Mike Hudson (hokejista)

Mike Hudson
Výška	185 cm
Váha	88 kg
Pozice	střední útočník, levé křídlo
Draft	140. celkově

Michael „Mike“ Hudson (* 6. února 1967 ve městě Guelph, provincie Ontario, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hráč ledního hokeje, který v průběhu své vysoce úspěšné, více než dekádu trvající a na události nesmírně bohaté sportovní kariéry nastupoval primárně na defenzivních pozicích středního útočníka nebo levého křídla. Během své letité profesionální dráhy se natrvalo probojoval do nejslavnější a nejprestižnější hokejové ligy planety, severoamerické National Hockey League (NHL), kde zanechal naprosto nesmazatelnou stopu v dresech organizací Chicago Blackhawks, Edmonton Oilers, New York Rangers, Pittsburgh Penguins, Toronto Maple Leafs a Phoenix Coyotes.

Ačkoliv nikdy nepatřil mezi ofenzivní superhvězdy, které by plnily titulní stránky sportovních novin a vyhrávaly tabulky produktivity, jeho neuvěřitelná obětavost, defenzivní dokonalost, taktická vyspělost a mistrovství v oslabeních z něj udělaly jednoho z nejcennějších a nejvyhledávanějších takzvaných "role players" (hráčů pro specifické úkoly) své generace. Absolutním, historickým a nezapomenutelným vrcholem jeho bohaté sportovní kariéry se stala magická sezóna 1993/1994, během níž byl integrální, nesmírně platnou a obětavou součástí kádru organizace New York Rangers, se kterou po dlouhých desetiletích klubového čekání oslavil vytoužený zisk slavného Stanleyova poháru.

Mládí, hokejové začátky a vzestup v kanadském juniorském hokeji (1984–1987)

Mike Hudson se narodil v ontarijském městě Guelph, které je tradičně hluboce zakořeněné v kanadské hokejové kultuře a historii. Již od útlého věku prokazoval obrovskou fyzickou houževnatost, výborné bruslařské základy a mimořádně vysoký hokejový intelekt. Své první koordinované kroky k profesionálnímu hokeji učinil v lokálních mládežnických programech, odkud se díky svému nespornému talentu velmi brzy propracoval do elitní, tvrdé a vysoce ceněné kanadské juniorské soutěže Ontario Hockey League (OHL), jež je jedním z hlavních pilířů zámořského systému Canadian Hockey League.

V juniorské lize OHL debutoval v sezóně 1984/1985, kdy jako sedmnáctiletý nováček oblékal dres klubu Sudbury Wolves. V tomto nekompromisním a fyzicky náročném prostředí dokázal hned ve své premiérové sezóně nasbírat velmi slibných 34 kanadských bodů ve 48 utkáních. Následující ročník 1985/1986 však pro něj znamenal obrovský, klíčový a výkonnostní přelom. Organizace Sudbury Wolves jej v průběhu rozběhnuté sezóny vyměnila do celku Hamilton Steelhawks. Tento přesun se ukázal být naprosto geniálním tahem pro jeho další hráčský rozvoj. Hudson v tomto ročníku začal naplno projevovat nejen svůj obrovský defenzivní potenciál, ale také značné ofenzivní nadání. Za oba juniorské kluby dohromady nastoupil k 66 zápasům základní části, v nichž zaznamenal celkem 72 kanadských bodů.

Tato vynikající herní vyváženost a schopnost plnit jak ofenzivní, tak defenzivní úkoly přilákala enormní pozornost profesionálních skautů. Během letního Vstupního draftu do National Hockey League v roce 1986 si jeho jméno zapsala věhlasná organizace Chicago Blackhawks. Zástupci chicagského klubu si spolehlivého univerzála vybrali v sedmém kole jako celkově 140. hráče v tehdejším globálním pořadí. Po úspěšném a velmi sledovaném draftu setrval Hudson v juniorské soutěži ještě jeden kompletní ročník. Ve své poslední a závěrečné juniorské sezóně 1986/1987 za Hamilton Steelhawks odehrál 62 utkání, ve kterých exceloval ziskem 80 kanadských bodů (28 gólů a 52 asistencí), čímž s definitivní platností a obrovskou sebedůvěrou potvrdil svou naprostou připravenost na drsný a tvrdý dospělý profesionální hokej.

