Guelph Imperials

Guelph Imperials
Město	Guelph, Ontario

Guelph Imperials byl kanadský juniorský klub ledního hokeje, který sídlil ve městě Guelph v provincii Ontario. Tento tým představuje z historického hlediska absolutní anomálii, neboť pod tímto konkrétním názvem a v této organizační struktuře existoval pouze a výhradně během jediné sezóny 1968/1969.

Klub nastupoval v nově založené, takzvané odpadlické soutěži Western Ontario Junior A Hockey League (WOJAHL), jež v daném ročníku operovala zcela mimo oficiální jurisdikci zastřešující asociace Ontario Hockey Association (OHA). Hlavním trenérem mužstva byl bývalý elitní obránce a vyhlášený bitkař z NHL Lou Fontinato. Po odehrání jedné kompletní sezóny byla franšíza formálně přejmenována na Guelph Beef Kings a posléze v rámci složitých fúzí pohlcena lokální organizací Guelph CMC's.

⏳ Hokejový kontext v Ontariu a vznik odpadlické ligy

Pro pochopení vzniku klubu Guelph Imperials je nezbytné analyzovat institucionální krizi, která zasáhla kanadský juniorský hokej na konci šedesátých let dvacátého století. Až do roku 1968 řídila veškerý juniorský hokej v provincii organizace Ontario Hockey Association (OHA). Nejvyšší úroveň tvořila liga OHA Junior A (ze které se později vyvinula dnešní OHL), zatímco pod ní existovaly nižší úrovně Junior B a Junior C.

Během roku 1968 došlo k vnitřnímu rozkolu. Zástupci několika silných klubů, které do té doby působily na úrovni Junior B v západním Ontariu, se rozhodli, že jejich finanční a hráčský potenciál odpovídá úrovni Junior A. Když jim vedení OHA odmítlo udělit status Junior A a povýšit jejich ligu, pět klubů se v září 1968 odtrhlo a vyhlásilo naprostou nezávislost na strukturách OHA.

Těmito zakládajícími celky nové "renegátské" ligy, nazvané Western Ontario Junior A Hockey League (WOJAHL), byly kluby St. Thomas Barons, Sarnia Legionnaires, Chatham Maroons, Brantford Foresters a nově zformovaný subjekt Guelph Imperials. Z legislativního hlediska liga podepsala dohodu o příslušnosti ke konkurenční národní asociaci Canadian Hockey Association (CHA), které v té době předsedal Ron Butlin. Reakce oficiálních hokejových orgánů byla tvrdá; tehdejší prezident zastřešující Canadian Amateur Hockey Association (CAHA) Lloyd Pollock vydal veřejné prohlášení, v němž pohrozil všem hráčům, kteří do nové ligy nastoupí, ztrátou amatérského statutu a trvalým zákazem návratu do soutěží pod hlavičkou CAHA. Navzdory těmto hrozbám se nová liga na podzim roku 1968 rozběhla.

🏢 Založení klubu Guelph Imperials

Město Guelph mělo silnou hokejovou tradici. V letech 1947 až 1960 zde působil slavný klub Guelph Biltmores (vítěz Memorial Cupu z roku 1952), který fungoval jako farma pro New York Rangers. V roce 1960 byl tento tým přejmenován na Guelph Royals a v roce 1963 se z ekonomických důvodů natrvalo přestěhoval do sousedního města, kde se transformoval na dodnes existující Kitchener Rangers.

Odchodu týmu do Kitcheneru zanechal Guelph bez elitního hokeje na úrovni Junior A. Od roku 1963 působil ve městě pouze tým Guelph CMC's, který hrál na nižší úrovni Junior B. Když na podzim roku 1968 přišla nabídka od nově vznikající ligy WOJAHL na umístění jedné franšízy přímo v Guelphu, zástupci města a lokální investoři ji okamžitě přijali, aby do města vrátili hokej elitní juniorské úrovně.

