Kudowa-Zdrój

Kudowa-Zdrój
	Soubor:Kudowa-Zdrój pijalnia wód mineralnych 2022.jpg
	Kolonáda a Pijalnia wód (Pavilon minerálních vod) v lázeňském parku
Stát
Okres	Okres Kladsko (Powiat kłodzki)
Starostka	Aneta Potoczna
Status	Městská gmina, lázeňské místo
Rozloha	33,9 km²

Rozbalit box

Obsah boxu

Kudowa-Zdrój (česky Chudoba nebo Lázně Chudoba, německy Bad Kudowa) je lázeňské město v jihozápadním Polsku v Dolnoslezském vojvodství, v okrese Kladsko. Leží v bezprostřední blízkosti státní hranice s Českou republikou, pouhých 5 km od centra českého města Náchod, se kterým fakticky tvoří přeshraniční souměstí.

Jedná se o jedno z nejstarších a nejznámějších lázeňských míst v Evropě, proslulé svými arzeno-železitými kyselkami, které se využívají především k léčbě onemocnění srdce a oběhového systému. Město je také vstupní branou do Národního parku Stolové hory (Park Narodowy Gór Stołowych).

V roce 2025 je Kudowa-Zdrój symbolem česko-polské spolupráce, oblíbeným cílem nákupní turistiky Čechů a místem, kde se mísí polská, německá a česká historie. Na rozdíl od níže položeného Kladska nebylo centrum Kudowy v září 2024 fatálně zasaženo povodní, což městu umožnilo rychle obnovit turistický provoz.

🌍 Geografie a klima

Kudowa se nachází v západním výběžku Kladské kotliny, v nadmořské výšce od 290 do 400 metrů. Její poloha je unikátní tím, že je chráněna horskými masivy ze tří stran.

Horská bariéra

**Sever a Východ:** Město je lemováno masivem Stolových hor (Góry Stołowe), které jej chrání před studenými severními větry. Dominantou nad městem je Bor (Skalniak).
**Jih:** Levínská vrchovina (Wzgórza Lewińskie) odděluje Kudowu od zbytku Kladska.
**Západ:** Otevřená údolní niva řeky Metuje směrem do Čech, odkud přichází teplejší vzdušné proudění.

Podnebí

Díky této "kotlíkové" poloze má Kudowa specifické mikroklima, které je mírnější než v okolních horách. Je charakteristické vysokým počtem slunečných dnů a absencí silných větrů, což historicky přispělo k rozvoji lázeňství (klimatická léčba).

Vodstvo

Městem protéká potok Bystra (v ČR zvaný Čermenský potok) a potok Kudowski Potok, které se vlévají do potoka Klikawa (v ČR zvaný Střela/Klikava). Klikawa tvoří přirozenou osu města a v části Słone se vlévá do české Metuje. Právě soutok Klikawy a Metuje byl kritickým bodem během povodní v roce 2024.

📜 Historie: Od české vsi k pruským lázním

Dějiny Kudowy jsou úzce spjaty s historií Českého koutku (Böhmischer Winkel). Až do 20. století bylo etnické složení obyvatelstva pestré, s výrazným podílem česky mluvících obyvatel.

Nejstarší období (Česká Chudoba)

První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1354 pod názvem Chudoba.

**Název:** Etymologie odkazuje na chudou, neúrodnou půdu v podhůří, nebo na slovo "chudoba" ve smyslu skromnosti.
**Příslušnost:** Vesnice byla součástí panství Náchod a později homolského panství, tedy integrální součástí Českého království. Obyvatelstvo bylo slovanské (české).
**Objevení pramenů:** První zmínky o léčivých pramenech ("kyselkach") pocházejí z počátku 17. století. V roce 1636 byly již prameny popsány jako "léčivé vody chutnající po víně a inkoustu" (kvůli obsahu železa).

Pruská anexe (1742)

Po válkách o rakouské dědictví připadla Chudoba, spolu s celým Kladskem, Prusku.

**Rozdělení farnosti:** Státní hranice nově oddělila Kudowu od mateřského Náchoda, ale církevně a kulturně vazby přetrvávaly ještě dlouho.
**Germanizace:** Pod pruskou správou se název změnil na Kudowa a později Bad Kudowa. Přesto v okolních vsích (Czermna/Čermná, Słone/Slané, Jakubowice/Jakubovice) přežívala silná česká menšina, která si udržela jazyk a zvyky (tzv. kladští Češi).

Zlatý věk lázní (19. století – 1945)

Skutečný rozkvět nastal v 19. století, kdy se Kudowa stala módním letoviskem pruské a evropské aristokracie.

