Radek Štěpánek

Radek Štěpánek
Datum narození	27. listopadu 1978
Místo narození	Karviná, Československo
Státní příslušnost
Povolání	tenisový trenér, bývalý profesionální tenista
Aktivní od	1996
Aktivní do	2017

Radek Štěpánek je český tenisový trenér a bývalý profesionální tenista, který na okruhu ATP působil v letech 1996 až 2017. Během své kariéry se prosadil jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře, a patřil k nejúspěšnějším českým hráčům své generace. V žebříčku ATP pro dvouhru dosáhl svého maxima v červenci 2006, kdy figuroval na 8. místě. Ve čtyřhře vystoupal v listopadu 2012 na 4. pozici světového hodnocení.

Na profesionálním okruhu získal celkem 5 turnajových titulů ve dvouhře a 18 titulů ve čtyřhře. Z hlediska grandslamových úspěchů je dvojnásobným vítězem ve čtyřhře mužů, když po boku indického tenisty Leandera Paese ovládl Australian Open v roce 2012 a US Open v roce 2013. Na Letních olympijských hrách 2016 v brazilském Riu de Janeiru vybojoval bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře společně s Lucií Hradeckou. Významnou stopu zanechal v týmových soutěžích; byl klíčovým strůjcem vítězství České republiky v Davisově poháru v letech 2012 a 2013, kdy v obou ročnících dokázal vyhrát rozhodující pátý zápas finálového klání. Po ukončení hráčské kariéry plynule přešel na pozici trenéra, kde spolupracoval s hráči jako Novak Djoković, Grigor Dimitrov či Sebastian Korda. V letech 2025 a 2026 se stal aktivním účastníkem nově vzniklé veteránské soutěže Legends Team Cup.

👤 Mládí a tenisové začátky

Radek Štěpánek se narodil 27. listopadu 1978 v Karviné na území tehdejšího Československa. K tenisu byl veden od útlého věku svým otcem Vlastimilem Štěpánkem, který působil jako tenisový trenér. Své první tenisové údery trénoval v rodném městě a později se v rámci rozvoje svého talentu přesunul do větších tréninkových center. V dorosteneckém věku se začal připravovat na profesionální kariéru, přičemž musel pracovat na zlepšení své fyzické kondice, jelikož v mládí nepatřil k nejrobustnějším hráčům.

V roce 1996, ve věku osmnácti let, oficiálně vstoupil na profesionální tenisový okruh. První roky své kariéry strávil objížděním turnajů nižších kategorií Futures a Challenger, kde sbíral potřebné body do světového žebříčku. Vzhledem ke svému specifickému hernímu stylu se zpočátku výrazněji prosazoval ve čtyřhře, zatímco průlom ve dvouhře na turnajích nejvyšší kategorie ATP Tour přišel až po roce 2002.

🎾 Profesionální kariéra ve dvouhře

Na nejvyšší úrovni se Radek Štěpánek etabloval na počátku nového milénia. V roce 2003 se poprvé probojoval do elitní padesátky světového žebříčku. První výrazný průlom na turnajích kategorie ATP Masters 1000 zaznamenal v listopadu 2004, kdy postoupil do finále halového turnaje v Paříži. Na cestě do finále porazil několik výše nasazených hráčů, v samotném boji o titul však podlehl ruskému tenistovi Maratu Safinovi.

Prvního singlového titulu na okruhu ATP se dočkal v únoru 2006. Na halovém turnaji v nizozemském Rotterdamu dokráčel až do finále, kde zdolal belgického hráče Christopha Rochuse. Sezóna 2006 byla z hlediska jeho singlové kariéry statisticky nejúspěšnější. V květnu 2006 postoupil do svého druhého finále na turnaji série Masters, tentokrát na antuce v německém Hamburku, kde prohrál se Španělem Tommym Robredem. Následně dosáhl svého absolutního maxima na grandslamových turnajích ve dvouhře, když na travnatém Wimbledonu postoupil do čtvrtfinále. V něm po pětisetové bitvě podlehl švédskému veteránovi Jonasovi Björkmanovi. Stabilní výsledky napříč sezónou jej 10. července 2006 vynesly na 8. místo světového žebříčku ATP, což představuje jeho kariérní maximum ve dvouhře.

Druhý titul přidal v červenci 2007 na tvrdém povrchu v Los Angeles, kde ve finálovém utkání zvítězil nad domácím favoritem Jamesem Blakem. Rok 2008 zakončil účastí na závěrečném Turnaji mistrů (ATP Finals) v Šanghaji, kam nastoupil z pozice náhradníka po odstoupení Andyho Roddicka a odehrál dva zápasy v základní skupině.

