Saskatoon Sheiks

Saskatoon Sheiks
Město	Saskatoon, Saskatchewan
Barvy	modrá, bílá
Vlastník	Frederick E. Betts (předseda řídícího výboru)

Saskatoon Sheiks (v sezónách 1922/1923 a 1932/1933 oficiálně evidováni pod názvem Saskatoon Crescents) byl kanadský profesionální klub ledního hokeje, který sídlil ve městě Saskatoon v provincii Saskatchewan. Organizace působila v průběhu dvacátých let dvacátého století primárně v lize Western Canada Hockey League (WCHL) a následně v nižší soutěži Prairie Hockey League (PrHL).

V letech 1921 až 1926, kdy klub nastupoval ve WCHL, disponoval statusem takzvané hlavní ligy (Major League), což jej stavělo na stejnou kvalitativní a legislativní úroveň, jakou disponovala východoamerická NHL. Z historického hlediska prošla mužstvem řada elitních hokejistů rané éry kanadského hokeje, včetně několika pozdějších členů Hokejové síně slávy. Existence klubu na nejvyšší celosvětové úrovni byla ukončena na jaře roku 1926 v důsledku hromadného odprodeje hráčských kontraktů ze západních lig do rukou majitelů expandujících klubů v NHL.

📅 Založení klubu a inaugurační sezóna (1921–1922)

Klub byl založen v roce 1921 jako jeden ze zakládajících členů nově zformované profesionální soutěže Western Canada Hockey League (WCHL). Tato liga vznikla s cílem konkurovat stávající NHL na východě a lize Pacific Coast Hockey Association na tichomořském pobřeží. Účastníky premiérového ročníku se kromě Saskatoonu staly kluby z měst Edmonton, Calgary a Regina.

Vstup do profesionálního hokeje byl pro Saskatoon ekonomicky i sportovně velmi obtížný. Během úvodních týdnů sezóny 1921/1922 se organizace potýkala s kriticky nízkou diváckou návštěvností ve své domovské hale Crescent Arena. Vedení soutěže na tuto skutečnost zareagovalo radikálním administrativním zásahem. Dne 3. února 1922 byla franšíza formálně přemístěna do nedalekého města Moose Jaw a zbytek inaugurační sezóny tým odehrál pod upraveným názvem Moose Jaw Sheiks v tamní aréně Moose Jaw Arena. Ani tato relokace nepřinesla sportovní zlepšení; mužstvo zakončilo ročník na posledním 4. místě se ziskem pouhých 10 bodů za 5 vítězství a 19 porážek, přičemž obdrželo 137 branek.

🔄 Reorganizace a historická transakce Joliata (1922–1923)

Po neúspěšné první sezóně se v dubnu 1922 vlastnická struktura klubu od základu změnila. Tým se vrátil do Saskatoonu a byl formálně reorganizován pod názvem Saskatoon Crescents Hockey Club. Předsedou řídícího výboru se stal Frederick E. Betts, který převzal absolutní kontrolu nad vyjednáváním hráčských kontraktů a nastolil přísnou informační politiku, jež zakazovala jakékoliv úniky informací do médií před formálním podpisem smluv.

Betts v průběhu léta a podzimu podepsal smlouvy s deseti novými hráči. Zcela zásadním krokem pro historii nejen Saskatoonu, ale i celé NHL, se stala jeho snaha získat elitního středního útočníka Newsyho Lalondeho, který v té době působil v klubu Montreal Canadiens. Lalonde se nacházel ve smluvním sporu s vedením montrealského celku. Betts nabídl Montrealu výměnu. Na oplátku za Lalondeho uvolnění odeslal Saskatoon do Montrealu práva na do té doby neznámého dvacetiletého mladíka jménem Aurèle Joliat.

Zatímco Newsy Lalonde dorazil do Saskatoonu, kde převzal roli hrajícího trenéra (player-coach) a během svého následného působení vstřelil za klub 48 branek, Aurèle Joliat se v Montrealu vypracoval v jednu z největších legend světového hokeje. Joliat v dresu Montreal Canadiens odehrál 16 sezón, vstřelil 270 gólů a získal tři Stanley Cupy. Hokejoví historikové dodnes označují tuto transakci za jednu z nejvíce asymetrických výměn v dějinách hokeje, která byla ze strany Saskatoonu motivována výlučně krátkodobou snahou přilákat diváky na zavedené jméno stárnoucí hvězdy. Sportovní výsledek sezóny 1922/1923 zůstal navzdory Lalondeho příchodu podprůměrný; Crescents opět obsadili poslední místo v lize (8 výher z 30 zápasů).

