Mol
Obsah boxu
Mol (symbol mol) je základní jednotka soustavy SI pro látkové množství. Je to jedna ze sedmi základních jednotek SI a v chemii představuje klíčový nástroj pro vyjadřování množství chemických látek. Jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 10²³ elementárních entit (např. atomů, molekul, iontů nebo elektronů). Toto číslo je známé jako Avogadrova konstanta a od roku 2019 je její hodnota pevně definována.
Použití molu umožňuje chemikům a fyzikům snadno přecházet mezi makroskopickým světem (gramy, litry) a mikroskopickým světem atomů a molekul. Díky konceptu molu lze na základě zváženého množství látky určit počet částic, které obsahuje, a naopak.
📜 Historie a definice
Koncept, který vedl k zavedení molu, se vyvíjel po staletí spolu s rozvojem atomové teorie. Potřeba standardizovat způsob, jakým se počítají atomy a molekuly, byla zřejmá již v 19. století.
🏛️ Rané koncepty a Avogadro
Počátky lze vysledovat k práci italského vědce Amedea Avogadra, který v roce 1811 formuloval hypotézu (dnes známou jako Avogadrův zákon), že stejné objemy plynů obsahují za stejné teploty a tlaku stejný počet molekul. I když Avogadro sám neurčil hodnotu tohoto počtu, položil teoretický základ pro spojení makroskopického objemu s mikroskopickým počtem částic.
Termín "mol" (z německého Mol, zkratka pro Molekül – molekula) poprvé použil německý chemik Wilhelm Ostwald kolem roku 1900. Definoval jej jako množství látky, jehož hmotnost v gramech se číselně rovná její molekulové hmotnosti.
🧪 Definice založená na uhlíku-12
Před rokem 2019 byl mol definován odlišně. Od roku 1971 byla v platnosti definice, která zněla: Mol je látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních jedinců (entit), kolik je atomů v 0,012 kilogramu izotopu uhlíku-12 (¹²C).
Tato definice byla praktická, ale měla nevýhodu v tom, že hodnota Avogadrovy konstanty musela být určována experimentálně a byla zatížena určitou nejistotou měření.
⚙️ Redefinice v roce 2019
Dne 20. května 2019 vstoupila v platnost nová definice základních jednotek SI, která se dotkla i molu. V rámci této redefinice byla hodnota Avogadrovy konstanty (NA) pevně stanovena na přesnou hodnotu:
NA = 6,022 140 76 × 10²³ mol⁻¹
Tím se definice molu změnila a stala se nezávislou na jakékoliv konkrétní látce. Nová definice zní: Jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 10²³ elementárních entit.
Tato změna přinesla větší přesnost a stabilitu do metrologie a odstranila závislost na experimentálním určení.
🧪 Význam a použití
Mol je v chemii a příbuzných oborech nepostradatelný. Jeho hlavní využití spočívá v oblasti stoichiometrie, která se zabývá kvantitativními vztahy mezi reaktanty a produkty v chemických reakcích.
- Chemické rovnice: Koeficienty v chemických rovnicích (např. 2 H₂ + O₂ → 2 H₂O) udávají poměr látkových množství v molech. V tomto příkladu reagují 2 moly vodíku s 1 molem kyslíku za vzniku 2 molů vody.
- Výpočty hmotnosti: Pomocí molární hmotnosti (hmotnost jednoho molu látky v g/mol) lze snadno převádět mezi hmotností látky a jejím látkovým množstvím. Například molární hmotnost vody (H₂O) je přibližně 18,015 g/mol, což znamená, že 18,015 gramů vody obsahuje jeden mol molekul H₂O.
- Koncentrace roztoků: Molární koncentrace (molarita) je definována jako počet molů rozpuštěné látky v jednom litru roztoku. Je to nejběžnější způsob vyjadřování koncentrace v analytické chemii.
- Plyny: Pro ideální plyny platí stavová rovnice ideálního plynu (pV = nRT), kde n představuje látkové množství v molech. Molární objem ideálního plynu za standardních podmínek (0 °C, 101,325 kPa) je přibližně 22,414 l/mol.
🔢 Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta (NA) je fundamentální fyzikální konstanta, která představuje počet částic (atomů, molekul, iontů atd.) v jednom molu látky. Její pevně stanovená hodnota je:
Tato konstanta je pojmenována na počest Amedea Avogadra. Její hodnotu poprvé experimentálně odhadl Johann Josef Loschmidt a přesněji ji změřil Jean Baptiste Perrin, který za svou práci obdržel v roce 1926 Nobelovu cenu za fyziku.
⚖️ Molární veličiny
S molem je spojena řada dalších důležitých fyzikálně-chemických veličin, které se označují jako molární.
- Molární hmotnost (M): Je to hmotnost jednoho molu dané látky. Jednotkou je gram na mol (g/mol). Číselně se rovná relativní atomové nebo molekulové hmotnosti. Například relativní atomová hmotnost železa je přibližně 55,845, takže jeho molární hmotnost je 55,845 g/mol.
- Molární objem (Vₘ): Je to objem, který zaujímá jeden mol látky za daných podmínek (teploty a tlaku). Jednotkou je metr krychlový na mol (m³/mol) nebo častěji litr na mol (l/mol).
- Molární koncentrace (c): Také známá jako molarita, udává počet molů látky rozpuštěné v jednom litru roztoku. Jednotkou je mol na litr (mol/l) nebo mol na decimetr krychlový (mol/dm³).
💡 Pro laiky
Představit si tak obrovské číslo, jako je Avogadrova konstanta, je velmi obtížné. Pro zjednodušení si můžeme mol představit jako "chemikův tucet".
Stejně jako slovo "tucet" vždy znamená 12 kusů čehokoliv (tucet vajec, tucet jablek), slovo "**mol**" vždy znamená přibližně 602 214 076 000 000 000 000 000 kusů čehokoliv.
Když chemik řekne, že má "jeden mol atomů uhlíku", znamená to, že má přesně toto obrovské číslo atomů uhlíku. Proč chemici používají tak velké číslo? Protože atomy a molekuly jsou neuvěřitelně malé a lehké. Aby mohli pracovat s množstvím, které lze reálně zvážit v laboratoři (např. v gramech), potřebují jich obrovské množství.
Velkou výhodou je, že jeden mol atomů uhlíku váží přesně 12 gramů. Jeden mol molekul vody váží 18 gramů. Mol tedy elegantně propojuje neviditelný svět atomů s viditelným světem, se kterým pracujeme.