Přeskočit na obsah

Ryan Miller (hokejista)

Z Infopedia
Ryan Miller
Celé jménoRyan Dean Miller
Datum narození17. července 1980
Místo narozeníEast Lansing, Michigan
Státní příslušnostŠablona:Vlajka Spojené státy americké
Povoláníbývalý profesionální hokejový brankář
Aktivní od2002
Aktivní do2021

Ryan Miller (celým jménem Ryan Dean Miller, * 17. července 1980, East Lansing, Michigan) je bývalý americký profesionální hokejový brankář, který se nesmazatelně zapsal do historie severoamerické NHL i mezinárodního hokeje. Během své téměř dvě dekády trvající kariéry v nejlepší lize světa oblékal dresy organizací Buffalo Sabres, St. Louis Blues, Vancouver Canucks a Anaheim Ducks. Je všeobecně považován za jednoho z nejlepších amerických brankářů všech dob, což dokládá i fakt, že s celkovým počtem 391 vítězných zápasů v základní části drží absolutní rekord v počtu výher mezi všemi brankáři narozenými ve Spojených státech amerických.

Největší část své hvězdné kariéry spojil s týmem Buffalo Sabres, kde se stal nezpochybnitelnou ikonou a tváří celé organizace. Právě v dresu tohoto klubu dosáhl na svůj největší individuální úspěch v NHL, když v roce 2010 po naprosto fenomenální sezóně získal prestižní Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy. Jeho výkony byly základním kamenem tehdejších úspěchů týmu a v roce 2023 se dočkal nejvyšší klubové pocty, když bylo jeho číslo 30 slavnostně vyřazeno a vyvěšeno pod strop haly.

Na mezinárodní scéně prožil svůj absolutní vrchol během Zimních olympijských her 2010 v kanadském Vancouveru. Jakožto jasná brankářská jednička dovedl národní výběr Spojených států amerických až do dramatického finále. Ačkoliv americký tým nakonec vybojoval "pouze" stříbrné medaile, Millerovy výkony na turnaji byly natolik dominantní, že byl direktoriátem turnaje vyhlášen nejužitečnějším hráčem (MVP) celých olympijských her, což je pro brankáře zcela mimořádný počin. Po ukončení aktivní hráčské kariéry v roce 2021 se věnuje své rodině, charitativní činnosti a nadále zůstává respektovanou osobností amerického hokejového hnutí.

🏒 Dětství a hokejová dynastie Millerů

Ryan Miller se narodil v létě roku 1980 ve městě East Lansing ve státě Michigan. Tento americký stát, ležící v oblasti Velkých jezer, je historicky považován za jednu z největších líhní hokejových talentů v celých Spojených státech amerických. Pro mladého Ryana byl lední hokej prakticky předurčeným osudem. Narodil se totiž do rodiny, kterou by bylo možné bez nadsázky označit za skutečnou hokejovou dynastii.

Jeho otec Dean Miller hrál lední hokej na vysoké amatérské úrovni, avšak skutečnou slávu rodinnému jménu přinesla především širší rodina. Ryanovi bratranci Kip Miller, Kevin Miller a Kelly Miller se všichni dokázali prosadit v drsném prostředí profesionálního hokeje a každý z nich strávil mnoho let v elitní NHL. K profesionálnímu hokeji navíc směřoval i Ryanův mladší bratr Drew Miller, který se později etabloval jako vynikající defenzivní útočník, oblékal dlouhá léta dres týmu Detroit Red Wings a dokonce dokázal v kariéře vybojovat slavný Stanley Cup.

V takto hokejově zaměřeném prostředí trávil Ryan drtivou většinu svého dětství na zamrzlých rybnících a v chladných halách mládežnických arén. Ačkoliv většina jeho příbuzných nastupovala v útočných řadách a soustředila se na střílení branek, Ryana to od útlého věku táhlo do brankoviště. Fascinovala ho brankářská výstroj a obrovská zodpovědnost, která s touto pozicí souvisela. Ačkoliv mu trenéři v mládežnických kategoriích často vyčítali jeho extrémně štíhlou, až vyzáblou postavu (která se mu stala typickou i po zbytek kariéry), on své fyzické limity dokázal vynahradit neuvěřitelnou mrštností, atletičností a perfektním čtením hry.

🎓 Univerzitní léta: Přepisování historie v Michigan State

Než se vrhl do světa profesionálního dospělého hokeje, zvolil Ryan Miller klasickou a v zámoří velmi uznávanou cestu přes univerzitní ligový systém organizace NCAA. Zůstal věrný svým kořenům a zapsal se na domácí Michigan State University, kde začal chytat za místní hokejový program zvaný Spartans. V univerzitní lize působil tři kompletní sezóny v letech 1999 až 2002 a zanechal za sebou naprosto fenomenální, dodnes obdivovaný odkaz.

