Patrik Juhlin

Patrik Juhlin
Výška	184 cm
Váha	94 kg
Pozice	levé křídlo
Draft	1989, 34. celkově, Philadelphia Flyers
Reprezentace

Patrik Juhlin (* 24. dubna 1970, Huddinge) je bývalý švédský profesionální hokejista, který nastupoval na pozici levého křídla. Do historie světového hokeje se nesmazatelně zapsal především svým vystoupením na Zimních olympijských hrách 1994 v norském Lillehammeru, kde jako nejlepší střelec týmu výrazně přispěl k zisku historicky první zlaté olympijské medaile pro švédskou reprezentaci.

Během své bohaté kariéry, která trvala více než dvě desetiletí, si vyzkoušel angažmá v nejprestižnější lize světa NHL v dresu Philadelphia Flyers, ale největší klubové úspěchy slavil na evropských kluzištích. Je ikonou klubu Västerås IK, kde s hokejem začínal i končil, a velkou stopu zanechal také ve švýcarském SC Bern, se kterým získal mistrovský titul. Mezi fanoušky byl známý pod přezdívkou „Julle“ a proslul jako důrazný útočník s výborným čichem na góly, který se nebál fyzické hry.

👤 Mládí a začátky ve Västerås

Patrik Juhlin se narodil v Huddinge, předměstí Stockholmu, ale jeho hokejový osud se spojil s městem Västerås. Místní klub Västerås IK (VIK) byl v té době líhní talentů a Juhlin se stal jedním z klenotů jejich mládežnické akademie. V dorosteneckém a juniorském věku prokazoval nadprůměrnou produktivitu a fyzickou vyspělost, což neuniklo pozornosti skautů ze zámoří.

V sezóně 1988/1989, ve svých 18 letech, debutoval v seniorském týmu v nejvyšší švédské soutěži Elitserien (dnes SHL). Ačkoli v prvních zápasech sbíral především zkušenosti, rychle se adaptoval na dospělý hokej. Västerås v té době disponovalo silnou generací hráčů, mezi které patřil i legendární obránce Nicklas Lidström. Právě v tomto konkurenčním prostředí Juhlin hokejově dozrával.

Jeho talent byl potvrzen v roce 1989, kdy si ho ve vstupním draftu NHL vybral tým Philadelphia Flyers ve druhém kole jako 34. hráče celkově. Juhlin však nespěchal s odchodem do zámoří a rozhodl se pokračovat ve vývoji ve Švédsku. V následujících sezónách se stal klíčovým útočníkem Västerås. V ročníku 1991/1992 poprvé překonal hranici 15 gólů a začal být pravidelně zván do reprezentačních výběrů.

🌍 Zlatý Lillehammer 1994

Vrchol Juhlinovy kariéry přišel v sezóně 1993/1994. V té době byl již etablovanou hvězdou Elitserien a stabilním členem národního týmu „Tre Kronor“. Zimní olympijské hry 1994 v Lillehammeru byly specifické tím, že se jich neúčastnili hráči z NHL (s výjimkou těch, kteří byli na farmách nebo v nižších soutěžích, ale hvězdy typu Mats Sundin chyběly). To otevřelo dveře hráčům z evropských lig, aby se stali hrdiny.

Patrik Juhlin tuto šanci využil beze zbytku. Na turnaji předváděl životní formu.

Základní skupina: Okamžitě se prosadil jako ofenzivní lídr. Jeho síla v osobních soubojích a pohotovost v předbrankovém prostoru dělala soupeřům obrovské problémy.
Produktivita: S celkovými sedmi vstřelenými góly v osmi zápasech se stal nejlepším střelcem švédského týmu a jedním z nejlepších kanonýrů celého turnaje. Zastínil i budoucí superhvězdu Petera Forsberga, který v té době teprve vstupoval na světovou scénu.
Finále proti Kanadě: Zápas o zlato proti Kanadě se stal jedním z nejdramatičtějších momentů hokejové historie. Po remíze 2:2 musely rozhodnout samostatné nájezdy. Ačkoli svět si pamatuje především vítěznou kličku Petera Forsberga a zákrok brankáře Tommyho Sala, Juhlinův přínos v cestě do finále byl klíčový.

