Haagský summit NATO 2025

Haagský summit NATO 2025
Datum	24.–25. června 2025
Místo	World Forum, Haag, Nizozemsko
Výsledek	Haagská deklarace summitu NATO; závazek 5 % HDP na obranu do roku 2035

Haagský summit NATO 2025 (anglicky 2025 The Hague NATO Summit) bylo setkání hlav států a předsedů vlád 32 členských zemí Severoatlantické aliance (NATO), které se konalo ve dnech 24. a 25. června 2025 v nizozemském Haagu, v prostorách konferenčního centra World Forum. Šlo o historicky první summit NATO pořádaný v Nizozemsku, jakož i o úvodní summit nového generálního tajemníka Marka Rutteho, někdejšího předsedy vlády Nizozemska a rodáka z Haagu.

Hlavním a prakticky jediným bodem programu bylo schválení nových závazků obranných výdajů. Spojenci přijali Haagskou deklaraci summitu NATO — pětiodstavcový dokument, historicky nejstručnější závěrečné prohlášení v dějinách alianční diplomacie — v níž se poprvé v historii NATO zavázali investovat 5 % HDP ročně na obranu do roku 2035. Toto rozhodnutí, prosazované zejména americkým prezidentem Donaldem Trumpem, bylo všeobecně označeno jako historický milník aliance. Jediným státem, který se od závazku distancoval, bylo Španělsko.

Na okraj summitu se uskutečnila řada bilaterálních jednání, mimo jiné schůzka Trumpa s ukrajinskym prezidentem Volodymyrem Zelenským a s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.

📅 Pozadí a přípravy

🌍 Bezpečnostní kontext

Summit se konal v době výrazně zhoršené bezpečnostní situace v euroatlantickém prostoru. Ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu zahájená v únoru 2022 zcela přetvořila bezpečnostní paradigma Evropy. Nový strategický koncept přijatý na madridském summitu v roce 2022 poprvé od konce studené války označil Rusko za přímou hrozbu.

Generální tajemník Rutte před summitem opakovaně varoval, že Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO do pěti let, a vyzval ke „kvantovému skoku" v obranných kapacitách aliance. Zároveň upozorňoval na rostoucí vojenskou modernizaci Čínské lidové republiky jako na dlouhodobou strategickou výzvu.

🗺 Výběr místa

O tom, že příští summit po washingtonském summitu 2024 uspořádá Nizozemsko, bylo rozhodnuto na summitu ve Vilniusu v roce 2023. Pro Nizozemsko — zakládajícího člena aliance z roku 1949 — šlo o historicky první pořadatelství summitu. Volba Haagu získala symbolický rozměr: nový generální tajemník Mark Rutte je v Haagu rodákem a summit se stal de facto jeho osobním úvodním vystoupením na světové scéně.

💬 Trumpův tlak a agenda

Dominantním faktorem příprav summitu byl postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dlouhodobě kritizoval evropské spojence za neplnění obranných závazků a požadoval výrazné zvýšení výdajů. Ještě před summitem sdílel Trump na sociálních sítích soukromou zprávu od Rutteho, v níž ho generální tajemník chválil za zvýšení evropských obranných výdajů a za americké letecké útoky na Írán. Tato neobvyklá komunikace názorně ukázala, v jak dominantním postavení vůči alianci Trump vstupoval do summitu.

Organizátoři vědomě zúžili agendu — ze strachu před viditelnými neshodami, zejména s Trumpem — na v podstatě jediný bod: obranné výdaje. Rutte zkrátil tradiční třídenní setkání na dva dny.

⚔️ Průběh summitu

📋 Zasedání Severoatlantické rady

Hlavní jednací den připadl na středu 25. června 2025. Zasedání Severoatlantické rady bylo kratší než obvykle a soustředilo se na přijetí závazku 5 % HDP. Prohlídky prostory World Forum a doprovodné akce začaly již 24. června.

Součástí summitu bylo i Fórum obranného průmyslu (Defence Industry Forum), konané 24. června. Setkali se na něm ministři obrany, vládní představitelé a vedoucí pracovníci průmyslu z aliančních i indopacifických partnerských zemí. Cílem bylo identifikovat konkrétní řešení pro rozšíření obranné výrobní kapacity aliance.

🤝 Bilaterální schůzky

Na okraj summitu se konala řada významných bilaterálních jednání:

Trump – Zelenskyj: Americký prezident se sešel s ukrajinskym prezidentem a oznámil, že zvažuje zaslání dalších raketových systémů Patriot na Ukrajinu poté, co USA obnoví zásoby.
Trump – Erdoğan: Schůzka tureckého prezidenta s Trumpem se věnovala turecké pozici v alianci, situaci na Blízkém východě i vztahům Turecka s EU v kontextu obranného průmyslu.
Starmer – lídři EU: britský premiér Keir Starmer veřejně přislíbil zvýšení britských obranných výdajů na 5 % HDP.

