Karel Koželuh
| Karel Koželuh | |
|---|---|
| Datum narození | 7. března 1895 |
| Místo narození | Praha, Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 27. dubna 1950 |
| Místo úmrtí | Klánovice (Praha), Československo |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | profesionální tenista, fotbalista, lední hokejista, trenér |
| Aktivní do | 1939 (profesionální sportovní kariéra) |
| Výška | 173 cm |
Karel Koželuh (7. března 1895 Praha – 27. dubna 1950 Klánovice) byl československý všestranný sportovec, jenž se z historického a statistického hlediska řadí mezi nejvýznamnější sportovní obojživelníky první poloviny 20. století. Během své aktivní sportovní dráhy dokázal úspěšně a na absolutní mezinárodní reprezentační úrovni kombinovat tři odlišná sportovní odvětví: tenis, fotbal a lední hokej.
Největší globální proslulosti dosáhl v profesionálním tenise. Z důvodu včasného přijetí pozice placeného trenéra ztratil amatérský status, čímž mu tehdejší mezinárodní tenisová federace navždy odepřela start na klasických amatérských grandslamových turnajích (jakými byly Wimbledon či French Open). Stal se proto průkopníkem odděleného profesionálního okruhu, na kterém ve dvacátých a třicátých letech 20. století zcela dominoval. Vybojoval celkem čtyřikrát titul na turnaji US Pro Championships, ovládl French Pro Championships a šestkrát triumfoval na nejprestižnějším evropském podniku Bristol Cup. V roce 2006 byl in memoriam oficiálně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy (International Tennis Hall of Fame).
Vedle tenisových triumfů se stal fotbalovým reprezentantem dvou různých státních útvarů, když v letech 1917 až 1918 nastoupil do čtyř utkání za národní tým Rakouska a posléze v roce 1923 odehrál dva zápasy za nově vzniklé Československo. Na klubové úrovni působil v předních středoevropských klubech, mezi něž patřila AC Sparta Praha či DFC Prag. V ledním hokeji dosáhl na zisk zlaté medaile z Mistrovství Evropy v ledním hokeji v roce 1925, kde ve finálovém utkání proti Švýcarsku vstřelil rozhodující a jediný gól celého zápasu.
👤 Životopis a raná léta
Karel Koželuh se narodil 7. března 1895 v Praze do velmi početné rodiny s omezenými finančními prostředky. Jeho otec, Josef Koželuh, pracoval jako pekařský dělník, a matka Marie (rozená Králíčková) pečovala o početné potomstvo. Karel vyrůstal společně se svými dvanácti sourozenci, z nichž hned několik se rovněž proslavilo v tenisovém prostředí. Jeho mladší bratr Jan Koželuh se později vypracoval ve špičkového amatérského tenistu, jenž na rozdíl od Karla směl reprezentovat stát v týmové soutěži Davis Cup.
Sportovní dráhu započal Karel Koželuh díky nutnosti finančně přispívat do rodinného rozpočtu. Jako chlapec si začal přivydělávat sbíráním míčků na dvorcích elitního pražského tenisového klubu I. ČLTK Praha a v klubu LTC Praha. Během těchto brigád detailně odpozoroval techniku úderů dospělých hráčů a sám začal ve volných chvílích trénovat s vypůjčeným nebo odloženým vybavením. Jeho mimořádný pohybový a motorický talent se projevil natolik rychle, že již ve věku čtrnácti let dostal nabídku odejít do německého Mnichova, kde přijal placené místo tenisového instruktora a trenéra (takzvaného „profesora tenisu“) v prestižním klubu Iphitos.
Tímto včasným ekonomickým rozhodnutím se Koželuh sice materiálně zabezpečil, avšak z pohledu tehdejších striktních a nekompromisních mezinárodních sportovních pravidel se stal profesionálem, čímž se doživotně připravil o možnost soutěžit mezi takzvanými „gentlemany“ v amatérském tenisovém světě. Souběžně s tenisem se na vysoké úrovni věnoval i dalším dvěma sportům, aby diverzifikoval své příjmy. Sám tento stav v roce 1917 pro sportovní periodika analyzoval slovy: „Hraji tři sporty na vrcholové úrovni, abych se uživil. Pouze jeden by mi nestačil k nějakému většímu výdělku.“
⚽ Fotbalová kariéra
Fotbalový vývoj Karla Koželuha probíhal primárně na pozici útočníka, konkrétně nastupoval nejčastěji na pravém křídle, kde využíval své vynikající rychlosti a celkové tělesné vytrvalosti získávané z tenisových kurtů.