Jeho působení v dresu Spartans bylo definováno lámáním historických rekordů. Pod vedením trenéra Rona Masona se z Millera stala nepřekonatelná zeď. Během své univerzitní kariéry dokázal nastřádat neuvěřitelných 26 čistých kont (shutoutů), čímž vytvořil absolutní a dosud nepřekonaný historický rekord celé NCAA. V sezóně 2000/2001 dovedl svůj tým až do elitního turnaje Frozen Four a jeho osobní statistiky připomínaly spíše videohru – průměr obdržených branek stlačil na hodnotu 1,32 gólu na zápas a úspěšnost zákroků vytáhl nad 95 procent.

Tyto nadpozemské výkony nezůstaly bez celonárodního ohlasu. V roce 2001 byl po zásluze oceněn ziskem Hobey Baker Award, což je nejprestižnější ocenění udělované nejlepšímu univerzitnímu hráči ve Spojených státech amerických. Získat tuto trofej z pozice brankáře je nesmírně vzácné (Miller byl teprve druhým gólmanem v historii, kterému se to podařilo). Během svého univerzitního období prokazoval nejen výjimečný sportovní talent, ale také psychickou odolnost, která byla klíčová pro jeho další přesun do naprosto odlišného světa placených profesionálů.

🌟 Draft a tvrdá škola na farmě v Rochesteru

Ačkoliv v univerzitní lize dominoval, skauti organizací hrajících v NHL byli vůči Millerovi poměrně skeptičtí. Důvodem byla právě jeho úzká tělesná konstituce. V éře, kdy liga začínala preferovat obrovité, téměř dvoumetrové brankáře, kteří svým tělem zabírali maximum prostoru v brance, se hubený Miller zdál jako příliš velký risk. Proto si jej ve vstupním draftu v roce 1999 vybrala organizace Buffalo Sabres až poměrně pozdě – v pátém kole z celkového 138. místa v pořadí. Z dnešního pohledu se tento výběr řadí k nejlepším draftovým "krádežím" v historii klubu.

Po opuštění univerzitního prostředí na jaře 2002 podepsal Miller svůj první profesionální nováčkovský kontrakt a přesunul se do farmářského systému Sabres. Organizace jej odeslala do týmu Rochester Americans, jenž v té době působil v nižší, velmi tvrdé soutěži AHL. Přechod do AHL znamenal zkoušku ohněm. Hráči byli starší, silnější a hra byla mnohem méně strukturovaná než na univerzitě.

Miller v Rochesteru strávil drtivou většinu prvních tří profesionálních sezón. Management Buffala byl proslulý tím, že své brankáře nevyvíjel v tlaku, ale nechával je v nižší lize dozrát. Ryan si zde prošel náročným vývojem, musel se naučit zvládat dlouhé a únavné cesty autobusem po severoamerickém kontinentu i vyrovnat se s občasnými poklesy formy. Své působení na farmě zakončil v sezóně 2004/2005 (která se odehrála celá v AHL kvůli výluce a zrušení sezóny NHL). Miller v tomto ročníku zazářil, dovedl Rochester k výborným výsledkům a vedení Buffalo Sabres bylo konečně přesvědčeno, že mladý brankář je plně připraven převzít zodpovědnost v elitní lize.

⚔️ Zlatá éra v Buffalo Sabres a ofenzivní exploze

Po skončení výluky vstoupila NHL na podzim roku 2005 do nové éry. Pravidla byla upravena tak, aby se zvýšila rychlost hry a padalo více branek. V této nové, dynamické době se Ryan Miller stal oficiální brankářskou jedničkou týmu Buffalo Sabres. Byla to trefa do černého. Millerův rychlý, atletický styl a fantastický pohyb v brankovišti dokonale vyhovoval novému pojetí hokeje.

Sabres v sezónách 2005/2006 a 2006/2007 sestavili pod vedením vynikajícího trenéra Lindyho Ruffa neuvěřitelně ofenzivní, rychlý a atraktivní tým. Hráči jako Chris Drury, Daniel Brière, Maksim Afinogenov a Thomas Vanek terorizovali obrany soupeřů, avšak klíčem k úspěchu byl Miller, který celou ofenzivní lavinu jistil ze zadních pozic. V obou těchto sezónách dovedl tým z New Yorku až do finále Východní konference. V roce 2006 kousek chyběl k postupu do finále přes Carolina Hurricanes, když tým Buffala postihla absurdní smršť zranění v obranných řadách, kterou Miller i přes heroický výkon nedokázal plně kompenzovat.