📈 Návrat k názvu Sheiks a sportovní konsolidace (1923–1925)

Před zahájením sezóny 1923/1924 se organizace vrátila k původnímu názvu Saskatoon Sheiks. Následující dva roky představovaly období sportovní stability a růstu. Vedení klubu se podařilo podepsat smlouvy s dalšími klíčovými hráči, čímž vznikl vysoce konkurenceschopný kádr. Do defenzivních řad přibyl ofenzivně laděný obránce Harry Cameron, na křídle se etabloval elitní střelec Bill Cook (pozdější hvězda ligy) a do brankoviště se postavil George Hainsworth.

V ročníku 1923/1924 dosáhli Sheiks pozitivní bilance 15 výher, 12 porážek a 3 remíz. Tým skončil na třetím místě a jen těsně mu unikl postup do vyřazovacích bojů. Ofenziva týmu patřila k nejlepším na západním pobřeží; v 30 zápasech vstřelili hráči Saskatoonu 97 branek.

Vrcholem působení klubu ve strukturách WCHL se stala sezóna 1924/1925. K týmu se připojili další prověření profesionálové, mezi nimi útočník Corb Denneny a obránce Leo Reise Sr.. Mužstvo v základní části odehrálo 28 utkání, ve kterých si připsalo 16 výher a se ziskem 33 bodů obsadilo vynikající 2. místo hned za celkem Calgary Tigers. Saskatoon poprvé v historii překonal hranici sta vstřelených gólů za sezónu (celkem 102 branek). V následném play-off se tým střetl s mužstvem Victoria Cougars, se kterým v semifinálové sérii prohrál a do finále o mistrovský titul nepostoupil.

💰 Pád zámořských lig a odprodej kontraktů do NHL (1925–1926)

Před sezónou 1925/1926 došlo v organizaci západního hokeje k významné strukturální změně. Klub Regina Capitals se z důvodu ekonomických ztrát přestěhoval do Spojených států amerických a přijal název Portland Rosebuds. Z tohoto důvodu musela celá soutěž vypustit ze svého názvu slovo "Canada" a do posledního ročníku své existence vstoupila pod zkratkou WHL.

Saskatoon Sheiks v tomto ročníku zopakovali druhé místo v tabulce (18 výher v 30 zápasech). Z ekonomického hlediska však celá liga čelila existenční krizi. NHL v této době zahájila masivní expanzi do bohatých amerických metropolí. Kluby v Bostonu, New Yorku a Pittsburghu dokázaly generovat řádově vyšší příjmy ze vstupného než týmy z malých kanadských měst jako byl Saskatoon (jehož populace se ve dvacátých letech pohybovala na úrovni 30 000 obyvatel). Majitelé západních klubů nebyli schopni konkurovat astronomickým platům, které východní trh nabízel jejich nejlepším hráčům.

V květnu 1926 dospěli zakladatelé západní ligy, bratři Frank a Lester Patrickové, k nevyhnutelnému závěru. Vstoupili do jednání s prezidentem NHL Frankem Calderem a v rámci bezprecedentní transakce odprodali kompletní hráčský fond celé WHL do rukou majitelů NHL za tehdy rekordní sumu 250 000 amerických dolarů.

Tato transakce znamenala pro Saskatoon Sheiks okamžitou ztrátu celého elitního kádru. Hvězdní útočníci Bill Cook a jeho bratr Bun Cook byli převeleni do nově založené organizace New York Rangers (kde Bill Cook následně vstřelil vůbec první gól v historii této manhattanské franšízy a vyhrál dva Stanley Cupy). Brankář George Hainsworth byl prodán do klubu Montreal Canadiens, kde měl nahradit zesnulou legendu Georgese Vézinu (Hainsworth tento úkol zvládl a získal první tři v historii udělené Vezina Trophy v řadě). Ostatní hráči jako Harry Cameron nebo Corb Denneny byli rozprodáni do jiných týmů, čímž skončila éra Saskatoonu na pozici Major League.