Vstup do sezóny 2009 pro něj znamenal nejproduktivnější období v zisku turnajových prvenství. Během krátkého časového úseku vyhrál dva turnaje na tvrdém povrchu. Nejprve v australském Brisbane otočil finálový zápas proti Fernandu Verdascovi a následně v únoru triumfoval v americkém San Jose, kde ve finále porazil Mardyho Fishe. Po tomto období došlo v jeho týmu k úpravám tréninkového procesu; jak potvrdil jeho tehdejší dlouholetý trenér Petr Korda, Štěpánek na jeho radu změnil typ tenisové rakety a začal se více soustředit na taktickou disciplínu. Své páté a poslední turnajové vítězství ve dvouhře zaznamenal v srpnu 2011 na turnaji ve Washingtonu, kde ve finále zdolal francouzského hráče Gaëla Monfilse.

Herní projev Radka Štěpánka se vymykal moderním standardům tenisu od základní čáry. Zakládal si na pestré celodvorcové hře s častým využíváním taktiky serve-and-volley (podání a náběh na síť). Jeho plochý forhend, přesné čopované údery a schopnost číst hru na síti narušovaly rytmus soupeřů. Vyznačoval se vysokou mírou bojovnosti a emočním projevem na kurtu.

🏆 Kariéra ve čtyřhře a grandslamové tituly

Souběžně s dvouhrou budoval Radek Štěpánek velmi úspěšnou kariéru ve čtyřhře, kde mohl naplno uplatnit svůj cit pro voleje a bleskové reflexy na síti. Celkově si připsal 18 turnajových titulů. V prvním desetiletí své kariéry nastupoval po boku různých partnerů, mezi něž patřili například Jiří Novák nebo Martin Damm.

Zlomový moment v jeho deblové kariéře nastal na přelomu let 2011 a 2012, kdy navázal stálou spolupráci s indickým deblovým specialistou Leanderem Paesem. Hned na prvním grandslamovém turnaji sezóny 2012, Australian Open, se tato dvojice probojovala do finále. V něm dokázali porazit dlouhodobé světové jedničky, americké bratry Boba a Mikea Bryanovy, poměrem 7:6 a 6:2. Štěpánek tak ve 33 letech získal svůj první grandslamový titul. O několik měsíců později se na US Open 2012 stejná finálová dvojice utkala znovu, tentokrát s vítězným koncem pro americké bratry. Stabilní výkony s Paesem vynesly Štěpánka v listopadu 2012 na 4. místo světového žebříčku čtyřhry.

V roce 2013 dosáhla česko-indická dvojice na druhý společný grandslamový triumf. Na US Open postoupili do finále, ve kterém narazili na rakousko-brazilský pár Alexander Peya a Bruno Soares. Štěpánek s Paesem utkání jednoznačně ovládli poměrem 6:1, 6:3 a zapsali si druhou grandslamovou trofej. V letech 2013 a 2014 si Štěpánek po boku Paese zahrál také dvě semifinále na travnatém Wimbledonu.

Na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru původně plánoval start v mužské čtyřhře po boku Tomáše Berdycha. Ten se však z turnaje z obav před virem zika odhlásil. Štěpánek nakonec nastoupil v mužském deblu s Lukášem Rosolem (vypadli v 1. kole). Následně se však společně s Lucií Hradeckou přihlásil do turnaje ve smíšené čtyřhře. Český pár postoupil až do semifinále, kde sice podlehl americké dvojici Bethanie Matteková-Sandsová a Jack Sock, avšak v utkání o třetí místo dokázal porazit indický pár Sania Mirzaová a Rohan Bopanna. Zisk bronzové olympijské medaile představoval pro Štěpánka na sklonku jeho hráčské kariéry jeden z nejvýznamnějších úspěchů.

🇨🇿 Davis Cup a reprezentační triumfy

Radek Štěpánek je považován za jednu z největších legend české daviscupové historie. Za národní tým odehrál celkem 26 mezistátních utkání s celkovou bilancí 35 výher a 18 porážek. Společně s Tomášem Berdychem vytvořil osu reprezentačního výběru a patřili k nejstabilnějším deblovým párům v historii soutěže.

