Přeskočit na obsah

Irská válka za nezávislost

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - válka Irská válka za nezávislost (irsky Cogadh na Saoirse), známá také jako Anglo-irská válka, byl partyzánský (guerrillový) konflikt vedený v letech 1919 až 1921 mezi Irskou republikánskou armádou (IRA) a britskými bezpečnostními složkami v Irsku. Jednalo se o klíčovou fázi irského revolučního období, která vedla k podpisu Anglo-irské dohody a vzniku Irského svobodného státu. Válka zároveň potvrdila rozdělení Irska a položila základy pro následnou Irskou občanskou válku.

📜 Pozadí a příčiny

Konflikt nevznikl ve vakuu, ale byl vyvrcholením staletí trvajícího napětí mezi irskými nacionalisty a britskou nadvládou. Bezprostřední příčiny však leží na počátku 20. století.

🇮🇪 Vzestup irského nacionalismu

Na přelomu 19. a 20. století sílilo v Irsku hnutí za autonomii, tzv. Home Rule. Cílem bylo vytvoření irského parlamentu v rámci Britského impéria. Umírněná Irská parlamentní strana se snažila tohoto cíle dosáhnout politickou cestou ve Westminsteru. Souběžně však rostl i radikálnější republikanismus, reprezentovaný organizacemi jako Irské republikánské bratrstvo (IRB), které usilovalo o úplnou nezávislost, a to i za cenu ozbrojeného povstání. Tento politický kvas byl doprovázen tzv. Gaelským obrozením, které oživilo zájem o irský jazyk, tradiční sporty (např. hurling) a keltskou kulturu, čímž posilovalo irskou národní identitu odlišnou od té britské.

💥 Velikonoční povstání (1916)

Klíčovým momentem bylo Velikonoční povstání v dubnu 1916. Malá skupina republikánů obsadila klíčové budovy v Dublinu a vyhlásila Irskou republiku. Povstání bylo vojensky neúspěšné a po týdnu bojů brutálně potlačeno britskou armádou. Veřejné mínění bylo zpočátku proti povstalcům, které mnozí Irové vnímali jako zrádce v době první světové války.

Postoj veřejnosti se však dramaticky změnil, když britská vláda nařídila popravu 16 vůdců povstání, včetně Patricka Pearse a Jamese Connollyho. Z popravených se stali mučedníci a z nepopulárního povstání symbol hrdinského boje za svobodu. Radikální republikanismus získal masovou podporu na úkor umírněného hnutí za autonomii.

🗳️ Volby v roce 1918

Po skončení první světové války se v prosinci 1918 konaly všeobecné volby do britského parlamentu. V Irsku drtivě zvítězila radikální strana Sinn Féin, která získala 73 ze 105 irských křesel. Její program byl jednoduchý: odmítnutí zasednout ve Westminsteru, vytvoření vlastního irského parlamentu a vyhlášení nezávislé republiky.

21. ledna 1919 se zvolení poslanci Sinn Féin sešli v Dublinu, ustavili revoluční parlament Dáil Éireann a jednostranně potvrdili existenci Irské republiky vyhlášené během Velikonočního povstání. Prezidentem byl zvolen Éamon de Valera. Britská vláda tento akt samozřejmě neuznala a Dáil Éireann byl prohlášen za ilegální. Ve stejný den, kdy se Dáil poprvé sešel, zaútočila skupina dobrovolníků IRA v hrabství Tipperary na transport Královské irské policie (RIC) a zabila dva policisty. Tento incident, známý jako Zásah u Soloheadbegu, je považován za první výstřel války za nezávislost.

⚔️ Průběh války

Válka neměla charakter tradičního konfliktu s frontovými liniemi. IRA, vědoma si své početní a materiální slabosti, zvolila strategii partyzánského boje.

🔫 Počáteční fáze (1919)

Rok 1919 byl charakterizován sporadickými útoky na kasárna RIC, krádežemi zbraní a atentáty na prominentní policisty a úředníky. Cílem IRA, pod strategickým vedením Michaela Collinse v Dublinu, bylo demoralizovat a paralyzovat britskou správu v Irsku, zejména policii RIC, která byla "očima a ušima" britské vlády na venkově. Collins zároveň budoval rozsáhlou zpravodajskou síť a speciální jednotku ("The Squad") určenou k likvidaci britských špionů a detektivů.

🔥 Eskalace konfliktu (1920)

V roce 1920 konflikt dramaticky eskaloval. Britská vláda pod vedením Davida Lloyda George posílila své jednotky v Irsku nasazením dvou nových polovojenských sborů:

  • Black and Tans: Rekruti z řad britských veteránů z první světové války, pojmenovaní podle svých improvizovaných uniforem. Byli nechvalně proslulí svou brutalitou, nedisciplinovaností a odvetnými akcemi proti civilistům.
  • Auxiliary Division: Elitní jednotka složená z bývalých britských důstojníků, která byla ještě nemilosrdnější a efektivnější v protipovstaleckých operacích.

Nasazení těchto jednotek vedlo k začarovanému kruhu násilí. IRA zintenzivnila své útoky pomocí tzv. flying columns (létajících kolon) – malých, mobilních partyzánských jednotek, které prováděly přepady ze zálohy a rychle mizely v krajině. Britské síly odpovídaly brutálními represemi, včetně vypalování vesnic, ničení majetku a mimosoudních poprav. Mezi nejznámější události tohoto roku patří vypálení centra města Cork a především Krvavá neděle v Dublinu (21. listopadu 1920), kdy Collinsova jednotka ráno zlikvidovala 14 britských zpravodajských důstojníků. Odpoledne pak jednotky Auxiliaries jako odvetu zahájily palbu do davu na fotbalovém stadionu Croke Park, kde zabily 14 civilistů.

