Trikolora (politická strana)

Trikolora
Zkratka	Trikolora
Datum založení	10. června 2019
Zakladatel	Václav Klaus mladší
Předseda	Zuzana Majerová
Sídlo	Praha, Česko
Ideologie	Národní konzervatismus, Euroskepticismus, Pravicový populismus, Ekonomický liberalismus
Politická pozice	Pravice až Krajní pravice
Barvy	modrá, bílá, červená

Trikolora (původně registrována s dlouhým vokálem a přívlastkem jako Trikolóra hnutí občanů) je česká mimoparlamentní politická strana, která se na domácí scéně profiluje jako ostře pravicový, národně konzervativní a euroskeptický subjekt. Byla založena v polovině roku 2019 jako reakce na tehdejší směřování tradičních pravicových stran. Jejím hlavním iniciátorem, zakladatelem a prvním předsedou byl bývalý poslanec, pedagog a syn bývalého prezidenta republiky Václav Klaus mladší, který do nového projektu přivedl řadu nespokojených členů své původní domovské Občanské demokratické strany a dalších konzervativních proudů.

V počátcích své existence strana aspirovala na to, stát se hlavním hegemonem na pravé straně politického spektra a sjednotit konzervativní voliče, kteří odmítali progresivní unijní agendu, ekologické regulace a takzvanou politickou korektnost. Navzdory obrovskému počátečnímu mediálnímu zájmu a solidním preferencím v průzkumech veřejného mínění však strana postupně ztrácela na síle. Bodem zlomu byl nečekaný odchod zakladatele Václava Klause mladšího z vysoké politiky v roce 2021. Pod novým vedením, které převzala Zuzana Majerová, strana nedokázala v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny překročit zákonný pětiprocentní práh a ocitla se mimo hlavní politický proud.

V průběhu dalších let se Trikolora transformovala z aspiranta na vůdčí pravicovou sílu do role menšího koaličního partnera. Její rétorika se radikalizovala zejména v otázkách zahraniční politiky a odporu vůči vojenské podpoře Ukrajiny. V současnosti úzce spolupracuje a vytváří předvolební koalice se silnějším hnutím SPD, čímž se snaží udržet si alespoň dílčí vliv na regionální a evropské úrovni.

⏳ Historické pozadí a vznik strany

Příběh vzniku Trikolory je absolutně neoddělitelný od politické kariéry jejího zakladatele. Václav Klaus mladší vstoupil do vysoké politiky jako výrazná posila Občanské demokratické strany (ODS) před parlamentními volbami v roce 2017. Jako expert na školství a nekompromisní glosátor veřejného dění získal pro stranu přes 22 tisíc preferenčních hlasů, což byl druhý nejlepší výsledek v celé zemi. Rychle se tak stal jedním z nejviditelnějších politiků.

Jeho působení v ODS však bylo od počátku provázeno obrovským napětím. Vedení strany, v čele s předsedou Petrem Fialou, se snažilo stranu posunout blíže ke středovému, proevropskému a umírněnému proudu. Naproti tomu Václav Klaus mladší zastával striktně národně-konzervativní, ostře euroskeptické a často až provokativní postoje, které vedení strany neustále komplikovaly situaci. Rozkol vyvrcholil na jaře roku 2019. Bezprostřední rozbuškou se stal Klausův projev na půdě Poslanecké sněmovny, kde přirovnal schvalování evropských směrnic českým parlamentem k činnosti židovských výborů, které musely nacistům pomáhat s organizací transportů. Tento výrok vyvolal obrovský skandál a Výkonná rada ODS Klause v březnu 2019 ze strany s okamžitou platností vyloučila s odůvodněním, že dlouhodobě poškozuje dobré jméno strany a nerespektuje její hodnotové směřování.

Václav Klaus mladší následně oznámil záměr založit vlastní politický subjekt. Dne 10. června 2019 proběhlo velkolepé oficiální představení nového hnutí s názvem Trikolóra hnutí občanů. K projektu se okamžitě připojila poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková (rovněž bývalá členka ODS) a řada dalších osobností ze sféry byznysu, medicíny a akademické obce. Hnutí okamžitě zahájilo masivní kampaň na sběr podpisů nutných k registraci a během několika týdnů vybudovalo širokou síť regionálních buněk po celé republice.

💡 Ideologie a politický program

Program Trikolory byl od prvního dne postaven na třech hlavních pilířích, které hnutí symbolicky spojovalo s barvami státní vlajky. Těmito pilíři byly: obrana národní suverenity, ochrana tradičních hodnot a obrana svobodného trhu s minimálními státními zásahy.

