zmapovány v knize s názvem „Dávat koním křídla“, kterou napsal publicista Petr Feldstein a která vyšla v roce 2018. V roce 2023 vznikl v produkci České televize dokumentární profil o jeho životě v rámci cyklu 13. komnata. V roce 2025 vystoupil jako host v talkshow 7 pádů Honzy Dědka. V témže roce působil jako hlavní odborný poradce při natáčení televizního seriálu „O lidech a koních“ pro stanici Prima, který byl zčásti založen na historických faktech o hřebci Korokovi.
📈 Statistiky a výsledky
Jako jezdec nastoupil do tisíců rovinových i překážkových dostihů a získal 89 prvenství. Jako trenér získal šampionát z roku 2004 a připsal si stovky umístění.
Následující tabulka dokumentuje jeho zaznamenané starty v hlavních překážkových dostizích (Velká pardubická a Velká národní) v rozmezí let 1964 až 1998, tedy v časovém rámci, kdy aktivně působil jako překážkový jezdec s licencí. Z důvodu absence centrálních elektronických databází z let před rokem 1989 nejsou jména koní a přesné výsledky u některých ročníků (kdy dostih nedokončil nebo nestartoval) dohledatelná, proto jsou v souladu s fakty označena jako nedostupná data.
Výsledky v hlavních překážkových dostizích (1964–1998)
| Rok | Dostih | Kůň | Umístění / Výsledek |
|---|---|---|---|
| 1964 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1965 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1966 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1967 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1968 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1969 | Velká pardubická | Korok | 1. místo |
| 1970 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1971 | Velká pardubická | Korok | 1. místo |
| 1972 | Velká pardubická | Korok | 1. místo |
| 1973 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1974 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1975 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1976 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1977 | Velká pardubická | Václav | 1. místo |
| 1978 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1979 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1980 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1981 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1982 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1983 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1984 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1985 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1986 | Velká národní (Liverpool) | Essex | nedokončil (závada výstroje) |
| 1987 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1988 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1989 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1990 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1991 | Velká národní (Liverpool) | Fráze | nedokončil (zranění koně) |
| 1992 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1993 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1994 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1995 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1996 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1997 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1998 | Velká pardubická | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
(Poznámka: Ve Velké pardubické startoval celkem osmnáctkrát. Vyjma čtyř prvenství zaznamenal také tři umístění na druhém místě, například s hřebcem Drakem.)