Následující roky se Buffalo pomalu začalo výsledkově propadat, jelikož klub opustily hlavní ofenzivní opory. Tlak na Millera tak obrovsky narůstal. Stal se doslova tváří celé organizace, nosil tým na svých zádech a musel čelit obrovským dávkám střel v každém utkání. Stal se miláčkem místních fanoušků. Jeho klidné a vysoce inteligentní vystupování na tiskových konferencích ostře kontrastovalo s jeho vášnivým nasazením na ledové ploše. Postupně překonával jeden klubový rekord za druhým, včetně historického rekordu legendárního Dominika Haška v počtu odchytaných a vítězných zápasů za Buffalo Sabres.

🏆 Sezóna snů 2009/2010 a zisk Vezina Trophy

Nejlepším individuálním ročníkem celé jeho profesionální kariéry se bez debat stala sezóna 2009/2010. Během tohoto hokejového roku předváděl výkony, které odborníci označovali za brankářskou dokonalost. Přestože Buffalo Sabres nedisponovali nikterak oslnivým ofenzivním kádrem, Miller je svými nadlidskými zákroky dotáhl až k nečekanému prvenství v Severovýchodní divizi.

Během základní části zasáhl do úctyhodných 69 utkání, ze kterých dovedl tým ke 41 vítězstvím. Zaznamenal fantastický průměr obdržených branek 2,22 na zápas a jeho procentuální úspěšnost zákroků se zastavila na elitní hodnotě 92,9 %. Navrch přidal pět čistých kont. Jeho styl chytání, kombinující moderní techniku "butterfly" (klek) s úžasnou schopností číst úhly a reagovat na nečekané odrazy, přiváděl střelce soupeřů k naprostému zoufalství.

Na slavnostním předávání cen NHL v americkém Las Vegas se v červnu 2010 dočkal zaslouženého uznání. Byl vyhlášen vítězem Vezina Trophy pro absolutně nejlepšího a nejdominantnějšího brankáře základní části celé ligy, přičemž v hlasování s obrovským náskokem porazil takové velikány, jakými byli Martin Brodeur z New Jersey Devils nebo Ilja Bryzgalov. Během téhož galavečera získal také prestižní ocenění NHL Foundation Player Award za svůj mimořádný přínos v oblasti charitativní činnosti a stal se globální hokejovou superhvězdou.

🥇 Olympijský epos ve Vancouveru

Ještě předtím, než stihl převzít cenu pro nejlepšího brankáře ligy, se však v únoru téhož roku zúčastnil události, která definovala jeho odkaz v srdcích amerických fanoušků. Byl nominován jako jasná jednička národního týmu USA pro Zimní olympijské hry 2010 pořádané v kanadském Vancouveru. Americký tým byl před turnajem odborníky lehce podceňován, přičemž největšími favority byli domácí Kanaďané a favorizovaní Rusové.

Miller však od prvního zápasu zavřel branku a proměnil se v neprostupnou hradbu. Nezapomenutelným se stal zejména zápas v základní skupině, ve kterém Američané senzačně porazili domácí a nesmírně silnou Kanadu poměrem 5:3. V tomto zápase čelil neuvěřitelné ofenzivní smršti, připsal si desítky fenomenálních zákroků a přiváděl kanadské hvězdy do stavu naprosté frustrace. Své sebejisté výkony si udržel i ve vyřazovacích bojích a dovedl tým Spojených států amerických až do vysněného a nesmírně vyhecovaného finále, kde se oba severoameričtí rivalové střetli znovu.

Finálový zápas, který sledovaly stovky milionů diváků po celém světě, se stal jedním z nejslavnějších hokejových utkání celé sportovní historie. Američané těsně před koncem základní hrací doby vyrovnali po obrovském tlaku a vynutili si prodloužení. V něm se však hrdinou stal Sidney Crosby, který přesnou ranou mezi Millerovy betony rozhodl o kanadském triumfu. Zlato sice americkému brankáři uniklo, ale jeho představení na celém turnaji (úspešnost zákroků 94,6 % a průměr obdržených branek 1,35) nezůstalo bez odezvy. Direktoriát mezinárodního hokeje a zástupci médií vyhlásili Ryana Millera nejlepším brankářem turnaje a především nejužitečnějším hráčem (MVP) celých olympijských her. Jednalo se o vrchol jeho reprezentační dráhy.

