Přeskočit na obsah

Mikko Eloranta

Z Infopedia
Mikko Eloranta
Celé jménoMikko Eloranta
Datum narození24. srpna 1972
Místo narozeníAura, Finsko
Státní příslušnost
Povolánílední hokejista
Aktivní roky1995–2009

Mikko Eloranta je bývalý finský profesionální lední hokejista, který během své kariéry nastupoval primárně na pozici levého křídelního útočníka. Patří do velmi specifické a respektované skupiny hráčů, kterým se podařilo prorazit do nejprestižnější hokejové ligy světa, NHL, až v poměrně pokročilém hokejovém věku. Jeho sportovní příběh je zosobněním finského národního rysu zvaného "sisu", což lze přeložit jako nezdolnou houževnatost, vytrvalost a obrovskou vnitřní sílu.

Ve své vlasti si vybudoval vynikající renomé především v dresu slavného klubu TPS Turku, se kterým získal mistrovský titul v nejvyšší finské soutěži SM-liiga. Právě skvělé výkony na domácí scéně a v národním týmu mu na konci devadesátých let nečekaně otevřely dveře do zámoří. V NHL úspěšně oblékal dresy tradiční organizace Boston Bruins a kalifornského celku Los Angeles Kings. Přestože nepatřil k největším ofenzivním hvězdám, vypracoval se ve vynikajícího defenzivního specialistu, takzvaného hráče pro černou práci, který trenérům poskytoval obrovskou taktickou flexibilitu.

Kromě severoamerického dobrodružství zanechal Eloranta výraznou stopu také na evropském kontinentu. Dlouhé roky působil ve Švýcarsku, kde se stal ofenzivním lídrem klubu SC Rapperswil-Jona Lakers, a vyzkoušel si také nejvyšší soutěž ve Švédsku. Mimořádně bohatá je jeho reprezentační kariéra. Patřil k základním stavebním kamenům finského národního výběru na přelomu tisíciletí, zúčastnil se Zimních olympijských her v Salt Lake City a je dvojnásobným stříbrným medailistou z mistrovství světa pod hlavičkou IIHF.

👤 Mládí a složité začátky ve Finsku

Mikko Eloranta se narodil 24. srpna 1972 v malém městečku Aura, které leží v těsné blízkosti velkého hokejového centra, města Turku, na jihozápadě Finska. Finský hokejový systém je celosvětově proslulý svou precizní prací s mládeží a obrovským důrazem na technické bruslení. Eloranta v tomto prostředí vyrůstal, avšak na rozdíl od mnoha supertalentů, kteří již v šestnácti letech plnili stránky novin, byla jeho cesta mnohem pozvolnější a trnitější.

Své první hokejové kroky a dorostenecká léta spojil s menšími lokálními kluby, především s týmem Kiekko-67. Do tohoto celku se často přesouvali hráči, kteří se v danou chvíli nevešli do kádru slavného velkoklubu TPS Turku. Eloranta musel o svou šanci ve velkém hokeji tvrdě bojovat. Neměl vrozený dar střílet desítky gólů z každé pozice, jeho přednosti ležely jinde. Byl nesmírně zarputilý, fyzicky odolný a měl skvělé bruslařské základy.

Až do svých třiadvaceti let se pohyboval na hraně mezi nižšími soutěžemi a prvním týmem, přičemž musel prokazovat obrovskou trpělivost. Tehdejší finská SM-liiga patřila k nejkvalitnějším evropským soutěžím a prosadit se do prvních dvou formací bylo pro mladého útočníka extrémně obtížné. Klíčovým rozhodnutím pro jeho kariéru byl dočasný odchod z turkuského regionu za účelem získání většího prostoru na ledě.

🇫🇮 Průlom v Ilvesu a návrat do TPS Turku

Aby naplno ukázal svůj potenciál, přestoupil Eloranta před sezónou 1995/1996 do tradičního celku Ilves Tampere. Toto rozhodnutí se ukázalo jako naprosto zlomové. V Tampere dostal konečně dostatek prostoru, začal pravidelně nastupovat v elitních formacích a naplno rozvinul svou fyzickou, taktickou hru obohacenou o solidní ofenzivní příspěvek. V dresu Ilvesu strávil jednu kompletní sezónu, ve které nasbíral 18 kanadských bodů a definitivně se etabloval jako plnohodnotný hráč elitní finské ligy.

Vedení jeho domovského klubu TPS Turku si rychle uvědomilo, že ztratilo velmi cenného hráče, a okamžitě zahájilo kroky k jeho návratu. Od sezóny 1996/1997 tak Eloranta opět oblékal černo-bílý dres turkuského velkoklubu, tentokrát však již v roli opory. Následující tři sezóny patřily k nejkrásnějším v jeho evropské kariéře. Tým z Turku v té době zažíval fantastické období a patřil k hegemonům finského hokeje.

