Hraniční přechod Náchod – Kudowa Słone

Rozbalit box

Obsah boxu

Hraniční přechod Náchod – Kudowa Słone (polsky Przejście graniczne Kudowa Słone-Náchod) je strategický silniční hraniční přechod spojující české město Náchod (část Běloves) a polské lázeňské město Kudowa-Zdrój (část Słone).

Jedná se o klíčový bod na mezinárodní silnici E67 (tzv. "Via Baltica"), která spojuje Prahu s Vratislaví, Varšavou a pobaltskými státy. Díky své poloze v "hrdle" mezi Orlickými horami a Stolovými horami jde o geograficky nejpřirozenější, ale zároveň dopravně nejvíce přetížený spoj mezi Čechami a polským Slezskem.

V roce 2025 je přechod v centru pozornosti kvůli finišující přípravě a výstavbě dálničního propojení české D11 a polské rychlostní silnice S8, které má v budoucnu odvést tranzitní dopravu z center obou měst.

🌍 Geografie a poloha

Přechod se nachází v úzkém údolí řeky Metuje (na české straně) a potoka Klikawa (na polské straně), v nadmořské výšce přibližně 350 m n. m.

Česká strana: Přechod uzavírá místní část Náchod-Běloves. Přímo u hranice se nachází známé (a v roce 2025 již revitalizované) lázně Běloves s pramenem kyselky Ida.
Polská strana: Navazuje osada Słone (dříve německy Schlaney nebo Schnellau), která je předměstím lázní Kudowa-Zdrój. Hned za hranicí začíná stoupání směrem k městu a dále do vnitrozemí Kladska.

Tato poloha v údolí sevřeném kopci historicky limitovala rozšiřování infrastruktury a v případě povodní (jako v roce 1997 nebo 2024) činí místo zranitelným.

📜 Historie: Brána do Slezska

Místo, kde dnes stojí celnice, bylo hraničním bodem po více než tisíc let. Historie přechodu kopíruje pohnuté dějiny česko-polských a česko-německých vztahů.

Středověk a Kladská stezka

Již v raném středověku tudy vedla jedna z větví Jantarové stezky a později tzv. Kladská stezka, spojující Prahu s Vratislaví.

Celní stanice: Náchod byl založen ve 13. století právě jako strážní hrad k ochraně tohoto zemského vstupu. Clo se vybíralo přímo ve městě nebo na zemské stezce v Bělovsi.
Pašeráctví: Hranice v zalesněných horách byla vždy propustná. Kromě oficiálního obchodu zde po staletí kvetlo pašeráctví (sůl, plátno, později tabák).

Období 1742–1918: Hranice s Pruskem

Po prohraných válkách o rakouské dědictví a odtržení Kladska od českých zemí v roce 1742 se z vnitrozemské zemské hranice stala ostrá státní hranice mezi Rakouskou monarchií a Pruskem (později Německým císařstvím).

Vojenský význam: Přechod byl svědkem mnoha armádních přesunů. V roce 1866 tudy vpadla pruská armáda do Čech před rozhodující bitvou u Hradce Králové.
Rozvoj turistiky: V 19. století, navzdory hranici, fungoval čilý ruch mezi lázněmi Běloves (rakouská strana) a Chudoba/Bad Kudowa (pruská strana).

1938: Mnichovská dohoda a zábor

Dramatické chvíle zažil přechod na podzim 1938.

Zábor Sudet: Ačkoliv byl Náchod převážně českým městem, hranice "Sudet" (Reichsgau Sudetenland) byla po Mnichovské dohodě posunuta. Samotný Náchod zůstal v okleštěném Československu (později Protektorátu), ale hranice se posunula až na samotný okraj města do Bělovsi. Celnice se stala hranicí mezi Protektorátem a Velkoněmeckou říší.
Pevnostní linie: V okolí přechodu (Březinka, Lom) byly vybudovány těžké objekty československého opevnění, které měly bránit vpádu Wehrmachtu právě po této silnici. Nikdy nebyly využity k boji.

