Pád Berlínské zdi
Obsah boxu
| Pád Berlínské zdi | |
|---|---|
| Soubor:Fall of Berlin Wall.jpg | |
| Lidé na Berlínské zdi 10. listopadu 1989 | |
| Datum | 9. listopadu 1989 |
| Lokalita | Berlín, Německá demokratická republika (NDR) |
| Typ | Historická událost |
| Důsledky | Sjednocení Německa, pád komunistických režimů v Evropě, konec Studené války |
| Předcházelo | Masové demonstrace v NDR, exodus obyvatel přes Maďarsko a Československo |
| Aktéři | Obyvatelé NDR, státní aparát NDR, mezinárodní tlak |
Pád Berlínské zdi (německy Mauerfall) je označení pro událost, která se odehrála 9. listopadu 1989 a symbolizovala konec rozdělení Berlína, Německa a celé Evropy na východní a západní sféru vlivu. Je považována za jeden z nejvýznamnějších milníků revolucí roku 1989 a definitivní zánik Studené války.
Pozadí – Berlínská zeď
Berlínská zeď byla postavena v noci z 12. na 13. srpna 1961 vládou Německé demokratické republiky (NDR). Jejím hlavním účelem bylo zabránit hromadnému útěku obyvatel z NDR do Západního Berlína a následně do Spolkové republiky Německo (SRN). Zeď se stala fyzickým symbolem Železné opony a rozdělení Evropy. Byla přísně střežena, a pokusy o překročení hranice často končily smrtí.
Události vedoucí k pádu
K pádu zdi vedla kombinace vnitřních a vnějších faktorů:
- Hospodářské a politické problémy v NDR: Režim v NDR se potýkal s ekonomickou stagnací a narůstající nespokojeností obyvatelstva.
- Reformy v SSSR: Politika glasnosti (otevřenosti) a perestrojky (přestavby) zavedená Michailem Gorbačovem v SSSR znamenala oslabení sovětské kontroly nad satelitními státy Východního bloku.
- Otevření hranic v Maďarsku: V květnu 1989 Maďarsko začalo odstraňovat své hraniční ploty s Rakouskem, což umožnilo tisícům východních Němců uprchnout na Západ.
- Exodus přes Československo: Další vlna východních Němců prchala do západního Německa přes ambasádu SRN v Praze, což vyvolalo diplomatickou krizi.
- Masové demonstrace v NDR: Po celé NDR probíhaly obrovské pokojné demonstrace (např. pondělní demonstrace v Lipsku), které požadovaly svobodu cestování a demokratické reformy. Slogan "My jsme lid!" (Wir sind das Volk!) se stal symbolem odporu.
Samotný pád zdi (9. listopadu 1989)
Večer 9. listopadu 1989 se konala tisková konference NDR, na které mluvčí politbyra Günter Schabowski přečetl zprávu o nových cestovních předpisech. Podle nich mělo být občanům NDR umožněno cestovat do západního Německa "okamžitě, bez prodlení". Schabowski sám si nebyl zcela jistý správným výkladem nových pravidel, což vedlo k dojmu, že hranice se otevírají ihned.
- Zmatek a shromáždění davů: Zpráva se rychle rozšířila v médiích. Tisíce obyvatel NDR se začaly shromažďovat u hraničních přechodů v Berlíně a požadovaly okamžité otevření hranic.
- Otevření přechodů: Vzhledem k obrovskému tlaku davů a absenci jasných pokynů z vyšších míst se velitelé hraničních přechodů rozhodli otevřít závory. První přechod byl otevřen na ulici Bornholmer Straße v 22:30 hodin.
- Spontánní oslavy: Po otevření hranic propukly na obou stranách zdi spontánní oslavy. Lidé se objímali, plakali radostí, tančili a začali rozbíjet zeď kusy a kladivy.
Důsledky a význam
Pád Berlínské zdi měl dalekosáhlé důsledky:
- Konec rozdělení Německa: Otevřel cestu ke sjednocení Německa, které se uskutečnilo 3. října 1990.
- Konec studené války: Byl symbolickým vyvrcholením Studené války a znamenal vítězství demokracie nad komunismem.
- Inspirace pro další země: Inspiroval další země Východního bloku (včetně Československa s jeho Sametovou revolucí) k boji za svobodu a demokracii.
- Změna geopolitické mapy Evropy: Přispěl k pádu komunistických režimů a k hluboké transformaci politické mapy Evropy.
Pád Berlínské zdi zůstává jedním z nejikoničtějších a nejradostnějších okamžiků 20. století, symbolem mírového pádu represivních režimů a triumfu lidské touhy po svobodě.
Pro laiky
Představte si, že uprostřed jednoho velkého města, Berlína, stála obrovská, vysoká a dráty obehnaná zeď. Tato zeď, které se říkalo Berlínská zeď, rozdělila město na dvě části – na východní (kde vládli komunisté a lidé neměli moc svobody) a západní (kde bylo svobodněji, jako v západním Německu a dalších západních zemích). Lidé z východní části nemohli přes zeď, ani kdyby chtěli navštívit své příbuzné nebo přátele na západní straně. Byla to taková smutná a nebezpečná hranice.
Tato zeď stála přes 28 let. Ale v roce 1989 se začaly dít velké věci. Lidé v té východní části už nechtěli žít bez svobody. Pořádali obrovské protesty a chtěli cestovat a být svobodní. A k tomu se přidalo, že i ve velké Sovětské zemi (která východní část řídila) se začaly věci měnit a už je tolik nehlídali.
A pak, 9. listopadu roku 1989, se stalo něco neuvěřitelného. Jeden politik ve východním Berlíně omylem v televizi řekl, že lidé mohou hned teď cestovat přes hranice! Lidé, kteří se na to dívali, tomu nemohli uvěřit. Okamžitě se srocovali u zdi a chtěli přejít. Vojáci a pohraničníci byli zmatení, protože nevěděli, co mají dělat. Nakonec se rozhodli závory otevřít.
A najednou – zeď už nebyla překážkou! Lidé z východu i západu se objímali, plakali radostí a začali zeď bourat kladivy a krumpáči. Byl to obrovský svátek svobody a radosti.
Pád Berlínské zdi byl jako konec jedné dlouhé a smutné kapitoly. Znamenalo to, že se celé Německo brzy znovu spojí, a také to, že se i v dalších zemích východní Evropy lidé dočkají svobody. Byl to jeden z nejdůležitějších okamžiků, který ukončil takzvanou Studenou válku.