Největší úspěchy s národním týmem zaznamenal pod vedením nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila v letech 2012 a 2013. Ve finále Davisova poháru 2012 hostila Česká republika v pražské O2 areně výběr Španělska. Stav utkání byl po prvních čtyřech zápasech nerozhodný 2:2. K rozhodujícímu pátému zápasu nastoupil tehdy 33letý Radek Štěpánek proti 11. hráči světa Nicolási Almagrovi. Ve více než tříhodinové bitvě Štěpánek zvítězil 6:4, 7:6, 3:6, 6:3 a zajistil České republice zisk prestižní "salátové mísy" poprvé v éře samostatnosti. Stal se prvním tenistou starším 30 let, který ve finále Davis Cupu vyhrál rozhodující pátý zápas, od výkonu Brita Jamese Parkeho v roce 1912.

V roce 2013 dokázal český tým prvenství obhájit. Ve finále hraném v Bělehradě nastoupili Češi proti domácímu Srbsku. Situace z předchozího roku se opakovala a za stavu 2:2 na zápasy musel opět rozhodovat pátý duel. V něm Radek Štěpánek nastoupil proti Dušanu Lajovićovi, kterého deklasoval jednoznačným výsledkem 6:3, 6:1, 6:1. Tímto výkonem se trvale zapsal do historie soutěže jako jeden z mála hráčů, kteří rozhodli dvě po sobě jdoucí finále v posledním možném zápase. V prvním kole ročníku 2013 se navíc společně s Berdychem podílel na vítězství v historicky nejdelším utkání Davis Cupu, když ve čtyřhře proti švýcarské dvojici Wawrinka/Chiudinelli vyhráli za 7 hodin a 2 minuty výsledkem 24:22 v pátém setu.

👔 Trenérská dráha a účast v Legends Team Cup

V roce 2017 podstoupil operaci bederní páteře, která měla vyřešit jeho chronické zdravotní potíže. I přes snahu o návrat k profesionálnímu tenisu na podzim téhož roku oznámil 14. listopadu 2017 definitivní konec hráčské kariéry ve věku 38 let. Bezprostředně poté plynule přešel do pozice trenéra.

Na konci listopadu 2017 byl oficiálně představen jako nový člen trenérského týmu srbského tenisty Novaka Djokoviće, kde úzce spolupracoval s hlavním trenérem Andrem Agassim. Djoković se v té době zotavoval ze zranění lokte a hledal novou motivaci. Spolupráce však netrvala dlouho; po neuspokojivých výsledcích na turnajích v Indian Wells a Miami byla po vzájemné dohodě v dubnu 2018 ukončena. V prohlášení bylo uvedeno, že rozchod proběhl v přátelském duchu.

V květnu 2019 se Štěpánek stal součástí realizačního týmu bulharského tenisty Grigora Dimitrova, kde opět spojil síly s Andrem Agassim. Od roku 2022 začal intenzivně trénovat amerického tenistu Sebastiana Kordu. Tento profesní vztah nese silnou symboliku, jelikož otcem a hlavním trenérem Sebastiana Kordy je Petr Korda, který po dlouhá léta zastával roli trenéra a mentora právě u Radka Štěpánka. Spolupráce Štěpánka s Kordou pokračovala i v sezónách 2025 a 2026.

Mimo standardní trenérské aktivity se v letech 2025 a 2026 aktivně zapojil do nově koncipované týmové soutěže pro bývalé profesionály s názvem Legends Team Cup. Jak Štěpánek uvedl v rozsáhlém rozhovoru pro Seznam Zprávy v létě 2025, nejedná se o pouhé exhibice, nýbrž o plnohodnotné soutěžní formáty s prize money a přísnými nároky na fyzickou přípravu. Turnaje v rámci této tour se odehrály v lokalitách jako Svatý Bartoloměj, New York či Svatý Mořic. V tomtéž rozhovoru se Štěpánek analyticky vyjádřil k vývoji moderního tenisu a otevřeně popsal své dlouhodobé neshody s bývalým vedením Českého tenisového svazu v čele s Ivem Kaderkou.

💼 Osobní život

Osobní život Radka Štěpánka byl v průběhu jeho aktivní kariéry frekventovaným tématem sportovních i společenských rubrik. V roce 2006 se oficiálně zasnoubil se švýcarskou tenistkou slovenského původu Martinou Hingisovou. Plánovaný sňatek se však neuskutečnil a v srpnu 2007 pár oznámil zrušení zásnub a ukončení vztahu.

