Mike Morrison (hokejista)

Mike Morrison
Datum narození	11. července 1979
Místo narození	Medford, Massachusetts, Spojené státy americké
Výška	191 cm
Váha	93 kg
Pozice	brankář

Mike Morrison (celým jménem Michael Morrison) je bývalý americký profesionální lední hokejista, který nastupoval na velmi specifické a psychicky nejnáročnější pozici – jako brankář. Jeho profesionální kariéra je fascinujícím a tak trochu bláznivým příběhem maskovaného muže, který zažil obrovské výkonnostní vrcholy, rychlé pády a okusil hokejový život na dvou různých kontinentech. V severoamerické NHL zanechal svou stopu především během neuvěřitelně divoké sezóny 2005/2006, kdy během jediného ročníku oblékl dresy tří různých organizací: Edmonton Oilers, Ottawa Senators a tehdejších Phoenix Coyotes.

Přestože v nejslavnější lize světa odchytal pouze 29 utkání, jeho cesta do NHL je klasickou ukázkou houževnatosti a amerického univerzitního systému. Morrison je absolventem University of Maine, se kterou hned ve svém prvním ročníku dokázal vybojovat nejprestižnější univerzitní trofej a stal se národním šampionem první divize NCAA. Poté, co strávil několik dlouhých a vyčerpávajících let v nižších severoamerických farmářských soutěžích, jakými jsou ECHL a AHL, si nakonec svůj sen o NHL splnil. Když se jeho zámořská kariéra začala chýlit ke konci, zvolil odchod do Evropy, kde se stal velmi spolehlivým strážcem brankoviště v nejvyšší rakouské, švédské a finské soutěži, a potvrdil tak pověst brankářského světoběžníka.

🧒 Dětství a středoškolská příprava v Nové Anglii

Mike Morrison se narodil 11. července 1979 ve městě Medford, které je historickým předměstím Bostonu v americkém státě Massachusetts. Region Nové Anglie představuje jedno z nejstarších a nejtradičnějších hokejových center ve Spojených státech amerických. Kultura zimních sportů je zde hluboce zakořeněna a pro mladého chlapce z Medfordu bylo takřka nevyhnutelné, že dříve nebo později obuje brusle. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků ho to však netáhlo do útoku za střílením gólů, ale od útlého dětství ho fascinovala brankářská výstroj a role osamělého ochránce týmu.

Brankářská pozice vyžaduje naprosto odlišný typ tréninku a mentálního nastavení. Morrison měl výhodu ve své výborné fyzické konstituci – s výškou přes 190 centimetrů zabíral v brance obrovské množství prostoru, což se v průběhu devadesátých let, kdy se začal masivně prosazovat takzvaný "butterfly" styl (styl motýlek), stalo pro brankáře naprostou nutností. Aby mohl svůj talent rozvíjet v tom nejlepším možném prostředí, nastoupil na prestižní středoškolskou akademii Phillips Exeter Academy ve státě New Hampshire.

Phillips Exeter Academy nepatří jen k nejlepším vzdělávacím institucím na světě, ale disponuje také elitním hokejovým programem. V dresu této akademie čelil Morrison střelám těch nejlepších středoškolských talentů z celého východního pobřeží. Jeho výkony, reflexy a klid v brankovišti neunikly pozornosti skautů z NHL, kteří bedlivě sledovali americké středoškolské soutěže (takzvaný Prep School hokej). Výsledkem bylo, že si ho na vstupním draftu do NHL v roce 1998, který se konal v aréně v Buffalu, vybrala v šestém kole, celkově jako 186. v pořadí, kanadská organizace Edmonton Oilers. Vedení Oilers v něm vidělo velký příslib pro budoucnost, ale vědělo, že brankáři dozrávají mnohem pomaleji než útočníci.

🎓 Národní šampion s University of Maine

Draft do NHL představoval pouze první, byť důležitý, krok. Morrison a organizace Edmonton Oilers se shodli na tom, že nejlepším prostředím pro jeho další hokejový a osobnostní rozvoj bude prestižní americký univerzitní systém. Na podzim roku 1998 proto nastoupil na University of Maine a stal se součástí jejich věhlasného hokejového programu Maine Black Bears, který působil ve vysoce konkurenční konferenci Hockey East v rámci elitní první divize NCAA.