🔄 Konec v Buffalu a složité hledání nového domova

S přibývajícími lety se situace v organizaci Buffalo Sabres začala rapidně zhoršovat. Klub přešel do fáze rozsáhlé, hluboké a bolestivé přestavby celého kádru a cíleně sbíral porážky ve snaze získat co nejvyšší volby v draftu. Pro soutěživého veterána, jakým byl Miller, se stalo setrvání v týmu bez šance na postup do play-off nesmírně psychicky vyčerpávajícím. Vedení klubu si uvědomovalo, že jeho éra u Sabres se nevyhnutelně chýlí ke svému konci.

Na konci února roku 2014, těsně před takzvanou uzávěrkou přestupů (trade deadline), došlo k obrovské a dlouho očekávané transakci. Ryan Miller byl po dvanácti letech v organizaci vyměněn do klubu St. Louis Blues. Vedení týmu ze státu Missouri doufalo, že zisk elitního brankáře je tím posledním dílkem skládačky, který jim pomůže vyhrát vysněný Stanley Cup. Ačkoliv Miller v závěru základní části chytal za St. Louis solidně, v následném drsném play-off narazili Blues na Chicago Blackhawks a po obrovské bitvě byli vyřazeni již v prvním kole. K vytouženému dlouhému tažení vyřazovací částí tak nedošlo a Miller se v létě rozhodl otestovat trh s volnými hráči.

V červenci 2014 podepsal lukrativní tříletou smlouvu s kanadským celkem Vancouver Canucks. Vancouverská organizace, dříve velmi silná, hledala po odchodu svého dlouholetého brankáře Roberta Luonga novou stabilitu v brankovišti. Zkušený Američan do týmu přinesl obrovský klid a profesionalitu. Získal si velký respekt mezi mladými obránci, kterým pomáhal svými instrukcemi a čtením hry přímo z brankoviště. Ačkoliv Canucks v tomto tříletém období nedosáhli na výrazný týmový úspěch v náročných bitvách play-off, Miller si po individuální stránce nadále udržoval vysoký standard a stabilní procentuální úspěšnost zákroků.

🌴 Závěr kariéry na prosluněném pobřeží a historický milník

V roce 2017, ve věku sedmatřiceti let, mu vypršela smlouva ve Vancouveru a stál před zásadním rozhodnutím, kudy vést poslední roky své kariéry. Nakonec zvítězily rodinné a osobní priority. Podepsal kontrakt v prosluněné Kalifornii s organizací Anaheim Ducks. Hlavním motivem byla snaha být nablízku své manželce, hollywoodské herečce Noureen DeWulf, která kvůli natáčení působila převážně v nedalekém Los Angeles.

V dresu Ducks se musel plně adaptovat na zcela novou realitu. Většinu své kariéry byl jasnou, nezpochybnitelnou a nedotknutelnou jedničkou, která nastupovala k 60 nebo více zápasům za sezónu. V Anaheimu však tuto roli pevně držel mladý a talentovaný brankář John Gibson. Miller tak musel přijmout nevděčnou roli spolehlivého náhradníka (backupa) a mentora. S tímto úkolem se vypořádal s obrovskou profesionalitou a obdivem celého okolí. Pokaždé, když dostal v brance šanci, předváděl naprosto spolehlivé a vyzrálé výkony.

Právě během jeho působení v Anaheim Ducks došlo k magickému historickému momentu. V únoru roku 2019 vychytal vítězství nad týmem Washington Capitals, čímž si připsal svou celkově 375. výhru v rámci dlouhodobé základní části v NHL. Tímto vítězstvím definitivně překonal a přeskočil další americkou legendu, Johna Vanbiesbroucka, a oficiálně se stal brankářem narozeným ve Spojených státech amerických s nejvyšším počtem vítězství v historii ligy.

V dubnu roku 2021, ovlivněn celosvětovou pandemickou situací a pocitem, že tělo již těžko zvládá nároky na vrcholové fyzické výkony, oznámil Ryan Miller oficiálně konec své bohaté, obdivuhodné a dlouhé hokejové dráhy. Na svém kontě zanechal úctyhodných 796 odehraných zápasů základní části s celkovým rekordním počtem 391 vítězství, k nimž přidal impozantních 44 čistých kont a desítky individuálních trofejí. Odkaz, který po sobě na severoamerických a mezinárodních kluzištích zanechal, byl v lednu 2023 oceněn vyřazením jeho čísla v aréně Sabres a následným uvedením do Americké hokejové síně slávy.

🤝 Osobní život a charitativní odkaz

Kromě fantastických výkonů na ledě si Ryan Miller vybudoval pověst mimořádně inteligentního, sečtělého a empatického člověka, který se nikdy nebál vyjádřit k celospolečenským problémům, což není u profesionálních sportovců vždy zcela obvyklé. Je známý svým klidným vystupováním, analytickým přístupem k rozhovorům a velkým zájmem o fotografování.

