Pittsburgh Pirates (NHL)

Pittsburgh Pirates
	Soubor:Pittsburgh Pirates NHL logo.png
	Logo týmu (upravený městský znak)
Liga	NHL
Konference	Americká divize
Město	Pittsburgh, Pensylvánie, USA
Barvy	Černá, Zlatá (oranžová), Bílá
Trenér	Odie Cleghorn (1925–1929); Frank Fredrickson (1929–1930)

Rozbalit box

Obsah boxu

Pittsburgh Pirates byl profesionální tým ledního hokeje, který působil v National Hockey League (NHL) v letech 1925 až 1930. Byl to teprve třetí americký tým, který vstoupil do NHL (po Boston Bruins a New York Americans), a první, který reprezentoval město Pittsburgh.

Ačkoliv jejich existence byla relativně krátká a poznamenaná finančními problémy, Pirates mají v historii hokeje nezastupitelné místo. Jejich dresy v barvách černé a zlaté (black and gold) předznamenaly ikonickou barevnou kombinaci, kterou později převzaly všechny hlavní sportovní týmy ve městě (Pittsburgh Penguins, Pittsburgh Steelers, MLB Pirates). Tým byl také průkopníkem v taktických inovacích, zejména díky svému trenérovi Odiemu Cleghornovi, který jako první zavedl střídání celých útočných formací "za letu".

Po sezóně 1929–30 se klub kvůli dopadům Velké hospodářské krize a nevyhovující hale přestěhoval do Filadelfie, kde jednu sezónu působil jako Philadelphia Quakers, než definitivně zanikl.

🏭 Kořeny a vznik týmu (1915–1925)

Dědictví Yellow Jackets

Hokej měl v Pittsburghu tradici již před vstupem do NHL. Na konci 19. století a začátku 20. století se ve městě hrály poloprofesionální soutěže v hale Duquesne Garden. Přímým předchůdcem Pirates byl tým Pittsburgh Yellow Jackets, který dominoval americké amatérské lize USAHA.

Yellow Jackets vyhráli národní tituly v letech 1924 a 1925.
V jejich sestavě hrály budoucí hvězdy jako brankář Roy Worters nebo obránce Lionel Conacher.
Trenérem nebyl nikdo jiný než bývalý rozhodčí a hráč Dick Carroll, který dovedl Toronto Arenas k zisku Stanley Cupu v roce 1918.

Vstup do NHL

V polovině 20. let 20. století procházela NHL agresivní expanzí do Spojených států, aby odrazila konkurenci jiných lig. Úspěch Boston Bruins ukázal, že americký trh je po hokeji hladový.

Vlastníkem amatérských Yellow Jackets byl Roy Schooley, který se však dostal do finančních potíží.
Franšízu NHL pro Pittsburgh původně získal Eddie Livingstone, kontroverzní bývalý majitel týmu z Toronta, který byl v NHL nenáviděn ("persona non grata"). Prezident NHL Frank Calder však Livingstonovi znemožnil klub reálně vlastnit.
Práva na tým nakonec 7. listopadu 1925 oficiálně odkoupil James F. Callahan, právník z Pittsburghu a bratr bývalého majitele Yellow Jackets. Callahan zaplatil vstupní poplatek ve výši 75 000 dolarů.

Tým přijal název Pirates (Piráti), čímž se sjednotil se zavedeným baseballovým týmem ve městě (tehdy to byla běžná praxe, viz např. New York Giants ve fotbale i baseballu). Jádro týmu tvořili hráči zaniklých Yellow Jackets.

🏴‍☠️ Éra Odieho Cleghorna (1925–1928)

Inaugurační sezóna 1925–26

Prvním trenérem a zároveň hráčem se stal Odie Cleghorn, bratr slavnějšího Spragua Cleghorna. Odie byl vizionář. Přinesl do Pittsburghu agresivní a rychlý styl hokeje.

