Přeskočit na obsah

Psychopatie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Duševní porucha

Psychopatie je neuropsychologická porucha osobnosti charakterizovaná souborem specifických rysů, mezi které patří absence empatie a pocitů viny, povrchní šarm, egocentrismus, impulzivita a neschopnost učit se z trestu. Ačkoliv je tento termín v populární kultuře často používán jako synonymum pro šílenství nebo násilnou kriminalitu, v klinické psychologii označuje velmi specifický typ fungování mozku, který je "racionální", ale emočně odpojený.

Psychopatie není v současných manuálech (DSM-5, MKN-11) vedena jako samostatná diagnóza; nejblíže jí odpovídá **antisociální porucha osobnosti** (ASPD). Nicméně většina odborníků (např. Robert Hare) zdůrazňuje, že zatímco ASPD se zaměřuje na *chování* (porušování pravidel), psychopatie popisuje *strukturu osobnosti* (vnitřní chlad).

Neurobiologické studie využívající fMRI ukazují, že psychopatický mozek vykazuje strukturální a funkční odlišnosti, zejména v oblastech zpracovávajících emoce (amygdala) a morální rozhodování (ventromediální prefrontální kůra). To naznačuje, že psychopatie má silný genetický a biologický základ a není pouhým důsledkem špatné výchovy.

🎭 Psychopatie pro laiky: Maska příčetnosti

Představte si, že byste se narodili bez schopnosti cítit fyzickou bolest. Mohli byste sáhnout na rozpálenou plotnu, dívat se, jak se vám škvaří kůže, a nic byste necítili. Pravděpodobně byste se nenaučili, že oheň je nebezpečný. Psychopat je člověk, který se narodil bez schopnosti cítit **sociální a emoční bolest**.

Mimozemšťan v lidské kůži

Psychiatr Hervey Cleckley, autor klíčové knihy The Mask of Sanity (1941), popsal psychopata jako "dokonalou imitaci člověka".

  • Vypadá jako my, mluví jako my, často je okouzlující a inteligentní.
  • Ale uvnitř chybí základní operační systém lidství – svědomí.
  • **Analogie s hudbou:** Psychopat je jako člověk, který je "emočně hluchý". Slyší noty (ví, že se někdo směje nebo pláče – má Teorii mysli), ale neslyší hudbu (necítí radost ani soucit – chybí emoční empatie). Emoce jsou pro něj jen slova, která se naučil používat, aby manipuloval s ostatními.

Auto bez brzd

Běžný člověk má v mozku "brzdy" – strach a úzkost. Když chcete někoho okrást nebo udeřit, amygdala vyšle signál strachu ("Co když mě chytí?") a přední cingulární kůra signál viny ("To se nedělá"). Psychopat má motor (dopamin a touhu po odměně) funkční, často i "vytuněný", ale nemá brzdy. Amygdala mlčí. Cingulární kůra nespustí poplach. Proto psychopat udělá to, co by nás možná napadlo, ale co bychom si okamžitě zakázali.

📚 Terminologický chaos: Psychopat vs. Sociopat

V běžné řeči i v literatuře se pojmy často zaměňují. Ačkoliv klinická praxe často používá zastřešující termín ASPD, kriminologové a psychologové rozlišují:

Rozdíly mezi psychopatií a sociopatií (dle Hareho)
Rys Psychopat Sociopat
**Původ** Převážně **genetický** / vrozený (neurobiologická odchylka). Převážně **environmentální** (výchova, trauma, násilí v dětství, kultura).
**Emoční stabilita** Chladný, klidný, vypočítavý. Málo prožívá stres. Emočně labilní, výbušný, nervózní. Snadno se rozruší.
**Plánování** Pečlivě plánuje, minimalizuje riziko. "Bílé límečky". Impulzivní, neplánuje, páchá zločiny z afektu.
**Vztahy** Neschopen vazby. Lidi bere jako figurky na šachovnici. Může cítit loajalitu k úzké skupině (gang, rodina), ale ne ke společnosti.
**Míra nápravy** Téměř nulová. Terapie ho učí lépe manipulovat. Částečná možnost nápravy (resocializace).

Poznámka: V tomto článku se zaměřujeme na primární, vrozenou psychopatii.

📋 Diagnostika: PCL-R (Hare Psychopathy Checklist)

Zlatým standardem pro diagnostiku je nástroj vyvinutý Robertem Harem – **PCL-R**. Jde o škálu 20 položek, kde každá je bodována 0, 1 nebo 2 body.

  • Maximální skóre: 40 bodů.
  • Hranice psychopatie (v USA): 30 bodů. (Pro srovnání: běžný člověk má cca 3–5 bodů).

Škála se dělí na dva hlavní faktory:

Faktor 1: Interpersonální / Afektivní (Osobnost)

Toto jsou rysy "jádrové psychopatie", které korelují s narcismem a nízkou úzkostí.