V roce 2011 se oženil se známou americkou filmovou a televizní herečkou Noureen DeWulf, se kterou následně přivedl na svět dvě děti. Skloubit život profesionálního a cestujícího hokejisty s kariérou vytížené hollywoodské herečky bylo mnohdy složité, což byl také jeden z hlavních důvodů jeho přesunu na západní pobřeží v závěrečných fázích kariéry.

Zcela neoddělitelnou a nedílnou součástí jeho životního odkazu je však rozsáhlá charitativní činnost. Již na počátku své kariéry v Buffalu v roce 2006 založil charitativní organizaci pojmenovanou "Steadfast Foundation". Obrovským a hluboce osobním impulsem k jejímu založení byl dlouhý, těžký a statečný boj jeho velmi blízkého příbuzného a bratrance Matta s dětským onkologickým onemocněním, kterému bohužel následně podlehl. Millerova nadace se dlouhodobě, systematicky a štědře věnuje podpoře dětí a mladistvých, kteří svádějí těžký boj s rakovinou a závažnými formami leukémie. Finance, které nadace shromažďuje, putují do nemocnic na zajištění kvalitnější, příjemnější a méně traumatizující péče pro nemocné děti, stejně jako na podporu a úlevu jejich rodinám v nejhorších životních obdobích. Jeho hluboké zapojení a osobní obětavost v této oblasti byly oficiálně oceněny cenou za oddanost komunitě (NHL Foundation Player Award), což jen podtrhuje jeho výjimečný charakter nejen v rámci brankoviště, ale i mimo něj.

📊 Statistiky

Níže jsou podrobně rozepsány oficiální statistické údaje z profesionální kariéry Ryana Millera v dlouhodobé základní části soutěží NHL a farmářské AHL. Tyto ověřené údaje dokumentují jeho vzestup z farmářských struktur až na absolutní vrchol mezi legendy amerického brankářského řemesla.

Sezóna Tým Liga Zápasy Výhry Prohry Remízy/OT Prům. Úsp. zákroků Čistá konta
2002/2003 Rochester Americans AHL 47 23 18 5 2,34 92,0 % 2
2002/2003 Buffalo Sabres NHL 15 6 8 1 2,63 90,2 % 1
2003/2004 Rochester Americans AHL 60 27 25 7 2,21 92,5 % 5
2003/2004 Buffalo Sabres NHL 3 0 3 0 5,06 79,5 % 0
2004/2005 Rochester Americans AHL 63 41 17 4 2,45 92,2 % 8
2005/2006 Buffalo Sabres NHL 48 30 14 3 2,60 91,4 % 1
2006/2007 Buffalo Sabres NHL 63 40 16 6 2,73 91,1 % 2
2007/2008 Buffalo Sabres NHL 76 36 27 10 2,64 90,6 % 3
2008/2009 Buffalo Sabres NHL 59 34 18 6 2,53 91,8 % 5
2009/2010 Buffalo Sabres NHL 69 41 18 8 2,22 92,9 % 5
2010/2011 Buffalo Sabres NHL 66 34 22 8 2,59 91,6 % 5
2011/2012 Buffalo Sabres NHL 61 31 21 7 2,55 91,6 % 6
2012/2013 Buffalo Sabres NHL 40 17 17 5 2,81 91,5 % 0
2013/2014 Buffalo Sabres NHL 40 15 22 3 2,72 92,3 % 0
2013/2014 St. Louis Blues NHL 19 10 8 1 2,47 90,3 % 1
2014/2015 Vancouver Canucks NHL 45 29 15 1 2,53 91,1 % 6
2015/2016 Vancouver Canucks NHL 51 17 24 9 2,70 91,6 % 1
2016/2017 Vancouver Canucks NHL 54 18 29 6 2,80 91,4 % 3
2017/2018 Anaheim Ducks NHL 28 12 6 6 2,35 92,8 % 4
2018/2019 Anaheim Ducks NHL 20 8 7 2 2,76 91,2 % 1
2019/2020 Anaheim Ducks NHL 23 9 6 4 3,10 90,7 % 0
2020/2021 Anaheim Ducks NHL 16 4 8 2 3,51 88,2 % 0
Celkem v NHL 796 391 289 87 2,64 91,4 % 44

Poznámka: Ve sloupci Remízy/OT jsou zahrnuty jak historické remízy (zrušené po výluce v roce 2005), tak i prohry po nastavení nebo samostatných nájezdech z moderní éry.

📚 Zdroje