První zápas: Pirates debutovali v NHL 26. listopadu 1925 (na Den díkůvzdání) na ledě Boston Bruins. Překvapivě zvítězili 2:1. První gól v historii klubu vstřelil Lionel Conacher.
Domácí premiéra: První zápas v Duquesne Garden se odehrál 2. prosince 1925 proti New York Americans. Pittsburgh prohrál 1:2 v prodloužení před vyprodanou halou (8 500 diváků).

Sezóna byla obrovským úspěchem. Pirates skončili v lize na skvělém třetím místě (z celkových 7 týmů) s bilancí 19 výher, 16 proher a 1 remízy.

Play-off: V semifinále narazili na pozdější vítěze Stanley Cupu, Montreal Maroons. V sérii hrané na gólový součet dvou zápasů Pirates prohráli (1:3, 3:3, celkově 4:6), ale zanechali vynikající dojem.

Taktická revoluce: Střídání za letu

Odie Cleghorn v Pittsburghu zavedl systém, který navždy změnil hokej. Do té doby bylo běžné, že nejlepší hráči hráli téměř celý zápas a střídali jen sporadicky při přerušení hry. Cleghorn však využíval tři kompletní útočné formace, které pravidelně točil.

Toto střídání "on the fly" (během hry) udržovalo hráče čerstvé a vytvářelo neustálý tlak na unavené soupeře.
Tato inovace byla v tisku zpočátku kritizována jako zmatečná, ale brzy se ukázala jako vysoce efektivní a stala se standardem moderního hokeje.

Sezóna 1926–27: Studená sprcha

Druhá sezóna přinesla vystřízlivění. Liga se rozšířila o nové týmy (New York Rangers, Chicago Black Hawks, Detroit Cougars), což zvýšilo konkurenci.

Klíčový obránce a hvězda týmu Lionel Conacher byl v prosinci 1926 vyměněn do New York Americans za veterána Harryho Rogerse. Tento obchod je dodnes považován za začátek konce ambicí Pirates. Conacher byl nejen skvělý hráč, ale i marketingový tahák.
Tým skončil ve své divizi čtvrtý a nepostoupil do play-off.

📉 Poslední záchvěv naděje (1927–1928)

Po zklamání z předchozí sezóny se Pittsburgh Pirates v ročníku 1927–28 vzepjali k poslednímu velkému výkonu. Tým stál na ramenou jednoho muže, který svou výškou paradoxně patřil k nejmenším v lize.

Fenomén Roy Worters

Brankář Roy Worters, přezdívaný "Shrimp" (Krevetka) kvůli své výšce pouhých 160 cm, prožil sezónu, která vstoupila do dějin.

V 44 zápasech základní části inkasoval pouhých 66 gólů.
Jeho průměr obdržených branek (GAA) činil neuvěřitelných 1,42 na zápas.
Zaznamenal 11 čistých kont (Shutout).

Worters doslova dotáhl průměrný tým do play-off. Jeho styl byl akrobatický a bleskurychlý, čímž kompenzoval svůj malý vzrůst a těžkou výstroj té doby.

Vyřazení od Rangers

V play-off 1928 se Pirates střetli s New York Rangers. Série byla nesmírně vyrovnaná a defenzivní.

První zápas vyhráli Rangers 4:0.
Ve druhém zápase Pirates zvítězili 4:2, ale v celkovém součtu gólů (4:6) postoupili Rangers, kteří nakonec získali Stanley Cup.

Pro Pittsburgh to bylo naposledy v historii této franšízy, kdy si zahráli vyřazovací boje. Hvězdou útoku byl v té době Hib Milks, který v sezóně vstřelil 18 gólů, ale bez podpory Wortese v brance by tým neměl šanci.

🥊 Vstup Bennyho Leonarda (1928)

V říjnu 1928 došlo k události, která byla pro tehdejší sportovní svět senzací. Finančně vyčerpaný majitel James F. Callahan prodal klub. Novým vlastníkem se nestal žádný průmyslník ani bankéř, ale sportovní celebrita.

Boxer majitelem hokejového klubu

Kupcem byl Benny Leonard, legendární mistr světa v boxu v lehké váze, který je dodnes považován za jednoho z nejlepších boxerů všech dob.

