Stejnopohlavní manželství

Rozbalit box

Obsah boxu

Stejnopohlavní manželství (také známé jako manželství pro všechny nebo rovné manželství) je manželství uzavřené mezi dvěma osobami stejného pohlaví. Právní a společenské uznání stejnopohlavních sňatků je jedním z klíčových témat v oblasti práv LGBT+ osob a lidských práv na přelomu 20. a 21. století.

Zavedení stejnopohlavního manželství obvykle probíhá buď legislativní cestou (změnou zákona v parlamentu), nebo na základě rozhodnutí ústředního soudu, který shledá stávající zákony omezující manželství pouze na heterosexuální páry jako diskriminační a protiústavní. První zemí na světě, která uzákonila stejnopohlavní manželství, se v roce 2001 stalo Nizozemsko. Od té doby se k němu přidaly desítky dalších států napříč kontinenty.

V zemích, kde není stejnopohlavní manželství uzákoněno, existuje často alternativa ve formě registrovaného partnerství nebo občanského svazku, které párům stejného pohlaví poskytují některá, ale ne vždy všechna, práva a povinnosti plynoucí z manželství.

📜 Historie a vývoj

Ačkoliv existují historické záznamy o svazcích osob stejného pohlaví v různých kulturách, koncept stejnopohlavního manželství jako právního institutu srovnatelného s heterosexuálním manželstvím je moderní fenomén.

🏛️ Počátky moderního hnutí

Moderní hnutí za práva LGBT osob, které nabralo na síle po Stonewallských nepokojích v roce 1969, se zpočátku soustředilo na dekriminalizaci homosexuality a boj proti diskriminaci. Téma rovnoprávných svazků se dostalo do popředí až v 80. a 90. letech 20. století, částečně v reakci na krizi AIDS, kdy partneři umírajících neměli žádná zákonná práva (např. právo na informace o zdravotním stavu nebo dědictví).

Průkopníkem se stalo Dánsko, které v roce 1989 jako první země na světě zavedlo institut registrovaného partnerství. Tento model, který poskytoval většinu práv a povinností manželství, ale pod jiným názvem, se stal inspirací pro mnoho dalších zemí, včetně České republiky.

🇳🇱 První manželství v Nizozemsku

Historický přelom nastal 1. dubna 2001, kdy Nizozemsko jako první stát na světě plně otevřelo institut manželství i pro páry stejného pohlaví. Tento krok znamenal, že stejnopohlavní páry získaly naprosto stejná práva jako páry heterosexuální, včetně plných adopčních práv.

🇺🇸 Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA

Ve Spojených státech byla situace dlouho nejednotná a lišila se stát od státu. Klíčovým momentem se stalo rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Obergefell v. Hodges dne 26. června 2015. Soud rozhodl, že právo uzavřít manželství je základním právem zaručeným americkou ústavou, a proto musí být dostupné všem párům bez ohledu na pohlaví. Tímto rozhodnutím bylo stejnopohlavní manželství legalizováno na celém federálním území USA.

🌍 Geografické rozšíření

K roku 2025 uzákonilo stejnopohlavní manželství více než 35 zemí světa. Rozšíření je nerovnoměrné, s největší koncentrací v Evropě a na americkém kontinentu.

Evropa

Většina zemí západní a severní Evropy stejnopohlavní manželství umožňuje. Mezi prvními byly po Nizozemsku Belgie (2003), Španělsko (2005) a Norsko (2009). Významným milníkem bylo schválení v Irsku v roce 2015 prostřednictvím celostátního referenda, což z něj učinilo první zemi, kde bylo rovné manželství schváleno přímým hlasováním lidu. Později se přidaly země jako Německo (2017), Rakousko (2019), Švýcarsko (2022) nebo Slovinsko (2022), které se stalo první postkomunistickou zemí s rovným manželstvím. V roce 2024 zákon přijalo i Řecko jako první převážně pravoslavná země.

Situace v Česku

V České republice mohou páry stejného pohlaví od roku 2006 uzavírat registrované partnerství. Tento institut jim však nezaručuje všechna práva, která mají manželé, zejména v oblasti společného jmění a práv k dětem (např. nemožnost společné adopce). Dlouhodobě probíhala společenská i politická debata o zavedení plnohodnotného manželství pro všechny páry, známá pod iniciativou "Jsme fér". V roce 2024 přijal Parlament České republiky novelu zákona, která rozšířila práva stejnopohlavních párů v institutu nazvaném "partnerství", avšak plné narovnání s manželstvím nebylo schváleno. Páry v partnerství získaly například právo na společné jmění a možnost přiosvojení dítěte partnera, ale společná adopce dětí z ústavů zůstala omezena.

Amerika

Na americkém kontinentu byla průkopníkem Kanada, která manželství pro všechny zavedla na celostátní úrovni v roce 2005. V Jižní Americe byla první Argentina (2010), následovaná Brazílií a Uruguayem (obě 2013). Postupně se přidala většina zemí kontinentu, včetně Mexika (2022) a Kuby (2022).

Ostatní kontinenty

Afrika: Jedinou zemí, která uzákonila stejnopohlavní manželství, je Jihoafrická republika (2006).
Asie: První a po dlouhou dobu jedinou zemí byl Tchaj-wan (2019). V roce 2023 se přidal Nepál a v roce 2024 Thajsko.
Oceánie: Stejnopohlavní manželství je legální v Novém Zélandu (2013) a Austrálii (2017).