Na klubové scéně prošel celou řadou předních týmů ve středoevropském regionu. Své první kroky absolvoval v dresu klubu SK Bubeneč. V roce 1914 však z ekonomických důvodů a pro vidinu vyšších výdělků přestoupil do elitního celku AC Sparta Praha. Zde působil v průběhu úvodních fází první světové války. V roce 1916 učinil strategický přestup do německého pražského klubu DFC Prag (Deutscher Football Club). Historické prameny uvádějí, že tento přesun mu zajistil tehdejší spolumajitel klubu Hans Waissmüller, jenž pro talentovaného hráče vyjednal u rakouské vojenské správy administrativní výjimku, díky níž Koželuh nemusel narukovat do zákopů na frontu.
Po skončení války se Koželuh přesunul z Prahy a v letech 1920 až 1923 hájil barvy velmi silného a populárního klubu Teplitzer FK (Teplice). Souběžně s tím si vyzkoušel i angažmá v Rakousku, kde oblékal dres celku Wiener AC z Vídně. V roce 1923 se ještě krátce vrátil do Sparty Praha.
Jeho výjimečnost spočívá v tom, že dokázal jako fotbalista reprezentovat dvě různé země. Ještě před rozpadem habsburské monarchie byl v roce 1917 povolán do národního fotbalového mužstva Rakouska (reprezentujícího Rakousko-Uhersko v takzvaných Předlitavských barvách). V rakouském dresu nastoupil ke čtyřem oficiálním mezistátním utkáním (převážně proti reprezentacím Švýcarska a Maďarska) a vstřelil jednu branku. Po vzniku samostatné republiky navázal na tuto kariéru a v roce 1923 si připsal dva oficiální starty za československou fotbalovou reprezentaci, přičemž i za tento nový státní útvar zaznamenal jeden přesný gólový zásah.
🏒 Kariéra v ledním hokeji
Lední hokej tvořil pro Koželuha ideální a logický zimní doplněk k letním tenisovým a fotbalovým aktivitám. Na klubové úrovni působil v hokejovém oddíle HC Sparta Praha. Zatímco ve fotbale operoval na křídle útoku, v hokejových strukturách využíval své schopnosti taktického čtení hry z pozice obránce. Během reprezentačních startů tvořil defenzivní dvojici po boku další legendy československého sportu, Karla Peška (známého pod přezdívkou Káďa).
V reprezentačním dresu Československa se zúčastnil dvou evropských šampionátů. První cenný kov vybojoval na Mistrovství Evropy v roce 1923, jež se konalo v belgických Antverpách. Československý tým zde získal bronzové medaile (3. místo).
Absolutní vrchol jeho hokejové reprezentační dráhy však nastal v průběhu Mistrovství Evropy v roce 1925. Tento šampionát se konal na domácí půdě, v drsných horských podmínkách ve slovenských obcích Štrbské Pleso a Starý Smokovec. Československý výběr prošel do rozhodujícího a z hlediska tabulky klíčového utkání proti silné reprezentaci Švýcarska. Utkání, jež se odehrávalo na přírodním ledu za proměnlivého počasí, skončilo fotbalovým výsledkem 1:0 ve prospěch domácího celku. Jediným střelcem a autorem zlatého rozhodujícího gólu celého šampionátu byl právě obránce Karel Koželuh. Tímto zásahem zajistil pro novou republiku titul mistrů Evropy.
Nedlouho po tomto heroickém triumfu však Koželuhova reprezentační hokejová dráha nuceně skončila. Mezinárodní liga ledního hokeje (Ligue Internationale de Hockey sur Glace – LIHG, dnešní IIHF) po šampionátu plošně aplikovala přísná pravidla o amatérském statusu a rozhodla, že jakýkoliv sportovec, který pobírá finanční odměny v jakémkoliv jiném sportovním odvětví (což byl Koželuhův případ s profesionálním trenérstvím tenisu), ztrácí amatérský status i pro lední hokej. Toto nařízení vedlo k jeho okamžité exkluzi z hokejové reprezentace, načež Koželuh plně zaměřil svou energii na tenis.
