Kristýna Leichtová

Kristýna Leichtová
Datum narození	14. září 1985
Místo narození	Plzeň, Československo
Státní příslušnost
Rodiče	Miroslav Leicht
Děti	Dorotka Štěpánková, Rozárka Štěpánková
Alma mater	Pražská konzervatoř
Povolání	divadelní, filmová a televizní herečka
Aktivní od	2003

Kristýna Leichtová (* 14. září 1985, Plzeň) je česká divadelní, filmová a televizní herečka, příležitostná dabérka a moderátorka. Do celonárodního povědomí se zapsala především ztvárněním ústředních postav v komerčně úspěšných televizních a filmových projektech, z nichž historicky největší ohlas zaznamenala její role dospívající a sarkastické Ivy Pacovské v kultovním českém sitcomu Comeback. Její herecký profil se však neomezuje pouze na televizní komedii; v průběhu své kariéry prokázala značnou variabilitu, a to zejména prostřednictvím hluboce psychologických a dramatických rolí na scénách předních pražských a ostravských divadel (například v Divadle Komedie či v Komorní scéně Aréna).

Kromě svého působení v tradičním uměleckém sektoru se Leichtová podílela také na mezinárodních koprodukcích (snímek Dítě číslo 44) a moderních technologických projektech, mezi něž patří dlouholetá práce na snímání pohybu (motion capture) pro globálně úspěšnou českou videohru Kingdom Come: Deliverance II. Ve veřejném prostoru na sebe upozorňuje nejen svou profesní dráhou, ale rovněž otevřenou a asertivní obhajobou alternativních přístupů k rodičovství, domácím porodům a k takzvanému domácímu vzdělávání (unschoolingu), čímž v české společnosti pravidelně iniciuje debaty o moderních výchovných a vzdělávacích konceptech.

🗓 Současnost a aktuální dění

Roky 2025 a 2026 se u Kristýny Leichtové nesou ve znamení zásadních rodinných událostí i nových uměleckých formátů. Na konci března 2026 oznámila herečka prostřednictvím svých sociálních sítí, že se svým dlouholetým partnerem, divadelním režisérem Vojtěchem Štěpánkem, očekávají narození v pořadí třetího potomka (předpokládaný termín porodu byl stanoven na červen 2026). Způsob, jakým těhotenství oznámila, získal značnou mediální pozornost – Leichtová nafotila sérii ironických fotografií parodujících titulní strany luxusních módních magazínů. Tento projekt, který sama nazvala „Bizzar“ (hříčka s názvem časopisu Harper's Bazaar), obsahoval snímky, na nichž pózovala s těhotenským břichem, smetákem a zahradním náčiním u své rekonstruované chalupy, přičemž do kolonek pro vizážisty a stylisty s nadsázkou uvedla zimu, vítr, déšť a barvu na zeď.

Souběžně s Leichtovou navíc otěhotněla i její nejlepší kamarádka a herecká kolegyně Anna Stropnická. Tyto dvě herečky společně na jaře 2026 spustily nový audioprojekt s názvem „Kukátko: divadelní podcast“. Tento formát se zaměřuje nejen na úskalí a zákulisí divadelní profese, ale také na každodenní mateřské výzvy spojené s prací v uměleckém průmyslu.

V oblasti televizní a filmové produkce se Leichtová na podzim roku 2025 objevila v epizodních rolích v domácích seriálech a rovněž se podílela na propagaci komediálního celovečerního filmu s názvem „Džob“, jehož premiéra proběhla v červenci 2025. V divadelním prostředí zůstala aktivní v pražském Divadle Metro, kde po boku dalších kolegů účinkovala v konverzační komedii Pokračování příště (premiéra v březnu 2024), a to až do chvíle, než jí pokročilé stádium těhotenství na jaře 2026 neumožnilo další vystupování na jevišti.

Mediální zájem se v letech 2025 a 2026 rovněž soustředil na fyzicky i finančně náročnou rekonstrukci staré historické roubenky, kterou rodina zakoupila a kterou se rozhodla obnovovat takřka svépomocí a s minimálním rozpočtem. Leichtová na sociálních sítích sdílela proces postupného budování zázemí bez plnohodnotné čističky či moderních úprav, čímž dokumentovala svou snahu o soběstačný a naturální styl života.