**Infrastruktura:** V roce 1783 společnost Glatzer Rose odkoupila lázně a začala s výstavbou parků a promenád.
**Winston Churchill:** Jedním z nejslavnějších návštěvníků byl mladý Winston Churchill, který zde pobýval s rodinou.
**Lékařská reputace:** V roce 1905 dorazila do města železnice (z Kladska), což zpřístupnilo lázně masám. Kudowa byla v roce 1920 oficiálně vyhlášena "lázněmi pro srdeční choroby" (Herzheilbad).
**Meziválečné období:** Ve 20. a 30. letech 20. století byla Kudowa luxusním resortem s kasinem, golfovým hřištěm a mezinárodní klientelou. Češi z Náchoda sem běžně chodili pěšky na nedělní kávu, hranice byla v té době relativně prostupná.

Druhá světová válka

Během války sloužily lázeňské hotely (sanatoria) jako lazarety pro zraněné vojáky Wehrmachtu.

**Koncentrační tábor:** V blízké obci Sackisch (dnes Zakrze) se nacházel pobočný tábor Gross-Rosen, kde židovské ženy pracovaly v textilní továrně. Mnoho z nich je pohřbeno na místním hřbitově.
**Konec války:** Město nebylo bombardováno a Rudá armáda jej obsadila v květnu 1945 bez boje, díky čemuž se zachovala unikátní lázeňská architektura.

🔄 Poválečný zlom a výměna obyvatel

Rok 1945 neznamenal pro Kudowu jen konec války, ale totální výměnu identity. Město zažilo krátké období, kdy vlály československé vlajky, následované polským převzetím moci.

Česká epizoda (Květen – Červen 1945)

Bezprostředně po kapitulaci Německa se v Kudowě (tehdy ještě Bad Kudowa) objevily české ozbrojené jednotky a česká správa.

Historický nárok: Československo považovalo území tzv. Českého koutku (včetně Kudowy, Slaného a Čermné) za historicky své a počítalo s jeho připojením.
Správa: Místní železniční stanice byla přejmenována na "Chudoba", začaly se vyvěšovat české nápisy. Mnozí místní obyvatelé české národnosti (tzv. kladští Češi) tento vývoj vítali.
Rozhodnutí velmocí: Naděje vyhasly v červnu 1945, kdy Sovětský svaz podpořil polské nároky na celé Kladsko až po hranici s Náchodem. Česká vojska a úředníci museli území opustit.

Trojí exodus

V letech 1945–1947 došlo k demografickému zemětřesení:

Odsun Němců: Německá většina, která tvořila elitu lázní (hoteliéři, lékaři), byla vysídlena do Německa.
Odchod Čechů: Původní česká menšina, zklamaná tím, že se Kudowa nestala součástí ČSR, z velké části emigrovala přes hranici do Náchoda a okolí. Ve městě zůstaly jen desítky starousedlíků.
Příchod Poláků: Prázdné domy a penziony obsadili polští osídlenci, často vyhnanci z východních území (Kresy), která Polsko ztratilo ve prospěch SSSR.

Nový název: Kudowa-Zdrój

V roce 1946 byl úředně stanoven polský název Kudowa-Zdrój (přípona -Zdrój znamená "lázně"). Lázně byly znárodněny a staly se součástí státního podniku FWP (Fond wczasów pracowniczych), který sem začal posílat pracující na rekreaci, což změnilo charakter z luxusního letoviska na masové lidové lázně.

💧 Lázeňství: Srdce na prvním místě

I přes politické změny zůstala podstata města stejná – léčivá voda. Kudowa-Zdrój je v roce 2025 stále jedním z hlavních kardiologických lázní v Polsku.

Unikátní vody

Místní minerální prameny jsou tzv. kyselky (szczawy) s unikátním chemickým složením. Jde o vody hydrogenuhličitano-sodno-vápenaté, železnaté a arzenové. Právě kombinace železa a arzenu je v Evropě vzácná.

Pramen Śniadecki (dříve Trunk): Hlavní pramen, využívaný k pitným kúrám i koupelím.
Pramen Moniuszko (dříve Goering, ještě dříve Amalienquelle): Používaný pro uhličité koupele.
Pramen Marchlewski (dříve Oberbrunnen): Voda s nižší mineralizací.

Profil léčby

Lázně se specializují na:

Kardiologie: Ischemická choroba srdeční, stavy po infarktech, hypertenze.
Endokrinologie: Nemoci štítné žlázy (díky blízkosti hor a specifickému klimatu).
Hematologie: Chudokrevnost (anémie) – díky obsahu železa a arzenu ve vodě, který stimuluje krvetvorbu.

