Palmovka

Šablona:Infobox Městská čtvrť

Palmovka je urbanisticky a dopravně významná lokalita, křižovatka a ulice nacházející se v městské části Praha 8, v katastrálním území Libeň. Geograficky je území vymezeno pravým břehem řeky Vltavy, údolím říčky Rokytky a plynulým přechodem do sousední čtvrti Karlín. Palmovka nepředstavuje samostatné katastrální území, nicméně v územním plánování hlavního města funguje jako jeden z klíčových metropolitních subcenter, jež koncentruje dopravní, obchodní a kulturní infrastrukturu pro celou dolní část údolí Rokytky.

Lokalita prošla během své existence komplexní transformací. Z původně roztroušených zemědělských usedlostí a vinic se v průběhu 19. století stalo hustě osídlené industriální předměstí. Během druhé poloviny 20. století byla historická zástavba z velké části zdemolována v souvislosti s budováním dopravní infrastruktury, zejména trasy B pražského metra. V třetí dekádě 21. století představuje Palmovka jedno z nejrozsáhlejších rozvojových území typu brownfield v Praze, s masivní probíhající i plánovanou výstavbou rezidenčních a administrativních komplexů, jejíž průběh je však silně poznamenán administrativními a právními spory.

🏢 Projekt Nová Palmovka a selhání tendru pro EUSPA

Nejvýraznějším urbanistickým bodem současné Palmovky je rozestavěný betonový skelet komplexu Nová Palmovka. Výstavbu zahájila radnice městské části Praha 8 v roce 2014 s cílem vybudovat nové sídlo úřadu a komerční centrum. V roce 2015 byla stavba zastavena z důvodu politických neshod a soudních sporů se zhotovitelem, společností Metrostav. Budova následně téměř desetiletí chátrala.

V roce 2021 převzala projekt Pražská developerská společnost (PDS) zastupující hlavní město Prahu. V únoru 2023 podepsali zástupci vlády (ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr dopravy Martin Kupka) memorandum s Agenturou Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) o přesunu její centrály z dosavadního sídla v Holešovicích do objektu Nové Palmovky. EUSPA, jež koordinuje systémy jako Galileo, Copernicus a vládní satelitní komunikaci GOVSATCOM, vyžadovala specifické bezpečnostní úpravy, včetně vybudování tzv. Faradayovy klece pro ochranu utajovaných dat. Počet zaměstnanců se měl do roku 2027 zvýšit z 230 na 700 osob, s odhadovaným celkovým přínosem pro HDP České republiky ve výši 9 miliard korun.

Praha vypsala na dostavbu veřejnou zakázku ve formátu Design & Build. V červnu 2025 byla vybrána jako zhotovitel stavební společnost PORR s nabídkovou cenou 2,16 miliardy korun bez DPH. Konkurenční subjekt Geosan Group, jehož nabídka činila zhruba 2,9 miliardy korun, podal proti výsledku námitky k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jádrem sporu se stala platnost referencí dodavatele elektroinstalací v nabídce firmy PORR. ÚOHS námitkám Geosan Group opakovaně vyhověl. Po podání rozkladu ze strany Prahy vydal předseda ÚOHS Petr Mlsna dne 8. prosince 2025 pravomocné rozhodnutí, kterým výběr společnosti PORR definitivně zrušil.

V důsledku těchto zpoždění a právní paralýzy oznámil ministr dopravy Martin Kupka na konci roku 2025, že stát již s Novou Palmovkou jako sídlem kosmické agentury nepočítá a urychleně hledá pro EUSPA alternativní lokalitu. V roce 2026 tak masivní torzo budovy zůstává bez jasného využití a představuje jednu z největších investičních blamáží v novodobé historii pražského developmentu.

🗓 Další urbanistický rozvoj (2025–2026)

Na rozdíl od Nové Palmovky vykazují soukromé a další městské projekty v bezprostředním okolí prokazatelný postup.

V lokalitě zvané Pentagon, situované v těsné blízkosti tělesa Liběňského mostu, zahájilo hlavní město přípravu pro výstavbu komplexu městských nájemních bytů. Založení stavby prvního rezidenčního bloku probíhá v průběhu roku 2026. Přilehlý historický průmyslový areál Štrasburk, ležící v ulici Švábky, odkoupila česká technologická společnost Prusa Research (největší světový výrobce 3D tiskáren) s cílem přebudovat tovární haly na své nové globální ústředí a vývojové centrum.

Přímo na ploše současného a plošně neefektivního autobusového nádraží připravuje developerská firma Landia projekt s názvem Palmovka One. Ten zahrnuje výstavbu přibližně 300 bytových jednotek doplněných o parter s obchody a službami. Samotné zahájení stavby je však v roce 2026 blokováno trestními oznámeními a spory týkajícími se historického prodeje předmětných pozemků. Celý pás od Karlína směrem k Palmovce je postupně zastavován kancelářskými a rezidenčními budovami v režii společností Sekyra Group a J&T, s plánovaným horizontem úplného dokončení v roce 2035.

