Přeskočit na obsah

Sovětská hokejová reprezentace do 20 let

Z Infopedia

Šablona:Infobox Hokejová reprezentace Sovětská hokejová reprezentace do 20 let (rusky: Молодёжная сборная СССР по хоккею с шайбой) byl národní výběr ledního hokeje hráčů do 20 let, který reprezentoval Sovětský svaz (SSSR) na mezinárodní scéně. Tento tým, často označovaný jako "Juniorská Rudá mašina", byl absolutním hegemonem juniorského hokeje od poloviny 70. let až do rozpadu impéria na počátku 90. let.

V historii oficiálních Mistrovství světa juniorů (MSJ), která se píše od roku 1977, získal Sovětský svaz (a jeho přímý nástupce Společenství nezávislých států v roce 1992) celkem 9 zlatých medailí. To z něj činí jednu z nejúspěšnějších dynastií v historii kolektivních sportů.

Sovětská juniorka nebyla jen sportovním týmem; byla produktem propracovaného, státem řízeného systému výchovy, který neměl ve světě obdoby. Hráči jako Vjačeslav Fetisov, Igor Larionov, Pavel Bure, Alexandr Mogilnyj nebo Sergej Fjodorov zde získávali první mezinárodní ostruhy předtím, než ovládli seniorský hokej a později i NHL.

Historie týmu je lemována nejen triumfy, ale i legendárními bitvami, především se zámořským rivalem – Kanadou. Vrcholem této rivality a zároveň nejčernějším dnem historie MSJ byla hromadná bitka v Piešťanech v roce 1987, která vedla k diskvalifikaci obou týmů.

📜 Historie a vývoj dominance

🛠️ Zrod monstra (1974–1976)

Historie MSJ začala třemi neoficiálními turnaji v letech 1974, 1975 a 1976. Sovětský svaz, který v té době již dominoval seniorskému hokeji, nenechal nic náhodě ani v mládeži.

  • 1974 (Leningrad): První neoficiální turnaj hostil přímo SSSR. Domácí výběr nenechal nikoho na pochybách a turnaj vyhrál. Svět poprvé spatřil sílu sovětského drilu.
  • 1975 a 1976: I v dalších dvou neoficiálních ročnících (v Kanadě a Finsku) brala Sborná zlato. Tím byl položen základ pro budoucí oficiální dominanci. Trenéři jako Jurij Morozov začali aplikovat principy totálního hokeje i na teenagery.

🥇 Zlatá čtyřka (1977–1980)

Když IIHF v roce 1977 povýšila turnaj na oficiální Mistrovství světa, Sověti byli připraveni.

  • 1977 (Československo): První oficiální zlato. Tým, v jehož obraně zářil mladý Vjačeslav Fetisov, vyhrál všech 7 zápasů. Porazili Kanadu 6:4 a Československo 4:0. Fetisov byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje.
  • 1978 (Kanada): Tento turnaj v Montrealu vstoupil do dějin jako souboj dvou budoucích legend: Wayne Gretzky (16 let) vs. sovětský systém. Ačkoliv Gretzky ovládl bodování, zlato brali Sověti. Rozhodující zápas s Kanadou vyhráli 3:2. V brance zářil Alexandr Tyžnych, v útoku Sergej Makarov.
  • 1979 a 1980: Další dva tituly potvrdily, že sovětský systém výchovy mládeže je o parník před zbytkem světa. V roce 1980 v Helsinkách porazili Sověti domácí Finsko 2:1 a opět brali zlato. V týmu se začala formovat budoucí "KLM" formace (Vladimir Krutov, Igor Larionov).

⚔️ 80. léta: Rivalita s Kanadou a ČSSR

V první polovině 80. let se svět začal přizpůsobovat. Kanada začala brát turnaj vážněji (vytvoření "Program of Excellence") a Československo mělo silnou generaci.