🌳 Lázeňský park (Park Zdrojowy)

Srdcem města je rozsáhlý lázeňský park o rozloze 12,9 hektaru, založený v 18. století ve stylu anglické zahrady, který plynule přechází do lesoparku na úpatí Parkové hory (Góra Parkowa).

Hlavní kolonáda (Pijalnia Wód)

Dominantou parku je budova Pijalnia Wód Mineralnych (Pavilon minerálních vod).

Architektura: Monumentální polokruhová stavba z počátku 20. století, spojená s koncertním sálem. Uvnitř se nacházejí vývěry pramenů a nástěnné malby maďarského malíře Arpáda Molnára zobrazující život v lázních.
Voda Zdrój: Přímo v pavilonu si návštěvníci mohou natočit teplou nebo studenou minerálku (za poplatek nebo na lázeňskou kartu).

Teatr Pod Blachą

Unikátní litinová hala (krytá promenáda) zvaná "Divadlo pod plechem". Původně sloužila jako místo pro společenské akce a koncerty lázeňského orchestru, aby hosté nezmokli. I v roce 2025 se zde konají promenádní koncerty a trhy.

Exotická flóra

Díky chráněné poloze v parku rostou stromy, které jsou v této zeměpisné šířce vzácné:

Agáve a palmy: V letní sezóně (květen–říjen) zahradníci vystavují v parku obří palmy, kaktusy a agáve, které navozují středomořskou atmosféru.
Rododendrony: Park je proslulý masivními keři rododendronů, které kvetou v květnu a červnu a lákají tisíce fotografů.

Sanatorium Polonia

Největší a nejreprezentativnější lázeňský dům (dříve Fürstenhof).

Historie: Postaven v roce 1905, sloužil jako hotel pro nejbohatší klientelu.
Současnost: V roce 2025 je po kompletní rekonstrukci fasády. Uvnitř se nachází unikátní Lázeňské divadlo (Teatr Zdrojowy) jménem Stanisława Moniuszka, kde se konají mezinárodní moniuszkovské festivaly.

Moderní rozvoj (Aquapark)

Na okraji parku, směrem k české hranici, byl v roce 2002 otevřen Vodní svět (Wodny Świat). Jde o jeden z prvních moderních aquaparků v polském pohraničí, který využívají masově i Češi z Náchoda (kteří vlastní aquapark nemají, pouze venkovní a krytý bazén). Voda v bazénech je solanková (slaná), což doplňuje lázeňskou nabídku.

💀 Unikát: Kostnice v Čermné (Kaplica Czaszek)

Kudowa-Zdrój ukrývá v místní části Czermna (česky Velká Čermná) památku, která nemá v Polsku obdoby a je jednou ze tří svého druhu v Evropě.

Memento Mori

Barokní Kaple lebek (Kaplica Czaszek) je malá, nenápadná stavba u kostela sv. Bartoloměje.

Vznik: Vybudoval ji v roce 1776 místní farář českého původu Václav Tomášek (Wacław Tomaszek) spolu s hrobníkem Langerem.
Obsah: Stěny a strop kaple jsou obloženy více než 3 000 lidskými lebkami a hnáty. Dalších cca 20 000–30 000 ostatků je uloženo v kryptě pod podlahou.
Původ kostí: Jde o oběti třicetileté války, slezských válek a epidemií cholery a moru, které farář sesbíral v okolí Čermné. Na oltáři jsou vystaveny "zajímavé" lebky (např. s průstřely, deformacemi nebo lebka samotného zakladatele Tomáška).
Stav 2025: Kaple je v roce 2025 stále přístupná, ale s přísným limitem návštěvníků a zákazem fotografování uvnitř. Kvůli vlhkosti z nedalekého potoka probíhá neustálý monitoring klimatu v kryptě.

⛰️ Brána do Stolových hor

Kudowa je hlavním výchozím bodem do západní části Národního parku Stolové hory.

Bludné skály (Błędne Skały)

Jen pár kilometrů nad městem (dostupné po silnici "Sto zakrętów" nebo pěšky) leží skalní labyrint Błędne Skały.

Geologie: Unikátní pískovcové město na vrcholu stolové hory (853 m n. m.), tvořené hlubokými soutěskami a skalními hřiby.
Film: Místo je slavné tím, že se zde natáčely scény pro film Letopisy Narnie: Princ Kaspian.
Přístup: Z Kudowy sem jezdí kyvadlová doprava. V sezóně 2025 je zde zaveden rezervační systém vstupu kvůli ochraně přírody před náporem turistů.