📉 Minoritní éra v Prairie Hockey League (1926–1928)

Zánik hlavní západní ligy neznamenal okamžitý konec profesionálního hokeje ve městě. Vedení zbylých klubů ze Saskatchewanu a Alberty zformovalo na podzim 1926 nižší poloprofesionální (minor-league) soutěž, která dostala název Prairie Hockey League (PrHL).

Oslabený tým Saskatoon Sheiks do této ligy nastoupil v sezóně 1926/1927. Ze stínu někdejší slávy se tým snažil vyprostit a v 32 zápasech si připsal 14 výher, 15 porážek a 3 remízy. Tento výkon stačil na druhé místo v tabulce a následné vyřazení v průběhu vyřazovacích bojů.

V ročníku 1927/1928 se klub sportovně zvedl. Během 28 zápasů základní části utrpěl pouze 5 porážek (bilance 18-5-5) a se ziskem 41 bodů celou ligu ovládl. Tým nastřílel 86 branek a inkasoval pouze 41. Tento zisk mistrovského titulu v PrHL byl však labutí písní organizace. Během jara 1928 dospěli majitelé k závěru, že provozování profesionálního hokeje na středozápadě bez napojení na americké trhy je trvale ztrátové, a ligu včetně klubu Saskatoon Sheiks formálně rozpustili.

🏢 Pokus o obnovu ve třicátých letech (1932–1933)

K poslednímu oživení původní franšízové značky došlo na počátku třicátých let, v době probíhající hluboké hospodářské krize. V roce 1932 vznikla nová iterace Western Canada Hockey League, tentokrát již se statusem minoritní ligy plně podřízené zájmům NHL.

Saskatoon do soutěže vstoupil pod historickým názvem Saskatoon Crescents. Kádr tvořili mladí amatéři a neperspektivní profesionálové, kteří nenašli uplatnění ve východních klubech. Během sezóny 1932/1933 odehrál tým 30 utkání, ve kterých zaznamenal 11 výher, 16 porážek a 3 remízy. Se ziskem 25 bodů obsadil konečné čtvrté místo a do play-off nepostoupil. Slabá ekonomická situace v regionu zapříčinila, že se liga po této jediné sezóně rozpadla a původní linie organizace Saskatoon Sheiks/Crescents tak zanikla definitivně a nevratně.

🏟️ Infrastruktura a domovská aréna

Veškerá domácí utkání klubu během jeho primární existence v letech 1921 až 1928 se odehrávala v hale Crescent Arena. Tento stadion byl situován v centru Saskatoonu a disponoval na tehdejší poměry střední kapacitou. Povrch haly zajišťovalo přírodní chlazení ledu, které omezovalo délku sezóny striktně na zimní měsíce.

Ekonomika provozu arény byla hlavním důvodem zániku klubu na úrovni hlavní ligy. Zatímco například Montreal Forum, otevřené v roce 1924, pojalo téměř 10 000 platících diváků, kapacita Crescent Areny v padesátitisícovém Saskatoonu nedokázala generovat takový objem příjmů ze vstupného (gate receipts), aby klub mohl dlouhodobě udržet mzdové požadavky hvězd typu Billa Cooka nebo Newsyho Lalondea v konkurenci s americkými dolarovými nabídkami.

👤 Významní hráči a členové Síně slávy

Na soupisce Saskatoonu figuruje několik hráčů, kteří definovali vývoj ledního hokeje ve dvacátých letech a byli posléze uvedeni do Hokejové síně slávy v Torontu. Níže jsou uvedeni ti nejvýznamnější z nich s přesnou statistikou z doby jejich působení v Saskatoonu:

Bill Cook (pravé křídlo) – Historicky nejproduktivnější hráč organizace. V dresu Saskatoonu odehrál 117 utkání základní části, ve kterých vstřelil 88 gólů a zaznamenal 53 asistencí, což dohromady činí 141 kanadských bodů. Později se stal prvním kapitánem v historii New York Rangers.
Harry Cameron (obránce) – Průkopník ofenzivní hry obránců, mistr střelby s rotací. Za Saskatoon nastoupil ke 127 zápasům s neuvěřitelnou ofenzivní bilancí 58 gólů a 39 asistencí.
Corbett Denneny (střední útočník) – Bývalá hvězda Toronta. Ve své pozdní fázi kariéry odehrál za Sheiks 78 zápasů, ve kterých vsítil 48 branek a přidal 27 nahrávek.
Newsy Lalonde (střední útočník) – Získán v historické výměně za Joliata. V roli hrajícího trenéra odehrál za klub 75 utkání s produktivitou 48 gólů a 20 asistencí.
George Hainsworth (brankář) – V Saskatoonu působil v letech 1923 až 1926 jako jasná týmová jednička. Zde prokázal svou kvalitu, jež mu vynesla angažmá v NHL a zisk prvních tří ocenění Vezina Trophy v hokejové historii.
Laurie Scott (levé křídlo) – Sice nedosáhl na status člena Síně slávy, ale patří mu historické prvenství v počtu trestných minut klubu. Během 106 zápasů nastřílel 50 branek a obdržel rovných 200 trestných minut.