Výkonný výbor klubu tvořili místní byznysmeni. Pozici prezidenta klubu zastával Anthony Cassolatto, viceprezidentem se stal Russell Cox, funkce pokladníka připadla Franku Bassovi a roli ředitele a sekretáře plnil Monte Cirotto. Domovským stadionem se stala hala Guelph Memorial Gardens, otevřená v roce 1948 s kapacitou necelých čtyř tisíc diváků.

👤 Vliv hlavního trenéra Lou Fontinata

Nejzvučnějším jménem v celé organizaci nebyl žádný z hráčů, nýbrž hlavní trenér. Vedení klubu se podařilo na lavičku angažovat Lou Fontinata. Tento rodák z Guelphu strávil v padesátých a na počátku šedesátých let devět sezón v NHL, kde v dresech New York Rangers a Montreal Canadiens proslul jako jeden z nejobávanějších a nejtrestanějších ochránců (bitkařů) v historii ligy.

Fontinatova hráčská kariéra byla násilně ukončena v březnu 1963 poté, co utrpěl frakturu krční páteře po nárazu do mantinelu v montrealské hale Forum. Po těžké rekonvalescenci se vrátil na svou dobytčí farmu v rodném Guelphu. Pozice hlavního trenéra u Guelph Imperials v sezóně 1968/1969 představovala jeho vůbec první (a zároveň poslední) oficiální trenérské angažmá v organizovaném hokeji. Přítomnost bývalé hvězdy NHL na střídačce pomáhala novému týmu v nezávislé lize s lokálním marketingem a prodejem vstupenek. Na pozici asistenta trenéra mu sekundoval Alec Campagnaro a funkci týmového kustoda a maséra zastával Joe Veroni.

🏒 Průběh jediné sezóny 1968/1969

Soutěžní ročník 1968/1969 se odehrál v uzavřeném formátu pěti mužstev. Vzhledem k tomuto nízkému počtu účastníků byl herní plán nastaven tak, aby každý tým odehrál v základní části masivních 56 utkání. To znamenalo, že se Imperials s každým ze čtyř soupeřů (St. Thomas, Brantford, Chatham, Sarnia) střetli v základní části čtrnáctkrát (sedmkrát doma, sedmkrát venku).

Tým z Guelphu narazil od počátku soutěže na silnou konkurenci, zejména ze strany St. Thomas Barons a Brantford Foresters, jejichž kádry byly systematicky budovány již v předchozích letech v rámci struktury Junior B. Imperials se po většinu sezóny pohybovali ve spodní polovině tabulky. Z 56 odehraných zápasů dokázali zvítězit ve 23 případech, 32 zápasů prohráli a jeden dovedli do nerozhodného stavu. Se ziskem 47 bodů obsadili konečné 4. místo v pětičlenné lize, což jim jako poslednímu postupujícímu týmu zajistilo účast v jarních vyřazovacích bojích.

Z ofenzivního hlediska tým vstřelil 232 branek, avšak defenzivní činnost vykazovala značné mezery, o čemž svědčí 276 inkasovaných gólů (druhý nejhorší defenzivní záznam v lize po poslední Sarnii). V čele produktivity mužstva stanuli útočníci Dave Farago, Frank Scopel a Hugh Harvey.

⚔️ Vyřazovací boje (Play-off 1969)

Do vyřazovacích bojů (play-off) postoupily první čtyři celky po základní části. Systém byl nastaven tak, že první tým tabulky (St. Thomas) hrál proti třetímu (Chatham) a druhý celek (Brantford) nastoupil proti čtvrtému, tedy proti Guelph Imperials. Semifinálové série se hrály na čtyři vítězná utkání (best-of-seven).

Série mezi favorizovanými Brantford Foresters a Guelph Imperials odstartovala na konci března.