⏳ Životopis a studium

Kristýna Leichtová se narodila 14. září 1985 v západočeské metropoli Plzni. Její rodinné zázemí bylo od útlého dětství silně spjato s kulturou a performativním uměním. Jejím otcem je Miroslav „Míša“ Leicht, známá postava české hudební scény, dlouholetý kapelník plzeňské bluegrassové formace Cop, rozhlasový moderátor a hudební dramaturg. V rodině vyrůstala se svými sourozenci – bratrem Danielem a sestrou Emílií. Z rodné Plzně, ke které se jako patriotka dodnes hrdě hlásí, se následně přesunula za účelem budování herecké kariéry.

Po základním vzdělání úspěšně absolvovala přijímací řízení na prestižní Pražskou konzervatoř. Byla přijata na hudebně-dramatické oddělení, kde se jejím formováním zabývali významní divadelní pedagogové a herci. Jejími klíčovými vedoucími ročníku a profesory byli Petra Špalková a Ivan Řezáč. Pod jejich pedagogickým vedením si osvojila techniky klasického činoherního herectví a již během studia (které zdárně zakončila absolutoriem v roce 2007) začala aktivně pronikat na prkna profesionálních pražských divadel. Ve vzdělávání pokračovala i po absolutoriu na konzervatoři, když se například zúčastnila specializovaného hereckého workshopu pod vedením americké castingové režisérky Nancy Bishop a herce Briana Caspeho, zaměřeného na takzvanou Meisnerovu techniku, jež klade důraz na autentickou emocionální reakci herce na partnera. O formálním vysokoškolském vzdělání na některé z uměleckých akademií (např. DAMU či JAMU) Leichtová podle vlastních slov nikdy vážně neuvažovala, jelikož plynule přešla z konzervatoře do stálého profesního nasazení.

🎭 Divadelní kariéra

Divadelní působení Kristýny Leichtové je mimořádně rozsáhlé a vyznačuje se ostrými kontrasty mezi klasickým divadlem, těžkými psychologickými dramaty a lehkou konverzační komedií.

Začátky a vážná tvorba

Své vůbec první kontakty s profesionální divadelní scénou navázala Leichtová ještě před samotným nástupem na konzervatoř. Objevila se v Pražském komorním divadle, kde pod režijním vedením Davida Jařaba ztvárnila roli Inny v inscenaci Brechtova dramatu „Zadržitelný vzestup Artura Uje“. Během samotného studia konzervatoře prošla řadou vysoce prestižních pražských scén. Získala možnost hostovat na prknech samotného Stavovského divadla (jež spadá pod Národní divadlo), kde v letech 2004 a 2005 účinkovala ve hrách Stísněná 22 a Top Girls (v roli servírky Kit). Souběžně působila v Divadle Na zábradlí (inscenace Včas milovat, včas umírat a klasická Gazdina roba, kde ztvárnila Polušu) a rovněž si vyzkoušela muzikálovou a komerčnější produkci v Divadle Ta Fantastika. Zde excelovala ve hře „Němcová“ (kde střídala rovnou pět rolí: Barboru, Viktorku, Dorotku, Elišku a Bílou paní) a v „Obrazu Doriana Graye“ (coby Sibylla Vane).

Nejsilnější umělecký vliv na její kariéru mělo angažmá v Divadle Komedie, jehož stálou členkou byla až do roku 2016. Zde se plně realizovala v náročných dramatických rolích. Pod režijním vedením Ondřeje Mataje a dalších režisérů ztvárnila extrémně složitou psychologickou roli německé levicové teroristky Ulrike Meinhof v inscenaci „SMRT ČLOVĚKA-VEVERY“. Dále zde hrála roli Mady v inscenaci Kebab, Doru v kontroverzní hře Naše třída, Sáru v Divokém mase či Varvaru v projektu ZLOČINY.ŽENY.DOC. Tyto role ukázaly Leichtovou jako vyzrálou charakterní herečku, schopnou nést tíhu existenciálních a politických dramat.

Přesun ke komedii a ostravské scény

V pozdějších fázích své kariéry začala Leichtová ve větší míře přijímat komediální role. V pražském Divadle Palace účinkovala v provokativní komedii „P.R.S.A.“ (pod režijním vedením svého životního partnera Vojtěcha Štěpánka) a ve francouzské komedii „Dejte mi všichni pokoj“, kde hrála po boku Ondřeje Veselého roli milenky Elsy.

