Jan Blatný

Jan Blatný
Celé jméno	doc. MUDr. Jan Blatný, Ph.D.
Datum narození	24. března 1970
Místo narození	Prostějov
Národnost	česká
Státní příslušnost
Vzdělání	Lékařská fakulta Masarykovy univerzity
Alma mater	Masarykova univerzita
Povolání	Lékař, hematolog, pediatr, vysokoškolský pedagog
Funkce</
Předchozí funkce	Ministr zdravotnictví České republiky

Jan Blatný je přední český a evropský lékař se specializací na dětskou hematologii a pediatrii, vysokoškolský pedagog a bývalý politik. V letech 2020 až 2021 zastával v době vrcholící pandemie covidu-19 funkci ministra zdravotnictví České republiky ve vládě Andreje Babiše.

Po svém odvolání z ministerské funkce se vrátil k lékařské praxi a vědecké činnosti. V letech 2024 až 2026 rozšířil své působení i na Slovensko, kde se stal jednou z klíčových postav nově otevřené Nemocnice Bory v Bratislavě, přičemž si zachoval své renomé mezinárodně uznávaného experta na léčbu hemofilie a vzácných poruch srážlivosti krve.

🐣 Mládí a vzdělání

Jan Blatný se narodil 24. března 1970 v Prostějově. Po absolvování gymnázia nastoupil na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor všeobecné lékařství. Studium úspěšně zakončil v roce 1994.

Své vzdělání si v následujících letech intenzivně doplňoval:

Atestace: Získal atestaci prvního (1997) a druhého (2000) stupně z pediatrie.
Doktorské studium: V roce 2005 dokončil doktorské studium (Ph.D.) v oboru pediatrie.
Habilitace: V roce 2019 se habilitoval (získal titul docent) na Masarykově univerzitě prací zaměřenou na léčbu hemofilie.

Významnou část svých zkušeností získal během zahraničních stáží. Působil v Irsku (University Children's Hospital v Dublinu) a ve Velké Británii (Bristol Royal Hospital for Children). Tyto zkušenosti s anglosaským modelem medicíny později aplikoval jak ve své praxi v Brně, tak při nastavování procesů v bratislavské Nemocnici Bory.

🩺 Lékařská a vědecká kariéra (do roku 2020)

Před vstupem do politiky byl Jan Blatný znám především jako špičkový odborník ve Fakultní nemocnici Brno.

Specializace na hemofilii

Jeho celoživotním tématem jsou poruchy krevního srážení, zejména u dětí.

Stal se primářem Oddělení dětské hematologie a biochemie FN Brno.
Vybudoval a vedl Centrum pro trombózu a hemostázu, které je součástí Evropské sítě pro vzácná onemocnění.
Působil jako náměstek ředitele FN Brno pro Dětskou nemocnici (2016–2020).

V odborných kruzích byl respektován pro svůj podíl na založení Českého národního hemofilického programu (ČNHP).

🏛️ Ministr zdravotnictví (2020–2021)

Do nejvyšší politiky vstoupil Jan Blatný nečekaně 29. října 2020, kdy jej prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem zdravotnictví. Nahradil Romana Prymulu, který musel rezignovat po skandálu s návštěvou restaurace na Vyšehradě během lockdownu. Blatný nastoupil do funkce v době, kdy v Česku kulminovala podzimní vlna pandemie covidu-19 a zdravotnictví bylo na hraně kapacit.

Systém PES

Jedním z hlavních projektů jeho ministerského období bylo zavedení Protiepidemického systému (PES).

Cíl: Systém měl vnést předvídatelnost do zavádění a uvolňování restrikcí na základě objektivních dat (skóre 0–100).
Realita: Ačkoliv byl systém zpočátku vítán jako nástroj transparentnosti, v praxi narážel na politické tlaky a časté úpravy parametrů, což vedlo k jeho postupné erozi.

Očkovací strategie

Pod Blatného vedením byla zahájena národní očkovací kampaň. Byla vytvořena první Strategie očkování proti nemoci covid-19, byly spuštěny registrační systémy a začalo se s očkováním prioritních skupin (zdravotníci, senioři). Blatný čelil kritice za pomalý rozjezd očkování, který byl však způsoben především nedostatkem vakcín v celé Evropské unii v prvních měsících roku 2021.

Politické tlaky a odvolání

Blatného působení bylo poznamenáno silnými konflikty s premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Milošem Zemanem.

Sputnik V: Hlavním bodem sváru byl Blatného striktní odmítavý postoj k použití ruské vakcíny Sputnik V bez schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Prezident Zeman ho kvůli tomu označil za "překážku" a opakovaně žádal jeho odvolání.
Boj o onkologii: Blatný se také dostal do sporu s částí politického spektra kvůli plánům na změny v organizaci onkologické péče.