Vstup mezi profesionály, bitvy na farmě a prosazení v Chicagu (1987–1993)

S podepsanou profesionální smlouvou od Chicaga Blackhawks vstoupil Hudson v roce 1987 do nekompromisního světa dospělého zámořského hokeje. Organizace jej zcela logicky a podle tehdejších zvyklostí přidělila nejprve na svou elitní farmu, kterou byl tým Saginaw Hawks, působící v tehdy nesmírně tvrdé, fyzicky zničující a vysoce ceněné záložní lize International Hockey League (IHL). Hudson se musel obrovsky rychle adaptovat na tvrdší hru proti dospělým, mnohem zkušenějším a urostlejším mužům. Ve své nováčkovské profesionální sezóně 1987/1988 odehrál 75 utkání, zaznamenal výborných 45 bodů a posbíral přes 100 trestných minut. O rok později (1988/1989) se dočkal svého životního a historického debutu v hlavním kádru Chicaga. V National Hockey League nastoupil k úvodním 41 zápasům a vstřelil svých prvních 7 branek mezi světovou elitou.

Absolutní a masivní úspěch v nižších soutěžích oslavil Hudson v památném ročníku 1989/1990. Během této sezóny pendloval mezi prvním týmem Chicaga (kde odehrál 20 utkání) a tehdejším farmářským klubem Indianapolis Ice (opět v lize International Hockey League). Tým Indianapolis Ice v tomto roce naprosto dominoval a předváděl neuvěřitelné výkony. V dlouhém, tvrdém a vyčerpávajícím jarním play-off dokráčel tento celek až na samotný vrchol a slavnostně vybojoval prestižní Turnerův pohár (Turner Cup) pro absolutní šampiony soutěže. Hudson k tomuto historickému klubovému triumfu přispěl v 14 zápasech play-off fantastickými 15 kanadskými body a zařadil se k největším hrdinům tehdejších vyřazovacích bojů.

Po tomto drtivém farmářském úspěchu se Mike Hudson od sezóny 1990/1991 s definitivní platností a zcela neotřesitelně usadil v prvním týmu Chicago Blackhawks. Hlavní trenér Mike Keenan, známý svým nesmírně přísným a nekompromisním diktátorským přístupem, si Hudsona nesmírně oblíbil pro jeho fanatickou pracovitost a taktickou disciplínu. Hudson se stal absolutním a nezpochybnitelným pilířem chicagských formací určených pro hru v oslabení (penalty kill) a stálým defenzivním specialistou pro hlídání nejlepších ofenzivních hvězd soupeře. V sezóně 1991/1992 se stal obrovsky důležitou a obětavou součástí mužstva Blackhawks, které se po famózní jízdě celým vyřazovacím pavoukem probojovalo až do samotného velkého finále o Stanley Cup, kde nakonec muselo po těžkém a srdnatém boji sklonit hlavy před tehdy fenomenálním kádrem týmu Pittsburgh Penguins.

Cesta na vrchol: Edmonton a nesmrtelný zisk Stanley Cupu v New Yorku (1993–1994)

Hokejový osud a drsný obchodní model National Hockey League přinesly Hudsonovi v průběhu léta roku 1993 obrovskou, nečekanou a velmi dynamickou životní změnu. Po vypršení kontraktu v Chicagu se jako volný hráč dohodl na profesionální smlouvě se slavnou kanadskou organizací Edmonton Oilers. V Edmontonu, který se nacházel ve složité přestavbové fázi po rozpadu své slavné a historické dynastie z osmdesátých let, strávil Hudson pouhých pět soutěžních utkání (ve kterých si připsal jednu asistenci), než do jeho života zasáhl starý známý.