  1. **Výřečnost / Povrchní šarm:** Plynulá řeč, bavič, působí důvěryhodně. Nikdy se nezasekne, na vše má odpověď.
  2. **Grandiozní sebehodnocení:** Nafouklé ego, pocit nadřazenosti, Boha.
  3. **Patologické lhaní:** Lže i tehdy, když nemusí ("duping delight" – radost z oklamání).
  4. **Manipulace:** Využívání druhých pro vlastní cíle.
  5. **Absence výčitek svědomí:** "Udělal jsem to, protože jsem chtěl. Je to jeho chyba, že byl tak hloupý a nechal se okrást."
  6. **Mělký afekt:** Emoce jsou jen hrané nebo velmi krátké. Chybí hloubka prožitku.
  7. **Absence empatie:** Chladnokrevnost, nezájem o utrpení druhých.
  8. **Neschopnost přijmout odpovědnost:** Vždy je na vině někdo jiný.

Faktor 2: Životní styl / Antisociální (Chování)

Toto jsou rysy, které korelují s impulzivitou, nudou a kriminální historií.

  1. **Potřeba stimulace / Sklon k nudě:** Neustálá potřeba adrenalinu (dopamin).
  2. **Parazitický životní styl:** Žití na úkor jiných (finančně i emočně).
  3. **Špatná kontrola chování:** Výbuchy vzteku, urážlivost.
  4. **Promiskuitní sexuální chování:** Mnoho krátkodobých vztahů, nevěra, sexuální nátlak.
  5. **Absence realistických cílů:** Žije ze dne na den.
  6. **Impulzivita:** "Udělej to teď, přemýšlej potom."
  7. **Nezodpovědnost:** Nedodržování slibů, dluhy, absence v práci.
  8. **Kriminalita mladistvých.**

🧠 Neurobiologie: Zkažený hardware

Psychopatie není "nemoc duše", je to odlišná architektura mozku. Moderní zobrazovací metody odhalují specifické poruchy v tzv. **paralimbickém systému**.

1. Amygdala: Tiché poplašné zařízení

U běžných lidí se při pohledu na vyděšenou tvář aktivuje amygdala (centrum strachu a učení se z trestu).

  • U psychopatů je amygdala **až o 18 % menší** a vykazuje minimální aktivitu při emočních podnětech.
  • **Důsledek:** Psychopat necítí strach. Fyzicky ho necítí. Když mu hrozíte trestem, jeho tep se nezrychlí, dlaně se nezpotí (viz Autonomní nervová soustava). Proto trest nefunguje. Trest je efektivní jen tehdy, pokud vyvolává anticipační úzkost.

2. Ventromediální prefrontální kůra (vmPFC)

Tato oblast spojuje emoce s rozhodováním (viz Somatic Marker Hypothesis Antonia Damasia).

  • U psychopatů je spojení mezi vmPFC a amygdalou narušeno (rozpadlá bílá hmota – **uncinate fasciculus**).
  • **Důsledek:** Jejich rozhodování je čistě logické, utilitární, neovlivněné "gut feelingem" (somatickým markerem). V dilematu "shodit tlustého muže z mostu, abych zachránil 5 lidí" psychopat neváhá ani vteřinu. Je to pro něj matematická úloha (1 < 5), nikoliv morální dilema.

3. Zrcadlové neurony: Vypínač empatie

Výzkum (Christian Keysers) ukázal fascinující věc. Když psychopat vidí bolest, jeho zrcadlové neurony (v oblasti bolesti – přední cingulární kůra) se automaticky NEAKTIVUJÍ.

  • ALE: Pokud je psychopat vyzván: "Zkuste se vcítit do toho člověka", jeho zrcadlové neurony se rozsvítí v plné síle, stejně jako u zdravého člověka.
  • **Závěr:** Psychopat kapacitu pro empatii, ale má ji defaultně **vypnutou**. Může ji vědomě zapnout, když potřebuje "přečíst" oběť, a pak ji zase vypnout, aby ji mohl zneužít.

4. Striatum: Dopaminová hyperaktivita

Zatímco strach (amygdala) je utlumen, systém odměny (nucleus accumbens) je hyperaktivní.

  • Psychopatovo striatum uvolňuje až 4x více dopaminu v reakci na odměnu (drogy, sex, peníze, moc).
  • Tato nerovnováha (vysoký plyn, žádné brzdy) vede k nezvladatelné touze po uspokojení bez ohledu na následky.

🐺 Evoluční psychologie: Strategie podvodníka

Proč evoluce psychopatii nevymýtila? Proč se geny pro tak destruktivní chování přenášejí dál? Odpověď nabízí **Teorie her**. Psychopatie je příkladem tzv. **Frequency-dependent selection** (výběr závislý na četnosti).