Zásadním specifikem její divadelní dráhy je pravidelná spolupráce s prestižními ostravskými divadly. V uznávané Komorní scéně Aréna pod režijním dohledem Ivana Krejčího ztvárnila Natašu v klasickém Čechovově dramatu Tři sestry (2018). Obrovský divácký ohlas jí však přinesla kooperace s mimořádně populárním ostravským fenoménem – Divadlem Mír. Zde excelovala ve dvou inscenacích. V komedii „Už ani den!“ hrála Simonu, jejíž přítel (v podání Štěpána Kozuba) se s ní chce rozejít tak zbabělým způsobem, že si do společného bytu nastěhuje kamaráda (Robina Ferra), aby ji donutil k dobrovolnému odchodu. Ještě silnější stopu v Divadle Mír zanechala v roce 2019, kdy účinkovala v brutálním korporátním dramatu „Bull“ od britského autora Mika Bartletta. V této hře na téma extrémní psychologické šikany na pracovišti ztvárnila nemilosrdnou manažerku Izabelu.

Leichtová nezapomíná ani na svou rodnou Plzeň. Byla dlouhodobě pevnou součástí open-air festivalu Divadelní léto pod plzeňským nebem, kde se objevila například ve hrách Marná lásky snaha a Tři mušketýři. Kromě toho hostovala v plzeňském Divadle J. K. Tyla, kde se zhostila role Nadi v původním muzikálu Kozí válka.

🎬 Filmová a televizní kariéra

Televizní a filmová dráha Kristýny Leichtové je charakteristická brzkým úspěchem v komerčních produkcích, které ji etablovaly jako jednu z nejviditelnějších hereček její generace.

Její úplně první zkušeností s prací před kamerou bylo účinkování v reklamním spotu na jogurt. Plnohodnotný celovečerní debut si však odbyla již v jednadvaceti letech. Režisérka Mária Procházková ji obsadila do nezávislého psychologického snímku Žralok v hlavě (2005), kde si zahrála menší roli dívky po boku herecké legendy Oldřicha Kaisera. V roce 2006 přišel drtivý komerční průlom, když ji režisér Jiří Vejdělek vybral do veleúspěšné filmové adaptace románu Michala Viewegha Účastníci zájezdu. Leichtová zde excelovala v komediální roli „málo sečtělé“ a promiskuitní dívky Denisy, která s bezelstnou upřímností glosuje dění na dovolené u moře. Film navštívilo v kinech bezmála 800 tisíc diváků a vydělal desítky milionů korun. Později si zahrála také ve filmové sérii Bastardi (2010 a 2012) režiséra Tomáše Magnuska, kde ztvárnila tragickou postavu mladé pedagožky Jany Majerové. V roce 2015 se jí podařilo proniknout i do mezinárodní hollywoodské produkce, když získala roli učitelky umění v historickém dramatu Dítě číslo 44 (Child 44), jež se natáčelo mimo jiné v českých lokacích.

V televizním prostředí si největší popularitu získala v žánru sitcomu. V roce 2008 vypsala TV Nova obsáhlý casting na původní komediální seriál Comeback. Leichtová, která se do té doby nepovažovala za vysloveně komediální herečku a nedokázala podle svých slov ani vyprávět vtipy, na casting dorazila bez velkých očekávání. Paradoxně právě její suchý, sarkastický a mírně odměřený projev tvůrce zaujal natolik, že jí svěřili jednu z hlavních rolí – dospívající dceru Ivu Pacovskou. Role racionální, skeptické a neustále znechucené puberťačky, jež musí čelit infantilitě svého otce Tomáše (Tomáš Matonoha) a alkoholovým eskapádám svého strýce Ozzáka (Martin Dejdar), udělala z Leichtové celonárodní hvězdu.

Po ukončení natáčení Comebacku její televizní kariéra plynule pokračovala v dalších úspěšných projektech. Hrála v komediálním seriálu Gympl s (r)učením omezeným (v roli Denisy Hájkové), objevila se jako asistentka Bára v seriálu z módního prostředí Dokonalý svět a následně se přesunula na TV Prima. Zde ztvárnila policistku Terezu v dlouhodobém seriálu Cesty domů a později převzala ústřední roli Kláry Tréblové (manažerky a spolumajitelky podniku) v gastronomickém seriálu Ohnivý kuře (2015–2018). K jejím nedávným televizním počinům patří role v seriálu 1. mise a komediálním seriálu pro teenagery Sex O'Clock (2023).