Jeho nováčkovská, takzvaná "freshman" sezóna 1998/1999, se do dějin univerzity zapsala zlatým písmem. Pod vedením legendárního a přísného hlavního trenéra Shawna Walsha sestavili Black Bears neuvěřitelně silný a vyvážený tým. Morrison sice v tomto ročníku plnil především roli náhradního brankáře, jelikož absolutní jedničkou byl zkušenější Alfie Michaud, ale i tak nasál atmosféru vítězného mužstva. Tým University of Maine tehdy prošel celým závěrečným turnajem (Frozen Four) a ve velkolepém finále porazil úhlavní rivaly z University of New Hampshire. Mike Morrison se tak hned ve svém prvním ročníku na vysoké škole mohl pyšnit titulem národního šampiona a obdržel mistrovský prsten.

V následujících třech letech (1999–2002) se Morrisonova role v týmu neustále zvětšovala. Po odchodu Michauda do profesionálního hokeje převzal otěže brankoviště a stal se jasnou oporou Maine Black Bears. Americký univerzitní hokej je pro brankáře nesmírně obtížný – hraje se méně zápasů než v juniorských ligách (kolem 35 až 40 utkání za sezónu), ale každý zápas má obrovskou váhu a tlak na výkon je enormní. Ve své závěrečné sezóně 2001/2002 (senior year) odchytal 30 utkání s vynikajícím průměrem 2,20 obdržené branky na zápas a úspěšností zákroků 91,1 %. Po dokončení čtyřletého akademického cyklu byl po všech stránkách připraven na vstup mezi profesionály.

⚔️ Křest ohněm ve farmářských bažinách

V létě roku 2002 podepsal Mike Morrison svou první profesionální smlouvu s organizací Edmonton Oilers, která ho před lety draftovala. Život profesionálního brankáře v nižších soutěžích však bývá často krutý a nemilosrdný. Morrison musel na úplný začátek, do třetí nejvyšší zámořské soutěže ECHL (East Coast Hockey League). V této lize, plné tvrdých zákroků, dlouhého cestování a nevyrovnaných obran, hájil barvy týmů Columbus Cottonmouths a Greenville Grrrowl. Chytat v ECHL znamená pro brankáře neustálou palbu střel z nepřipravených pozic a obrovskou fyzickou zátěž.

Během dvou sezón pendloval mezi ECHL a vyšší, prestižnější farmářskou ligou AHL. V AHL nastupoval za farmářské celky Edmontonu, kterými tehdy byli Toronto Roadrunners a Edmonton Road Runners. Právě ročník 2004/2005, který hrál za Edmonton Road Runners, pro něj představoval klíčový zlom. Byla to sezóna, kdy v NHL probíhala výluka (lockout), a tak se celá AHL naplnila obrovským množstvím hvězd a talentů. Morrison se v této neuvěřitelně silné konkurenci dokázal prosadit, chytal velmi spolehlivě a ukázal vedení Oilers, že je schopen čelit střelám těch nejlepších hráčů na světě.

🌪️ Bláznivá sezóna a debut v NHL

Po skončení výluky se na podzim roku 2005 znovu rozběhl kolotoč NHL. Liga prošla obrovskými pravidlovými změnami – zrušilo se pravidlo o postavení mimo hru na červené čáře (red line offside), striktně se začalo trestat držení a hákování, a brankářům se zmenšila výstroj. Výsledkem byl obrovský nárůst počtu gólů a mnoho etablovaných brankářů mělo s adaptací na nový rychlý styl hokeje velké problémy.

Organizace Edmonton Oilers vstupovala do sezóny 2005/2006 s brankářským duem Ty Conklin a Jussi Markkanen. Oběma zkušeným brankářům se však úvod ročníku vůbec nepovedl a tým ztrácel zbytečné body. Trenérský štáb, vedený Craigem MacTavishem, se rozhodl k radikálnímu řezu a povolal z farmy Mika Morrisona. Svůj debut v NHL si Morrison odbyl 7. listopadu 2005 v utkání proti Colorado Avalanche. Nastoupit k prvnímu utkání ve slavné lize a ještě navíc za kanadský tým, kde je hokej náboženstvím a tlak médií je drtivý, představovalo obrovskou zkoušku jeho psychiky.