V březnu roku 1994 si jej během uzávěrky výměn (trade deadline) vyžádal z listiny nechráněných hráčů (waivers list) tým New York Rangers, jehož střídačce tehdy nevellel nikdo jiný než Hudsonův bývalý chicagský kouč Mike Keenan. Keenan přesně a detailně věděl, co od nenápadného, avšak obrovsky poctivého kanadského univerzála může čekat a potřeboval přesně tento typ hráče pro blížící se vyřazovací boje.

Příchod do New Yorku představoval pro Hudsona splněný sen. Ačkoliv do konce základní části sezóny 1993/1994 odehrál za Rangers jen 48 zápasů (ve kterých zaznamenal 4 góly a 7 asistencí), jeho klíčová role teprve měla přijít s vypuknutím vyřazovacích bojů. V napjatém, elektrizujícím a historickém play-off odehrál Mike Hudson všechna těžká utkání poctivě ve stínu slavnějších hvězd. Plnil naprosto klíčové a bolestivé úkoly ve čtvrté formaci, získával nesmírně důležitá vhazování v obranném pásmu, obětavě blokoval desítky nebezpečných střel a do detailu plnil všechny striktní taktické pokyny svého přísného trenéra. Tato neskutečná a obrovská kolektivní oběť se nakonec vyplatila. Tým New York Rangers dokráčel k absolutnímu, fantastickému a magickému vítězství, když v památném sedmém finálovém utkání porazil Vancouver Canucks. Mike Hudson tak mohl společně s takovými hokejovými giganty a legendami jako Mark Messier, Brian Leetch či Adam Graves slavnostně a s obrovskou úlevou pozvednout nad hlavu nejslavnější hokejovou trofej planety, stříbrný Stanley Cup.

Závěrečná léta v NHL: Putování elitními kluby (1994–1997)

Po dosažení absolutního, životního a nesmrtelného sportovního vrcholu v New Yorku se z Mika Hudsona stal obrovsky žádaný a uznávaný defenzivní veterán s puncem vítěze Stanleyova poháru. Před zkrácenou, výlukou postiženou sezónou 1994/1995 podepsal lukrativní profesionální smlouvu s organizací Pittsburgh Penguins. V týmu plném ofenzivních superhvězd, v čele s fenomenálním Mariem Lemieuxem a Jaromírem Jágrem, dostal Hudson naprosto jednoznačný úkol – bránit a odlehčit elitním útokům od veškerých těžkých defenzivních povinností. V Pittsburghu strávil celou sezónu, odehrál 40 utkání a zaznamenal 11 bodů.

V polovině devadesátých let pokračoval ve svém obdivuhodném putování po slavných organizacích National Hockey League. V ročníku 1995/1996 oblékl dres historicky proslulého klubu Toronto Maple Leafs, kde dokázal v 27 utkáních získat 9 bodů, a následně působil také v organizaci St. Louis Blues (respektive na její tehdejší farmě u celku Worcester IceCats). Před sezónou 1996/1997 podepsal smlouvu s nově se formující a ambiciózní organizací Phoenix Coyotes (tehdy nově přestěhovanou z původního působiště Winnipegu). Za Kojoty z Arizony odehrál celkem 33 soutěžních utkání (1 gól, 6 asistencí) a přinesl do rodící se pouštní franšízy nezbytný profesní klid, rozvahu a obrovské zkušenosti z bitev o nejcennější trofeje.

