Libeň
| Libeň | |
|---|---|
| Soubor:Libeňský zámek.jpg | |
| Rokokový Libeňský zámek, historické srdce čtvrti | |
| Stát | Česko |
| Počet obyvatel | cca 35 000 |
Libeň (německy Lieben) je historická čtvrť a katastrální území v Praze, rozkládající se převážně v údolí potoka Rokytky a na přilehlých svazích (Bílá skála, Bulovka). Je to místo s mimořádně vrstevnatou pamětí – původně romantická vinařská oblast se v 19. století proměnila v drsné průmyslové předměstí ("pražský Manchester"), stala se domovem jedné z nejvýznamnějších židovských komunit a ve 20. století proslula jako mytické dějiště próz Bohumila Hrabala.
Dnes je Libeň dynamicky se rozvíjející čtvrtí, kde vedle sebe koexistují moderní administrativní komplexy na Palmovce, rezidenční projekty v bývalých docích a zapomenutá zákoutí staré periferie, která si uchovávají své syrové genius loci.
📜 Historie
Od tvrze k městu
První písemná zmínka o Libni pochází z roku 1363, ačkoliv osídlení zde existovalo již mnohem dříve (nálezy z doby kamenné). Ve středověku šlo o malou ves s tvrzí, obklopenou vinicemi, které těžily z výhodné polohy na slunných svazích. Zlomovým okamžikem byl rok 1608, kdy se Libeň zapsala do "velkých dějin". Na zdejším zámku byl podepsán tzv. Libeňský mír mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem, který dočasně zažehnal ozbrojený konflikt o moc v habsburské monarchii.
V roce 1662 zakoupilo libeňské panství Staré Město pražské, čímž se Libeň stala majetkem Prahy, ačkoliv administrativně zůstala samostatná. Primátoři využívali zámek jako své letní sídlo. Roku 1898 byla Libeň povýšena na město a o tři roky později, v roce 1901, byla připojena k Praze jako její VIII. čtvrť.
Průmyslová revoluce
V 19. století se tvář Libně radikálně změnila. Výstavba železnice (trati Praha-Drážďany a Rakouská severozápadní dráha) a blízkost řeky přilákaly průmysl. Vznikly zde obří strojírny (např. Rustonka, První českomoravská továrna na stroje – pozdější ČKD), loděnice, cihelny a textilky. Libeň se stala dělnickou čtvrtí plnou kouře, hluku a sociálního napětí, ale i technického pokroku. Symbolem této éry je dodnes stojící Libeňský plynojem (dnes Aerodynamický tunel VZLÚ).
✡️ Židovská Libeň
Libeň byla po staletí domovem druhé nejvýznamnější židovské komunity na území dnešní Prahy (po Josefově). Židé se zde usazovali od 16. století pod ochranou libeňské vrchnosti. Centrum ghetta se nacházelo v okolí dnešních ulic Koželužská a Voctářova (tzv. "V Židech").
- Nová synagoga: Byla vysvěcena v roce 1858 a jako jedna z mála synagog přežila nacistickou okupaci i komunistickou asanaci (sloužila jako sklad kulis). Dnes je vzácnou památkou a dějištěm kulturních akcí.
- Zánik: Původní stará zástavba ghetta byla z velké části zničena nikoliv válkou, ale necitlivými asanacemi při výstavbě metra a dopravní infrastruktury v 80. a 90. letech 20. století a také ničivou povodní v roce 2002.
🍺 Hrabalova Libeň
Spisovatel Bohumil Hrabal žil v ulici Na Hrázi 24 (dům "Na Hrázi věčnosti") od roku 1950 do roku 1973. Právě zde vznikla jeho nejzásadnější díla. Libeň pro něj nebyla jen kulisou, ale živým organismem plným rázovitých postaviček, výčepů a surrealistických výjevů.
- Palác Svět: Funkcionalistický automat a kino, které Hrabal zvěčnil ve svých povídkách. Dlouho chátral, ale v posledních letech probíhá jeho postupná záchrana.
- Hrabalova zeď: Dům, ve kterém spisovatel žil, byl zbourán kvůli výstavbě metra. Na jeho místě dnes stojí pamětní zeď s malbami koček, psacím strojem a citáty z jeho děl. Je to poutní místo milovníků literatury.
🏰 Významné památky a místa
Libeňský zámek
Rokokový zámek v centru čtvrti. Kromě historického významu (Libeňský mír) sloužil v moderní době různým účelům, od vychovatelny po úřad městské části. Obklopují ho Thomayerovy sady, které nabízejí klidnou oázu uprostřed města.
Kostel sv. Vojtěcha
Unikátní secesní dřevěná stavba z let 1904–1905. Původně měl být jen provizoriem na pár let, ale díky své architektonické kvalitě (a nedostatku financí na zděný kostel) přežil dodnes a je památkově chráněn.
Nemocnice Na Bulovce
Dominanta na kopci nad Libní. Rozsáhlý nemocniční areál s budovami v různých architektonických stylech (od neobaroka po funkcionalismus). V její blízkosti, v zatáčce ulice V Holešovičkách (technicky na pomezí Libně a Kobylis), došlo k atentátu na Reinharda Heydricha (operace Anthropoid).
Grabova vila
Honosná vila průmyslníka Hermanna Graba z konce 19. století. Dnes slouží úřadu MČ Praha 8. Je obklopena parkem (Košinka) a představuje ukázku bohatství místních továrníků.
Libeňský most
Architektonicky cenný most z roku 1928 od Pavla Janáka a Františka Mencla. Jedná se o jediný kubistický most v Praze (prvky kubismu na pilířích a schodištích). Dlouhodobě se vede debata o jeho rekonstrukci či nahrazení.
🏗️ Současnost a rozvoj
Libeň prochází masivní transformací.
- Palmovka: Kdysi zanedbaná křižovatka se mění v moderní centrum. Projekt "Nová Palmovka" (sídlo agentury EUSPA) a další kancelářské budovy mění ráz lokality.
- Libeňské doky: Bývalý přístav a loděnice se proměnily v luxusní rezidenční čtvrť (Dock) s marinou, parky a kavárnami přímo u vody.
- Kultura: Kromě Divadla pod Palmovkou zde fungují alternativní prostory, jako byla legendární Trafačka (dnes již neexistující) nebo současná studia v bývalých průmyslových halách.
Zajímavosti
- Libeňský ostrov: Zahrádkářská kolonie a sportoviště, která si uchovávají atmosféru venkova uprostřed velkoměsta.
- Velká voda 2002: Libeň byla jednou z nejvíce zasažených čtvrtí při katastrofální povodni. Voda zatopila Dolní Libeň až do výše několika metrů, což paradoxně urychlilo následnou modernizaci a přestavbu zanedbaných částí.