Maksym Galiničev
| Maksym Galiničev | |
|---|---|
| Maksym Galiničev se stříbrnou medailí (archivní foto) | |
| Datum narození | 29. srpna 2000 |
| Místo narození | Cherson, Ukrajina |
| Sport | Box |
| Kariéra a úspěchy | |
| Úspěchy | Stříbro na LOH mládeže 2018 Mistr Evropy juniorů (2017) |
Maksym Oleksandrovyč Galiničev (ukrajinsky Максим Олександрович Галінічев; * 29. srpna 2000, Cherson – † 10. března 2023, Luhanská oblast) byl mimořádně talentovaný ukrajinský amatérský boxer, vicemistr olympijských her mládeže a voják Ozbrojených sil Ukrajiny. Byl považován za jednu z největších nadějí ukrajinského boxu s reálnou šancí na medaili z Olympijských her v Paříži 2024.
Po začátku ruské invaze v roce 2022 se dobrovolně vzdal sportovní kariéry a vstoupil do armády. Padl v boji v březnu 2023. Jeho příběh se stal celosvětově známým v roce 2026, kdy jeho tvář vyobrazil ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč na své "helmě paměti" během Zimních olympijských her v Itálii, což vedlo k diskvalifikaci závodníka.
🥊 Sportovní kariéra
Maksym Galiničev pocházel z Chersonu. Boxu se věnoval od útlého mládí a velmi rychle začal dominovat v mládežnických kategoriích. Byl známý svou technickou vyspělostí, rychlostí a bojovným srdcem, což mu vyneslo přezdívku "Zlatý chlapec ukrajinského boxu".
Mezinárodní úspěchy
Jeho kariéra měla strmý vzestup:
- Mistrovství Evropy juniorů 2017: První velký mezinárodní triumf. Galiničev získal zlatou medaili a titul mistra Evropy ve své věkové kategorii.
- Olympijské hry mládeže 2018 (Buenos Aires): Na této prestižní akci reprezentoval Ukrajinu v kategorii do 56 kg. Probojoval se až do finále, kde svedl vyrovnaný souboj s uzbeckým boxerem Abdumalikem Khalokovem. Získal stříbrnou medaili, což byl jeden z největších úspěchů ukrajinské výpravy.
- Mistrovství Evropy do 22 let (2021): Potvrdil, že jeho přechod mezi dospělé je úspěšný. Na šampionátu získal stříbrnou medaili.
V roce 2022 se měl účastnit Mistrovství Evropy dospělých v Jerevanu. Experti mu předpovídali zářnou budoucnost v profesionálním ringu po olympijském cyklu 2024.
⚔️ Válka a oběť
Dne 24. února 2022 změnila ruská invaze jeho plány. Ačkoliv jako vrcholový sportovec a reprezentant mohl získat výjimku z vojenské služby a trénovat v zahraničí, Galiničev tuto možnost odmítl.
Rozhodnutí bojovat
V květnu 2022 oficiálně oznámil, že nenastoupí na mistrovství Evropy, na které se připravoval. Místo toho se přihlásil jako dobrovolník k **25. samostatné výsadkové brigádě** ("Sičeslavská"). Tato jednotka patří k elitě ukrajinských ozbrojených sil a je nasazována do nejtěžších bojů.
Zranění a návrat
Během své služby na východní frontě projevil stejnou houževnatost jako v ringu.
- Byl **dvakrát zraněn** v boji.
- Po každém zranění podstoupil léčbu a rehabilitaci, ale odmítl demobilizaci. Pokaždé se vrátil ke své jednotce na frontovou linii s odůvodněním, že nemůže opustit své "bratry ve zbrani".
Smrt v Luhanské oblasti
Dne **10. března 2023** Maksym Galiničev padl v boji u vesnice **Červonopopivka** (nedaleko Kreminny) v Luhanské oblasti. Bylo mu pouhých 22 let. Zahynul při obraně ukrajinských pozic před postupujícími ruskými vojsky.
Zanechal po sobě tříletou dceru Vasilisu.
🕯️ Odkaz a "Helma paměti" (2026)
Smrt Maksyma Galiničeva vyvolala hluboký zármutek v ukrajinské sportovní komunitě.
- **Sportovní andělé:** Jeho jméno bylo zapsáno do databáze "Angels of Sport", která připomíná sportovce zabité ve válce.
- **Vladyslav Heraskevyč a ZOH 2026:** V únoru 2026 se Galiničevův portrét objevil na helmě skeletonisty Heraskevyče. Heraskevyč chtěl tímto gestem upozornit světovou veřejnost na paradox, kdy ruští sportovci mohou (byť pod neutrální vlajkou) soutěžit, zatímco ukrajinští šampioni jako Galiničev umírají v zákopech.
- **Rezonance:** Právě příběh Galiničeva – boxera, který se vzdal olympiády pro obranu vlasti – byl v médiích během kauzy s helmou zmiňován nejčastěji jako příklad morální síly a tragédie války.
📊 Sportovní výsledky (Výběr)
| Rok | Soutěž | Místo | Kategorie | Umístění |
|---|---|---|---|---|
| 2017 | Mistrovství Evropy juniorů | Bulharsko | 52 kg | Šablona:Zlatá medaile 1. místo |
| 2018 | Olympijské hry mládeže 2018 | Argentina | 56 kg | Šablona:Stříbrná medaile 2. místo |
| 2021 | Mistrovství Evropy U22 | Itálie | 56 kg | Šablona:Stříbrná medaile 2. místo |