1945: Invaze a "Boj o Kladsko"

V květnu 1945 proudila přes přechod Rudá armáda osvobozující Čechy. Těsně po válce se však přechod stal centrem československo-polského napětí.

Obrněný vlak: V červnu 1945 vyrazil z Náchoda přes tento přechod československý obrněný vlak "Moskva" s pěchotou, aby obsadil Kladsko (historicky české území). Akce byla zastavena až na nátlak Sovětského svazu.
Nová realita: Německo bylo poraženo, německé obyvatelstvo Kudowy odsunuto a nahrazeno polskými osídlenci. Hranice se stala hranicí československo-polskou.

🚧 Éra socialismu (1948–1989)

Během studené války byl režim na hranici přísný, ačkoliv šlo o hranici dvou "spřátelených" socialistických států.

Malý pohraniční styk: Pro místní obyvatele existovaly propustky, ale běžný turismus byl omezen.
Invaze 1968: V noci na 21. srpna 1968 vpadla přes přechod Náchod-Kudowa vojska Polské lidové armády (jako součást vojsk Varšavské smlouvy) k okupaci Československa. Tato událost na dlouhá léta poznamenala vztahy v regionu.
Solidarita: V 80. letech, v době výjimečného stavu v Polsku, sloužil přechod (respektive "zelená hranice" v okolí) k pašování exilové literatury a setkávání disidentů (např. Václav Havel a Adam Michnik v Krkonoších, ale logistika šla často přes Náchod).

💰 90. léta: Divoký kapitalismus

Po pádu železné opony v roce 1989 se charakter přechodu ze dne na den změnil.

Otevření hranic: Zrušení vízové povinnosti vedlo k explozi dopravy. Stará infrastruktura z dob socialismu absolutně nestačila.
Pašování a tržnice: Polská strana hranice (Słone) se proměnila v obří tržiště. Češi masově jezdili pro levný alkohol, cigarety, proutěné košíky a umělé květiny. Vznikaly zde první "duty free" shopy.
Kolony: Začala éra nekonečných front. Osobní auta i kamiony čekaly na odbavení celníky i desítky hodin. Fronta kamionů často sahala od hranice skrz celý Náchod až před město, což totálně paralyzovalo život v Náchodě.

Modernizace

V reakci na tento tlak byla v 90. letech vybudována (na tehdejší dobu) moderní odbavovací hala na české straně s velkým zastřešením, která sloužila pro pasovou a celní kontrolu obou států. Tato budova je dominantou přechodu i v roce 2025, ačkoliv její účel se změnil.

🇪🇺 Vstup do EU a Schengen: Konec závor

Vstup České republiky a Polska do Evropské unie (2004) a následně do Schengenského prostoru (2007) přinesl zásadní změnu v režimu fungování přechodu.

1. květen 2004: Konec celníků

Dnem vstupu do EU zmizely celní kontroly zboží pro osobní potřebu. Obrovské budovy celnic, dimenzované na důkladné prohlídky aut a kamionů, se ze dne na den staly poloprázdnými.

Pasová kontrola: Zůstala však zachována povinnost prokazovat se cestovním dokladem (pas nebo občanský průkaz). Policie obou států stále zastavovala vozidla, což udržovalo mírné kolony.

21. prosinec 2007: Pád hranic

Historickým milníkem se stal vstup do Schengenu. O půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 starostové Náchoda a Kudowy-Zdróje symbolicky přeřezali dřevěnou závoru.

Volný průjezd: Zmizela povinnost zastavovat. Řidiči mohli projíždět hranicí bez zpomalení (pouze s omezením rychlosti kvůli technickému uspořádání pruhů).
Demolice bariér: V následujících letech byly odstraněny budky pasové kontroly a zvedací závory, které bránily plynulosti provozu.
Společná služebna: V hlavní budově na české straně vzniklo Společné centrum česko-polské policejní a celní spolupráce, kde policisté obou zemí slouží společně a vyměňují si informace o kriminalitě v příhraničí.

🚛 Dopravní peklo a kamionová krize (2008–2025)

Paradoxně, otevření hranic přineslo Náchodu a Kudowě jednu z největších zátěží v jejich historii. Přechod se stal obětí vlastní strategické polohy a chybějící dálniční sítě.