Obrana národní suverenity a zahraniční politika

Trikolora se řadí k nejtvrdším euroskeptickým formacím na české politické mapě. Strana dlouhodobě prosazuje nadřazenost národního práva nad legislativou Evropské unie. Otevřeně zpochybňuje smysl dalšího setrvávání České republiky v unijních strukturách, pokud nedojde k radikální transformaci EU zpět na pouhé Evropské hospodářské společenství. Strana kategoricky odmítá přijetí společné měny euro a vyžaduje ústavní zakotvení ochrany české koruny. Ostře také vystupuje proti jakýmkoli evropským migračním kvótám či paktům.

V otázkách širší zahraniční politiky a globálních konfliktů prodělala strana v průběhu let znatelný vývoj. Zatímco v prvních letech své existence se soustředila primárně na kritiku Bruselu, po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 začala strana ostře kritizovat českou vládu za poskytování vojenské a finanční pomoci napadenému státu. Vedení Trikolory prosazuje takzvanou mírovou rétoriku, vyzývá k okamžitému zastavení dodávek zbraní ukrajinské armádě a požaduje zahájení bezpodmínečných mírových jednání s Ruskem, a to i za cenu ukrajinských územních ústupků. Tato rétorika vynesla straně ze strany jejích politických oponentů a bezpečnostních expertů častá obvinění z šíření proruských dezinformačních narativů.

Tradiční rodina a konzervativní hodnoty

V sociální a kulturní sféře zastává Trikolora tvrdé konzervativní pozice. Považuje tradiční nukleární rodinu (muž, žena a děti) za absolutní a nezpochybnitelný základ státu. Strana dlouhodobě, systematicky a hlasitě vystupuje proti uzákonění takzvaného manželství pro všechny a odmítá adopce dětí stejnopohlavními páry. Stejně tak bojuje proti inkluzi v českém školství, která podle jejího názoru uměle srovnává žáky směrem dolů a poškozuje ty nadané. Trikolora se staví do role hráze proti takzvané "woke ideologii", progresivismu a snahám o zavedení cenzury na sociálních sítích pod záminkou boje proti dezinformacím.

Ekonomika, ekologie a daně

Ekonomický program strany vychází z klasických principů laissez-faire kapitalismu a thatcherismu. Strana požaduje masivní rušení dotačních titulů, které podle ní pokřivují volný trh, drastické snižování daní, omezování státní byrokracie a rušení zbytečných úřadů.

Naprosto klíčovým bodem je absolutní odmítnutí evropské klimatické politiky známé jako Green Deal. Trikolora považuje snahy o dosažení uhlíkové neutrality za ekonomickou sebevraždu Evropy, která zničí český automobilový a těžký průmysl, zdraží energie do astronomických výšin a způsobí plošnou chudobu. Strana požaduje okamžité odstoupení od Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS) a neomezené využívání domácích fosilních zdrojů (zejména uhlí) po dobu, dokud nebudou bezpečně vybudovány nové jaderné bloky.

👥 Zásadní otřesy a vývoj vedení strany

Vnitřní život strany Trikolora byl od počátku definován silnými osobnostmi a následnými dramatickými personálními zlomy, které zásadně ovlivnily její politickou trajektorii.

Rezignace Václava Klause mladšího (2021)

První dva roky existence hnutí byly pevně spjaty s jeho zakladatelem. Trikolora budovala silné struktury a připravovala se na klíčové parlamentní volby plánované na podzim roku 2021, do kterých vkládala naděje na dvouciferný volební zisk. Během koronavirové krize však hnutí nedokázalo adekvátně reagovat na měnící se společenské nálady a jeho preference začaly postupně klesat.

V březnu 2021 přišel absolutní šok. Václav Klaus mladší zcela nečekaně oznámil svůj okamžitý a definitivní odchod z vysoké politiky, rezignaci na post předsedy Trikolory a zřeknutí se poslaneckého mandátu. Své rozhodnutí zdůvodnil ztrátou politické energie, frustrací z vývoje ve společnosti a hlubokými problémy v osobním a rodinném životě. Tento krok hnutí Trikolora zcela paralyzoval, neboť přišlo o svou ústřední, nejznámější a nejcharismatičtější tvář pouhých několik měsíců před rozhodujícími volbami.

Nástup Zuzany Majerové a rozkol s Rajchlem

Po odchodu zakladatele muselo hnutí urychleně řešit otázku nástupnictví. Vedením byla dočasně pověřena první místopředsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková. Na mimořádném sněmu strany se o post předsedy rozhořel velmi tvrdý a poměrně nevraživý souboj. Hlavním vyzyvatelem Majerové se stal advokát a fotbalový funkcionář Jindřich Rajchl, který do té doby působil jako odborný garant hnutí pro oblast práva. Rajchl prosazoval mnohem radikálnější a údernější styl politiky.