Leonard zaplatil za tým údajně 200 000 dolarů.
Jeho cílem bylo přinést do hokeje showbyznys a oživit zájem diváků v Pittsburghu, který začal upadat.
Leonard se stal aktivním funkcionářem a snažil se propagovat hokej mezi svou fanouškovskou základnou.

Stín podsvětí

Pozdější historické výzkumy odhalily temnější pozadí tohoto obchodu. Benny Leonard byl sice tváří klubu, ale peníze pravděpodobně pocházely od Billa Dwyera.

Dwyer byl známý newyorský "bootlegger" (pašerák alkoholu) a gangsterský boss z éry prohibice, který již tajně vlastnil New York Americans.
Vlastnit dva kluby ve stejné lize bylo zakázáno, proto Dwyer využil Leonarda jako "bílého koně". Toto spojení s podsvětím vnášelo do klubu nestabilitu, ačkoliv navenek působil prestižně.

💸 Rozpad a pád na dno (1928–1929)

S novým majitelem přišly paradoxně nejhorší časy. Před sezónou 1928–29 došlo ke konfliktu, který týmu zlomil vaz.

Odchod Roye Wortese

Hvězdný brankář Roy Worters, vědom si své nepostradatelnosti, požadoval výrazné zvýšení platu z 3 000 na 4 000 dolarů ročně. Vedení klubu to odmítlo.

Worters udělal něco, co bylo v té době neslýchané – odmítl nastoupit (holdout).
Pirates ho nakonec suspendovali a následně vyměnili do New York Americans za brankáře Joea Millera a hotovost.
Tato výměna byla pro Pittsburgh katastrofální. Worters v New Yorku okamžitě získal Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy (jako první brankář v historii), zatímco Pirates se bez něj zhroutili.

Sezóna hrůzy

Bez své opory v brance a s stárnoucím kádrem prožili Pirates noční můru.

V sezóně 1928–29 vyhráli pouze 9 zápasů z 44.
Skončili beznadějně poslední v Americké divizi.
Joe Miller, který nahradil Wortese, inkasoval 80 gólů (o 14 více než Worters o rok dříve, při polovičním počtu výher).
Diváci přestali chodit. Aréna Duquesne Garden, ačkoliv měla své kouzlo, začala zastarávat a ledová plocha byla často nekvalitní kvůli problémům s chlazením.

Konec trenéra Cleghorna

Po této katastrofální sezóně skončil u týmu trenér Odie Cleghorn. Muž, který zavedl střídání za letu a držel tým nad vodou taktickou vyspělostí, odešel. Na jeho místo nastoupil Frank Fredrickson, hrající trenér a budoucí člen Síně slávy, který měl za úkol nemožné – zachránit potápějící se loď.

⚓ Poslední plavba (1929–1930)

Sezóna 1929–30 se stala labutí písní Pittsburgh Pirates v NHL. Tým, nyní vedený hrajícím trenérem Frankem Fredricksonem, vstoupil do ročníku s nadějí na stabilizaci, ale realita byla krutá.

Historický debakl

Výkonnostní propad z předchozího roku se ještě prohloubil. Pirates byli v lize jen stínem své dřívější slávy.

Z 44 zápasů dokázali vyhrát pouhých 5.
Utžili 36 porážek a 3 remízy.
Obrana se zhroutila a inkasovala 185 gólů (průměr 4,2 gólu na zápas), zatímco útok vedený stárnoucím Fredricksonem a Hibem Milksem dokázal vyprodukovat jen 102 branek.
Nejlepším střelcem byl Hib Milks se 17 góly, ale zbytek týmu stagnoval.

Fanoušci v Pittsburghu, kteří byli zvyklí na vítězné týmy (jak v baseballu, tak dříve v amatérském hokeji), přestali chodit. Návštěvnost klesla na kritickou úroveň a zápasy se často hrály před poloprázdným hledištěm Duquesne Garden.

