Ho Či Min
Obsah boxu
Šablona:Infobox - politik Ho Či Min (vietnamsky Hồ Chí Minh, znaky 胡志明; * 19. května 1890, Kim Liên – † 2. září 1969, Hanoj), vlastním jménem Nguyễn Sinh Cung, později známý také jako Nguyễn Tất Thành a Nguyễn Ái Quốc (Nguyễn Vlastenec), byl vietnamský revolucionář, státník, premiér a prezident Vietnamské demokratické republiky (Severního Vietnamu). Je klíčovou postavou moderních dějin Vietnamu a jednou z nejvýznamnějších osobností antikoloniálního hnutí 20. století. Jeho ideologie, kombinace marxismu-leninismu a vietnamského nacionalismu, je ve Vietnamu známa jako "Ho Či Minovo myšlení".
Byl zakladatelem Ligy za nezávislost Vietnamu (Việt Minh) v roce 1941, vedl boj za nezávislost proti Francii a později proti Japonsku během druhé světové války. Po válce vyhlásil nezávislost Vietnamu, což vedlo k první indočínské válce (1946–1954) proti Francii. Po vítězství v bitvě u Điện Biên Phủ a následných Ženevských dohodách byl Vietnam rozdělen na komunistický sever a prozápadní jih. Jako vůdce Severního Vietnamu usiloval o sjednocení země, což vedlo k válce ve Vietnamu (1955–1975). Ačkoliv se konce války a sjednocení země nedožil, jeho odkaz a strategie dovedly severovietnamské síly k vítězství. Ve Vietnamu je uctíván jako "Strýček Ho" (Bác Hồ) a otec národa.
🌱 Raný život a cesty
Ho Či Min se narodil jako Nguyễn Sinh Cung v obci Kim Liên v provincii Nghệ An ve Francouzské Indočíně. Jeho otec, Nguyễn Sinh Sắc, byl konfuciánský učenec a nacionalista, který kritizoval francouzskou nadvládu. V mládí přijal jméno Nguyễn Tất Thành (Nguyễn, který uspěje). Získal francouzské vzdělání na lyceu v Huế.
V roce 1911 opustil Vietnam a pod jménem Ba pracoval jako kuchařský pomocník na francouzské lodi. Tím začalo jeho téměř třicetileté období života v zahraničí. Během svých cest navštívil mnoho zemí v Asii, Africe, Evropě i Americe. Žil mimo jiné ve Spojených státech (v New Yorku a Bostonu) a ve Spojeném království (v Londýně).
Nejformativnější pro něj byl pobyt ve Francii od roku 1919 do 1923. Zde se seznámil se socialistickými a komunistickými myšlenkami. Pod jménem Nguyễn Ái Quốc (Nguyễn Vlastenec) sepsal petici pro představitele mocností na Versailleské mírové konferenci, ve které požadoval občanská práva a sebeurčení pro vietnamský lid. Petice byla ignorována, ale přinesla mu značnou pozornost mezi vietnamskými exulanty. V roce 1920 se stal zakládajícím členem Francouzské komunistické strany.
🚩 Revoluční aktivity a Kominterna
V roce 1923 odjel do Moskvy, kde studoval na Komunistické univerzitě pracujících Východu a stal se aktivním členem Komunistické internacionály (Kominterny). Zde se setkal s klíčovými postavami světového komunistického hnutí, jako byli Nikolaj Bucharin nebo Josif Vissarionovič Stalin. Kominterna ho pověřila úkoly v Číně, kde působil jako poradce Michaila Borodina a pomáhal organizovat vietnamské exulanty. V Kantonu založil Vietnamskou revoluční ligu mládeže (Thanh Niên), předchůdce komunistické strany.
Po rozkolu mezi čínskými nacionalisty (Kuomintang) a komunisty musel Čínu opustit. V následujících letech cestoval po Thajsku, Singapuru a dalších zemích, kde budoval síť revolucionářů. V roce 1930 v Hongkongu sjednotil různé komunistické frakce a založil Komunistickou stranu Vietnamu (později přejmenovanou na Komunistickou stranu Indočíny).
🇻🇳 Boj za nezávislost
Založení Việt Minhu
Po téměř třiceti letech v exilu se Ho Či Min v roce 1941 tajně vrátil do Vietnamu. V jeskyni Pác Bó v provincii Cao Bằng založil Việt Nam Độc Lập Đồng Minh Hội, zkráceně Việt Minh (Liga za nezávislost Vietnamu). Cílem této široké nacionalistické fronty bylo sjednotit všechny vlastenecké síly v boji proti francouzské koloniální nadvládě a japonské okupaci, která začala v roce 1940. Během druhé světové války Việt Minh spolupracoval se Spojenými státy a jejich Úřadem pro strategické služby (OSS), předchůdcem CIA, v boji proti Japoncům.
Srpnová revoluce a vyhlášení nezávislosti
Po kapitulaci Japonska v srpnu 1945 využil Việt Minh mocenského vakua. V rámci tzv. Srpnové revoluce jeho jednotky rychle obsadily klíčová města po celé zemi, včetně Hanoje a Saigonu. Císař Bảo Đại abdikoval.
Dne 2. září 1945 na náměstí Ba Đình v Hanoji Ho Či Min slavnostně přečetl Deklaraci nezávislosti Vietnamské demokratické republiky. V projevu záměrně citoval americkou Deklaraci nezávislosti, aby získal podporu USA pro nově vzniklý stát.