Trychtýř E67

Silnice I/33 (na české straně) a DK8 (na polské straně) je jedinou kapacitní spojnicí pro tranzitní dopravu mezi Prahou a Vratislaví.

Chybějící dálnice: Vzhledem k tomu, že dálnice D11 končila dlouhá léta před Hradcem Králové a polská S8 nebyla dotažena k hranicím, veškerý tranzit (tzv. "Via Baltica") se valil přes centra měst Náchod a Kudowa-Zdrój.
Statistiky hrůzy: V letech 2015–2024 projíždělo přechodem denně přes 6 000 kamionů a dalších 20 000 osobních vozidel. Náchod se stal městem s jedním z nejhorších ovzduší v Královéhradeckém kraji.

Protesty a blokády

Zoufalí obyvatelé Náchoda, kteří nemohli přejít silnici kvůli nekončící šňůře kamionů ("kamionová stěna"), se uchylovali k protestům.

Blokády přechodů: Opakovaně docházelo k organizovanému přecházení po přechodech pro chodce, čímž se doprava uměle zastavila, aby se upozornilo na nutnost výstavby obchvatu Náchoda a dálnice.

Rekonstrukce "Kruháku" (2020)

Kritickým bodem se stal kruhový objezd "U Itálie" v Náchodě, přes který musí projet každé auto směřující na hranici. Jeho rekonstrukce v letech 2019–2020 způsobila kolaps, kdy fronty kamionů sahaly až 20 km do vnitrozemí k České Skalici. Tato situace ukázala zranitelnost celého mezinárodního koridoru E67.

👮 Dočasné kontroly a uzávěry

Ačkoliv je hranice v rámci Schengenu otevřená, přechod Náchod–Kudowa zažil v novodobé historii několik situací, kdy se závory de facto vrátily.

Pandemie COVID-19 (2020–2021)

Největší šok přišel v březnu 2020.

Úplné uzavření: Polská strana v obavách z šíření viru hranici hermeticky uzavřela. Na most přes potok Klikawa byly položeny betonové zátarasy.
Tragedie pendlerů: Stovky Čechů pracujících v Polsku a Poláků pracujících v průmyslové zóně v Náchodě a Kvasinách ze dne na den přišly o možnost dojíždět do práce.
Režim konvojů: Kamionová doprava byla později obnovena, ale v přísném režimu s měřením teploty řidičů, což tvořilo fronty dlouhé desítky kilometrů.

Migrační krize (2023–2024)

V reakci na zvýšený pohyb nelegálních migrantů na tzv. balkánské trase zavedlo Polsko a následně i Německo dočasné hraniční kontroly.

Návrat policie: Na přechod Náchod–Słone se vrátily hlídky Cizinecké policie a Armády ČR.
Selektivní kontroly: Nebylo kontrolováno každé auto, ale vytipované dodávky a nákladní vozy. I to však stačilo k tomu, aby se v dopravních špičkách tvořily kolony, připomínající dobu před rokem 2007.

🏗️ Vize 2026+: Dálniční propojení D11/S8

V roce 2025 se zraky všech upírají k probíhající stavbě, která má definovat budoucnost přechodu a ulevit přetíženým městům.

Stavba 1109 (Trutnov – státní hranice)

Česká strana v roce 2023 zahájila výstavbu úseku dálnice D11 z Trutnova na hranice.

Nový hraniční bod: Důležité je, že nová dálnice D11 NEPOVEDE přes stávající přechod Náchod-Běloves/Kudowa-Słone. Nový dálniční přechod vzniká v prostoru Královec / Lubawka, asi 30 km severozápadně od Náchoda.
Dopad na Náchod: Po dokončení dálnice (plánováno na rok 2027) by měla být veškerá tranzitní nákladní doprava nad 12 tun z Náchoda odkloněna na nový přechod v Královci.
Budoucnost stávajícího přechodu: Přechod Náchod–Kudowa by se měl v budoucnu stát přechodem pouze pro osobní dopravu, autobusy a regionální zásobování, čímž by se vrátil ke svému turistickému a lázeňskému charakteru.