Stezka zmizelých řemesel

V části Pstrążna (Stroužné) se nachází Skanzen lidové kultury (Skansen Kultury Ludowej Pogórza Sudeckiego).

Česká stopa: Pstrążna byla historicky jednou z nejvíce českých obcí v Kladsku. Skanzen uchovává roubené chalupy, které připomínají lidovou architekturu východních Čech. Do roku 2025 se podařilo zrekonstruovat i historickou kovárnu a větrný mlýn.

🛍️ Ekonomická symbióza: "Tržnice Česka"

Pro ekonomiku Kudowy je v roce 2025 naprosto klíčový příliv českých korun. Město funguje jako obrovské nákupní centrum pro český region Náchodska.

Fenomén Tržnice (Targowisko)

Rozsáhlý areál tržnice se nachází v části Słone, bezprostředně u hraničního přechodu.

Sortiment: Zatímco v 90. letech zde dominovaly padělky a trpaslíci, v roce 2025 se tržnice specializuje na:
- Dušičkové zboží: Před 2. listopadem je Kudowa "hlavním dodavatelem" věnců a svíček pro hřbitovy v Královéhradeckém kraji.
- Domácí potřeby: Proutěné zboží, záclony, nábytek.
- Uzeniny a sýry: Stánky s polskými klobásami a sýry (oscypek) cílí výhradně na české chuťové buňky.
Jazyk: Úředním jazykem tržnice je čeština. Prodejci často ani neumí dobře polsky, ale česky hovoří plynně, včetně znalosti českých reálií ("Bereme i stravenky", "Máte to levnější než v Kauflandu").

Maloobchodní řetězce

Supermarkety v Kudowě (Biedronka, Dino, Lidl) jsou situovány strategicky u hlavních tahů z hranic.

Statistika: Odhaduje se, že o víkendech tvoří až 70 % zákazníků v těchto prodejnách Češi. To občas vyvolává napětí u místních polských obyvatel, kteří si stěžují na vykoupené zboží a fronty ("Češi nám vykoupili máslo").

🌊 Kudowa a povodeň Boris (Září 2024)

Zatímco okresní město Kladsko a nedaleké Stronie Śląskie byly v září 2024 zdevastovány, Kudowa-Zdrój vyvázla z katastrofy relativně dobře, ale ne bez šrámů.

"Šťastná" poloha

Kudowa leží v horní části povodí. Voda z okolních kopců sice stéká rychle dolů, ale nemá prostor vytvořit tak ničivou vlnu jako na dolních tocích Nisy.

Lázeňské centrum: Park a kolonáda zůstaly ušetřeny přímého zaplavení, což bylo klíčové pro rychlý restart turismu. Hotely a sanatoria fungovala prakticky bez přerušení.

Problémy v Čermné a na hranici

Škody se koncentrovaly kolem vodních toků.

Potok Czermnica: V části Czermna se rozvodnil potok, který ohrozil areál Kostnice a zaplavil několik rodinných domů a místní komunikace. Kostnice byla preventivně obložena pytli s pískem a přežila bez poškození interiéru.
Hraniční přechod: Největší komplikací bylo zaplavení dolní části tržnice a příjezdových cest u hraničního přechodu (soutok s Metují). To způsobilo krátkodobý výpadek "nákupní turistiky", což místní obchodníci nesli hůře než samotnou vodu.
Solidarita: Kudowa se v říjnu 2024 stala logistickou základnou pro pomoc hůře postiženým obcím v okrese (Lądek-Zdrój). V místních hotelech byli ubytováni záchranáři a vojáci, kteří pomáhali v jiných částech Kladska.

Stav v prosinci 2025

Rok po povodni nejsou ve městě (kromě několika opravovaných mostků v Čermné) patrné žádné stopy katastrofy. Město naopak těží z toho, že je "bezpečnou" destinací v regionu, kam se turisté nebáli vrátit.

🎭 Kultura a muzea

Kudowa-Zdrój není jen místem léčby těla, ale i ducha. Kulturní život je zde bohatší, než by odpovídalo velikosti desetitisícového města, a to díky lázeňské tradici.

Moniuszkovský festival (Festiwal Moniuszkowski)

Nejvýznamnější kulturní událost v regionu.