⚖️ Právní aspekty

Základním smyslem zavedení stejnopohlavního manželství je zrovnoprávnění párů stejného pohlaví s páry různého pohlaví. Práva a povinnosti spojené s manželstvím se v jednotlivých zemích liší, ale obecně zahrnují:

Majetková práva: Vznik společného jmění, práva na dědictví po partnerovi, nárok na vdovský/vdovecký důchod.
Práva k dětem: Možnost společné adopce dětí, automatické uznání rodičovství obou partnerů, pokud se dítě narodí do svazku, práva a povinnosti k dětem partnera.
Zdravotnictví: Právo na informace o zdravotním stavu partnera a rozhodování v jeho zastoupení.
Daňová a sociální práva: Možnost společného zdanění, nárok na sociální dávky pro rodiny.
Občanskoprávní status: Právo na občanství nebo trvalý pobyt pro zahraničního partnera.

Rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím spočívá často právě v absenci některých z těchto práv, zejména v oblasti rodičovství a symbolického statusu, který je se slovem "manželství" spojen.

💬 Argumenty a společenská debata

Debata o stejnopohlavním manželství je často polarizovaná a dotýká se právních, sociálních i náboženských otázek.

Argumenty pro

Rovnost a lidská práva: Zastánci argumentují, že odepření možnosti uzavřít manželství párům stejného pohlaví je formou diskriminace, která porušuje princip rovnosti všech občanů před zákonem.
Stabilita rodin: Právní uznání svazku poskytuje stabilitu a ochranu rodinám s dětmi vychovávanými stejnopohlavními páry.
Společenské uznání: Manželství je společensky vnímaný institut, který párům poskytuje uznání a legitimitu jejich vztahu.
Sekulární stát: V sekulárním státě by neměly náboženské definice manželství ovlivňovat občanské právo, které má platit pro všechny občany bez ohledu na jejich víru.

Argumenty proti

Tradiční definice: Odpůrci často argumentují, že manželství je tradičně a historicky definováno jako svazek muže a ženy, a tato definice by měla být zachována.
Náboženské důvody: Mnoho náboženských skupin považuje homosexualitu za hřích a manželství vnímá jako svátost určenou výhradně pro heterosexuální páry.
Účel manželství: Někteří tvrdí, že primárním účelem manželství je plození a výchova dětí v přirozeném prostředí s mužským a ženským vzorem.
Obavy z dopadů na společnost: Objevují se obavy, že změna definice manželství by mohla vést k oslabení tradiční rodiny a otevřít dveře dalším změnám (tzv. argument kluzkého svahu).

⛪ Náboženské postoje

Postoje náboženských institucí ke stejnopohlavnímu manželství jsou velmi rozmanité.

Křesťanství:

   *   Podporující církve: Některé protestantské denominace, jako například Církev českobratrská evangelická (v Česku), Episkopální církev Spojených států amerických, Švédská církev nebo Sjednocená protestantská církev ve Francii, oddávají páry stejného pohlaví.
   *   Odmítající církve: Katolická církev, pravoslavné církve a většina evangelikálních a letničních církví stejnopohlavní manželství neuznávají a považují ho za neslučitelné se svým učením. Papež František vyjádřil podporu občanským svazkům, ale trvá na tom, že manželství je svátost vyhrazená muži a ženě.

Judaismus: Reformní a konzervativní proudy stejnopohlavní sňatky podporují a oddávají, zatímco ortodoxní judaismus je striktně odmítá.
Islám: Drtivá většina islámských autorit a organizací stejnopohlavní svazky odmítá.
Buddhismus: Postoje se liší, ale obecně je otázka manželství vnímána spíše jako světská záležitost a mnoho buddhistických autorit, včetně 14. dalajlámy, vyjádřilo podporu rovným právům.

🧐 Pro laiky

Co je hlavní rozdíl mezi "registrovaným partnerstvím" a "manželstvím"?

   *   Představte si to jako dva různé typy smluv. "Manželství" je ta nejvyšší a nejkomplexnější smlouva, která dává partnerům všechna možná práva a povinnosti automaticky (např. společný majetek, plná práva k dětem, vdovský důchod). "Registrované partnerství" je často "odlehčená" verze – dává některá práva (např. nahlížení do zdravotní dokumentace, dědictví), ale jiná, často ta nejdůležitější (jako společná adopce dětí nebo nárok na vdovský důchod), může vynechávat.

Proč aktivisté trvají na slově "manželství"?

   *   Není to jen o právech, ale i o symbolice a pocitu rovnosti. Používání jiného názvu (jako "partnerství") vytváří pocit, že vztah dvou mužů nebo dvou žen je něco "jiného" a méněcenného než vztah muže a ženy. Je to jako mít dva vchody do budovy – jeden hlavní pro většinu a druhý vedlejší pro menšinu. Oba vedou dovnitř, ale ten vedlejší dává najevo, že nejste úplně rovnocenní. Slovo "manželství" znamená plné společenské přijetí a uznání.

Co znamená "rovnost před zákonem" v této debatě?

   *   Je to základní princip demokracie, který říká, že stát by se měl ke všem svým občanům chovat stejně a neměl by nikoho zvýhodňovat nebo znevýhodňovat na základě toho, kým je – například na základě jeho sexuální orientace. Zastánci manželství pro všechny tvrdí, že pokud stát umožňuje manželství heterosexuálům, ale homosexuálům ne, porušuje tím tento princip rovnosti.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025