Zápas 1 (31. března 1969 v Guelphu): Brantford dokázal prolomit výhodu domácího ledu soupeře a zvítězil těsně 3:2.
Zápas 2 (1. dubna 1969 v Brantfordu): Imperials podali svůj takticky nejlepší výkon v celém ročníku. Na ledě favorizovaného soupeře dominovali a odvezli si výhru 4:1. Toto utkání se do historických análů zapsalo jako jediné vítězné utkání klubu Guelph Imperials v play-off během jeho existence.
Zápas 3 (4. dubna 1969 v Guelphu): Brantford zareagoval na předchozí porážku drtivou ofenzivou a na ledě Memorial Gardens deklasoval domácí Imperials poměrem 6:1.
Zápas 4 (6. dubna 1969 v Brantfordu): Vyrovnaný duel ovládl domácí celek výsledkem 3:2, čímž získal v sérii mečbol.
Zápas 5 (7. dubna 1969 v Guelphu): Imperials nedokázali odvrátit konec sezóny a podlehli na domácím ledě 3:5.

Brantford Foresters zvítězili v sérii 4:1 na zápasy a postoupili do finále, kde následně prohráli se St. Thomas Barons. Tím byla sportovní činnost klubu Guelph Imperials formálně a definitivně ukončena.

📉 Zánik, přejmenování na Beef Kings a fúze

Během léta 1969 došlo v organizaci k zásadním administrativním změnám. Majitelská skupina se rozhodla opustit název Imperials a pro sezónu 1969/1970 tým přejmenovala na Guelph Beef Kings (v překladu "Hovězí králové"). Pod tímto názvem odehrál klub v lize WOJAHL druhý ročník, v němž obsadil opět 4. místo.

Tlak ze strany oficiální asociace OHA během roku 1970 zesílil. Vedení OHA si uvědomilo, že odpadlická liga je životaschopná, a rozhodlo se pro strategii asimilace namísto otevřené války. Na jaře 1970 nabídla OHA celé lize WOJAHL oficiální status Tier II Junior A pod podmínkou, že se soutěž vrátí pod její hlavičku. Liga nabídku přijala a byla formálně přejmenována na Southern Ontario Junior A Hockey League (SOJAHL).

Vedení města Guelph však nechtělo mít v nové struktuře roztříštěné síly. V létě 1970 proběhla rozsáhlá fúze. Subjekt Guelph Beef Kings (původní Imperials) byl majetkově sloučen s konkurenčním lokálním celkem Guelph CMC's (který do té doby hrál na úrovni Junior B). Sloučená organizace přijala název CMC's a obsadila místo v nové lize SOJAHL, čímž linie započatá týmem Imperials právně splynula s tímto starším klubem. Z organizace CMC's se následně v roce 1975 vyvinul tým Guelph Platers, který v roce 1982 postoupil do nejvyšší OHL a v roce 1986 vyhrál Memorial Cup.

👤 Významní hráči na soupisce

Přestože tým existoval pouhý rok a nepatřil ke špičce ligy, na jeho soupisce figurují jména s přeshem do vyšších soutěží severoamerického profesionálního hokeje.

Klíčovou postavou ofenzivy se stal Hugh Harvey. Levý křídelník, kterému bylo v době působení v Imperials pouhých 19 let, zastával pozici elitního centra. Po odchodu z Guelphu se prosadil v plně profesionálních soutěžích. V sedmdesátých letech nastupoval v AHL (kde s týmem Hershey Bears vyhrál v roce 1974 Calderův pohár) a nakonec se probojoval až do NHL, kde v sezónách 1974/75 a 1975/76 odehrál 18 utkání za klub Kansas City Scouts. Během svého působení v Guelphu zažil Harvey osobní tragédii, když jeho mladší bratr zahynul při nehodě na motocyklu nedaleko Kingstonu.

Brankoviště strážila trojice gólmanů: Bob Hicks, Cec Reynolds a Murray Shannon. V defenzivních řadách vynikali Bill Kestell, Allan Vick, Frank Scopel a Jim Barden. Na křídlech pak operovali Dave Farago (který se stal nejlepším střelcem klubu), Chris Gavaris, Brian Peddigrew a Bob Ruthig. Z dobových týmových fotografií umístěných v archivu Guelph Museums lze identifikovat kompletní sestavu čítající celkem tři brankáře, šest obránců a dvanáct útočníků.