Eloranta se stal miláčkem tamních fanoušků. Jeho hra byla plná energie, neustálého napadání soupeřovy rozehrávky (takzvaný forechecking) a ochoty chodit do prostorů, kde to nejvíce bolí – před brankoviště a do rohů kluziště. Vrcholem jeho prvního působení v TPS byla sezóna 1998/1999. V tomto ročníku odehrál v základní části 52 zápasů s vynikající bilancí 19 gólů a 21 asistencí (40 bodů) a v následném play-off pomohl týmu k zisku vysněného mistrovského titulu, kdy zvedl nad hlavu slavný pohár Kanada-malja.

🇺🇸 Nečekaný draft a skok do NHL

Jeho fantastické výkony v mistrovské sezóně TPS Turku a především stabilní a bojovné výkony na mezinárodní reprezentační scéně přitáhly pozornost zámořských skautů. Zde se začal psát jeden z nejkurióznějších příběhů hokejové historie. Ve věku sedmadvaceti let – tedy v době, kdy většina hokejistů má draft dávno za sebou nebo ztratila naději na odchod do zámoří – byl Mikko Eloranta draftován.

Na vstupním draftu v roce 1999, který se konal v americkém Bostonu, na něj v předposledním, devátém kole ukázalo vedení domácího týmu Boston Bruins. Výběr z 247. pozice sice vypadal jen jako doplnění klubových práv, ale generální manažer Bostonu měl jasný plán. Hledal zkušené, fyzicky vyspělé Evropany, kteří nepotřebují roky zrání na farmách a mohou okamžitě naskočit do tvrdého boje ve čtvrté formaci týmu hrajícího v NHL.

Eloranta neváhal ani vteřinu, sbalil si kufry a odletěl do Severní Ameriky. Adaptace na zámořský hokej bývá pro Evropany nesmírně složitá. Užší kluziště znamená méně času na rozhodování, hokej je mnohem přímočařejší a fyzické kontakty jsou na denním pořádku. Elorantovi však tento styl paradoxně vyhovoval. Díky své robustní postavě, vynikající stabilitě na bruslích a ochotě obětovat se pro tým si okamžitě získal sympatie tvrdého bostonského publika.

🐻 Bostonské angažmá a přestup do Los Angeles

Svou premiérovou sezónu v NHL (1999/2000) odehrál Eloranta celou v hlavním týmu Boston Bruins, což je u hráče z devátého kola nevídaný úspěch. Nastoupil k 50 zápasům, ve kterých sice vstřelil jen 6 gólů a přidal 12 asistencí, ale jeho hodnota spočívala v něčem jiném. Společně s dalšími defenzivními útočníky vytvářel formaci (checking line), jejímž úkolem bylo vymazat ze hry nejlepší hráče soupeře. Dělal černou práci pro bostonské hvězdy, jakou byl například elitní centr Joe Thornton.

V Bostonu působil i v následující sezóně, kde si svá ofenzivní čísla mírně vylepšil. Hokejové prostředí v organizaci Bruins, takzvaných "Big Bad Bruins", mu dokonale sedělo. Jeho kariéra však nabrala nový směr v říjnu roku 2001. Krátce po začátku sezóny se vedení Bostonu rozhodlo pro výměnu a poslalo Elorantu na opačný konec Spojených států, do kalifornského týmu Los Angeles Kings.

Přestup do Los Angeles pro něj znamenal novou výzvu. Systém západní konference byl v té době mírně odlišný, hrál se zde snad ještě fyzicky náročnější a urputnější defenzivní hokej. V dresu Kings odehrál podstatnou část sezón 2001/2002 a 2002/2003. V Los Angeles se etabloval jako spolehlivý článek pro oslabení a cenný bojovník. Celkově si během svého působení v NHL připsal úctyhodných 264 zápasů v základní části s bilancí 32 gólů a 44 asistencí. V roce 2003, kdy mu vypršel kontrakt, se rozhodl zámořskou kapitolu uzavřít a zamířit zpět na evropská kluziště.

🇨🇭 Hvězdou ve Švýcarsku a severské návraty

Po návratu z Ameriky se Eloranta nejprve krátce ohřál v mateřském TPS Turku, kde s týmem odehrál sezónu 2003/2004 a dokázal, že ze svého ofenzivního umu nic neztratil. Jeho skutečným evropským druhým domovem se však stalo Švýcarsko.

V létě roku 2004 podepsal lukrativní kontrakt s účastníkem švýcarské nejvyšší ligy (NLA), týmem SC Rapperswil-Jona Lakers. Švýcarská liga v té době lákala elitní zahraniční hráče na vynikající finanční podmínky, kratší vzdálenosti při cestování a vysokou úroveň technického hokeje. Zde mohl Eloranta odhodit okovy defenzivního dělníka z NHL a naplno rozvinout své útočné schopnosti. V Rapperswilu se okamžitě zařadil mezi největší ofenzivní tahouny. V sezóně 2004/2005 nasbíral vynikajících 47 bodů ve 44 zápasech. V klubu ze St. Gallenu strávil celkem tři velmi úspěšné sezóny a vybudoval si pozici jednoho z nejlepších zahraničních křídelníků v soutěži.