🎤 Veřejné fórum NATO

Paralelně se summitem probíhalo dvoudenní Veřejné fórum NATO (NATO Public Forum), na němž se diskutovalo o klíčových rozhodnutích summitu a dalších tématech, jimž se aliance věnuje. Fórum bylo přístupné veřejnosti jak prezenčně, tak online.

🪧 Protesty

Ve dnech summitu se v Haagu konaly protesty. Tisíce demonstrantů pochodovaly městem a požadovaly upřednostnění sociálních výdajů před zbrojením. Jedna z transparent nesla nápis: „NATO = Evropa v krvi a penězích velkému MAGA králi."

📄 Haagská deklarace a klíčová rozhodnutí

📝 Haagská deklarace — nejstručnější v historii

Summit byl zakončen přijetím Haagské deklarace summitu NATO (The Hague Summit Declaration), vydané hlavami států a vlád 25. června 2025. Dokument je historicky výjimečný svou stručností: sestává z pouhých pěti odstavců, což je nejkratší závěrečné prohlášení v moderních dějinách aliance. Pro srovnání — washingtonský summit 2024 přijal 44 odstavců, vilniuský summit 2023 dokonce 90. Analytici tuto stručnost interpretovali jako odraz rostoucích transatlantických rozporů a snahy zabránit viditelným neshodám.

Deklarace obsahuje tyto hlavní body:

Potvrzení závazku ke kolektivní obraně zakotvené v Článku 5 Washingtonské smlouvy — „útok na jednoho je útokem na všechny"
Závazek investovat 5 % HDP ročně na obranu do roku 2035 (viz níže)
Přiznání Ruska jako dlouhodobé hrozby euroatlantické bezpečnosti a terorismu jako přetrvávající hrozby
Potvrzení podpory Ukrajině: spojenci potvrdili svůj závazek poskytovat podporu Ukrajině a do výpočtu obranných výdajů budou zahrnuty i příspěvky Ukrajině a jejímu obrannému průmyslu
Schválení nových Cílů výstavby vojenských schopností 2025 (Capability Targets 2025 — CT2025), včetně pětinásobného zvýšení kapacit protivzdušné obrany

💰 Závazek 5 % HDP — historické rozhodnutí

Stěžejním výstupem summitu byl bezprecedentní závazek členských zemí NATO investovat 5 % HDP ročně na obranu do roku 2035. Závazek je strukturován do dvou kategorií:

3,5 % HDP na pokrytí základních vojenských potřeb — výzbroj, personál, výcvik, operační kapacity
1,5 % HDP na obranně-bezpečnostní výdaje — ochrana kritické infrastruktury, kybernetická obrana, civilní připravenost a odolnost, inovace a posilování obranného průmyslového základu

Členské státy se zavázaly předkládat roční plány věrohodného postupného plnění 5% cíle. Přezkum plnění závazků je stanoven na rok 2029 — tedy na rok, kdy Trumpovi skončí mandát. Výdaje na podporu Ukrajiny a jejího obranného průmyslu se do plnění 5% závazku rovněž počítají.

Pro historické srovnání: závazek 2 % HDP byl přijat na waleském summitu v roce 2014 a v roce 2024 jej splnilo 23 spojenců (v roce 2014 to byly pouze 3 státy).

🇪🇸 Španělský spor

Španělský premiér Pedro Sánchez byl nejhlasitějším kritikem nového cíle ještě před summitem. V dopise Ruttemu označil 5% závazek za „nerozumný a kontraproduktivní" a prohlásil, že 2,1 % HDP je dostatečnou, realistickou a sociálnímu státu přiměřenou úrovní výdajů. Trump označil španělský postoj za „příšerný" a pohrozil, že pokud Španělsko nebude platit za svou obranu, zaplatí v obchodní oblasti.

Španělsko nakonec formálně požádalo o výjimku. Generální tajemník Rutte přitom Sánchézovo tvrzení, že získal výjimku, veřejně odmítl slovy: „Žádná alternativa neexistuje. Všichni musí dosáhnout pěti procent." Deklarace formálně závazek zahrnuje pro všechny členy, avšak španělská pozice zůstala fakticky sporná.