⏳ Historie a původ názvu

Původní topografie území byla definována říční nivou a mírnými svahy využívanými pro pěstování vinné révy. Název Palmovka pochází z pojmenování konkrétní viniční usedlosti s číslem popisným 59. Podle dochovaných historických pramenů zakoupil tuto vinici v roce 1631 Adam Fridrich. Následně majetek přešel do vlastnictví novoměstského kupce Matěje Vojtěcha Milera z Mildenburku, po němž nesla usedlost přechodně název Milerka. Po Milerově smrti byl rozsáhlý majetek rozdělen mezi jeho dědice. Jednu část získala jeho dcera Voršila, jež se provdala za muže s příjmením Palma. Odvozením od jména Voršily Palmové získala usedlost a posléze celá křižovatka svůj dnešní název.

🕍 Židovské osídlení a průmyslová revoluce

Historie širší oblasti Libně je neoddělitelně spjata s židovským osídlením. V letech 1541 a 1557 poskytl královský prokurátor Mikuláš Albrecht Bryknar z Brukštejna na svém panství azyl Židům, kteří byli císařskými dekrety vypovězeni z území vnitřní Prahy. V roce 1656 udělil hrabě Jan Hartvík libeňské židovské komunitě rozsáhlé privilegium samosprávy. Vzniklo zde kompaktní židovské město doplněné o Starý libeňský hřbitov, jenž byl situován na svažitém pozemku v prostoru mezi dnešní Vojenovou ulicí, Libeňským mostem a dolním nádražím (založen koncem 16. století).

Během druhé poloviny 19. století ztratila oblast svůj agrární charakter. Romantická viniční krajina byla pohlcena překotnou průmyslovou výstavbou. Břehy Vltavy a Rokytky obsadily textilní továrny, plynárny, strojírenské provozy a doky. Tento mohutný ekonomický vzestup vedl k povýšení vsi Libeň na samostatné město v roce 1898 a k jejímu následnému začlenění do svazku pražských obcí v roce 1901.

🏗 Demolice ve 20. století a záchrana synagogy

Urbanistická struktura Palmovky utrpěla ve druhé polovině 20. století devastující zásahy ze strany centrálních plánovacích orgánů. První vlna demolic historických domovních bloků proběhla v padesátých a šedesátých letech za účelem rozšiřování dopravních tepen, přičemž došlo k fyzické likvidaci a zasypání zbytků starého židovského hřbitova.

K nejdrastičtějšímu nevratnému zásahu došlo v osmdesátých letech během hloubení a budování stanice metra. Celé obytné bloky v bezprostředním okolí křižovatky byly srovnány se zemí, včetně domu v ulici Na Hrázi, ve kterém dlouhá léta žil a tvořil významný český spisovatel Bohumil Hrabal. Na místě těchto historických struktur byla vylita betonová plocha pro dnešní autobusové nádraží.

Obětí výstavby metra se měla v roce 1989 stát i Nová libeňská synagoga na Palmovce (novorománská stavba budovaná v letech 1846–1858). Již byl vydán platný demoliční výměr, avšak v důsledku politického převratu v listopadu 1989 byla exekuce rozhodnutí zastavena. V roce 1994 byla budova v restituci vrácena Židovské obci v Praze a následně svěřena do péče kulturního sdružení Serpens. Dnes představuje nejstarší a nejlépe dochovanou synagogu v předměstských pražských čtvrtích a slouží jako výstavní a divadelní sál.

🎭 Kultura a instituce

Vedle výstavních aktivit v synagoze je hlavním kulturním pilířem oblasti Divadlo pod Palmovkou. Tato klasická činoherní scéna sídlí v dolní části Zenklovy ulice, přímo u výstupů z metra. V minulosti divadlo působilo pod názvy Městské a oblastní divadlo či Divadlo S. K. Neumanna. Budova divadla prošla po ničivých povodních z roku 2002 i 2013, které zaplavily spodní technologie a jeviště, rozsáhlými rekonstrukcemi a modernizacemi. Hrabalův odkaz na Palmovce dnes vizuálně připomíná pamětní zeď s uměleckými malbami instalovaná v místech, kde stával jeho domov.

🚇 Dopravní infrastruktura

Palmovka je primárně definována jako nadřazený dopravní uzel kombinující podzemní, povrchovou kolejovou a autobusovou dopravu.