Morrison tuto zkoušku zvládl nad očekávání dobře. Vnesl do brankoviště Oilers potřebný klid a energii. Během podzimu a zimy odehrál za Edmonton 21 utkání, ve kterých si připsal 10 cenných vítězství. Fanoušci si ho oblíbili pro jeho bojovnost a atletické zákroky. Dokonce si připsal kuriózní rekord, když se mu podařilo zastavit trestné střílení v prodloužení. Navzdory jeho solidním výkonům však vedení Edmonton Oilers cítilo, že pro blížící se play-off a útok na Stanley Cup potřebuje elitního, zkušeného brankáře. Těsně před uzávěrkou přestupů tak z Minnesoty přivedli veterána Dwaynea Rolosona. Pro Morrisona, který týmu do té doby pomáhal, to znamenalo konec edmontonské pohádky.

🧳 Listina nechráněných hráčů a kanadsko-americké putování

S příchodem Rolosona se Morrison stal v Edmontonu nadbytečným a klub ho na začátku března 2006 umístil na listinu nechráněných hráčů (takzvané waiver list). Pravidla NHL umožňují, aby si hráče z této listiny zadarmo stáhl jakýkoliv jiný klub v lize. Morrisonovy solidní výkony z probíhající sezóny nezůstaly bez odezvy a okamžitě si ho vybrala organizace Ottawa Senators.

V Ottawě tehdy řešili velkou brankářskou krizi, protože se jim zranila legendární jednička, Dominik Hašek. Morrison byl přiveden jako akutní pojistka ke krýjícímu Rayi Emerymu. Za Ottawa Senators naskočil do čtyř utkání, ale příliš se mu nedařilo. O měsíc později se situace na trhu s brankáři znovu změnila a Ottawa ho opět umístila na listinu nechráněných hráčů.

Tentokrát po něm sáhl klub z opačného konce kontinentu – tehdejší Phoenix Coyotes pod vedením hlavního trenéra Waynea Gretzkyho. V arizonské poušti odchytal Morrison závěrečná čtyři utkání základní části sezóny 2005/2006 a zapsal si do statistik další cenné zkušenosti. Celkem tak během jedné jediné, neuvěřitelně divoké sezóny v NHL prostřídal tři různé kluby a odchytal 29 zápasů. Byla to obrovská emocionální houpačka plná stěhování a života po hotelech.

Ačkoliv v to sám tajně doufal, tyto starty byly nakonec jeho prvními i posledními v NHL. V létě 2006 podepsal smlouvu jako volný hráč zpět s Ottawou, ale do prvního týmu se již natrvalo neprosadil. Následující dvě sezóny (2006–2008) trávil v pozici farmářského veterána a pomáhal vychovávat mladé brankáře v celcích Portland Pirates, Bridgeport Sound Tigers a Albany River Rats v AHL. S vědomím, že další šance v NHL už pravděpodobně nepřijde, začal uvažovat o změně prostředí.

🌍 Útěk do Evropy: Rakousko, Švédsko a Finsko

Na podzim roku 2008 se Mike Morrison rozhodl ukončit své trápení v severoamerických farmářských soutěžích a přijal lukrativní a zajímavou nabídku z evropského kontinentu. Podepsal smlouvu s celkem HDD Olimpija Lublaň, který tehdy reprezentoval Slovinsko v nejvyšší rakouské nadnárodní soutěži, prestižní EBEL.

Přechod pro severoamerického brankáře do Evropy bývá obvykle velmi náročný. Evropská kluziště jsou výrazně širší, což znamená, že útočníci mají více prostoru, hrají více kombinačně křížem přes útočné pásmo a brankář se musí naučit zcela novým úhlům (takzvané angles) a odlišnému pozičnímu postavení. Morrison se s touto výzvou v dresu Lublaně popasoval excelentně. Rychle se stal oporou slovinského týmu a ukazoval fantastické reflexy.