🎾 Profesionální tenisová kariéra
Nástup mezi profesionály a nadvláda na Bristol Cupu
Ve dvacátých letech 20. století byl světový tenis přísně segregován. Tradiční a prestižní grandslamové turnaje povoloval mezinárodní orgán ILTF pouze amatérům. Profesionálové, kteří si hrou nebo trénováním vydělávali peníze, si proto museli založit vlastní nezávislý turnajový okruh. Karel Koželuh se stal jedním z prvních a nejvýznamnějších aktérů tohoto exkluzivního profesionálního světa.
Již v roce 1925 se ve francouzském letovisku Deauville uskutečnilo inaugurační profesionální mistrovství světa (World Professional Championship). Koželuh do turnaje nastoupil a celou soutěž suverénně ovládl. Tímto triumfem odstartoval neuvěřitelnou šňůru úspěchů na tehdy nejprestižnějším profesionálním evropském turnaji s názvem Bristol Cup, jenž se pravidelně odehrával na kurtech ve francouzském městě Menton. Koželuh tento turnaj dokázal vyhrát celkem šestkrát v nepřerušené sérii v letech 1926, 1928, 1929, 1930, 1931 a 1932 (v roce 1927 se turnaj z organizačních důvodů patrně neuskutečnil v řádném termínu).
V roce 1930 přidal do své evropské sbírky také triumf na francouzském profesionálním šampionátu (French Pro Championships), který se odehrával přímo v areálu Rolanda Garrose v Paříži. Na starém kontinentu neměl po taktické ani fyzické stránce prakticky žádnou relevantní konkurenci. Podle zavedených historických kompilací amerického tenisového analytika Raye Bowerse byl Karel Koželuh v letech 1927 a 1928 považován za suverénní světovou profesionální jedničku.
Triumfy na US Pro a americké turné
S touhou po širší konfrontaci a vyšších finančních odměnách se Koželuh na konci dvacátých let přesunul na severoamerický kontinent, kde dominoval turnaj U.S. Pro Tennis Championships. Jeho vstup na americkou půdu vyvolal obrovský divácký zájem. Zde narazil na elitního amerického profesionála a bývalého olympijského vítěze Vinnieho Richardse.
Americký tenista Richards popsal Koželuhův styl nevybíravým, ale obdivným způsobem: „Byl to Fred Astaire tenisových kurtů, s bezchybnými základními údery a dotykem kasaře na síti.“ Jejich vzájemná rivalita plnila sportovní rubriky celoamerických novin (včetně magazínu Time). V roce 1928 Koželuh ve finále U.S. Pro s Richardsem prohrál (6:8, 3:6, 6:0, 2:6). O rok později, v roce 1929, však Koželuh připravil Richardsovi drtivou odvetu; v epickém pětisetovém dramatu na travnatých dvorcích ve West Side Tennis Clubu zvítězil poměrem 6:4, 6:4, 4:6, 4:6 a 7:5 a získal svůj první titul profesionálního mistra USA.
Koželuh americký šampionát U.S. Pro dokázal vyhrát ještě dvakrát. Druhý triumf zaznamenal v roce 1932 a naposledy se radoval v roce 1937, kdy mu bylo již 42 let, což potvrzovalo jeho fantastickou dlouhověkost. Mezi těmito vítězstvími stihl prohrát další finále v letech 1930, 1934 a 1935. Během roku 1930 vyrazil na masivní komerční světové turné společně s francouzskou ženskou legendou Suzanne Lenglenovou, se kterou udržoval celoživotní blízké přátelství.