🇺🇦 Ukrajina — stručná zmínka

Přes opakovaná ujištění o podpoře byl způsob, jakým deklarace zmínila válku na Ukrajině, výrazně skromnější než v předchozích summitových prohlášeních. Slovo „Ukrajina" se v pěti odstavcích deklarace objevilo pouze jednou — v obecné větě o podpoře. Deklarace neobsahovala žádný jazyk o budoucím členství Ukrajiny v NATO. Toto bylo interpretováno jako projev amerického přístupu: Trump a jeho administrativa nechtěly, aby se summit — pod tlakem na výdaje — příliš odklonily k otázce Ukrajiny.

Přesto se na summitu uskutečnilo zasedání Rady NATO–Ukrajina za účasti prezidenta Zelenského.

🇨🇿 Česká republika na summitu

Českou delegaci na summitu vedl prezident Petr Pavel. Součástí delegace byli rovněž ministryně obrany Jana Černochová, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka.

Česká republika spolu s dalšími aliančními partnery podpořila navýšení obranných výdajů. V rámci nové struktury závazků ČR podpořila cíl 3,5 % HDP na obranné výdaje do roku 2035. Prezident Pavel k summitu uvedl: „Všechny státy vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností. Budoucnost Ukrajiny do značné míry určí podobu evropské bezpečnosti. Kvalita a charakter budoucího míru budou mít zásadní dopad na bezpečnost každého občana v Evropě."

Pro Českou republiku měl summit přímé dopady i z hlediska nové metodiky výpočtu obranných výdajů, zavedené právě od haagského summitu. Nová pravidla rozdělují výdaje na „tvrdé" (core defence) a „relacionované" (security-related), přičemž část výdajů, které ČR dříve do obrany počítala (například některé dopravní stavby), nová metodika neuznává. V roce 2025 Česká republika podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO vykázala 2,01 % HDP obranných výdajů.

Summit schválil nové Capability Targets 2025 (CT2025), z nichž pro Českou republiku vyplývají konkrétní závazky v oblasti výstavby vojenských schopností, mimo jiné posílení protivzdušné obrany.

🌟 Hodnocení a kontext

✅ Úspěchy summitu

Za jednoznačný úspěch bylo označeno zejména zachování jednoty aliance a Trumpova přítomnost bez dramatické konfrontace. Rutte byl za toto výsledek pochválen, sám Trump summitu řekl, že jde o „velkou výhru pro Ameriku". Dosažení závazku 5 % HDP — ještě před rokem považovaného za zcela nereálný — bylo označeno za historický průlom.

⚠️ Kritika a otevřené otázky

Řada analytiků a bezpečnostních expertů summitu vytýkala jeho omezenost. Summit se soustředil prakticky výhradně na obranné výdaje a pominul jiné klíčové hrozby — v Indopacifiku, na Blízkém východě, nebo v oblasti dezinformací. Nevyřešena zůstala otázka budoucí americké přítomnosti v Evropě. Deklarace nezmínila Indopacifik ani členství Ukrajiny.

Pozorovatelé upozorňovali na submisivní roli generálního tajemníka Rutteho vůči Trumpovi, jehož soukromá korespondence s Trumpem — v níž ho Rutte chválil — se dostala na veřejnost poté, co ji Trump sám zveřejnil na sociálních sítích. Institut pro bezpečnostní studia (INSS) komentoval, že summit odhalil „absolutní dominanci Spojených států" a zejména Trumpa nad Evropou.

🔮 Výhled

Generální tajemník Rutte po summitu prohlásil, že na příštím summitu NATO — plánovaném v Ankaře — očekává, že spojenci prokáží věrohodný postup k 5% cíli. Závazek počítá s formálním přezkumem plnění v roce 2029.

💡 Pro laiky

Haagský summit 2025 lze pochopit takto: NATO má 32 členů, ale po desetiletí byl problémem fakt, že většina z nich dávala na obranu jen málo peněz a spoléhala na to, že je ochrání Amerika. Trump to opakovaně kritizoval a požadoval po Evropě, aby si za svou obranu platila víc.

V Haagu se všichni (krom Španělska) dohodli, že do roku 2035 budou vydávat 5 procent svého ročního hospodářského výkonu na obranu — přičemž 3,5 % půjde přímo na vojsko a zbraně, zbylé 1,5 % na věci jako zabezpečení kritické infrastruktury, kybernetiku nebo zbrojní průmysl. Pro srovnání: předchozí cíl byl 2 %, a ten mnohé státy desítky let neplnily.

Výsledný dokument byl neobvykle krátký — jen pět odstavců. Analytici to čtou jako znak, že NATO se nyní raději vyhýbá sporům a snaží se hlavně udržet Ameriku uvnitř aliance. O Ukrajině se v dokumentu téměř nepíše, téměř nic se neřeší mimo výdaje — a právě to část expertů považuje za slabost summitu.

Zdroje