Za své výkony byl Juhlin po zásluze vybrán do All-Star týmu celého olympijského turnaje. Zisk zlaté medaile vyvolal ve Švédsku euforii a z Juhlina se stala národní celebrita. Tento úspěch mu také definitivně otevřel dveře do Severní Ameriky.

💼 Kariéra v NHL a zámoří

1994–1995: Debut v Philadelphia Flyers

Po olympijském triumfu a úspěšné sezóně ve Švédsku se Juhlin rozhodl podepsat smlouvu s Philadelphia Flyers. Do zámoří odcházel s velkým očekáváním jako hotový hráč a olympijský šampion. Jeho styl hry – silový útočník s dobrým bruslením – se zdál být ideální pro severoamerický hokej a specificky pro fyzický styl Flyers.

Jeho první sezóna 1994/1995 však byla poznamenána výlukou NHL, která zkrátila ročník na 48 zápasů. Juhlin nastoupil do 42 utkání, ve kterých zaznamenal 7 bodů (4 góly, 3 asistence). Ačkoli to nebyl propadák, trenéři Flyers od něj očekávali větší produktivitu. Měl problémy přizpůsobit se užšímu kluzišti a rychlejšímu tempu hry, kde měl méně času na práci s pukem než v Evropě.

1995–1997: Boj o místo a dominance v AHL

V následující sezóně 1995/1996 se jeho pozice v prvním týmu Flyers ještě zhoršila. Tým byl nabitý hvězdami jako Eric Lindros, John LeClair nebo Mikael Renberg (slavná formace „Legion of Doom“), a pro Juhlina bylo těžké prosadit se do prvních dvou útoků, kde by mohl uplatnit své ofenzivní instinkty. Ve třetí a čtvrté formaci jeho potenciál trpěl.

Většinu času tak strávil na farmě v American Hockey League (AHL). Nejprve v týmu Hershey Bears a později v Philadelphia Phantoms. Právě v dresu Phantoms v sezóně 1996/1997 ukázal, že na zámořský hokej má. V 78 zápasech základní části nasbíral úctyhodných 91 bodů (31 gólů, 60 asistencí) a stal se jednou z největších hvězd celé AHL.

Byl vybrán do Prvního All-Star týmu AHL.
Získal ocenění za nejlepší statistiku +/- v lize.

Navzdory této dominanci v AHL už další pořádnou šanci v prvním týmu Flyers nedostal. Po sezóně 1996/1997 se rozhodl, že nebude dále čekat na příležitost, která možná nikdy nepřijde, a zvolil návrat do Evropy.

🇪🇺 Evropská anabáze: Finsko a Švýcarsko

1997–2000: Éra v Jokeritu Helsinky

Místo návratu domů do Švédska zvolil Juhlin finskou SM-liigu, kde podepsal kontrakt s velkoklubem Jokerit Helsinky. Finsko v té době zažívalo hokejový boom a liga patřila k nejlepším v Evropě. V Jokeritu strávil Juhlin necelé tři sezóny.

V sezóně 1997/1998 pomohl týmu k zisku bronzových medailí.
V ročníku 1999/2000 byl součástí týmu, který dokráčel až do finále a získal stříbro.

Juhlin ve Finsku potvrdil pověst střelce, v každé z prvních dvou sezón se blížil k hranici 20 gólů.

2000–2005: Králem Bernu

Nejúspěšnější klubové období své kariéry prožil ve Švýcarsku. V roce 2000 přestoupil do SC Bern, klubu s nejvyšší návštěvností v Evropě. Švýcarská NLA mu sedla dokonale. Větší kluziště a techničtější styl hry mu umožnily plně rozvinout jeho dovednosti.

Sezóna 2001/2002: Stal se nejlepším střelcem celé švýcarské ligy s 27 góly ve 44 zápasech.
Mistrovský titul 2004: V sezóně 2003/2004 dovedl Bern jako jeden z lídrů týmu k vytouženému titulu mistra Švýcarska. Ve finálové sérii proti HC Lugano byl klíčovou postavou.

V Bernu se stal miláčkem publika. Fanoušci oceňovali jeho bojovnost a schopnost rozhodovat zápasy. Během pěti sezón v Bernu si udržoval průměr téměř bodu na zápas. Krátce se mihnul i v týmu HC Davos, ale jeho srdce ve Švýcarsku patřilo Bernu.