V roce 2016 Leichtová opustila striktně herecké pole a zúčastnila se vysoce populární televizní soutěže StarDance aneb když hvězdy tančí. Po boku profesionálního tanečníka Václava Masaryka se probojovala až do středních fází soutěže a obsadila celkové 5. místo. Ve stejném kalendářním roce odcestovala do Francie, kde jako soutěžící absolvovala fyzicky náročné disciplíny ve slavné televizní hře Pevnost Boyard.

Zcela unikátním projektem v její filmografii je participace v herním průmyslu. V letech 2020 až 2024 pracovala Leichtová pro české vývojářské studio Warhorse Studios. Zde prováděla vysoce technologicky náročný proces takzvaného snímání pohybu (motion capture) pro jednu z důležitých postav chystaného světového RPG hitu Kingdom Come: Deliverance II. Její fyzické pohyby, gesta a mimika byly ve speciálním studiu digitálně převedeny na model středověké postavy uvnitř videohry.

💍 Osobní život a alternativní přístup k rodičovství

Osobní život Kristýny Leichtové je neodmyslitelně spjat se silnými názory na mateřství, vzdělávání a zdravotnictví. Její postoje, které transparentně a otevřeně prezentuje na svých sociálních sítích a v mediálních rozhovorech, často polarizují českou veřejnost do dvou názorových táborů.

Jejím dlouholetým životním partnerem je ostravský divadelní režisér Vojtěch Štěpánek, s nímž se setkala během svých pracovních angažmá. Dne 19. srpna 2018 se páru narodila první dcera Dorotka. Při druhém těhotenství v roce 2020 se Leichtová rozhodla pro plnohodnotný domácí porod. Po konzultacích a přípravách s kvalifikovanou porodní asistentkou z Unie porodních asistentek (UNIPA) porodila dne 25. června 2020 druhou dceru Rozárku přirozenou cestou doma do napuštěné vany. Samotnému porodu přímo přihlížel nejen její partner Vojtěch, ale byla mu přítomna i tehdy téměř dvouletá dcera Dorotka. Leichtová po této události aktivně vystupovala v médiích na obranu práva žen zvolit si místo porodu a zdůrazňovala nutnost vnímat porod jako přirozený a krásný transformační zážitek, nikoliv pouze jako rutinní nemocniční lékařský zákrok. Upozornila, že klíčovým faktorem v porodnictví je známé prostředí a absence psychologického nátlaku na rodičku.

Ještě větší diskusi a kontroverzi vyvolala Leichtová svým veřejným odmítnutím tradičního českého školského systému. Ve chvíli, kdy její nejstarší dcera Dorotka dosáhla věku šesti let (kdy standardně začíná povinná školní docházka), herečka se rozhodla dceru do běžné základní školy neposlat. V rozhovorech uvedla, že klasický systém považuje za příliš svazující a nevyhovující individuálním potřebám dětí. Zvolila proto režim takzvaného individuálního (domácího) vzdělávání, v České republice známého pod pojmem domškoláctví (nebo také unschooling). Leichtová vysvětlila, že dceru cíleně nenutí do čtení ze slabikáře nebo do psaní písanek u stolu. Vzdělávání probíhá organicky a prakticky – dítě se například učí číst písmena na informačních cedulích při společné jízdě v tramvaji, nebo nasává informace z reálných situací během matčiny práce v divadle či na place. Rozhodnutí k tomuto kroku prý iniciovala sama dcera Dorotka, která po zkušenosti s mateřskou školou požádala o "pauzu od kolektivu", což herečka plně respektovala jako projev svobodné vůle dítěte. Tyto kroky u části veřejnosti vyvolaly obdiv za odvahu čelit společenským stereotypům, zatímco jiní kritizovali domnělé riziko asocializace dítěte. Očekávání narození třetího dítěte do tohoto volnomyšlenkářského prostředí spadá do poloviny roku 2026.