📉 Velká hospodářská krize a stěhování

Zatímco se tým trápil na ledě, mimo led se odehrávala katastrofa globálních rozměrů, která zpečetila osud klubu.

Černé úterý a finanční krach

V říjnu 1929 došlo ke krachu na newyorské burze (Krach na newyorské burze). Tato událost měla devastující dopad na majitele týmu Bennyho Leonarda.

Leonard investoval většinu svého jmění získaného v ringu do akcií. Během několika dnů přišel o miliony dolarů.
Klub se ocitl v obrovských dluzích, které údajně dosahovaly 400 000 dolarů (astronomická částka na tu dobu).
Leonard a jeho tichý společník Bill Dwyer potřebovali snížit náklady a najít nové zdroje příjmů.

Nevyhovující aréna

Dalším hřebíčkem do rakve byla hala Duquesne Garden.

Postavena v roce 1890 původně jako vozovna pro tramvaje a později zbrojnice, byla pro potřeby moderní NHL zastaralá.
Ačkoliv měla jednu z největších ledových ploch v Severní Americe (což dříve vyhovovalo rychlému stylu Pirates), chladicí zařízení bylo poruchové a zázemí pro diváky nedostatečné.
Vedení NHL tlačilo na modernizaci, na kterou však v Pittsburghu nebyly peníze.

Přesun do Filadelfie (1930)

V zoufalé snaze zachránit franšízu požádal Benny Leonard v říjnu 1930 ligu o povolení přestěhovat tým na druhou stranu státu Pensylvánie, do Filadelfie.

NHL souhlasila. Cílem bylo využít nové hokejové arény ve Filadelfii (Philadelphia Arena) a snížit cestovní náklady, protože Filadelfie byla blíže k New Yorku a Bostonu.
Tím fakticky skončila existence týmu pod názvem Pittsburgh Pirates.

🔔 Epilog: Philadelphia Quakers (1930–1931)

Přesunutý tým dostal nové jméno – Philadelphia Quakers (Kvakeři) – a nové barvy (oranžová a černá, které později převzali Philadelphia Flyers). Tento pokus o záchranu však skončil absolutním fiaskem.

Sezóna zkázy

Quakers odehráli v NHL pouze jednu sezónu (1930–31) a zapsali se do historie jako jeden z nejhorších týmů všech dob.

Bilance: 4 výhry, 36 porážek, 4 remízy.
Jejich procentuální úspěšnost 13,6 % byla dlouho negativním rekordem NHL.
Tým neměl identitu, fanoušci ve Filadelfii ho nepřijali a finanční ztráty se dále hromadily.

Definitivní zánik

Po skončení sezóny 1930–31 pozastavili Quakers činnost. Benny Leonard a Bill Dwyer doufali, že se jim podaří postavit novou arénu v Pittsburghu a tým tam vrátit, až se ekonomika zotaví.

K tomu však nikdy nedošlo. Velká hospodářská krize se prohlubovala.
Franšíza zůstala "neaktivní" (dormant) až do roku 1936, kdy byla oficiálně zrušena a rozpuštěna.
Hráči byli rozprášeni do ostatních týmů a Pittsburgh zůstal bez NHL až do roku 1967.

🏟️ Domov: Duquesne Garden

Nemůžeme mluvit o Pirates bez zmínky o jejich domovském stánku, který byl ve své době legendární.

Lokalita: Nacházela se ve čtvrti Oakland v Pittsburghu.
Historické prvenství: Byla to první hala v Pensylvánii s umělou ledovou plochou (nainstalována již v roce 1899).
Rozměry ledu: Ledová plocha byla výrazně širší a delší než dnešní standard NHL. To zpočátku vyhovovalo stylu trenéra Cleghorna, který sázel na rychlost a přihrávky do volného prostoru.
Atmosféra: Díky nízkému stropu a blízkosti tribun byla atmosféra bouřlivá. Kapacita se pohybovala kolem 5 000 až 6 500 diváků.
Osud: Po odchodu Pirates hala sloužila dál nižším soutěžím (hráli zde Pittsburgh Hornets z AHL). Byla zbourána v roce 1956, aby ustoupila výstavbě bytového komplexu.