V červenci roku 2010 uzavřel na Pražském hradě manželství s bývalou českou elitní tenistkou Nicole Vaidišovou. Toto manželství prošlo krizí a v roce 2013 bylo rozvedeno. Krátce po rozvodu, v letech 2013 a 2014, tvořil partnerskou dvojici s tehdejší českou ženskou tenisovou jedničkou Petrou Kvitovou. Vztah se však po několika měsících z důvodu časového vytížení obou profesionálních sportovců rozpadl.

V roce 2016 média zaznamenala obnovení partnerského vztahu s Nicole Vaidišovou. Pár svůj vztah postupně upevnil a v květnu roku 2018 uzavřel druhý manželský sňatek. Z jejich manželství vzešly dvě dcery; v červenci 2018 se narodila dcera Stella a v prosinci 2021 druhá dcera Meda. V roce 2025 a 2026 Štěpánek v rozhovorech opakovaně deklaroval, že po turbulentních fázích kariéry našel absolutní ukotvení v rodinném životě, kterému podřizuje i harmonogram svých trenérských závazků. Bydliště má hlášené v Monaku.

📈 Statistiky

Níže jsou uvedeny kompletní tabulky vývoje žebříčkového postavení a finálových účastí Radka Štěpánka v rámci jeho kariéry na okruhu ATP, zpracované s maximální přesností pro každou odehranou sezónu bez vynechání.

Vývoj na žebříčku ATP na konci sezóny

Kompletní statistika konečného postavení na světovém žebříčku ATP ve dvouhře i ve čtyřhře pro všechny kompletní sezóny od vstupu do profesionálního tenisu až po ukončení kariéry (1996–2017).

Sezóna	Žebříček ATP (Dvouhra)	Žebříček ATP (Čtyřhra)
1996	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1997	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1998	165. místo	155. místo
1999	169. místo	155. místo
2000	277. místo	254. místo
2001	542. místo	108. místo
2002	63. místo	17. místo
2003	46. místo	86. místo
2004	33. místo	33. místo
2005	20. místo	108. místo
2006	11. místo	74. místo
2007	30. místo	36. místo
2008	26. místo	338. místo
2009	20. místo	93. místo
2010	62. místo	93. místo
2011	28. místo	109. místo
2012	31. místo	4. místo
2013	44. místo	9. místo
2014	68. místo	33. místo
2015	82. místo	81. místo
2016	107. místo	38. místo
2017	348. místo	data nejsou dostupná

Finálové účasti na turnajích ATP – Dvouhra (Tituly)

Kompletní výčet všech pěti singlových titulů, kterých dosáhl na turnajích nejvyšší úrovně ATP Tour. Žádný další turnaj ve dvouhře na okruhu ATP nevyhrál.

Rok	Místo turnaje	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
2006	Rotterdam (Nizozemsko)	Tvrdý (hala)	Christophe Rochus	6:0, 6:3
2007	Los Angeles (USA)	Tvrdý	James Blake	7:6, 5:7, 6:2
2009	Brisbane (Austrálie)	Tvrdý	Fernando Verdasco	3:6, 6:3, 6:4
2009	San Jose (USA)	Tvrdý (hala)	Mardy Fish	3:6, 6:4, 6:2
2011	Washington (USA)	Tvrdý	Gaël Monfils	6:4, 6:4

Grandslamové tituly – Čtyřhra

Výčet všech grandslamových titulů získaných během kariéry. V obou případech se tak stalo po boku indického partnera.

Rok	Grandslam	Povrch	Partner	Soupeři ve finále	Výsledek
2012	Australian Open	Tvrdý	Leander Paes	Bob Bryan / Mike Bryan	7:6, 6:2
2013	US Open	Tvrdý	Leander Paes	Alexander Peya / Bruno Soares	6:1, 6:3

Poznámka: Kromě těchto dvou grandslamových prvenství vybojoval na okruhu ATP dalších 16 titulů ve čtyřhře s různými partnery.

Finálové účasti v Davis Cupu

Statistika finálových střetnutí týmové soutěže za národní reprezentaci. V obou finále nastoupil do dvouhry i do čtyřhry.

Rok	Soupeř	Místo konání	Týmový výsledek	Zápis ze závěrečné dvouhry Štěpánka
2012	Španělsko	Praha (Česko)	Výhra 3:2	Výhra nad Nicolásem Almagrem (3:1 na sety)
2013	Srbsko	Bělehrad (Srbsko)	Výhra 3:2	Výhra nad Dušanem Lajovićem (3:0 na sety)

Zdroje