🕊️ Závěrečná fáze a příměří (1921)

Na jaře 1921 dosáhla válka svého vrcholu. Obě strany byly vyčerpané. IRA trpěla nedostatkem zbraní a munice a byla pod obrovským tlakem. Britská vláda čelila rostoucí kritice doma i v zahraničí (zejména v USA) kvůli brutalitě svých jednotek a vysokým nákladům na vedení války. V květnu 1921 provedla IRA velkou, ale nákladnou operaci, když vypálila The Custom House v Dublinu, centrum britské administrativy. Přestože byla operace propagandistickým úspěchem, IRA při ní ztratila mnoho zkušených bojovníků.

Britský král Jiří V. ve svém projevu při otevírání parlamentu Severního Irska v červnu 1921 vyzval k usmíření. To otevřelo cestu k jednáním. Obě strany se dohodly na příměří, které vstoupilo v platnost 11. července 1921.

⚙️ Taktika a strategie

🇮🇪 Irská republikánská armáda (IRA)

IRA vedla asymetrickou válku. Její hlavní taktikou byly:

  • **Přepady ze zálohy:** Útoky na policejní a vojenské patroly na venkovských cestách.
  • **Sabotáže:** Ničení infrastruktury (mosty, železnice) s cílem omezit mobilitu britských sil.
  • **Zpravodajská válka:** Michael Collins vybudoval mimořádně efektivní síť informátorů, která pronikla i do nejvyšších pater britské správy na Dublinském hradě.
  • **Paralelní stát:** Sinn Féin a Dáil Éireann se snažily vytvořit alternativní státní struktury, včetně vlastních soudů a systému výběru daní, aby podkopaly legitimitu britské vlády.

🇬🇧 Britské síly

Britská strategie se opírala o kombinaci policejní a vojenské síly:

  • **Represe:** Oficiální i neoficiální odvety proti civilnímu obyvatelstvu, které podporovalo IRA. To zahrnovalo vypalování domů a podniků.
  • **Stanné právo:** V nejvíce zasažených oblastech (zejména na jihu Irska) bylo vyhlášeno stanné právo, které dávalo armádě rozsáhlé pravomoci.
  • **Zpravodajské operace:** Britové se snažili infiltrovat IRA a rozbít její velitelskou strukturu, což se jim však kvůli Collinsově kontrašpionáži dařilo jen omezeně.
  • **Blokády a razie:** Prohledávání domů a celých oblastí s cílem najít zbraně a hledané členy IRA.

📝 Anglo-irská dohoda a důsledky

Po vyhlášení příměří začala v Londýně jednání mezi irskou delegací (vedenou Arthurem Griffithem a Michaelem Collinsem) a britskou vládou. Výsledkem byla Anglo-irská dohoda, podepsaná v prosinci 1921.

📜 Klíčové body dohody

  • Vznikl Irský svobodný stát s postavením dominia v rámci Britského impéria, podobně jako Kanada nebo Austrálie.
  • Poslanci irského parlamentu museli skládat přísahu věrnosti britské koruně.
  • Šest převážně protestantských hrabství na severovýchodě (Ulster) mělo právo se od Svobodného státu oddělit a zůstat součástí Spojeného království, což se okamžitě stalo. Tím bylo potvrzeno rozdělení Irska.
  • Britské Královské námořnictvo si ponechalo kontrolu nad několika strategickými přístavy v Irsku.

💔 Rozkol a občanská válka

Dohoda způsobila hluboký rozkol v irském nacionalistickém hnutí. Pro zastánce, vedené Collinsem a Griffithem, představovala dohoda maximum možného a "svobodu dosáhnout svobody". Pro odpůrce, vedené Éamonem de Valerou, byla zradou ideálů republiky, zejména kvůli přísaze věrnosti a rozdělení země.

Dáil Éireann dohodu v lednu 1922 těsně schválil. Napětí mezi oběma tábory však přerostlo v Irskou občanskou válku (1922–1923), která byla ještě krvavější než válka za nezávislost a zanechala v irské společnosti hluboké a dlouhotrvající jizvy.

💡 Pro laiky: Klíčové pojmy

  • Guerrillová válka: Způsob boje, kde menší, nepravidelná armáda bojuje proti větší a lépe vyzbrojené armádě. Místo velkých bitev používá taktiku "udeř a uteč", přepady, sabotáže a atentáty.
  • Sinn Féin: Politická strana, která usilovala o nezávislost Irska. Nebyla to armáda, ale politické křídlo hnutí.
  • IRA (Irská republikánská armáda): Ozbrojená, vojenská složka hnutí za nezávislost. Její členové byli dobrovolníci.
  • Black and Tans: Nebyli to regulérní vojáci, ale speciální policejní posily najaté v Británii. Prosluli svou brutalitou a nedisciplinovaností, což jim vyneslo nenávist Irů.
  • Dáil Éireann: Název pro irský parlament. Během války fungoval jako ilegální, revoluční vláda, která se snažila nahradit britskou správu.

🎬 Odkaz v kultuře

Irská válka za nezávislost se stala námětem mnoha knih, písní a filmů. Mezi nejznámější filmová zpracování patří:


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Irská_válka_za_nezávislost&oldid=19131“