Nejtěžší výzva přišla na konci roku 1930, kdy do profesionálního ringu vstoupil pravděpodobně nejlepší hráč tehdejší planety, Američan Bill Tilden. Tenisoví promotéři okamžitě zorganizovali sérii exhibičních duelů mezi Tildenem a Koželuhem. Zápasy se odehrávaly ve vyprodaných halách (jako byla Madison Square Garden v New Yorku pro 17 000 diváků) a v hledišti nechyběly hollywoodské celebrity typu Charlieho Chaplina či Grety Garbo. Ačkoliv byla série divácky extrémně úspěšná, Tildenův drtivý servis a tvrdá hra na Koželuha platila; celkové skóre z jejich série se po mnoha měsících zastavilo na jasném výsledku zhruba 50:17 ve prospěch amerického hráče.
Trenérská činnost a Davis Cup
Paralelně s hraním a po ústupu z profesionálního okruhu působil Koželuh jako vyhledávaný a vysoce placený trenér. Již během pobytů na Floridě v zimních měsících trénoval představitele americké společenské elity. Mezi jeho žáky patřil automobilový magnát Henry Ford a osobně vedl tenisové tréninky mladého chlapce, ze kterého se později stal americký prezident George H. W. Bush. V tehdejším Československu vyučoval také vlivné státníky a herce, mimo jiné Jana Masaryka nebo komika Vlastu Buriana.
Vrchol jeho metodické dráhy se protínal s národními reprezentačními celky v soutěži Davis Cup. Ačkoliv kvůli svému statutu profesionála nesměl sám jako hráč nikdy do této slavné týmové soutěže nastoupit, byl z důvodu svých obrovských zkušeností najímán jako hlavní národní trenér. Zastával post kouče britského a posléze i amerického daviscupového družstva. Rovněž metodicky formoval hru amerického tenisty Dona Budgeho, historicky prvního držitele kalendářního Grand Slamu. V poválečném období v letech 1947 až 1949 působil jako oficiální nehrající kapitán a hlavní trenér československého daviscupového týmu.
🎾 Herní styl a taktický profil
Z technického a biomechanického úhlu pohledu byl styl Karla Koželuha na tehdejší dobu mimořádně neortodoxní a konzistentní. Na rozdíl od svých současníků téměř vůbec nepřebíhal úchop rakety; forehandové i bekhendové údery hrál ze stabilního takzvaného kontinentálního držení (continental grip). Odborné dobové prameny uvádějí, že hrál téměř bez rotace trupu a s minimální tělesnou flexibilitou – jeho levá (nehrající) paže údajně jen zřídka opouštěla polohu přitisknutou k boku.
Základem jeho hry nebyla drtivá ofenzivní síla, ale naprosto fenomenální vytrvalost a chirurgická přesnost. Měřil 173 centimetrů a využíval svých fotbalových dispozic k uběhání jakéhokoliv soupeře. Byl typickým představitelem obranného a trpělivého tenisu od základní čáry, odkud dokázal neúnavně vracet i ty nejtěžší míče zpět do kurtu a spoléhal na nevynucené chyby ofenzivněji laděných protihráčů. Až s postupem let, zejména po konfrontaci s Billem Tildenem na amerických betonech a trávách, začal častěji zařazovat aktivní přechod k síti a hru volejů.
🗓 Tragické úmrtí a odkaz (Současnost)
Karel Koželuh pobýval velkou část svého života v zámoří (především na Floridě). Po skončení druhé světové války a po definitivním usazení v Československu si po vzoru svých amerických rezidencí nechal postavit moderní rodinný dům na okraji Prahy, v obci Klánovice. V tomto domě žil a plánoval se i nadále angažovat ve výchově českých tenistů na lokálních klánovických dvorcích.
Dne 27. dubna 1950, na samém počátku temného období komunistické totality v Československu, vyhasl jeho život za dosud zcela nevyjasněných a tragických okolností. Při cestě do svého klánovického sídla (podle vyšetřování v úseku u sousedního Újezda nad Lesy) narazil osobní automobil, v němž cestoval jako spolujezdec, do překážky – neosvětleného a ve tmě odstaveného nákladního přívěsu, do kterého vůz v plné rychlosti zezadu vrazil. Náraz připravil pětapadesátiletého sportovce o život.