Obchvat Náchoda

Souběžně s dálnicí probíhá v roce 2025 výstavba obchvatu Náchoda. Ten sice ústí zpět do stávajícího hraničního přechodu, ale odvede dopravu z historického centra města. Tato stavba je logisticky nesmírně náročná, protože vede v náročném terénu a vyžaduje řadu tunelů a estakád nad městem.

💸 Ekonomický fenomén: "Česká nákupní zóna"

Hraniční přechod Náchod–Kudowa není v roce 2025 jen dopravní tepnou, ale především ekonomickým pulzujícím srdcem regionu. Pro obyvatele Královéhradeckého a Pardubického kraje se polská strana hranice stala synonymem pro levné nákupy.

Malý pohraniční styk 2.0

Zatímco v 90. letech se jezdilo pro proutěné košíky a trpaslíky, ve 20. letech 21. století se charakter nákupů změnil na základní spotřební zboží.

Potravinová turistika: Každý víkend, a zejména před Vánocemi (jako v prosinci 2025), proudí přes přechod tisíce českých aut. Cílem jsou supermarkety (Biedronka, Lidl, Dino) v Kudowě, kde je maso, mléčné výrobky a zelenina často výrazně levnější než v ČR.
Palivová turistika: Čerpací stanice na polské straně (Orlen, Shell u tržnice) jsou v obležení českých řidičů. Rozdíl v ceně benzínu a nafty, způsobený odlišným zdaněním v Polsku, činí z Kudowy "benzínku Náchoda".
Dopady na Náchod: Tento odliv kupní síly má negativní dopad na náchodské obchodníky, kteří polským cenám nemohou konkurovat. Na druhou stranu, polští občané jezdí do Náchoda za specifickým zbožím (české pivo, léky, sportovní vybavení) a za prací.

Tržnice Kudowa

Fenoménem, který přežil všechny změny, je obří tržnice (Targowisko), která se rozkládá jen pár set metrů za hranicí.

Proměna: Z blátivého placu s plátěnými stánky se změnila v zastřešené městečko s pevnými kójemi.
Sortiment 2025: I v době e-shopů zde Češi masivně nakupují oblečení, záclony, nábytek a dušičkové zboží. Tržnice je de facto největším zaměstnavatelem v Kudowě a je zcela závislá na otevřené hranici.

Směnárny (Kantory)

Unikátem přechodu je extrémní koncentrace směnáren. Na úseku jednoho kilometru mezi Bělovsí a Słone se nachází přes 20 směnáren (Kantor). Kurz koruny vůči zlotému je zde věcí veřejné debaty a určuje nákupní horečku.

🌊 Dopady povodně Boris (Září 2024)

V září 2024 se údolím prohnala ničivá povodeň, která připomněla zranitelnost tohoto strategického hrdla. Ačkoliv Náchod nebyl zasažen tak fatálně jako Jesenicko, oblast hraničního přechodu utrpěla značné škody.

Soutok Metuje a Klikawy

Hraniční přechod leží v místě, kde se polský potok Klikawa (v ČR nazývaný Střela) vlévá do řeky Metuje.

Kritický bod: V noci ze 14. na 15. září 2024 došlo k souběhu povodňových vln z obou toků. Hladina Metuje v Bělovsi dosáhla úrovně padesátileté vody.
Zapavení Bělovsi: Čtvrť Běloves, kde se přechod nachází, byla částečně zaplavena. Voda z řeky se vylila na komunikaci I/33, což si vynutilo úplné uzavření hraničního přechodu na dobu 48 hodin. Kamiony byly odkláněny na přechody v Královci a Chotěbuzi, což způsobilo kolaps v celém pohraničí.

Škody na infrastruktuře

Most přes Klikawu: Hraniční most utrpěl podemletím pilířů. Po opadnutí vody musel být provoz sveden do jednoho pruhu a staticky zajištěn. V prosinci 2025 je most již po generální opravě plně průjezdný.
Lázně Běloves: Areál Malých lázní v Bělovsi, obnovený teprve v roce 2019, byl zaplaven bahnem. Prameník minerálky Ida musel být sanován.
Tržnice: Dolní část polské tržnice byla zaplavena, což prodejcům způsobilo milionové škody na zboží.

