Přeskočit na obsah

Látkové množství

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Fyzikální veličina

Látkové množství je fyzikální veličina, která vyjadřuje počet entit (např. atomů, molekul, iontů, elektronů nebo jiných částic) v daném vzorku látky. Jde o jednu ze sedmi základních veličin soustavy SI. Jeho hlavní význam spočívá v tom, že umožňuje přehledně a prakticky pracovat s obrovskými počty částic, se kterými se operuje v chemii a fyzice.

Značkou látkového množství je obvykle malé písmeno n. Základní jednotkou v soustavě SI je mol.

Látkové množství je klíčovým pojmem ve stechiometrii, která se zabývá kvantitativními vztahy mezi reaktanty a produkty v chemických reakcích. Umožňuje chemikům přesně odměřovat látky tak, aby reagovaly v požadovaných poměrech.

📜 Historie a definice

Koncept látkového množství se vyvíjel postupně s rozvojem atomové teorie. Již na počátku 19. století si chemici jako John Dalton a Joseph Louis Gay-Lussac všimli, že látky spolu reagují v určitých stálých hmotnostních a objemových poměrech. Klíčovou myšlenkou byl Avogadrův zákon, formulovaný Amedeem Avogadrem v roce 1811, který říká, že stejné objemy všech plynů obsahují za stejného tlaku a teploty stejný počet molekul.

Pojem "mol" (původně z německého Mol, zkratka pro Molekül - molekula) zavedl na konci 19. století německý chemik Wilhelm Ostwald. Původní definice molu byla vázána na hmotnost. Do roku 2019 byl mol definován jako látkové množství soustavy, která obsahuje právě tolik elementárních entit, kolik je atomů v 0,012 kilogramu izotopu uhlíku 12C.

🏛️ Redefinice SI v roce 2019

Dne 20. května 2019 vstoupila v platnost redefinice základních jednotek SI. V rámci této změny byla definice molu, podobně jako definice dalších základních jednotek, postavena na přesném zafixování hodnoty fundamentální fyzikální konstanty.

Nová definice zní: Jeden mol obsahuje přesně 6,022 140 76 × 1023 elementárních entit. Toto číslo je pevně stanovená číselná hodnota Avogadrovy konstanty, vyjádřená v jednotkách mol−1, a nazývá se Avogadrovo číslo.

Tato změna odstranila závislost definice na hmotnosti konkrétního izotopu a zpřesnila ji vazbou na neměnnou přírodní konstantu.

🧪 Jednotka a konstanta

Základní jednotkou látkového množství je mol. V praxi se často používají i jeho odvozeniny, jako jsou:

  • kilomol (kmol): 1 kmol = 1000 mol
  • milimol (mmol): 1 mmol = 0,001 mol
  • mikromol (μmol): 1 μmol = 10-6 mol

Klíčovou konstantou pro práci s látkovým množstvím je Avogadrova konstanta.

  • Avogadrova konstanta (NA) – udává počet částic (atomů, molekul) v jednom molu látky. Její hodnota je po redefinici SI pevně stanovena:
   NA=6,02214076×1023mol1

⚙️ Výpočty a vztahy

Látkové množství nelze měřit přímo. Vypočítává se na základě jiných měřitelných veličin, jako je hmotnost, objem nebo počet částic.

Výpočet z hmotnosti

Nejběžnější způsob výpočtu v laboratoři je pomocí hmotnosti (m) a molární hmotnosti (M). Molární hmotnost je hmotnost jednoho molu dané látky a její číselná hodnota v g/mol odpovídá relativní atomové nebo molekulové hmotnosti.

n=mM

  • n – látkové množství [mol]
  • m – hmotnost látky [g]
  • M – molární hmotnost látky [g/mol]

Výpočet z počtu částic

Pokud je znám celkový počet částic (N) v systému, látkové množství se vypočítá pomocí Avogadrovy konstanty (NA).

n=NNA

  • n – látkové množství [mol]
  • N – celkový počet částic (bezrozměrné číslo)
  • NA – Avogadrova konstanta [mol-1]

Výpočet pro plyny

Pro ideální plyny lze látkové množství vypočítat pomocí stavové rovnice ideálního plynu:

pV=nRT

Z toho plyne:

n=pVRT

Za standardních podmínek (teplota 0 °C a tlak 101 325 Pa) zaujímá jeden mol jakéhokoliv ideálního plynu objem přibližně 22,414 litru (dm3). Tento objem se nazývá molární objem (Vm).

n=VVm

Výpočet z koncentrace

V roztoku se látkové množství rozpuštěné látky vypočítá z molární koncentrace (c) a objemu roztoku (V).

n=cV

  • n – látkové množství [mol]
  • c – molární koncentrace [mol/dm3]
  • V – objem roztoku [dm3]

🔬 Význam a použití

Látkové množství je fundamentální koncept s širokým uplatněním:

  • Stechiometrie: Umožňuje předpovídat množství produktů, které vzniknou z daného množství reaktantů v chemické rovnici. Například v reakci 2H2+O22H2O víme, že 2 moly vodíku reagují s 1 molem kyslíku za vzniku 2 molů vody.
  • Analytická chemie: Je základem pro metody jako titrace, kde se stanovuje neznámá koncentrace látky na základě její reakce se známým látkovým množstvím jiné látky.
  • Fyzikální chemie: Používá se v termodynamice a chemické kinetice k popisu stavu systémů a rychlosti reakcí.
  • Příprava roztoků: V laboratořích a průmyslu je nezbytné pro přípravu roztoků o přesně definované koncentraci.
  • Materiálové vědy: Pomáhá definovat složení slitin, polymerů a dalších materiálů.

💡 Pro laiky

Představte si, že pracujete s extrémně malými a lehkými věcmi, jako jsou zrnka písku. Kdybyste chtěli říct, kolik zrnek je v kbelíku, počítat je po jednom by bylo nemožné. Místo toho byste je mohli vážit. Ale co když jsou zrnka různě velká?

Chemici čelí podobnému problému s atomy a molekulami. Jsou nepředstavitelně malé a je jich obrovské množství. Navíc atomy různých prvků mají různou hmotnost.

Látkové množství a jeho jednotka mol tento problém řeší. Mol je pro chemika něco jako "tucet" pro prodavače vajec. Tucet je vždy 12 kusů, ať už jde o vejce, jablka nebo rohlíky. Podobně mol je vždy přibližně 602 214 076 000 000 000 000 000 (602 triliard) částic.

Díky tomu chemik nemusí říkat: "Smíchej 12 triliard atomů železa s 6 triliardami atomů síry". Místo toho jednoduše řekne: "Smíchej 2 moly železa s 1 molem síry". Je to mnohem praktičtější způsob, jak počítat s atomy a molekulami. A protože známe hmotnost jednoho molu každé látky (molární hmotnost), můžeme si potřebné množství snadno odvážit na vahách.


Šablona:Aktualizováno