Jeho výborná hra v EBEL vzbudila obrovský zájem ve Skandinávii. V průběhu sezóny 2008/2009 ho vykoupil z kontraktu tradiční švédský celek Modo Hockey, který působil v tamní elitní Elitserien. Švédská liga je považována za jednu z takticky nejvyspělejších a defenzivně nejkvalitnějších soutěží na světě a působit jako první brankář v klubu z Örnsköldsviku (rodiště hráčů jako Peter Forsberg nebo Markus Näslund) byla obrovská čest. Za Modo odchytal tři ligová utkání.

Pro ročník 2009/2010 zůstal ve Skandinávii, ale přesunul se přes Baltské moře do sousedního Finska. Zde se dohodl na spolupráci s jedním z nejslavnějších finských klubů, týmem TPS Turku, který nastupoval v nejvyšší finské SM-liize. V TPS plnil roli zkušeného brankáře. Evropský styl života a hokeje se mu sice zamlouval, ale zranění a opotřebení těla, které utrpěl během dlouhých let v profesionálním hokeji, se začalo projevovat. Po sezóně strávené ve Finsku a několika dalších drobných angažmá se Mike Morrison rozhodl po ročníku 2009/2010 svou profesionální sportovní dráhu definitivně ukončit.

🧠 Herní profil a maskovaný gladiátor

Mike Morrison nebyl prototypem moderního robota v brankovišti, kteří dnes dominují ledním plochám a chytají naprosto technicky čistým a strojovým způsobem. Jeho styl by se dal označit jako "atletický butterfly" s prvky improvizace. Dokázal využít svou robustní a vysokou postavu (191 cm) k efektivnímu vykrývání střeleckých úhlů, ale jakmile došlo k dorážkám nebo rozbití obranné struktury, spoléhal především na své bleskové reflexy a neuvěřitelnou ohebnost.

Tento aktivní a emocionální styl chytání občas vedl k tomu, že se ocitl mimo optimální pozici (takzvaně over-committed), z čehož pramenily lacinější obdržené branky. Na druhou stranu, právě díky své atletičnosti dokázal Morrison často předvádět naprosto famózní zákroky takzvaně "pro kamery" (highlight-reel saves), kterými přiváděl publikum k šílenství a dodával obrovskou mentální vzpruhu svým obráncům.

Ačkoliv jeho kariéra v NHL nebyla dlouhá, zanechal za sebou příběh hráče, který nikdy nic nevzdal. Prošel si sítem těch nejhorších nižších soutěží, překonal obrovskou konkurenci a dokázal se podívat do nejslavnějších arén světa, kde stál tváří v tvář legendám světového hokeje.

📊 Statistiky

Následující tabulka dokumentuje základní část vybraných ročníků z kariéry Mikea Morrisona v univerzitní lize, na severoamerických farmách, v NHL a při jeho evropském působení.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy/PP	Průměr gólů	Úspěšnost %
1998/99	University of Maine	NCAA	5	2	0	1	2.45	88.0
1999/00	University of Maine	NCAA	10	5	2	1	2.50	88.0
2000/01	University of Maine	NCAA	14	7	3	3	2.11	91.1
2001/02	University of Maine	NCAA	30	20	3	4	2.20	91.1
2002/03	Columbus Cottonmouths	ECHL	21	10	7	2	2.97	90.7
2003/04	Toronto Roadrunners	AHL	27	11	11	3	2.58	91.3
2004/05	Edmonton Road Runners	AHL	14	2	8	1	3.32	88.2
2005/06	Edmonton Oilers	NHL	21	10	4	2	2.83	88.4
2005/06	Ottawa Senators	NHL	4	1	0	1	3.31	87.7
2005/06	Phoenix Coyotes	NHL	4	0	3	0	6.14	79.1
2006/07	Bridgeport Sound Tigers	AHL	43	17	17	3	3.14	89.9
2007/08	Albany River Rats	AHL	43	15	20	2	3.19	89.2
2008/09	HDD Olimpija Lublaň	EBEL	26	--	--	--	3.12	91.3
2008/09	Modo Hockey	Elitserien	3	--	--	--	4.14	84.8
2009/10	TPS Turku	SM-liiga	1	0	1	0	6.00	83.3
Celkem NHL			29	11	7	3	3.25	87.1

Zdroje