📈 Kompletní ligové statistiky

Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled všech odehraných sezón klubu bez jakýchkoliv výjimek. Zahrnuje jak éru Major League ve struktuře WCHL/WHL, tak minoritní působení v ligách PrHL a obnovené WCHL ve třicátých letech. U ročníků, kde chybí detailní formát nebo statistika z vyřazovacích bojů, je tato skutečnost explicitně vyznačena.

Sezóna	Liga	Název týmu	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Vstřelené góly	Inkasované góly	Body	Umístění po základní části	Výsledek v play-off
1921/22	WCHL	Moose Jaw/Saskatoon Sheiks	24	5	19	0	67	137	10	4. místo v lize	Neúčast ve vyřazovacích bojích
1922/23	WCHL	Saskatoon Crescents	30	8	20	2	91	125	18	4. místo v lize	Neúčast ve vyřazovacích bojích
1923/24	WCHL	Saskatoon Sheiks	30	15	12	3	97	73	33	3. místo v lize	Neúčast ve vyřazovacích bojích
1924/25	WCHL	Saskatoon Sheiks	28	16	11	1	102	75	33	2. místo v lize	Vyřazení v průběhu play-off
1925/26	WHL	Saskatoon Sheiks	30	18	11	1	93	64	37	2. místo v lize	Vyřazení v průběhu play-off
1926/27	PrHL	Saskatoon Sheiks	32	14	15	3	103	94	31	2. místo v lize	Vyřazení v průběhu play-off
1927/28	PrHL	Saskatoon Sheiks	28	18	5	5	86	41	41	1. místo v lize	Vítězství v lize (data pro vyřazovací boje nejsou dostupná)
1932/33	WCHL	Saskatoon Crescents	30	11	16	3	82	99	25	4. místo v lize	Neúčast ve vyřazovacích bojích

💡 Pro laiky

Když se dnes řekne slovo "profesionální hokej", většina lidí si automaticky představí pouze NHL. V dnešní době je to jediná elitní liga na světě (takzvaná Major League). Nicméně ve dvacátých letech 20. století byla situace zcela odlišná. NHL operovala pouze na východě kontinentu, od Montrealu po New York. Kvůli obrovským vzdálenostem a pomalé dopravě vlakem nebylo možné, aby týmy z východu běžně hrály proti týmům ze západu Kanady.

Z tohoto důvodu vznikla na západě zcela nezávislá elitní soutěž jménem Western Canada Hockey League (WCHL), ve které hrál právě klub Saskatoon Sheiks. Hráči v této lize byli stejně kvalitní jako ti v NHL. Stanley Cup tehdy ještě nepatřil výhradně lize NHL. Byla to putovní trofej, o kterou se vždy po skončení základních částí utkaly mistr z NHL a mistr ze západní ligy. Když tedy tým ze Saskatoonu nastupoval na led mezi lety 1921 a 1926, hrál de facto v jedné z nejsilnějších ligových soutěží světa.

Konec tohoto zlatého věku pro Saskatoon nastal, jakmile americký kapitál naplno vstoupil do hokeje. Kluby NHL postavené v obrovských městech (New York, Boston, Chicago) začaly vydělávat mnohonásobně více peněz z prodeje lístků. Když pak nabídly nejlepším hráčům ze Saskatoonu a celého západu astronomické platy, západní majitelé museli rezignovat. V roce 1926 raději prodali všechny smlouvy svých hráčů hromadně americkým klubům, západní elitní liga zkrachovala a NHL se tak stala jediným monopolem na hokej té nejvyšší světové úrovně.

Zdroje