  • 1981 a 1982: Sovětská nadvláda byla krátce přerušena. V roce 1981 vyhrálo Švédsko (SSSR bral 🥉 bronz), v roce 1982 Kanada (SSSR skončil až 4., což byl šok).
  • Návrat na trůn (1983, 1984, 1986): Sověti se rychle oklepali. V roce 1983 v Leningradu opět dominovali. V roce 1984 ve Švédsku svedli bitvu s Finskem a Československem a získali další zlato. Rok 1986 v Kanadě přinesl sedmý titul, tentokrát pod vedením trenéra Vladimira Vasiljeva. V týmu zářili Valerij Kamenskij nebo Jevgenij Bělošejkin.

🥊 1987: Bitka v Piešťanech

Turnaj v Československu (Piešťany) je černou kaňkou, ale zároveň legendárním momentem. V posledním zápase turnaje hrála Kanada (která hrála o zlato) proti SSSR (který už nemohl získat medaili). Sověti, frustrovaní neúspěšným turnajem, hráli agresivně. Kanada, vedená Theem Fleurym, odpovídala stejnou mincí. V druhé třetině se strhla hromadná bitka, do které se zapojili všichni hráči včetně náhradníků. Rozhodčí situaci nezvládli, v hale byla dokonce vypnuta světla, ale hráči se prali dál. Výsledek: IIHF diskvalifikovala OBA týmy. Sovětský svaz byl vyškrtnut z výsledkové listiny. Tento incident paradoxně pomohl Finsku ke zlatu a Československu ke stříbru. Incident vedl k dočasnému ochlazení vztahů, ale zároveň zvýšil prestiž a sledovanost turnaje v zámoří.

⭐ 1989: Nejlepší útok historie?

Na MSJ 1989 v Anchorage (USA) přivezli Sověti formaci, která je dodnes považována za možná nejlepší v historii juniorského hokeje: Pavel Bure – Sergej Fjodorov – Alexandr Mogilnyj. Tito tři útočníci si na ledě dělali, co chtěli.

  • Mogilnyj (USA) a Bure (Vancouver) později zářili v NHL, stejně jako Fjodorov (Detroit).
  • Sověti vyhráli turnaj suverénně. V rozhodujícím zápase deklasovali Kanadu 7:2. Bure byl vyhlášen nejlepším útočníkem.

🔚 Konec impéria a zlato beze jména (1992)

Poslední turnaj pod hlavičkou SSSR se hrál v roce 1991 (stříbro, prohra s Kanadou). V prosinci 1991 Sovětský svaz zanikl. Na MSJ 1992** v Německu tak tým přijel pod názvem **Společenství nezávislých států (SNS / CIS). Hráči neměli na dresech státní znak, nehrála se hymna SSSR (místo ní olympijská hymna). Přesto tento tým "beze jména" dokázal vyhrát zlato. Byla to labutí píseň sovětské hokejové školy. Tým vedl trenér Pjotr Vorobjov a v sestavě byli hráči jako Alexej Jašin, Darius Kasparaitis nebo Nikolaj Chabibulin.

🏭 Sovětský systém výchovy ("Inkubátor")

Dominance sovětské dvacítky nebyla náhodná. Byla výsledkem centralizovaného systému.

  • Báze a soustředění: Zatímco západní junioři chodili do školy a hráli v klubech, sovětská špička byla celoročně na "bázách" (tréninkových centrech). Trénovali 11 měsíců v roce, často 2-3 fáze denně.
  • Fyzická kondice: Sovětští junioři byli fyzicky vyspělejší než jejich vrstevníci. Tarasovův systém suché přípravy (akrobacie, posilování s vlastní vahou, běhy) vytvářel atlety.
  • Souhra (Pětky): Trenéři neskládali tým z individualit, ale z pětic. Hráči spolu často hráli v klubu (CSKA, Dynamo) a v reprezentaci jen pokračovali v naučených schématech. Hra naslepo a "tiki-taka" na ledě byly jejich doménou.
  • Psychologie: Hráčům bylo vštěpováno, že reprezentují socialistickou vlast a porážka je ostuda. Tlak na výsledek byl enormní už v juniorském věku.

⚔️ Rivalita SSSR vs. Kanada

Toto byla osa, kolem které se točil světový juniorský hokej.