  • Představte si populaci "Holic" (kooperujících, důvěřivých lidí).
  • Pokud se v ní objeví jeden "Dravec" (psychopat), má obrovskou výhodu. Všichni mu věří, on všechny podvede. Získá nejvíce zdrojů a žen, předá své geny.
  • Pokud by ale bylo psychopatů moc (např. 50 %), systém se zhroutí (nikdo nikomu nevěří, dravci se požerou navzájem).
  • Evoluce tedy udržuje počet psychopatů na stabilní nízké hladině (cca 1 %), kde je tato parazitická strategie stále výhodná ("Cheater strategy").

Gen bojovníka (MAOA)

S násilným chováním je spojována varianta genu pro monoaminooxidázu A (MAOA-L), tzv. "Warrior gene". Tento enzym odbourává serotonin a dopamin. Jeho snížená funkce vede k vyšší agresivitě, ale – a to je klíčové – obvykle jen v kombinaci s týráním v dětství (epigenetika).

👔 Korporátní psychopatie: Hadi v oblecích

Ne všichni psychopati jsou ve vězení. Mnoho z nich je v čele firem. Paul Babiak a Robert Hare v knize Snakes in Suits popisují tzv. **úspěšného psychopata**.

  • Má stejný neurobiologický profil (bez empatie, bez strachu), ale má lepší **exekutivní funkce** (lepší prefrontální kůra) a vyšší IQ.
  • Dokáže odložit uspokojení. Neokrade stařenku o kabelku (to je riskantní a málo výnosné). Místo toho zpronevěří penzijní fond (nízké riziko, obrovský zisk).
  • V korporátu se jim daří, protože:
    • Působí jako "lídři" (jsou charismatičtí, sebevědomí).
    • Dělají "těžká rozhodnutí" bez mrknutí oka (vyhazování lidí).
    • V chaosu zůstávají klidní (nemají stresovou reakci Osa HPA).

Studie naznačují, že mezi top manažery (CEO) je podíl psychopatů 4–20 % (oproti 1 % v populaci).

🧠 Případ James Fallon: Psychopat, který to nevěděl

Fascinujícím důkazem vlivu výchovy je příběh neurovědce **Jamese Fallona**.

  • Fallon léta studoval skeny vrahů. Jednou analyzoval snímky své rodiny (jako kontrolní skupinu) a našel snímek, který byl "čistá psychopatie" (vypnutá amygdala i prefrontální kůra).
  • Zjistil, že je to **jeho vlastní mozek**.
  • Pátral v rodokmenu a zjistil, že z otcovy strany pochází z linie vrahů (včetně Lizzie Bordenové). Má i "gen bojovníka".
  • **Proč nikoho nezabil?** Fallon tvrdí, že měl extrémně milující dětství. Pozitivní prostředí "přepsalo" genetický osud. Stal se "pro-sociálním psychopatem" – je soutěživý, emočně chladný, manipulativní, ale ne kriminální.

😈 Temná trojice (Dark Triad)

Psychopatie je součástí širšího konstruktu zvaného Temná trojice, který zahrnuje tři sociálně aversivní rysy:

  1. **Psychopatie:** Chladnokrevnost, impulzivita, nízká úzkost.
  2. **Narcismus:** Grandiozita, nárokovost, potřeba obdivu (ale na rozdíl od psychopata může cítit stud a je emočně křehký).
  3. **Machiavelismus:** Strategická manipulace, cynismus, orientace na dlouhodobý zisk (jsou opatrnější než psychopati).

Experimenty jako **Ultimátum Game** ukazují rozdíly:

  • Běžný člověk odmítne nespravedlivou nabídku (cítí hněv).
  • Psychopat nespravedlivou nabídku přijme (je to pro něj zisk, emoce neřeší), ale pokud je v pozici navrhovatele, nabídne drtivě nespravedlivou částku.

⚕️ Léčba a Prognóza: Je naděje?

Toto je nejdepresivnější část výzkumu.

  • **Psychoterapie nefunguje.** Tradiční terapie založená na rozhovoru, empatii a náhledu u psychopatů selhává. Naopak – ve skupinových terapiích se psychopati učí od ostatních, jak lépe imitovat emoce a jak lépe manipulovat ("Frekventanti kurzu empatie"). Po terapii se jejich recidiva často *zvyšuje*.
  • **Co funguje?**
    • **Dekompresní model (Mendota Juvenile Treatment Center):** U mladistvých. Systém založený na okamžitých pozitivních odměnách (čokoláda, videohry) za dobré chování. Necílí na svědomí ("budeš se cítit špatně"), ale na egoismus ("když budeš hodný, dostaneš víc").
    • **Farmakoterapie:** Neexistuje "lék na psychopatii". Lze tlumit jen symptomy (agresivitu) pomocí antipsychotik nebo lithia, ale jádro osobnosti zůstává.
  • **Prognóza:** S věkem (po 40. roce) se projevy faktoru 2 (kriminalita, impulzivita) mírně zklidňují ("Burnout effect"), ale emoční chlad (faktor 1) zůstává do smrti.

Zdroje