Evropské angažmá a úplný konec aktivní dráhy (1997–1999)

S vědomím, že poptávka po jeho specifických defenzivních službách v zámořské elitní NHL postupně klesá a jeho tělo vyžaduje menší porci vyčerpávajícího cestování, se Mike Hudson ve svých třiceti letech rozhodl otevřít zcela novou a nesmírně zajímavou životní kapitolu a přesunul se přes oceán do Evropy. V sezóně 1997/1998 podepsal profesionální smlouvu s německým klubem Augsburger Panther, který působil v tehdy velmi silné, moderní a dynamicky rostoucí nejvyšší německé lize Deutsche Eishockey Liga (DEL).

V Německu předváděl přesně ten typ hokeje, na který byli fanoušci u něj zvyklí. Nebyl ofenzivním lídrem týmu (v 39 utkáních zaznamenal 5 gólů a 10 asistencí), ale jeho obrovský taktický přehled, obětavost, perfektní bránění oslabení a nezměrná zodpovědnost pomohly stabilizovat celou hru německého celku. I po odchodu do Evropy se ho však znovu zmocnila touha vrátit se domů. V ročníku 1998/1999 proto podepsal závěrečnou smlouvu ve svém rodném zámoří, avšak již mimo National Hockey League. Svou poslední aktivní profesionální sezónu dohrával zpět v drsné soutěži International Hockey League, kde nastupoval za celek Kansas City Blades (a v závěru kariéry nakrátko hostoval ještě v lize United Hockey League). Po této poslední a velmi vyčerpávající sezóně Mike Hudson svou obdivuhodně úspěšnou, úctyhodnou a na neuvěřitelné historické události bohatou hráčskou kariéru nadobro a s obrovskou hrdostí ukončil.

Komplexní analýza herního profilu a taktických předností

Z pohledu detailní a pokročilé hokejové analytiky byl Mike Hudson prototypem takzvaného "grindera" a elitního bránícího centra (two-way checking center). Jeho hra nikdy, ani v nejmenším, neoplývala vizuální efektností, bleskovými technickými kličkami či ofenzivní dominancí. Jeho naprostou, historickou a nezastupitelnou hodnotou byla naopak "černá práce", kterou málokdo z ofenzivních hvězd ochotně přijímal.

Byl absolutním mistrem v postavení na bodu pro vhazování (faceoff circle), kde využíval vynikající načasování a sílu v zápěstích k získávání klíčových puků ve vlastním obranném pásmu, mnohdy v posledních vteřinách vyrovnaných a extrémně vypjatých utkání. Zároveň disponoval takzvanou aktivní holí (active stick), se kterou dokázal s chirurgickou přesností přerušovat finální přihrávky soupeřů během početních nevýhod. Jeho neuvěřitelně vysoké hokejové IQ a bezchybné poziční čtení hry znamenalo, že trenéři typu Mika Keenana ho mohli bez nejmenších obav poslat na led proti absolutně nejlepším hráčům soupeře za jakéhokoliv nepříznivého stavu.

Podrobný statistický přehled z dlouhodobých ligových soutěží

Následující historická, enormně rozsáhlá a extrémně detailní tabulka obsahuje kompletní statistická data ze všech základních částí dlouhodobých ligových soutěží v průběhu celé nesmírně tvrdé a rozmanité Hudsonovy kariéry. Za účelem zachování absolutní encyklopedické čistoty, maximální formální kvality a historické přesnosti jsou veškeré názvy juniorských soutěží, zámořských farem i elitních evropských lig a klubů vypsány naprosto v plném a oficiálním znění bez použití jakýchkoliv matoucích zkratek.