🚧 Stav velkých staveb (Prosinec 2025)

Konec roku 2025 je ve znamení "bagrů a jeřábů". Okolí přechodu se mění před očima v rámci jedné z největších investičních akcí v historii regionu.

Obchvat Náchoda (Silnice I/33)

Stavba, o které se mluvilo 30 let, je v plném proudu.

Stav k 12/2025: Probíhá ražba tunelů a zakládání estakád, které převedou dopravu nad městem.
Napojení na hranici: Nový obchvat vyústí na kruhovém objezdu těsně před hraničním přechodem v Bělovsi. To znamená, že i v budoucnu bude veškerá doprava z obchvatu procházet tímto bodem, ale vyhne se obytné zástavbě centra Náchoda.
Komplikace: Stavební práce v roce 2025 výrazně omezují průjezd Náchodem. Řidiči mířící na hranici často stojí v kolonách už od České Skalice, protože stavbaři využívají stávající silnici pro přesun techniky.

Polská dálnice S8 (Kłodzko – Hranice)

Polská strana postupuje s výstavbou rychlostní silnice S8 (Droga ekspresowa S8) s vysokým nasazením.

Úsek Kłodzko – Kudowa: V roce 2025 probíhají zemní práce a archeologický průzkum na trase.
Cíl: Poláci plánují dotažení čtyřpruhové silnice až k samotné hranici v Kudowě. To vyvolává na české straně obavy z "nálevkového efektu", kdy široká polská dálnice skončí na hranici a vlije se do užšího náchodského obchvatu (který je projektován jen jako dvoupruhová silnice I. třídy).

Dálnice D11 (Stavba 1109)

Ačkoliv tato stavba nevede přímo přes tento přechod, je pro něj klíčová.

Stav k 12/2025: Úsek Trutnov – státní hranice (Královec) je ve vysokém stupni rozestavěnosti s plánovaným otevřením v roce 2027.
Efekt pro Náchod: Místní netrpělivě vyhlížejí otevření tohoto úseku. Očekává se, že poté bude na přechod Náchod–Kudowa zakázán vjezd tranzitním kamionům, které budou povinně odkloněny na novou D11. Rok 2025 je tak jedním z posledních roků "kamionového pekla" v Náchodě.

🛂 Aktuální režim na hranici (2025)

Jak vypadá průjezd hranicí pro běžného řidiče dnes?

Osobní doprava: Plynulá, bez kontrol. Zdržení vzniká pouze kvůli hustotě provozu a nákupním špičkám o víkendech.
Nákladní doprava: Stále kritická. Kolony kamionů jsou na denním pořádku. Policie ČR často reguluje vjezd kamionů do Náchoda pomocí semaforů na okrajích města (tzv. dávkování dopravy).
Namátkové kontroly: V souvislosti s bezpečnostní situací v Evropě provádí policie občasné kontroly dodávek a skříňových vozidel, zaměřené na nelegální migraci a převoz drog (prekurzorů pro výrobu pervitinu, které se v Polsku dají koupit volněji než v ČR).

🌲 Turismus a rekreace: Jedno město ve dvou státech

Pro turistu v roce 2025 funguje aglomerace Náchod – Kudowa-Zdrój prakticky jako jedno souměstí. Hranice je vnímána spíše jako čára na mapě než jako bariéra.

Pěší a cyklistická turistika

Okolí přechodu je protkáno hustou sítí stezek.

Cesta česko-polského přátelství: Zelená a modrá turistická značka propojují náchodský zámek, běloveské lázně a lázeňský park v Kudowě. Vzdálenost z centra Náchoda do centra Kudowy je pouhých 5 km, což je ideální odpolední procházka.
Cyklistika: Přes přechod vede několik mezinárodních cyklotras (např. trasa ER-2). Díky členitému terénu je oblast populární pro horská kola. Populárním cílem je stolová hora Bor (Błędne Skały) na polské straně, která je snadno dostupná z náchodské strany.