V těsném hlasování delegátů nakonec zvítězila umírněnější Zuzana Majerová, která se stala novou předsedkyní. Poražený Jindřich Rajchl výsledek zpočátku formálně akceptoval, avšak rozpory mezi ním a novým vedením se prohlubovaly natolik, že hnutí nedlouho poté s velkým mediálním humbukem opustil. Spolu s ním odešla i část radikálnější členské základny. Rajchl následně v roce 2022 založil vlastní konkurenční politickou stranu PRO 2022, která se stala přímým konkurentem Trikolory v boji o stejný segment nespokojených, antisystémových a národně-konzervativních voličů. Pod vedením Majerové došlo také ke kosmetické změně názvu – z původního dlouhého "Trikolóra hnutí občanů" se strana přejmenovala na údernější a formálně čistou "Trikolora" (bez dlouhého ó).

🤝 Spojenectví, koalice a volební propady

Snaha Trikolory o přežití na vysoce konkurenční české politické scéně byla charakterizována postupným opouštěním samostatné cesty a hledáním silnějších koaličních partnerů.

Neúspěch koalice TSS (Volby 2021)

Po nečekaném odchodu Václava Klause ml. se nové vedení rozhodlo minimalizovat riziko volebního debaklu tím, že vytvořilo předvolební koalici s dalšími malými pravicovými subjekty. Vzniklo tak seskupení známé pod zkratkou TSS – zahrnující Trikoloru, Stranu svobodných občanů (Svobodní) a Stranu soukromníků České republiky. Tato formace vedla masivní a poměrně drahou celostátní kampaň pod heslem "Máme právo žít". Navzdory veškerému úsilí však koalice ve sněmovních volbách v říjnu 2021 utrpěla těžkou porážku. Získala pouhých 2,76 % hlasů, což znamenalo nejen nepřekročení pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny, ale také absolutní odříznutí od štědrých státních příspěvků na činnost politické strany. Tento propad znamenal konec snů o hegemonii a uvrhl stranu do existenciálních finančních a personálních potíží.

Satelitní spolupráce s SPD

Vzhledem ke klesajícím preferencím, nedostatku financí a vzniku silné konkurence v podobě Rajchlova hnutí PRO, přistoupilo vedení Trikolory ke strategickému obratu. Zuzana Majerová začala velmi úzce a intenzivně spolupracovat s Tomiem Okamurou, předsedou hnutí SPD. Trikolora prakticky rezignovala na samostatné volební ambice na celostátní úrovni a stala se de facto satelitním partnerem silnější SPD.

Tato pragmatická koalice byla poprvé naplno otestována během voleb do Evropského parlamentu v roce 2024. Obě strany sestavily společnou kandidátku, přičemž Trikolora získala několik míst (včetně bývalého kandidáta na prezidenta Petra Štěpánka). Taktika úzkého spojenectví s SPD pokračovala i v podzimních krajských volbách v témže roce, kde se v některých krajích k této koalici překvapivě připojila i konkurenční strana PRO Jindřicha Rajchla, čímž vznikl sjednocený vlastenecký blok namířený proti koaliční vládě Petra Fialy.

📊 Kompletní přehled volebních výsledků

Tato kapitola poskytuje absolutně ucelený, nevynechaný a detailní přehled o volební účasti Trikolory napříč všemi úrovněmi politické soutěže v České republice od jejího založení až po současnost.