  • Střet stylů: Sovětská kombinace a držení puku vs. kanadská přímočarost, tvrdost a "dump and chase".
  • Profesionálové vs. Amatéři: Ačkoliv byli sovětští hráči oficiálně amatéři (vojáci, studenti), fungovali jako profesionálové. Kanaďané na turnaj posílali hráče z juniorských lig (CHL), kteří se teprve učili být profesionály.
  • Bilance: V 70. letech dominovali Sověti. V 80. letech se síly vyrovnaly. Zápasy těchto dvou týmů byly vždy vrcholem turnaje a často rozhodovaly o zlatu (1978, 1985, 1986, 1989, 1991).

📊 Medailová bilance (1977–1992)

Tabulka zahrnuje pouze oficiální turnaje MSJ.

Rok Místo konání Umístění Trenér Hvězdy týmu
1977 🥇 Zlato Vitalij Davydov Fetisov, Makarov
1978 🥇 Zlato Vitalij Davydov Fetisov, Kasatonov, Tyžnych
1979 🥇 Zlato Vitalij Davydov Krutov, Larionov
1980 🥇 Zlato Jurij Morozov Krutov, Larionov
1981 🥉 Bronz Jurij Morozov Chomutov, Semak
1982 4. místo Igor Dmitrijev Bykov
1983 🥇 Zlato Anatolij Kostrjukov Němčinov, Bjakin
1984 🥇 Zlato Igor Dmitrijev Vjazmikin, Kamenskij
1985 🥉 Bronz Vladimir Kiselev Semak, Tatarinov
1986 🥇 Zlato Vladimir Vasiljev Bělošejkin, Kamenskij
1987 DSQ Vladimir Vasiljev Mogilnyj, Fjodorov
1988 🥈 Stříbro Anatolij Kostrjukov Mogilnyj, Fjodorov
1989 🥇 Zlato Robert Čerenkov Bure, Mogilnyj, Fjodorov
1990 🥈 Stříbro Robert Čerenkov Bure, Kozlov
1991 🥈 Stříbro Robert Čerenkov Bure, Sandis Ozoliņš
1992 🥇 Zlato (jako SNS) Pjotr Vorobjov Jašin, Chabibulin, Kovaljov

👥 Legendární hráči a rekordy

Sovětská juniorka vyprodukovala největší hvězdy světového hokeje.

  • Vjačeslav Fetisov: První obránce, který dokázal dominovat hře na obou koncích kluziště. Dvojnásobný mistr světa juniorů (1977, 1978).
  • Pavel Bure: "Ruská raketa". Na MSJ nastřílel neuvěřitelné množství gólů (27 gólů ve 21 zápasech během tří turnajů).
  • Alexandr Mogilnyj: Historický lídr bodování sovětské/ruské dvacítky.
  • Vladimir Krutov: Nejlepší útočník MSJ 1979 a 1980.

All-Star Tým Sovětské éry (Výběr)

Pokud bychom měli sestavit ideální tým z éry SSSR U20:

Pro laiky

Představte si hokejový tým, který trénuje jako armádní jednotka, zatímco ostatní kluci chodí do školy. To byla sovětská juniorka. Byli to "profesionálové v přestrojení". V 70. a 80. letech byli postrachem všech, včetně Kanady. Zatímco dnes je MS juniorů vyrovnané a vyhrát může kdokoliv z "Top 5", tehdy to bylo většinou o tom, jestli vyhraje SSSR, nebo jestli se stane zázrak. Z tohoto týmu vzešla legendární "Pětka" (Larionov, Fetisov atd.), která pak v 80. a 90. letech učila Severní Ameriku hrát kombinační hokej. Také jsou slavní tím, že se v roce 1987 v Piešťanech poprali s Kanaďany tak, že rozhodčí museli zhasnout v hale, aby je uklidnili. Oba týmy tehdy vyhodili z turnaje. Byla to doba Studené války přenesená na led.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Sovětská_hokejová_reprezentace_do_20_let&oldid=67843“