📈 Kompletní statistiky ligy WOJAHL 1968/69

Následující tabulka obsahuje kompletní závěrečné pořadí všech pěti zúčastněných mužstev základní části odpadlické soutěže Western Ontario Junior A Hockey League pro její inaugurační (a z hlediska jména Imperials i jedinou) sezónu.

Tým	Odehrané zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Vstřelené góly	Inkasované góly	Získané body
1. St. Thomas Barons	56	37	18	1	255	178	75
2. Brantford Foresters	56	32	23	1	257	204	65
3. Chatham Maroons	56	26	29	1	235	253	53
4. Guelph Imperials	56	23	32	1	232	276	47
5. Sarnia Legionnaires	56	20	36	0	214	282	40

📈 Potvrzená hráčská soupiska Guelph Imperials

Jelikož liga WOJAHL fungovala mimo struktury oficiální OHA, dochované matriční a statistické údaje ohledně individuálních kanadských bodů jednotlivých hráčů jsou nekompletní a roztříštěné v regionálním dobovém tisku (jako např. The Windsor Star). Následující tabulka proto obsahuje kompletní abecední seznam všech 21 hráčů v poli a tří brankářů, kteří v sezóně 1968/1969 prokazatelně zasáhli do utkání v dresu Guelph Imperials na základě ověřené soupisky z hokejového archivu.

Pozice	Jméno hráče	Pozice	Jméno hráče
Brankář	Bob Hicks	Útočník (Centr)	Paul O'Mahony
Brankář	Cec Reynolds	Útočník (Křídlo)	Brian Peddigrew
Brankář	Murray Shannon	Útočník (Křídlo)	Dan Prohaska
Obránce	Jim Barden	Útočník (Křídlo)	Bob Ruthig
Obránce	Don Culbert	Útočník (Křídlo)	Jim Sloan
Obránce	Bill Kestell	Útočník (Křídlo)	Greg Stamler
Obránce	Frank Scopel	Útočník	Gary Cull
Obránce	John Vanstone	Útočník	Ken Paterson
Obránce	Allan Vick	Útočník (Centr)	Doug Cook
Útočník (Křídlo)	Dave Farago	Útočník (Křídlo)	Chris Gavaris
Útočník (Křídlo)	Hugh Harvey	Útočník (Křídlo)	Nick Holmes
Útočník (Křídlo)	Pete Lollar	Útočník (Křídlo)	George Lomax
Útočník (Centr)	Jim McMaster	Útočník (Centr)	Bill McNamara

💡 Pro laiky

Hokejový juniorský systém v Kanadě je rozdělen do mnoha kvalitativních úrovní (takzvaných tierů). Nejvyšší úroveň, která dnes nese označení Major Junior (kam spadají ligy OHL, WHL a QMJHL), představuje elitní organizace, jež mají rozpočty v milionech dolarů a hrají ve velkých arénách. Pod touto úrovní se nachází stupeň Junior A (dnes označovaný jako Tier II) a pod ním Junior B, Junior C a tak dále.

V roce 1968 byla situace v provincii Ontario napjatá. Vedení oficiálního hokeje (OHA) odmítlo povýšit skupinu bohatých týmů z úrovně Junior B do úrovně Junior A. Majitelé těchto klubů se cítili uraženi a rozhodli se založit si ligu vlastní, naprosto ignorující pravidla a struktury státního hokejového orgánu. V kanadském hokejovém žargonu se takové soutěži říká "renegade league" nebo "outlaw league" (odpadlická či pirátská liga).

Tým Guelph Imperials byl vytvořen přímo a exkluzivně za účelem účasti v této vzbouřenecké soutěži. Naverboval hráče, najal slavného bývalého bitkaře z NHL Lou Fontinata jako trenéra a jednu sezónu působil zcela mimo systém. Následujícího roku se oficiální orgány dohodly se vzbouřenci na smíru, liga byla uznána za legální Junior A a tým Imperials byl (po roční existenci pod názvem Beef Kings) spojen se starším místním klubem CMC's. Historie Imperials tak ukazuje byrokratický a mocenský boj, který formoval dnešní přísně organizovanou strukturu kanadského juniorského hokeje.

Zdroje