Rok voleb	Typ voleb	Forma účasti a koaliční partneři	Zisk hlasů v %	Získané mandáty a politický dopad
2020	Krajské volby	Samostatná kandidatura, v několika krajích podpora lokálních patriotů	Přibližně 3,4 % v celorepublikovém průměru	Strana získala svůj historicky první (a jediný) krajský mandát v zastupitelstvu Zlínského kraje.
2020	Volby do Senátu (1/3)	Samostatní kandidáti ve vybraných senátních obvodech	Zisk v prvním kole se pohyboval v nižších jednotkách procent	Žádný z kandidátů Trikolory nedokázal postoupit ani do druhého kola senátních voleb.
2021	Volby do Poslanecké sněmovny	Volební koalice TSS (Trikolora, Svobodní, Soukromníci)	2,76 % (celkem 148 323 platných hlasů)	Fatální volební prohra. Koalice hluboce zaostala za potřebnou 5% hranicí a vypadla z dolní komory parlamentu.
2022	Komunální volby	Různorodé koalice s místními nezávislými sdruženími a lokálně i s hnutím SPD	Nelze relevantně zprůměrovat kvůli lokálním specifikům	Zisk zanedbatelného počtu lokálních zastupitelských postů v menších obcích a městech, bez celostátního vlivu.
2022	Volby do Senátu (1/3)	Samostatní kandidáti a nominanti s podporou jiných subjektů	Minimální procentuální zisky napříč republikou	Strana nadále nezískala žádné křeslo v horní komoře parlamentu.
2024	Volby do Evropského parlamentu	Volební koalice "SPD a Trikolora"	5,73 % (celkem 170 172 hlasů pro celou koalici)	Koalice získala 1 mandát pro poslance SPD (Ivan David). Zástupci Trikolory nebyli z důvodu nedostatku preferenčních hlasů zvoleni.
2024	Krajské volby	Široké volební koalice "SPD, Trikolora a PRO" (v různých obměnách napříč 13 kraji)	V průměru koalice získávaly mezi 5 % a 10 % v závislosti na daném kraji	Zisk několika krajských zastupitelů, nicméně bez zásadního vlivu na utváření krajských vládních koalic, které obvykle stranu ostrakizovaly.
2024	Volby do Senátu (1/3)	Společní kandidáti s hnutím SPD a stranou PRO	Neúspěch v prvních i druhých kolech	Zástupci koalice nezískali ani jeden senátorský mandát, čímž potvrdili slabost národoveckého proudu ve většinovém volebním systému.

⚙️ Struktura členské základny a financování

Organizační struktura Trikolory je budována na klasickém územním principu, zahrnujícím místní, oblastní a krajské organizace, které podléhají centrálnímu republikovému sněmu a předsednictvu. V dobách své největší slávy (mezi lety 2019 a 2020) strana ohlašovala obrovský příliv členů, mluvilo se o tisících podaných přihlášek, čímž se snažila konkurovat i tradičním politickým dinosaurům.

Po volebním fiasku v roce 2021 a odchodu Jindřicha Rajchla však došlo k masivnímu úbytku členské základny. Mnoho lokálních buněk fakticky ukončilo svou činnost a aktivita strany se přesunula primárně do virtuálního prostředí sociálních sítí.

Z hlediska financování představuje pro Trikoloru největší problém absence státních příspěvků (které náleží stranám překračujícím určitá volební procenta). Strana je tak zcela závislá na členských příspěvcích a především na finančních darech od soukromých sponzorů a sympatizantů z řad středních a menších podnikatelů, kteří sdílejí její antievropské a pravicové ekonomické vidění světa. Nedostatek finančních prostředků na samostatné celostátní marketingové kampaně byl hlavním pragmatickým důvodem, proč se vedení Trikolory muselo v roce 2024 uchýlit na volební kandidátky mnohem bohatšího a zajištěnějšího hnutí SPD.

💡 Pro laiky

Představte si společenství obyvatel (naši republiku), kteří žijí ve velkém, moderním, ale velmi přísně řízeném bytovém komplexu jménem Evropská unie. Správce tohoto komplexu neustále vymýšlí nová a složitá pravidla – zakazuje používat klasické žárovky, nařizuje, jak přesně mají vypadat popelnice na tříděný odpad, a diktuje majitelům bytů, že musí utratit obrovské peníze za ekologické zateplení, i když na to nemají.

Většina starých domovníků (tradiční politické strany) v našem domě sice občas brblá, ale nakonec nařízení správce vždycky poslechne a donutí nás je plnit. V roce 2019 se ale objevil Václav Klaus mladší a založil politickou stranu jménem Trikolora. Ta začala nahlas křičet: „Náš dům, naše pravidla! Správce nám nemá co mluvit do toho, čím topíme a jak vychováváme naše děti. Snížíme domovní poplatky (daně) a pokud nás správce nepřestane šikanovat ekologickými předpisy, z tohoto komplexu raději úplně odejdeme.“

Tato myšlenka zněla zpočátku mnoha lidem, kteří měli po krk byrokracie, jako naprosto skvělá. Trikolora vypadala jako nová štika v rybníce. Ale pak se stalo něco nečekaného. Hlavní křikloun a zakladatel náhle a bez vysvětlení sebral kufry a z domovního výboru odešel. Zbylí členové Trikolory, pod vedením paní Majerové, najednou ztratili svou největší hvězdu, začali se mezi sebou hádat o to, kdo bude nový šéf (což vedlo k odchodu části členů), a v důležitých volbách domovníka totálně propadli. Aby úplně nezmizeli z očí a nezkrachovali, museli se nakonec pokorně spojit do jedné party se starším, hlučnějším a bohatším nájemníkem od vedle – Tomiem Okamurou (SPD) – a dnes už fungují spíše jen jako jeho méně nápadní asistenti.

Zdroje