Historie: Koná se nepřetržitě od roku 1962 na počest otce polské národní opery, Stanisława Moniuszka, který v Kudowě pobýval a léčil se.
Průběh: Festival probíhá vždy v srpnu. Zahrnuje operní představení, symfonické koncerty v Lázeňském divadle i komorní vystoupení pod širým nebem na kolonádě.
Mezinárodní rozměr: Účastní se ho sólisté z celého světa. V roce 2025 byl festival věnován česko-polským hudebním vztahům (Smetana – Moniuszko).

Muzeum hraček (Muzeum Zabawek)

Jedno z největších muzeí svého druhu v Polsku, které láká rodiny s dětmi.

Sbírka: Obsahuje přes 5 000 exponátů – od starověkých hraček až po hračky z éry socialismu a LEGO.
Nostalgie: Pro české turisty je zajímavá sekce hraček z doby ČSSR, které se do Polska vyvážely.

Stezka mizejících řemesel (Szlak Ginących Zawodów)

V části Czermna mohou návštěvníci vidět ukázky tradiční výroby:

Hrnčířství (možnost vytočit si vlastní nádobu).
Pečení chleba v tradiční peci.
Kovářství.

Areál doplňuje mini-zoo, což z něj činí oblíbenou zastávku školních výletů.

🚆 Doprava a infrastruktura

Dopravní situace v Kudowě je v roce 2025 ovlivněna masivní výstavbou na polské straně hranice.

Železnice: Konečná stanice

Kudowa-Zdrój je koncovou stanicí na trati číslo 309 z Kłodzka.

Modernizace: Trať prošla v letech 2013 a 2022 revitalizací. Jezdí zde moderní soupravy Koleje Dolnośląskie.
Spojení: Přímé vlaky do Vratislavi a Lehnice. Cesta do Vratislavi trvá cca 2,5 hodiny a je vyhledávaná pro své výhledy na viaduktech v okolí Lewina Kłodzkého.
Chybějící spojka: Ačkoliv koleje končí jen pár set metrů od českých hranic, železniční propojení s Náchodem (které existovalo do roku 1945) nebylo obnoveno, ačkoliv se o něm v roce 2025 znovu debatuje v rámci přeshraničních projektů EU.

Silnice: Čekání na S8

Město leží na mezinárodní silnici E67 (DK8).

Výstavba S8: V roce 2025 je v plném proudu výstavba rychlostní silnice S8 (Vratislav – Kladsko – hranice). Úsek u Kudowy je ve fázi přípravných prací a archeologických průzkumů.
Dopravní zátěž: Hlavní průtah městem (ulice Główna) je stále zatížen tranzitní dopravou kamionů, které směřují na hraniční přechod v Náchodě. Vysvobozením má být až dokončení české dálnice D11 v roce 2027 a následné odklonění nákladní dopravy mimo město.

Městská doprava

Lázeňský vláček: Po městě a k turistickým cílům (Bludné skály, Kostnice) jezdí v sezóně turistické silniční vláčky (Ciuchcia).
Meziměstské busy: Soukromí dopravci zajišťují frekventované spojení s Náchodem, Kladskem a Vratislaví.

🧠 Sekce "Pro laiky"

Pochopení specifik Kudowy-Zdróje pro českého návštěvníka.

Je Kudowa v Polsku nebo v Česku?

Kudowa je 100% polské město. Platí se zde zlotými (PLN), úředním jazykem je polština a platí zde polské zákony.

Ale: Díky historii a poloze se zde cítíte jako doma. Většina nápisů je dvojjazyčná, v restauraci si objednáte česky a zaplatíte českou kartou. Je to "nejčeštější" město v Polsku.

Proč voda "smrdí"?

Návštěvníci, kteří v pavilonu ochutnají vodu z pramene Śniadecki, jsou často zaskočeni silným "kovovým" zápachem a chutí.

Vysvětlení: Není to vada, ale vlastnost. Voda je extrémně bohatá na železo a arzen. Není to stolní voda na žízeň, ale přírodní lék. Má se pít po doušcích a v omezeném množství podle doporučení lékaře. Pokud ji necháte stát v lahvi, zrezaví (železo zoxiduje) a zakalí se – to je normální.

Tržnice vs. Lázně

Kudowa má dvě tváře, které se nepotkávají: 1. Dolní Kudowa (Słone): Ruch, tržnice, levné nákupy, kamiony, smažené ryby. Cíl nákupních turistů. 2. Horní Kudowa (Zdrój): Ticho, park, veverky, koncerty vážné hudby, elegantní kavárny. Cíl lázeňských hostů.

Tip: Pokud jedete na nákupy, zkuste zajít i do parku (jen 1 km do kopce). Uvidíte úplně jiné město.

🔗 Související články

Zdroje