Před sezónou 2007/2008 přijal novou výzvu a přesunul se do sousedního Švédska, kde hájil barvy tradiční organizace Malmö Redhawks. Následně se na sklonku své obdivuhodně dlouhé kariéry vrátil ještě jednou do Finska, aby svými obrovskými zkušenostmi pomohl domovskému klubu TPS Turku. Svůj bohatý hokejový životopis zakončil v roce 2009.

🦁 Reprezentační kariéra a olympijský sen

Reprezentovat Finsko na mezinárodní scéně bylo pro Mikka Elorantu vždy srdeční záležitostí. Jeho cesta národním týmem spadá do období, kdy finský hokej prožíval obrovský kvalitativní skok a takzvaní "Lvi" (finsky Leijonat) začali pravidelně vozit medaile z velkých akcí.

Eloranta se stal stabilním členem reprezentace pod vedením tehdejšího kouče Hannua Aravirty. Jeho mezinárodní průlom přišel na Mistrovství světa v roce 1998 ve Švýcarsku. Finský tým, hrající v propracovaném defenzivním systému s bleskovými protiútoky, dokráčel až do samotného finále. Ačkoliv nakonec podlehli Švédům ve dvojzápasovém formátu, stříbrná medaile byla pro Elorantu obrovským úspěchem. Tuto fantastickou jízdu si finský národní výběr zopakoval o rok později na světovém šampionátu v Norsku (1999). Eloranta byl opět pevnou součástí týmu, který sahal po zlatu, ale ve finále byl zastaven výběrem České republiky. I tak si na krk pověsil svou druhou stříbrnou medaili ze světového šampionátu.

Absolutním vrcholem jeho mezinárodních startů byla účast na Zimních olympijských hrách v Salt Lake City. Olympijský turnaj v roce 2002 byl teprve druhým v historii, kterého se mohli zúčastnit všichni hráči z NHL. Nominace do finského "Dream Teamu", kde se mohl postavit po bok legend jako Teemu Selänne nebo Saku Koivu, byla pro Elorantu životní poctou. Ačkoliv Finsko vypadlo ve čtvrtfinále po dramatické bitvě, možnost reprezentovat zemi pod pěti kruhy se pro něj stala největším reprezentačním zážitkem. Zúčastnil se také Mistrovství světa v ledním hokeji 2003, které Finsko hostilo na domácí půdě.

⚔️ Herní styl a hokejový profil

Hokejová identita Mikka Eloranty se vyznačovala slovem "univerzálnost". Ačkoliv neoslňoval fanoušky technickými kousky nebo dechberoucími střelami z dálky, každý trenér, který ho vedl, si jeho přínosu nesmírně vážil.

Jeho největší předností bylo taktické myšlení a herní inteligence. Eloranta dokonale četl hru, což mu umožňovalo být o krok napřed při hře bez puku. Byl fantastický v narušování soupeřovy rozehrávky a stal se uznávaným expertem na hru v oslabení. Zatímco ve finských a švýcarských ligách hrál roli produktivního střelce z křídelního prostoru, v severoamerické NHL se musel transformovat na takzvaného "energy playera" – hráče dodávajícího týmu energii. Jeho fyzická hra do těla (hitting) a schopnost vyprovokovat soupeře z něj dělaly velmi nepříjemného protivníka.

Díky silným nohám a nízkému těžišti byl velmi těžko odstavidelný od puku v osobních soubojích u mantinelů. Právě z této tvrdé "černé" práce v rozích kluziště následně těžili ofenzivnější spoluhráči z jeho formace. Poctivost, s jakou přistupoval ke každému střídání, z něj dělala příkladného profesionála pro nastupující generace mladých hokejistů, ať už hrál v Turku, Bostonu, Los Angeles nebo Rapperswilu.

📈 Kariérní statistiky

Následující tabulka nabízí průřez vybranými ročníky z nejdůležitějších fází jeho klubové dráhy, které ilustrují jeho cestu z domácí soutěže do NHL a jeho následný úspěšný návrat na evropské ledy.

Sezóna Klub Liga Zápasy Góly Asistence Body Trestné minuty
1995/96 Ilves Tampere SM-liiga 43 8 10 18 46
1998/99 TPS Turku SM-liiga 52 19 21 40 73
1999/00 Boston Bruins NHL 50 6 12 18 36
2000/01 Boston Bruins NHL 62 12 11 23 38
2001/02 Los Angeles Kings NHL 71 9 9 18 54
2003/04 TPS Turku SM-liiga 54 23 19 42 87
2004/05 SC Rapperswil-Jona Lakers NLA 44 19 28 47 88
2005/06 SC Rapperswil-Jona Lakers NLA 25 7 10 17 54
2007/08 Malmö Redhawks HockeyAllsvenskan 36 10 14 24 74
2008/09 TPS Turku SM-liiga 51 9 11 20 122

🏆 Úspěchy a ocenění

Během své dlouhé a respektuhodné kariéry dosáhl Mikko Eloranta na řadu prestižních týmových úspěchů jak na klubové, tak na mezinárodní reprezentační scéně:

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Mikko_Eloranta&oldid=125271“