Thalés z Milétu
Obsah boxu
Šablona:Infobox - filozof Thalés z Milétu (řecky Θαλῆς ὁ Μιλήσιος, Thalēs ho Milēsios; cca 624 př. n. l. – cca 546 př. n. l.) byl starořecký předsókratovský filozof, geometr a astronom považovaný za prvního filozofa západního světa a zakladatele milétské školy. Je tradičně řazen mezi Sedm mudrců starověkého Řecka.
Thalés je známý především svou snahou nalézt přirozené, racionální vysvětlení světa bez odkazů na mytologické a božské zásahy. Jako první položil základní filozofickou otázku po arché, tedy pralátce, z níž vše povstává. Dospěl k závěru, že touto pralátkou je voda. V oblasti geometrie je mu připisováno několik základních teorémů, včetně slavné Thaletovy věty. V astronomii proslul údajnou předpovědí zatmění Slunce v roce 585 př. n. l.. Ačkoliv se žádné z jeho děl nedochovalo, jeho myšlenky a odkaz formovaly celé následující generace řeckých myslitelů a položily základy západní vědy a filozofie.
📜 Život
O Thaletově životě máme jen kusé a často anekdotické informace, které pocházejí od pozdějších autorů, jako byli Hérodotos, Platón, Aristotelés nebo Diogenés Laertios. Narodil se a většinu života prožil v prosperujícím iónském přístavním městě Milétos na pobřeží Malé Asie (dnešní Turecko). Jeho původ je nejasný; Hérodotos uvádí, že jeho předci byli Féničané, ale obecně je považován za Řeka.
Díky obchodním stykům Milétu s Egyptem a Babylonií měl Thalés možnost cestovat a seznámit se s tamními vědeckými poznatky, zejména v oblasti geometrie a astronomie. Z Egypta si údajně přivezl znalosti geometrie, které dále rozvinul, a z Babylonie astronomické záznamy.
Thalés nebyl jen teoretikem, ale i praktickým mužem a politikem. Aristotelés zaznamenal příběh, podle kterého Thalés, aby vyvrátil posměšky o nepraktičnosti filozofie, na základě svých astronomických znalostí předpověděl mimořádnou úrodu oliv. Předem si pronajal všechny lisy na olivy v Milétu a na ostrově Chios, a když přišla sklizeň, mohl si diktovat ceny a získal značné bohatství. Tím dokázal, že filozofové mohou být bohatí, pokud chtějí, ale jejich zájmy leží jinde.
Jiná anekdota, kterou zmiňuje Platón v dialogu Theaitétos, líčí Thaléta, jak při pozorování hvězd spadl do studny. Služka se mu pak smála, že chce poznat, co se děje na nebi, ale nevidí, co má pod nohama. Tato historka ilustruje archetyp roztržitého učence.
🧠 Filozofie
Thalés představuje zásadní zlom v dějinách myšlení. Jako první se pokusil vysvětlit přírodní jevy bez odkazů na bohy a mýty. Místo otázky "Kdo stvořil svět?" položil otázku "Z čeho je svět stvořen?". Tímto přechodem od mytologického k racionálnímu (logickému) vysvětlení světa (od mýtu k logu) založil tradici filozofie a vědy.
💧 Voda jako arché
Ústředním bodem Thaletovy filozofie je jeho teze, že základní pralátkou (řecky arché) všeho je voda. Z vody vše vzniká a do vody se vše navrací. K tomuto závěru ho mohlo vést několik pozorování:
- Životodárnost: Vše živé potřebuje k životu vlhkost. Semena rostlin a zárodky živočichů jsou vlhké.
- Změna skupenství: Voda se může vyskytovat ve třech stavech: pevném (led), kapalném (voda) a plynném (pára). To z ní činilo ideálního kandidáta na proměnlivou podstatu věcí.
- Geografické pozorování: Milétos byl přístavní město obklopené mořem. Thalés mohl pozorovat, jak se na břehu usazuje bahno a vzniká nová pevnina, což mohlo vést k myšlence, že země povstala z vody.
Ačkoliv je tato myšlenka z dnešního pohledu naivní, její význam je obrovský. Je to první známý pokus o monismus – tedy vysvětlení celé rozmanitosti světa z jediného principu.
🌌 Kosmologie
Thalés si představoval Zemi jako plochý disk, který plave na nekonečném oceánu vody. Zemětřesení nevysvětloval hněvem boha Poseidóna, ale vlněním vody, na které Země spočívá. I zde je patrný posun k hledání přirozených příčin.