⚔️ První indočínská válka
Francie však odmítla uznat nezávislost Vietnamu a pokusila se obnovit svou koloniální moc. Vyjednávání selhala a v prosinci 1946 vypukla první indočínská válka. Ho Či Min a jeho vláda se stáhli do hor na severu země, odkud vedli partyzánský boj.
Válka trvala osm let a byla mimořádně brutální. Klíčovou podporu poskytla Việt Minhu komunistická Čína po vítězství Mao Ce-tunga v roce 1949. Rozhodující bitvou se stalo obléhání francouzské pevnosti Điện Biên Phủ na jaře 1954. Vietnamské síly pod velením generála Võ Nguyên Giápa dosáhly drtivého vítězství, které šokovalo svět a donutilo Francii k jednání.
Válka byla ukončena Ženevskými dohodami v červenci 1954. Dohody dočasně rozdělily Vietnam podél 17. rovnoběžky na:
- Vietnamskou demokratickou republiku (Severní Vietnam) pod vedením Ho Či Mina a komunistické strany s hlavním městem v Hanoji.
- Stát Vietnam (později Vietnamská republika, Jižní Vietnam) pod vedením císaře Bảo Đạiho a později prezidenta Ngô Đình Diệma s hlavním městem v Saigonu.
Dohody počítaly s celostátními volbami v roce 1956, které měly zemi sjednotit. Jižní Vietnam, s podporou USA, se však jejich konání obával a odmítl je uskutečnit.
🇺🇸 Válka ve Vietnamu
Po rozdělení země se Ho Či Min soustředil na budování socialistického státu na severu a podporu komunistických povstalců na jihu. V Severním Vietnamu proběhla radikální pozemková reforma, která byla doprovázena násilím a politickými čistkami.
Na jihu vznikla v roce 1960 Národní fronta osvobození Jižního Vietnamu (známá jako Vietkong), která s masivní podporou Severního Vietnamu vedla ozbrojený boj proti saigonskému režimu. Severní Vietnam zásoboval Vietkong zbraněmi a vojáky prostřednictvím sítě stezek vedoucích přes Laos a Kambodžu, známé jako Ho Či Minova stezka.
Eskalace konfliktu a rostoucí americká vojenská přítomnost vedly k válce ve Vietnamu. Ho Či Min zůstal nejvyšší autoritou a symbolem severovietnamského odporu, ačkoliv v 60. letech se jeho zdravotní stav zhoršoval a část každodenního řízení státu přenechal svým spolupracovníkům, jako byli Lê Duẩn a Phạm Văn Đồng.
Ho Či Min zemřel 2. září 1969 na srdeční selhání, šest let před pádem Saigonu a konečným vítězstvím severovietnamských sil. Jeho smrt byla zpočátku utajována, aby neovlivnila morálku vojáků a občanů.
🌟 Odkaz a kult osobnosti
Ho Či Min je ve Vietnamu považován za národního hrdinu a zakladatele moderního státu. Jeho portréty visí ve veřejných budovách, školách a na bankovkách. Je uctíván jako "Strýček Ho" (Bác Hồ), skromný a moudrý vůdce, který zasvětil život boji za nezávislost a sjednocení národa.
- Ho Či Minovo mauzoleum: Navzdory jeho přání být zpopelněn bylo jeho tělo nabalzamováno (po vzoru Lenina) a je vystaveno v monumentálním mauzoleu na náměstí Ba Đình v Hanoji.
- Ho Či Minovo Město: Po pádu Saigonu v roce 1975 bylo město na jeho počest přejmenováno na Ho Či Minovo Město.
- Ho Či Minovo myšlení: Jeho ideologie je spolu s marxismem-leninismem oficiální státní doktrínou Komunistické strany Vietnamu.
Západní pohled na Ho Či Mina je rozporuplnější. Zatímco někteří ho vnímají jako nacionalistického vůdce, který bojoval za osvobození svého lidu od kolonialismu, jiní ho kritizují jako totalitního diktátora zodpovědného za smrt tisíců lidí během pozemkových reforem, politických čistek a válečných konfliktů. Jeho režim potlačoval opozici a zavedl v zemi vládu jedné strany.
🧐 Pro laiky
- Kdo byl Ho Či Min? Byl to vietnamský revolucionář a politik, který vedl boj za nezávislost Vietnamu na Francii a později bojoval za sjednocení země pod komunistickou vládou. Je považován za zakladatele moderního Vietnamu.
- Proti komu bojoval? Nejprve proti francouzským kolonizátorům, poté proti japonským okupantům za druhé světové války. Po rozdělení země vedl Severní Vietnam ve válce proti Jižnímu Vietnamu a jeho spojenci, Spojeným státům americkým.
- Jaký byl jeho cíl? Jeho hlavním cílem byl jednotný, suverénní a socialistický Vietnam. Chtěl, aby Vietnamci sami rozhodovali o své budoucnosti bez cizího vměšování.
- Proč je tak slavný? Protože se mu podařilo porazit dvě světové mocnosti (Francii a nepřímo USA) a sjednotit zemi po desetiletích válek. Pro mnoho lidí ve Vietnamu i ve světě se stal symbolem boje proti kolonialismu a imperialismu.
- Co znamená "Strýček Ho"? Je to láskyplná přezdívka, kterou mu dali Vietnamci. Vytvářela obraz skromného, laskavého a lidového vůdce, který se stará o svůj národ jako o rodinu.