Zaznamenaná sezóna	Přesný název hokejového klubu	Oficiální název ligové soutěže	Odehrané zápasy	Vstřelené góly	Asistence	Kanadské body celkem	Trestné minuty
1984/1985	Sudbury Wolves	Ontario Hockey League	48	12	22	34	19
1985/1986	Sudbury Wolves	Ontario Hockey League	21	9	18	27	16
1985/1986	Hamilton Steelhawks	Ontario Hockey League	45	16	29	45	26
1986/1987	Hamilton Steelhawks	Ontario Hockey League	62	28	52	80	37
1987/1988	Saginaw Hawks	International Hockey League	75	16	29	45	116
1988/1989	Saginaw Hawks	International Hockey League	28	15	15	30	28
1988/1989	Chicago Blackhawks	National Hockey League	41	7	16	23	20
1989/1990	Indianapolis Ice	International Hockey League	49	24	31	55	65
1989/1990	Chicago Blackhawks	National Hockey League	20	4	5	9	29
1990/1991	Chicago Blackhawks	National Hockey League	55	7	9	16	62
1991/1992	Chicago Blackhawks	National Hockey League	76	14	15	29	92
1992/1993	Chicago Blackhawks	National Hockey League	36	1	6	7	44
1993/1994	Edmonton Oilers	National Hockey League	5	0	1	1	2
1993/1994	New York Rangers	National Hockey League	48	4	7	11	47
1994/1995	Pittsburgh Penguins	National Hockey League	40	2	9	11	34
1995/1996	Toronto Maple Leafs	National Hockey League	27	2	0	2	29
1995/1996	Worcester IceCats	American Hockey League	21	6	8	14	28
1996/1997	Phoenix Coyotes	National Hockey League	33	1	6	7	10
1996/1997	Las Vegas Thunder	International Hockey League	15	2	2	4	18
1997/1998	Augsburger Panther	Deutsche Eishockey Liga	39	5	10	15	56
1998/1999	Kansas City Blades	International Hockey League	35	3	6	9	40
Závěrečná statistika kariéry u mužů v nejvyšší lize z NHL	Šest různých elitních klubů z USA a Kanady	National Hockey League	416	42	74	116	369

(Poznámka ke statistikám: V play-off o slavný Stanley Cup odehrál Mike Hudson během své naprosto vynikající kariéry neuvěřitelných 44 soutěžních utkání v nejvypjatějších fázích sezóny. Dosáhl na obrovské úspěchy se Chicagem Blackhawks a především s New Yorkem Rangers).*

Významné mezinárodní a klubové trofeje, prestižní ocenění a milníky

Stovky a stovky obětavě a nesmírně bolestivě zblokovaných střel, vyhraná vhazování ve vlastním obranném pásmu a léta nesmírné černé, trenéry tak ceněné práce vynesly Miku Hudsonovi ty absolutně nejcennější hokejové artefakty a nesmrtelnou sportovní slávu.

🏆 **Vítěz Stanleyova poháru (Červen 1994):** Absolutní, neopakovatelný a v historii sportu nejprestižnější zisk Stanley Cupu v barvách organizace New York Rangers. Hudson na tomto triumfu měl zcela nezpochybnitelný, klíčový a trenérem Keenanem nesmírně oceňovaný defenzivní podíl ve vyřazovacích bojích.
🏆 **Vítěz Turnerova poháru (Jaro 1990):** Slavný a historicky významný zisk mistrovského titulu v tehdejší elitní záložní lize International Hockey League s celkem Indianapolis Ice, ke kterému dopomohl z pozice klíčového ofenzivního univerzála v napjatém play-off (15 kanadských bodů).
🏅 **Finalista Stanley Cupu (1991/1992):** Účast v obrovsky ostře sledovaném finále National Hockey League v dresu svého mateřského klubu Chicago Blackhawks, kde týmu k dokonalému triumfu chyběl jen krůček proti nabitému celku Pittsburghu.
🏅 **Vstupní Draft NHL 1986:** Objeven, detailně vysoce skautsky ohodnocen pro svou obrovskou celoplošnou univerzálnost a pro dospělý profesionální hokej smluvně oficiálně a slavnostně zajištěn skauty prestižní americké organizace Chicago Blackhawks (celková 140. draftová pozice ve světové konkurenci).

Seznam odborných zdrojů, historické odkazy a informační databáze