👻 Hylozoismus
Thalétovi je připisován také koncept hylozoismu (z řeckého hylé – hmota, a zóé – život). Jedná se o názor, že veškerá hmota je živá a oduševnělá. Jako důkaz údajně uváděl magnet, který přitahuje železo, a jantar, který po tření přitahuje lehké předměty (statická elektřina). Tuto schopnost pohybu považoval za projev duše (psyché). Podle Aristotela tvrdil, že "vše je plné bohů", čímž nemyslel mytologické bohy, ale spíše oživující princip přítomný v celém vesmíru.
📐 Matematika a geometrie
Thalés je považován za prvního řeckého matematika. Své znalosti pravděpodobně získal v Egyptě, ale na rozdíl od Egypťanů, kteří používali geometrii pro praktické účely (vyměřování polí po záplavách Nilu), se Thalés jako první pokusil o axiomatický přístup a dokazování obecných tvrzení.
Je mu připisováno autorství nebo alespoň zavedení několika základních geometrických vět do Řecka:
- Thaletova věta: Úhel nad průměrem kružnice je pravý.
- Vrcholové úhly jsou si rovny.
- Úhly při základně rovnoramenného trojúhelníku jsou si rovny.
- Kružnice je půlena svým průměrem.
- Dva trojúhelníky jsou shodné, pokud se shodují v jedné straně a dvou přilehlých úhlech (věta USU).
Tyto znalosti údajně využil i prakticky. Pomocí podobnosti trojúhelníků prý dokázal změřit výšku egyptských pyramid podle délky jejich stínu a také určit vzdálenost lodí na moři od pobřeží.
🔭 Astronomie
Nejznámějším Thaletovým úspěchem v oblasti astronomie je údajná předpověď zatmění Slunce, ke kterému došlo 28. května 585 př. n. l.. Podle Hérodota toto zatmění ukončilo bitvu na řece Halys mezi Lýdy a Médy, protože obě strany v něm spatřovaly božské znamení a uzavřely mír.
Moderní historikové vědy se přou, zda mohl Thalés zatmění skutečně přesně předpovědět. Pravděpodobně měl přístup k babylonským astronomickým záznamům, které obsahovaly informace o cyklu saros, periodě, po které se zatmění opakují. I kdyby nedokázal předpovědět přesné místo a čas viditelnosti, už jen vědomí, že k zatmění v daném roce dojde, bylo na tehdejší dobu mimořádným intelektuálním výkonem.
🏛️ Dědictví a vliv
Thalés nezanechal žádné písemné dílo, nebo se alespoň žádné nedochovalo. Vše, co o něm víme, pochází ze zpráv pozdějších autorů. Přesto je jeho vliv na západní myšlení nezměrný.
- Otec filozofie: Je považován za prvního člověka, který se systematicky snažil porozumět světu pomocí rozumu a pozorování.
- Zakladatel vědy: Jeho důraz na hledání přirozených příčin a obecných principů položil základy vědeckého myšlení.
- Zakladatel milétské školy: Jeho žáky byli další významní filozofové Anaximandros a Anaximenés, kteří pokračovali v jeho snaze najít arché, i když dospěli k jiným závěrům (apeiron, vzduch).
Thalés z Milétu stojí na počátku dlouhé cesty evropského racionálního myšlení. Jeho odvaha opustit tradiční mytologické vysvětlení a spolehnout se na vlastní rozum a pozorování otevřela dveře pro filozofii i vědu.
🤔 Pro laiky
- Hledání "prvního lega": Představte si, že celý svět je postaven z kostiček lega. Thalés byl první, kdo se zeptal: "Z jakého jednoho druhu kostičky je postaveno úplně všechno – stromy, kameny, lidé i zvířata?" Jeho odpověď byla: "Všechno je z vody." Dnes víme, že to není pravda, ale důležitá byla ta otázka a snaha najít jednu základní "součástku" pro celý vesmír.
- Geometrie v praxi: Thalés ukázal, jak lze matematiku použít v reálném životě. Například přišel na to, jak změřit výšku obrovské pyramidy, aniž by na ni musel lézt. Počkal si na chvíli, kdy byl jeho vlastní stín stejně dlouhý jako on sám. V tu chvíli věděl, že i stín pyramidy musí být stejně dlouhý, jako je pyramida vysoká. Pak už jen změřil délku stínu.
- Konec pohádek pro dospělé: V Thaletově době lidé věřili, že zemětřesení způsobuje rozzlobený bůh moří Poseidón. Thalés přišel s jiným nápadem: "Co když Země plave na obrovském oceánu a zemětřesení jsou jen vlny, které s ní hýbou?" I když se mýlil, byl to obrovský krok vpřed, protože hledal příčinu v přírodě samotné, ne v náladách bohů.