🏋️‍♀️ Zájmy a dovednosti

Leichtová je osobností s velmi širokým okruhem fyzických a jazykových dovedností, které aktivně využívá ve své herecké profesi. Hovoří plynule na pokročilé úrovni anglicky a francouzsky, pasivně ovládá také polštinu a slovenštinu. Její pohybová průprava zahrnuje znalost společenských tanců, specifického dobového street dance z 30. a 40. let zvaného Lindy hop, a také moderního pole-dance (tance u tyče). Je rovněž trénována v kontaktních sportech, konkrétně se dlouhodobě věnovala karate a ovládá základy scénického šermu. Mezi její další přednosti patří schopnost profesionálního načítání audioknih. Je držitelkou řidičského oprávnění pro osobní vozy i motocykly.

📈 Kompletní statistiky tvorby

Níže jsou uvedeny absolutně kompletní a nezkrácené tabulky zahrnující veškeré prokazatelné veřejné a komerční počiny Kristýny Leichtové v oblastech kinematografie, televizní produkce a divadla od jejích profesionálních počátků až do probíhající sezóny roku 2026. Z důvodu zachování encyklopedické celistvosti nesmí být žádný z dohledaných titulů filtrován.

Filmy a krátkometrážní snímky

Rok	Název díla	Role	Poznámka
2005	Žralok v hlavě	Dívka	Celovečerní kinofilm
2006	Účastníci zájezdu	Denisa	Celovečerní kinofilm (komerční průlom)
2009	We shoot with love – Pro Elišku		Krátkometrážní snímek
2010	Bastardi	Jana Majerová	Celovečerní kinofilm
2011	Westernstory		Celovečerní kinofilm
2011	Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna		Hlasový dabing pro českou distribuci
2012	Bastardi III	Jana Majerová	Celovečerní kinofilm
2012	Prstýnek	Eva	Celovečerní kinofilm
2013	Rutina	Dívka	Celovečerní kinofilm
2014	Zloba – Královna černé magie		Hlasový dabing pro českou distribuci
2014	Bardi	Edita	Celovečerní kinofilm
2014	Intimity		Celovečerní kinofilm
2015	Dítě číslo 44 (Child 44)	Učitelka umění	Mezinárodní hollywoodská produkce
2015	Verdikt osudu		Celovečerní kinofilm
2021	Prvok, Šampón, Tečka a Karel	Zdravotní sestra	Celovečerní kinofilm
2021	Adam stvořitel		Celovečerní kinofilm
2025	Džob	Zdravotní sestra	Celovečerní kinofilm

Televizní seriály a reality show

Období vysílání	Název pořadu	Role / Účast	Vysílací stanice
2007	Světla pasáže	Kateřina Moravcová	TV Nova
2008	Soukromé pasti (ep. Tři do páru)	Sofie	TV Nova
2008–2011	Comeback	Iva Pacovská (hlavní postava)	TV Nova
2010	Dokonalý svět	Asistentka Bára	TV Nova
2012	Cesty domů	Policistka Tereza	TV Prima
2012	Gympl s (r)učením omezeným	Denisa Hájková	TV Nova
2014	Škoda lásky	Bára	ČT
2015–2018	Ohnivý kuře	Klára Tréblová (manažerka)	TV Prima
2016	StarDance aneb když hvězdy tančí	Soutěžící (5. místo s V. Masarykem)	ČT
2016	Pevnost Boyard	Soutěžící v týmu	TV Prima
2018	Single lady		Internetová televize
2021	1. mise		TV Prima
2023	Sex O'Clock	Teta	Voyo / TV Nova

Významné divadelní role (Kompletní doložený soupis)