Metro: Stanice metra Palmovka (ležící na žluté lince B) byla uvedena do provozu 22. listopadu 1990. Jedná se o podzemní stanici s jedním ostrovním nástupištěm, které je s prostorným povrchovým vestibulem spojeno trojicí pohyblivých eskalátorů. Pro zajištění bezbariérovosti je na obou kolejích přímo na nástupišti instalována speciální nájezdová rampa, jež fyzicky minimalizuje výškový rozdíl mezi hranou perónu a podlahou prvního vagónu metra.
Tramvaje: Povrchová křižovatka propojuje pět nezávislých tramvajových směrů. Tratě se zde sbíhají ze Sokolovské ulice (od Karlína), ze Zenklovy ulice (od Kobylis), z ulice Na Žertvách (od Vysočan), po mostu z ulice Ohrada (ze Žižkova) a přes Libeňský most (od Holešovic).
Libeňský most: Významná mostní konstrukce překlenující Vltavu spojuje Palmovku s Holešovicemi. Most byl postaven v roce 1928 podle architektonického návrhu Pavla Janáka a inženýra Františka Mencla a představuje nejdelší mostní dílo přes řeku na území Prahy. Kvůli havarijnímu stavu a degradaci betonu pilířů prochází v letech 2025–2026 most masivní a technologicky náročnou rekonstrukcí prováděnou na základě rozhodnutí pražského magistrátu.
Autobusy: Terminál nad stanicí metra slouží jako výchozí bod pro desítky městských i příměstských autobusových linek, které obsluhují severovýchodní okrajové části města a přilehlé obce Středočeského kraje.

📈 Statistiky obyvatelstva

Jelikož Palmovka netvoří vlastní katastrální území, jsou veškerá její demografická data zahrnuta a vykazována v rámci celkových statistik katastrálního území Libeň. Následující tabulka obsahuje kompletní a chronologicky nepřerušená data z celostátních sčítání lidu od roku 1869 do roku 2021, shromážděná Českým statistickým úřadem.

Z dat je patrný exponenciální nárůst počtu obyvatel na přelomu 19. a 20. století, způsobený masivní industrializací, následovaný setrvalým poklesem od 70. let 20. století z důvodu plošných asanací. Obrat nastal až v první dekádě 21. století se zahájením zástavby brownfieldů.

Rok sčítání	Počet obyvatel (Libeň)	Změna oproti předchozímu sčítání
1869	5 851	Data pro toto období nejsou dostupná
1880	9 669	+ 65,3 %
1890	12 536	+ 29,7 %
1900	21 300	+ 69,9 %
1910	27 100	+ 27,2 %
1921	30 500	+ 12,5 %
1930	36 000	+ 18,0 %
1950	34 400	- 4,4 %
1961	33 000	- 4,1 %
1970	29 300	- 11,2 %
1980	26 000	- 11,3 %
1991	22 000	- 15,4 %
2001	21 800	- 0,9 %
2011	25 600	+ 17,4 %
2021	29 100	+ 13,7 %

💡 Pro laiky

Pokud se podíváte na oficiální administrativní mapu Prahy, název Palmovka tam jako ohraničené území nenajdete. V městském plánování se tomuto jevu říká "subcentrum". Znamená to, že ačkoliv Palmovka spadá pod čtvrť Libeň, její koncentrace tramvají, metra, obchodů a kanceláří z ní dělá přirozený středobod, ke kterému se stahují lidé ze širokého okolí.

Když se v souvislosti s Palmovkou mluví o výstavbě, velmi často zaznívá slovo "brownfield" (česky doslova hnědé pole). Tímto termínem odborníci označují opuštěné území, kde dříve stála továrna, skladiště nebo seřaďovací nádraží. Taková půda bývá často znečištěná oleji a průmyslovým odpadem a nevede do ní dostatečná kapacita kanalizace pro běžné byty. Než se na takovém místě může postavit nový obytný dům, musí se staré haly zbourat a stovky tun hlíny vytěžit a odvézt do dekontaminačních spaloven. Přesně to se nyní děje v pásu mezi Palmovkou a Karlínem.

Příběh budovy Nová Palmovka navíc představuje ukázkový příklad komplikací ve státních zakázkách. Budova měla sloužit Agentuře EUSPA. Ta vyžaduje takzvanou Faradayovu klec – místnost odstíněnou sítí z vodivého materiálu, která zablokuje jakékoliv elektromagnetické vlnění. Do takové místnosti nelze zvenčí zatelefonovat a nelze z ní bezdrátově odeslat žádná data, což je pro agenturu pracující s utajovanými parametry evropských satelitů nutnost. Protože se ale stavební firmy více než rok soudily a blokovaly tendr na dostavbu svými odvoláními na antimonopolní úřad, agentura ztratila trpělivost a prázdný betonový dům na Palmovce zůstal nadále opuštěný.

📚 Zdroje