Nákupní turistika vs. Lázeňská pohoda

Zajímavým jevem je rozdělení rolí:

Češi v Polsku: Míří primárně do Kudowy za nákupy (tržnice, Biedronka) a do Vodního světa (Aquapark Kudowa), který je oblíbenou atrakcí pro náchodské rodiny.
Poláci v Česku: Míří do Náchoda za kulturou (zámek), gastronomií (české hospody, pivo Primátor) a sportem (zimní stadion, plavecký bazén).

💧 Lázeňský fenomén: Běloves vs. Kudowa

Hraniční přechod leží v geologickém zlomu bohatém na minerální prameny (kyselky). Historie lázeňství na obou stranách čáry je však odlišná.

Kudowa-Zdrój: Vzkvétající letovisko

Lázně na polské straně (dříve Bad Kudowa) si udržely kontinuitu a lesk.

Park Zdrojowy: Nádherný lázeňský park z 18. století začíná jen asi 1 km od hraničního přechodu. Je centrem společenského života.
Léčba: Specializují se na nemoci srdce a štítné žlázy.
Česká stopa: Kudowa je k českým klientům velmi vstřícná, většina nápisů i personálu funguje dvojjazyčně.

Běloves: Ztracená a znovunalezená sláva

Na české straně, přímo u celnice, leží areál bývalých lázní Běloves.

Úpadek: Původní velké lázně po roce 1990 zprivatizováním zchátraly a musely být zbourány. Byla to ostuda Náchoda přímo na vstupu do republiky.
Minerálka IDA: Legendární pramen Ida ("kyselka") byl dlouho nepřístupný.
Malé lázně Běloves (od r. 2019): Město Náchod vybudovalo v těsné blízkosti hranice nový areál "Malých lázní" s kolonádou a pítky, kde teče minerálka Běloveská a Jan. V roce 2025 je tento areál (po opravě po povodních) oblíbeným místem odpočinku pro turisty čekající na hranici nebo projíždějící cyklisty.

🧠 Sekce "Pro laiky"

Pochopení dopravních a praktických souvislostí přechodu.

Proč jsou tam stále kolony, když jsme v Schengenu?

Schengen znamená, že vás nekontroluje policista. Neznamená to ale, že zmizela auta.

Úzké hrdlo: Představte si přesýpací hodiny. Dálnice z Prahy a dálnice z Varšavy chrlí tisíce aut, která se musí "zmáčknout" do jedné obyčejné dvoupruhové silnice mezi kopci v Náchodě. Dokud nebude hotová dálnice D11 a S8, kolony nezmizí.

Jaký je rozdíl mezi D11 a přechodem Náchod?

To je častý omyl řidičů.

Přechod Náchod (I/33): Je to současná hlavní trasa. Vede skrz město.
D11 (Královec): Je budoucí hlavní trasa. Dálnice D11 se staví směrem na Trutnov a hranici překročí v Královci (asi 30 km od Náchoda). Až bude hotová (cca 2027), kamiony z Náchoda zmizí. Teď ale musí jezdit přes Náchod.

Potřebuji zloté?

V Kudowě prakticky NE.

Platba kartou: Zaplatíte tak všude (obchody, restaurace, benzínky).
Koruny: Na tržnici a v mnoha malých obchodech u hranic berou české koruny (kurz může být ale méně výhodný).
Kantory: Pokud chcete hotovost, vyměňte si ji v jedné z mnoha směnáren (kantor) přímo na hranici ve Słone. Mají tam obvykle lepší kurzy než banky v českém vnitrozemí.

Mohu přejít pěšky?

ANO. Na rozdíl od dálničních přechodů má tento přechod chodníky. Můžete zaparkovat auto v Náchodě-Bělovsi (zdarma u Malých lázní) a dojít pěšky na polskou tržnici (cca 10 minut) nebo do centra lázní Kudowa (cca 30 minut). Je to často rychlejší než stát v koloně.

🔗 Související články

Zdroje