Jiří Dolejš

Šablona:Infobox Politik

Jiří Dolejš (* 24. ledna 1961, Praha) je český levicový politik, ekonom a publicista. Dlouhá léta byl jednou z nejviditelnějších tváří Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), kde zastupoval liberální, reformní a proevropské křídlo. V letech 2002 až 2021 působil jako poslanec Poslanecké sněmovny, kde se specializoval na státní rozpočet a finance.

Jeho politická dráha v KSČM skončila v únoru 2025, kdy byl po vleklých ideových sporech s vedením Kateřiny Konečné ze strany vyloučen. Od té doby působí jako nezávislý politický analytik a komentátor, který kritizuje příklon české levice k nacionálnímu populismu a konzervatismu.

🧬 Mládí a vzdělání

Jiří Dolejš se narodil v Praze. Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýr (Ing.). Po studiích pracoval v Prognostickém ústavu ČSAV a později v Ústavu prognózování ČR.

Do Komunistické strany Československa (KSČ) vstoupil v lednu 1989, tedy těsně před sametovou revolucí. Po revoluci zůstal věrný její nástupkyni KSČM, kde se rychle vyprofiloval jako odborník na ekonomiku, který se snažil stranu modernizovat a zbavit stalinistické zátěže.

🏛️ Politická kariéra (1990–2021)

V 90. letech a na počátku milénia patřil Dolejš k "lidštější tváři" strany. Nebál se komunikovat s médii, chodil do debat s pravicovými oponenty a otevřeně kritizoval zločiny 50. let, čímž dráždil konzervativní křídlo strany (reprezentované např. Martou Semelovou nebo Josefem Skálou).

Parlamentní působení

V roce 2002 byl poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny. Mandát obhájil ve volbách 2006, 2010, 2013 i 2017. Působil v rozpočtovém výboru a byl považován za jednoho z nejkompetentnějších ekonomů ve Sněmovně.

Napadení v roce 2006: V dubnu 2006 se stal obětí brutálního fyzického útoku. Skupina útočníků jej napadla v Praze, utrpěl zranění oka. Tento incident vyvolal vlnu solidarity napříč politickým spektrem.

Vnitrostranické funkce

Dlouhodobě zastával funkci místopředsedy ÚV KSČM (1999–2009 a 2012–2018). V roce 2021, po volebním debaklu KSČM, mandát poslance neobhájil a postupně ztratil vliv na vedení strany, které převzala Kateřina Konečná.

⚡ Rozchod se stranou (2024–2026)

Období let 2024 až 2026 představuje pro Jiřího Dolejše definitivní rozchod s politickým subjektem, ve kterém strávil 35 let.

Kritika hnutí Stačilo!

Již od počátku roku 2024 Dolejš vystupoval jako "vnitřní opozice". Ostře kritizoval projekt Stačilo! (koalice pro eurovolby), který označil za populistický "vehikl" jedné ženy (Kateřiny Konečné) a za zradu levicových hodnot ve prospěch nacionálního konzervatismu. Odmítl za tuto koalici kandidovat.

Vyloučení z KSČM

V únoru 2025 spory vyvrcholily. Ústřední výbor KSČM rozhodl o jeho vyloučení.

Oficiální důvod: Porušování stanov a poškozování dobrého jména strany (veřejné odrazování voličů od volby kandidátky Stačilo!).
Dolejšova reakce: Krok označil za "vyřizování účtů" s posledním zbytkem reformního křídla a za důkaz, že se strana mění v sektu netolerující jiný názor.

Kritika aliance se SOCDEM

V létě 2025, před sněmovními volbami, Dolejš ostře odsoudil spojení SOCDEM (pod vedením Jany Maláčové) s komunisty v rámci hnutí Stačilo!. Tento krok přirovnal k "fierlingerovské zradě" z roku 1948 (odkaz na Zdeňka Fierlingera, který sloučil sociální demokracii s KSČ). Varoval, že tímto krokem demokratická levice v Česku páchá sebevraždu.

📝 Současnost a názory (2026)

V lednu 2026, ve věku 65 let, působí Jiří Dolejš jako nezávislý publicista a analytik.

Politická orientace: Nadále se hlásí k marxismu, ale v moderním, západním pojetí. Je proevropský (odmítá czexit), podporuje členství v NATO jako garanci bezpečnosti (byť kriticky) a akcentuje ekologická témata.
Publikační činnost: Pravidelně přispívá do médií jako Deník Referendum, Aktuálně.cz nebo do levicových podcastů. Analyzuje příčiny volebního neúspěchu levice ve volbách 2025 (KSČM/Stačilo! získalo jen 4,3 %).
Varování: Varuje před vznikem "rudohnědých" koalic (spojení radikální levice a krajní pravice), které podle něj představují hrozbu pro demokracii. Konečnou popisuje jako schopnou populistku, která však stranu ideově vyprázdnila.

📊 Srovnání postojů: Dolejš vs. Konečná

Ideový střet, který vedl k Dolejšovu vyloučení:

Téma	Postoj Jiřího Dolejše (Reformní)	Postoj Kateřiny Konečné (Vedení)
Evropská unie	Kritická podpora, nutnost reformy zevnitř	Radikální euroskepticismus, úvahy o vystoupení
Zahraniční politika	Opatrná podpora Ukrajiny, odsouzení ruské agrese	Požadavek na zastavení pomoci, proruské narativy
Migrace	Solidarita, řešení příčin	Ostrá protiimigrační rétorika, uzavření hranic
Green Deal	Nutnost ekologické transformace (sociálně citlivé)	Totální odmítnutí, "zelené šílenství"
Kulturní otázky	Podpora práv menšin (LGBT)	Konzervatismus, boj proti "progresivismu"

💡 Pro laiky

Jiří Dolejš byl dlouhé roky takový "jiný komunista". Mluvil klidně, rozuměl ekonomice, nosil barevná saka a neuctíval Stalina. Mnoho lidí ho bralo jako důkaz, že se komunistická strana může změnit v normální moderní levici. To se ale nestalo. Když stranu ovládla Kateřina Konečná a stočila kormidlo k národovectví a populismu (styl "všechno je špatně, zrušme EU"), Dolejš se stal nepohodlným. Nechtěl mlčet, kritizoval to, a tak ho v roce 2025 vyhodili. Teď je z něj nezávislý glosátor, který říká: "Já jsem vám to říkal, spojovat se s nacionalisty je cesta do pekel." A volební výsledek z roku 2025 mu dal za pravdu.

Zdroje