🏒 Návrat ztraceného syna a konec kariéry

V roce 2005, ve věku 35 let, vyslyšel volání domova. Vrátil se do mateřského klubu Västerås IK, který v té době hrál druhou nejvyšší švédskou soutěž HockeyAllsvenskan a snažil se o návrat mezi elitu.

Juhlinův návrat byl pro město velkou událostí. Okamžitě se stal kapitánem mužstva a mentorem pro mladé hráče (mezi nimiž byl v té době například začínající Patrik Berglund). I v pokročilém věku si udržoval vysokou výkonnost. Ve čtyřech sezónách po návratu byl pokaždé jedním z nejproduktivnějších hráčů týmu. Ačkoli se mu nepodařilo dotáhnout Västerås zpět do Elitserien, jeho přínos pro klub byl neocenitelný.

Profesionální kariéru ukončil po sezóně 2008/2009 ve věku 39 let. Jeho dres byl později vyvěšen pod strop haly ve Västerås jako pocta jedné z největších legend klubu.

📋 Trenérská a manažerská dráha

Po skončení aktivní kariéry zůstal Juhlin u hokeje, i když se zpočátku věnoval i civilnímu zaměstnání v oblasti marketingu a prodeje. K hokeji se naplno vrátil v roli funkcionáře a trenéra.

Působil v organizaci Västerås IK v různých rolích u mládeže.
V letech 2019–2021 přijal výzvu jako hlavní trenér týmu Surahammars IF ve třetí nejvyšší švédské lize (Hockeyettan). Přebral tým v těžké situaci a snažil se stabilizovat jeho výkony.

V současnosti se věnuje skautingu a rozvoji hráčů, přičemž zůstává respektovanou osobností švédského hokeje, často zvanou jako expert do televizních studií při velkých turnajích.

📈 Statistiky

Klubové statistiky

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1987/88	Västerås IK	SWE-2	2	0	0	0	0
1988/89	Västerås IK	Elitserien	6	0	0	0	0
1989/90	Västerås IK	Elitserien	35	10	13	23	18
1990/91	Västerås IK	Elitserien	40	13	9	22	24
1991/92	Västerås IK	Elitserien	39	15	12	27	40
1992/93	Västerås IK	Elitserien	34	14	12	26	28
1993/94	Västerås IK	Elitserien	40	15	16	31	20
1994/95	Västerås IK	Elitserien	11	5	9	14	8
1994/95	Philadelphia Flyers	NHL	42	4	3	7	6
1995/96	Philadelphia Flyers	NHL	14	3	3	6	17
1995/96	Hershey Bears	AHL	14	5	2	7	8
1996/97	Philadelphia Phantoms	AHL	78	31	60	91	24
1997/98	Jokerit	SM-liiga	47	19	9	28	20
1998/99	Jokerit	SM-liiga	54	17	12	29	30
1999/00	Jokerit	SM-liiga	12	0	0	0	4
1999/00	SC Bern	NLA	33	17	14	31	12
2000/01	SC Bern	NLA	44	19	24	43	12
2001/02	SC Bern	NLA	44	27	26	53	24
2002/03	SC Bern	NLA	43	17	24	41	16
2003/04	SC Bern	NLA	7	0	1	1	0
2004/05	SC Bern	NLA	5	0	3	3	2
2004/05	Västerås IK	SWE-2	28	14	19	33	49
2005/06	HC Davos	NLA	0	0	0	0	0
2005/06	Västerås IK	SWE-2	38	13	16	29	18
2006/07	Västerås IK	SWE-2	42	15	22	37	18
2007/08	Västerås IK	SWE-2	43	17	21	38	26
2008/09	Västerås IK	SWE-2	45	10	15	25	20

Reprezentační statistiky

Rok	Tým	Turnaj	Z	G	A	B	TM
1990	Švédsko U20	MSJ	6	1	0	1	0
1993	Švédsko	MS	8	2	1	3	4
1994	Švédsko	ZOH	8	7	1	8	16
1994	Švédsko	MS	1	0	0	0	0
1996	Švédsko	SP	4	0	0	0	2
1996	Švédsko	MS	6	0	0	0	2

Zdroje