Dne 7. dubna 2021 byl z funkce odvolán. Ve svém závěrečném projevu uvedl, že se rozhodoval výhradně na základě odborných dat a svědomí. Jeho nástupcem se stal Petr Arenberger. Blatného postoj k ruské vakcíně byl zpětně hodnocen jako zásadová obrana standardních lékových procedur.

🧪 Návrat k medicíně a vědě

Ihned po opuštění ministerstva se Jan Blatný vrátil do Fakultní nemocnice Brno. Odmítl jakékoli další politické angažmá a v médiích se vyjadřoval k pandemii jen sporadicky, vždy z pozice lékaře.

🇸🇰 Působení na Slovensku (2024–2026)

Od roku 2024 rozšířil docent Blatný své působení na Slovensko, kde se stal klíčovou posilou týmu nové Nemocnice Bory v Bratislavě. Tato nemocnice, patřící do sítě Penta Hospitals, představuje jeden z nejmodernějších zdravotnických projektů ve střední Evropě.

Nemocnice Bory

V období od ledna 2024 do prosince 2024 (a následně i v roce 2026) zde zastával funkci:

Klinický lídr pro interní a ambulantní medicínu.
Primář oddělení hematologie a pediatrie.

Jeho úkolem bylo zavést moderní klinické standardy a digitální protokoly péče, které si osvojil během svých zahraničních stáží. Nemocnice Bory pod jeho vedením rozvinula specializované programy pro léčbu vzácných krevních chorob, čímž se stala referenčním pracovištěm pro celé Slovensko. Zároveň si Blatný udržel částečný úvazek ve FN Brno, čímž propojil odborné know-how obou institucí.

🔬 Vědecká činnost a rok 2025

Rok 2025 byl pro Jana Blatného ve znamení intenzivní vědecké a publikační práce. Jako docent na Masarykově univerzitě se věnoval výzkumu metodologie léčby von Willebrandovy choroby a dětské hemofilie.

Publikace: Je autorem či spoluautorem více než 100 odborných článků v impaktovaných časopisech. V roce 2025 jeho H-index překročil hodnotu 12, což svědčí o vysoké citovanosti jeho prací.
ECTH 2025: V říjnu 2025 vystoupil jako klíčový řečník na prestižním evropském hematologickém kongresu (ECTH), kde prezentoval nová data o profylaktické léčbě krvácivých stavů u dětí.
Mezinárodní členství: Je aktivním členem Medical Advisory Group v rámci EAHAD (Evropská asociace pro hemofilii a přidružené choroby).

🗳️ Vztah k politice (2026)

V lednu 2026 Jan Blatný nadále působil jako lékař a manažer. Navzdory spekulacím, které se objevily po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025, se do politiky nevrátil. V profesních rozhovorech opakovaně uvedl, že své ministerské angažmá vnímal jako "splněnou občanskou povinnost" v krizové době, nikoliv jako start politické kariéry. Odmítl několik nabídek na kandidaturu od středopravicových stran, přičemž zdůraznil, že jeho místo je v medicíně a akademické sféře.

⚖️ Občanské postoje a "Milion chvilek"

Před svým jmenováním ministrem byl Blatný signatářem petice spolku Milion chvilek pro demokracii, která požadovala odstoupení premiéra Andreje Babiše. Tato skutečnost byla po jeho nástupu do funkce často připomínána jako paradox. Blatný svůj vstup do Babišovy vlády vysvětloval tím, že v době smrtící pandemie musí jít politické antipatie stranou a odborníci musí pomoci státu bez ohledu na to, kdo je u moci. Tento pragmatický, ale pro některé voliče kontroverzní krok, definoval jeho veřejný obraz jako technokrata a odborníka.

Pro laiky

Co vlastně dělá hematolog** a co je **hemofilie?

Hematolog je lékař, který se specializuje na krev. Neřeší jen "chudokrevnost", ale složité systémy, které zajišťují, že krev teče tam, kde má, a sráží se, když se řízneme.
Hemofilie, na kterou se docent Blatný specializuje, je vzácná genetická porucha (častější u mužů), kdy krev "neumí" udělat strup. Bez moderní léčby by tito pacienti mohli vykrvácet i z malého zranění nebo by měli zničené klouby vnitřním krvácením. Blatný pomáhá nastavovat léčbu tak, aby tito lidé mohli žít normální život, včetně sportu.
Systém PES byl pokus převést složitou epidemii do jednoho čísla (1-5), podle kterého by každý věděl, jestli zítra otevřou obchody. Ačkoliv to byla dobrá myšlenka, v praxi se ukázalo, že "život do tabulky nevecpeš", a politici do systému často zasahovali ručně.

Zdroje