📊 Statistický přehled a významní hráči

Sezóny Pittsburgh Pirates

Přehled výsledků týmu v jednotlivých ročnících NHL.

Sezóna	Z	V	P	R	Body	VG	IG	Umístění	Play-off
1925–26	36	19	16	1	39	82	70	3. v NHL	Prohra v semifinále (Montreal Maroons)
1926–27	44	15	26	3	33	79	108	4. v Americké divizi	Nepostoupili
1927–28	44	19	17	8	46	67	76	3. v Americké divizi	Prohra ve čtvrtfinále (NY Rangers)
1928–29	44	9	27	8	26	46	80	5. v Americké divizi	Nepostoupili
1929–30	44	5	36	3	13	102	185	5. v Americké divizi	Nepostoupili
Celkem	212	67	122	23	157	376	519	--	--

Členové Síně slávy

I přes krátkou existenci obléklo dres Pirates několik hráčů, kteří byli později uvedeni do Hokejové síně slávy:

Lionel Conacher (Obránce) – Kanadský sportovec století, první hvězda týmu.
Roy Worters (Brankář) – "Shrimp", který v roce 1928 téměř sám dotáhl tým do play-off.
Frank Fredrickson (Centr/Trenér) – Olympijský vítěz z roku 1920, hrál a trénoval v poslední sezóně.
Mickey MacKay (Centr/Rover) – Elitní střelec, který v Pittsburghu strávil jednu sezónu.

🌟 Historický odkaz: Černá a zlatá

Nejtrvalejším dědictvím Pittsburgh Pirates nejsou jejich výsledky, ale jejich vizuální identita.

Barvy města

Pirates byli prvním týmem v Pittsburghu, který důsledně používal kombinaci **černé a zlaté** (Black and Gold). Tyto barvy pocházejí z erbu Williama Pitta, po kterém je město pojmenováno, a jsou také na vlajce města.

V té době baseballoví Pirates používali červenou a modrou.
Fotbaloví Steelers ještě neexistovali (založeni 1933).

Spor s Boston Bruins (1980)

Když v roce 1967 vznikli Pittsburgh Penguins, původně hráli v modré a bílé. V roce 1980 se však rozhodli změnit barvy na černou a zlatou, aby se sjednotili s ostatními týmy ve městě (Steelers a MLB Pirates).

Boston Bruins podali oficiální protest vedení NHL s tím, že černá a zlatá jsou jejich výhradní barvy.
Pittsburgh Penguins se v arbitráži odvolali právě na historii **Pittsburgh Pirates z 20. let**. Argumentovali, že Pirates nosili tyto barvy dávno předtím, než je začali používat Bruins.
NHL uznala tento argument a Penguins mohli barvy změnit. Dnes je "Black and Gold" synonymem pro sport v Pittsburghu, a to díky zapomenutému týmu z roku 1925.

💡 Pro laiky: Co byli Pittsburgh Pirates?

Možná si říkáte: "Piráti? Nemyslíte baseball?" Ne. Předtím, než existovali Pittsburgh Penguins s Mariem Lemieuxem nebo Sidneym Crosbym, a dlouho předtím, než Jaromír Jágr nosil na dresu tučňáka, existovali **Pittsburgh Pirates**.

Byli to "hokejoví dědečkové" dnešních Penguins. Byli prvním pokusem přivést nejlepší hokejovou ligu světa do ocelového města. Ačkoliv nakonec zkrachovali kvůli Velké hospodářské krizi a špatnému vedení, zanechali nám dvě věci, které fungují dodnes:

**Střídání za letu:** Jejich trenér vymyslel, že hráči mohou střídat během hry, aby byli čerství. Do té doby se hrálo do úmoru. Dnes tak hraje každý tým na světě.
**Barvy:** Když vidíte žluto-černé dresy Pittsburghu, je to odkaz právě na tento tým. Bez nich by možná Penguins dnes hráli v modré.

Zdroje