Izraelské vzdušné síly
Šablona:Infobox Vojenská jednotka
Izraelské vzdušné síly (hebrejsky זְרוֹעַ הָאֲוִיר וְהֶחָלָל, Zroa ha-Avir ve-Hachalal, doslova Vzdušné a kosmické zbraně, zkráceně anglicky IAF) jsou leteckou a vesmírnou složkou Izraelských obranných sil. Jsou celosvětově hodnoceny jako jedny z nejefektivnějších a technologicky nejpokročilejších vojenských letectev. Jejich hlavním úkolem je zajištění absolutní vzdušné převahy Státu Izrael, obrana jeho území a provádění strategických úderů daleko za hranicemi státu.
Organizace byla oficiálně založena 28. května 1948, jen několik dní po deklaraci nezávislosti Státu Izrael. V současnosti tvoří páteř izraelské odstrašující i útočné síly, což se projevilo zejména během masivních leteckých kampaní v letech 2025 a 2026.
Historie
Formování a první nasazení (1948)
Přímým předchůdcem dnešního letectva byla organizace Šerut Avir, letecké křídlo podzemní vojenské organizace Hagana. První letadlový park po vzniku státu 28. května 1948 tvořila nesourodá směs civilních a vyřazených vojenských strojů z druhé světové války. Zásadní posilu představoval nákup 25 stíhacích letounů Avia S-199 z tehdejšího Československa a sestavení letounů Supermarine Spitfire. Již 29. května 1948 se tyto stroje zapojily do své první bojové akce, když pomáhaly zastavit postup egyptské armády od města Gaza na sever.
Válka v Gaze a konfrontace s Íránem (2024–2026)
Během konfliktu s Hamásem uskutečnily Izraelské vzdušné síly do října 2025 více než 11 100 náletů a úderů bezpilotními letouny na Pásmo Gazy. Intenzita nasazení moderních letounů F-35I Adir stoupla na pětinásobek oproti předchozím obdobím.
V červnu 2025 se letectvo dostalo do přímého střetu s Íránem. Během krátké války se mu podařilo zničit velké množství íránských odpalovacích zařízení a získat nad územím protivníka plnou vzdušnou převahu. Dne 28. února 2026 provedlo izraelské letectvo operaci „Roaring Lion“ (Řvoucí lev), což byl největší vojenský přelet v jeho historii. Přibližně 200 bojových letounů zasáhlo 500 cílů v západním a středním Íránu, čímž kriticky zdecimovalo íránskou protivzdušnou obranu. K 3. březnu 2026 Izraelské obranné síly odhadly, že od počátku tohoto konfliktu zničily na 300 íránských raketových odpalovačů.
Struktura a letecký park
Vrchním velitelem letectva je k roku 2026 generálmajor Tomer Bar. Ozbrojená složka čítá zhruba 34 000 příslušníků v aktivní službě, podpořených 55 000 rezervisty. Ve výzbroji se nachází přibližně 594 letadel.
Klíčovou výzbroj tvoří specificky upravené modely amerických bojových letounů:
- F-35I Adir: Letoun páté generace vybavený izraelskými systémy elektronického boje a přídavnými palivovými nádržemi, schopný nést konfiguraci s vysokou nosností munice nazývanou „Beast Mode“.
- F-15I Ra'am a F-15 Baz: Těžké stíhací letouny a bombardéry dlouhého doletu.
- F-16I Sufa a F-16 Barak: Víceúčelové stíhací letouny tvořící nejpočetnější část útočných letek.
- Bezpilotní systémy: Strategické drony jako IAI Heron TP.
- Vrtulníky: Bitevní stroje AH-64 Apache a těžké transportní stroje S-65C-3 Jas'ur 2025.
Infrastruktura letectva se opírá o několik strategických leteckých základen. Mezi nejdůležitější patří Ramat David, Sdot Micha (sloužící také pro balistické rakety Jericho II), Chacor, Chacerim, Tel Nof a Uvda.
Vysvětlení pro laiky
Izraelské vzdušné síly fungují jako hlavní obranný štít a zároveň nejdelší útočná ruka Státu Izrael. Vzhledem k malé rozloze země si Izrael nemůže dovolit vést dlouhé pozemní boje na vlastním území, proto masivně investuje do letectva, aby hrozby zničil dříve, než překročí hranice. Izraelci nekupují pouze standardní americká letadla, ale vždy si vyjednají možnost instalovat do nich vlastní, přísně tajné počítačové a zbraňové systémy. Letectvo tak dnes nefunguje jen jako piloti ve stíhačkách, ale jako jeden obrovský datový organismus, kde letadla, drony, satelity a protivzdušná obrana neustále komunikují a dokážou na milimetry přesně zasahovat cíle vzdálené tisíce kilometrů.