Divadelní scéna	Název inscenace	Divadelní postava
Pražské komorní divadlo	Zadržitelný vzestup Artura Uje	Inna
Stavovské divadlo / Národní divadlo	Stísněná 22	Neuvedena
Stavovské divadlo / Národní divadlo	Top Girls	Kit, servírka
Divadlo Na zábradlí	Včas milovat, včas umírat	Neuvedena
Divadlo Na zábradlí	Gazdina roba	Poluša
Divadlo Ta Fantastika	Obraz Doriana Graye	Sibylla Vane
Divadlo Ta Fantastika	Němcová	Barbora, Viktorka, Dorotka, Eliška, Bílá paní
Divadlo Komedie	SMRT ČLOVĚKA-VEVERY	Ulrike Meinhof
Divadlo Komedie	Korunovace	Žena
Divadlo Komedie	ZLOČINY.ŽENY.DOC	Varvara
Divadlo Komedie	Divoké maso	Sára
Divadlo Komedie	Naše třída	Dora
Divadlo Komedie	Kebab	Mady
Divadlo Komedie	Her masters voice	Naďa
TEĎ! Divadlo	Ideální pár	Klára
Divadlo Palace	P.R.S.A.	Kristýna
Divadlo Palace	Dejte mi všichni pokoj	Elsa (milenka)
Komorní scéna Aréna (Ostrava)	Tři sestry	Nataša
Divadlo Mír (Ostrava)	Už ani den!	Simona
Divadlo Mír (Ostrava)	Bull	Izabela (korporátní manažerka)
Divadelní léto pod plzeňským nebem	Marná lásky snaha	Neuvedena
Divadelní léto pod plzeňským nebem	Tři mušketýři	Neuvedena
Divadlo J. K. Tyla Plzeň	Kozí válka	Naďa
Letní shakespearovské slavnosti	Zkrocení zlé ženy	Neuvedena
Pixa-pro	Kapka medu pro Verunku	Neuvedena
Divadlo Metro	Tolik hlav	Neuvedena
Divadlo Metro	Pokračování příště	Neuvedena

💡 Pro laiky

Na příkladu Kristýny Leichtové lze velmi dobře vysvětlit dva fenomény, které se v české společnosti často objevují jako těžko pochopitelné pro laiky: technologický proces zvaný "Motion Capture" a koncept "domškoláctví" (unschooling).

Co to znamená, když herec „snímá pohyb“ pro videohru? Leichtová strávila čtyři roky prací pro českou hru Kingdom Come: Deliverance II. Nešlo ovšem jen o to, že by seděla v kabině a četla text do mikrofonu (jako při dabingu). Motion capture (zkráceně mocap) je proces, při kterém se herec oblékne do speciální těsné černé kombinézy posetou desítkami reflexních kuliček. Tyto kuličky jsou umístěny na kloubech (ramena, lokty, kolena) a na tváři herce. Ve studiu, které je dokola obklopeno desítkami infračervených kamer, pak herci normálně hrají svou scénu – perou se, křičí, pláčou, jako na divadelním pódiu. Kamery snímají pohyb těchto kuliček v prostoru s naprostou milimetrovou přesností a počítač tyto pohyby a emoce v obličeji převede do trojrozměrné kostry fiktivní postavičky v počítači. Výsledkem je, že digitální středověká postava ve hře chodí, mračí se a gestikuluje naprosto totožně jako Kristýna Leichtová v reálném světě. Jde o fyzicky nesmírně vyčerpávající hereckou práci, jelikož herec musí hrát naplno v prázdném studiu bez skutečných kulis.

Co znamená domškoláctví neboli domácí vzdělávání bez slabikářů? V České republice existuje zákonná povinnost vzdělávání, nikoliv docházky do školní budovy. Tradiční způsob známe všichni – dítě ráno vstane, odsedí si šest hodin v lavici a píše do sešitů to, co určí státní osnovy. Kristýna Leichtová se ale u své dcery rozhodla pro přístup, který je v Česku sice legální, ale mezi rodiči vyvolává obrovské vášně – unschooling (svobodné učení). Tento styl stojí na myšlence, že mozek dítěte je jako houba a nejlépe se učí to, co ho v danou chvíli samo zajímá a k čemu má zrovna přirozený impuls. Dítě se tedy neučí matematiku v úterý ráno z učebnice, ale učí se ji v obchodě při počítání drobných, když pomáhá rodičům s nákupem. Číst se dítě neučí ze slabikáře u stolu, ale luští názvy zastávek z okna tramvaje nebo nápisy na plakátech na ulici. Dítě nemá stanovené přestávky, písemky, ani zvonění. Tento styl dává dítěti obrovskou svobodu a učí jej v praxi pro reálný život, avšak kritici namítají, že dítěti mohou chybět strukturované znalosti a klasická autorita. Rodič v tomto případě nepůsobí jako učitel s rákoskou, ale jako „průvodce“, který pouze odpovídá na otázky, s nimiž dítě přijde samo.

Zdroje