Výjimečnost jeho sportovní kariéry byla v zahraničí oceněna s odstupem více než půl století. V červenci roku 2006 (jako zástupce takzvané kategorie Master Player pro průkopníky profesionálního sportu) byl in memoriam formálně uveden do prestižní Mezinárodní tenisové síně slávy (International Tennis Hall of Fame) v americkém Newportu. Tímto aktem byl mezinárodně zařazen mezi absolutně nejvýznamnější postavy tenisové historie první poloviny 20. století.
📈 Statistiky a výsledky
Finálová utkání na profesionálních majorech (Dvouhra)
Zcela kompletní a faktograficky nezkrácený přehled všech devíti případů, ve kterých se Karel Koželuh v průběhu své dráhy probojoval do závěrečného finálového střetnutí v elitní mužské dvouhře na třech hlavních profesionálních turnajích tehdejšího okruhu (tzv. Pro Slams). Amatérských grandslamů se z důvodu diskvalifikace nesměl zúčastnit.
| Stav | Rok | Turnaj (Místo konání) | Povrch | Finálový soupeř | Výsledek finále |
|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1928 | U.S. Pro Championships (New York) | tráva | 8:6, 6:3, 0:6, 6:2 | |
| Vítěz | 1929 | U.S. Pro Championships (New York) | tráva | 6:4, 6:4, 4:6, 4:6, 7:5 | |
| Finalista | 1930 | U.S. Pro Championships (New York) | tráva | 6:2, 8:10, 3:6, 4:6 | |
| Vítěz | 1930 | French Pro Championships (Paříž) | antuka | 6:1, 6:2, 6:1 | |
| Vítěz | 1932 | U.S. Pro Championships (Chicago) | antuka | 6:2, 6:3, 7:5 | |
| Finalista | 1934 | U.S. Pro Championships (Chicago) | antuka | 4:6, 2:6, 6:1, 5:7 | |
| Finalista | 1935 | U.S. Pro Championships (New York) | antuka | 6:0, 1:6, 4:6, 6:0, 4:6 | |
| Vítěz | 1937 | U.S. Pro Championships (W. Virginia) | antuka | 6:2, 6:3, 4:6, 4:6, 6:1 |
Fotbalové reprezentační starty a bilance
Ucelená a chronologická tabulka zaznamenávající průnik Karla Koželuha do obou národních fotbalových výběrů, ve kterých během své kariéry působil na pozici ofenzivního křídelního hráče, s vyznačením počtu absolvovaných mezistátních utkání.
Hokejové reprezentační úspěchy na mezinárodním fóru
Kompletní výpis finálové a turnajové účasti na šampionátech pod hlavičkou IIHF (resp. tehdejší LIHG) v ledním hokeji.
| Kalendářní rok | Turnaj a místo konání | Zastupovaný stát | Konečné umístění a zisk medaile |
|---|---|---|---|
| 1923 | Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1923 (Antverpy, Belgie) | 3. místo (bronzová medaile) | |
| 1925 | Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1925 (Štrbské Pleso, ČSR) | 1. místo (zlatá medaile, mistr Evropy) |
Zdroje
- Oficiální biografie na portálu Mezinárodní tenisové síně slávy (ITHF)
- Historické statistiky na portálu okruhu ATP
- Archivační záznamy Nadace fotbalových internacionálů
- Hokejová databáze Elite Prospects
- Sport.cz Zpravodajství a historické archivy
- Archivní vysílání a publicistika z cyklu Historické návraty (Česká televize)
- Wikipedia
- Databáze Cyranos (Životopisy sportovců první poloviny 20. století)
- Lidé
- Češi
- Muži
- Narození 7. března
- Narození 1895
- Narození v Praze
- Úmrtí 27. dubna
- Úmrtí 1950
- Úmrtí v Praze
- Zesnulí lidé
- Sportovci
- Čeští tenisté
- Tenisté
- Praváci (tenis)
- Členové Mezinárodní tenisové síně slávy
- Českoslovenští fotbalisté
- Fotbaloví reprezentanti Československa
- Rakouští fotbalisté
- Hráči AC Sparta Praha
- Českoslovenští lední hokejisté
- Mistři Evropy v ledním hokeji
- Sportovní trenéři
- Ryby (znamení)
- Zaniklá sportoviště
- Vytvořeno FilmedyBot 3.2