Gordon MacMillan

Gordon MacMillan
Hodnost	Generál

Gordon MacMillan (celým jménem Gordon Holmes Alexander MacMillan of MacMillan and Knap) byl britský profesionální voják skotského původu, který dosáhl hodnosti generála v Britské armádě. Během své čtyřicetileté vojenské kariéry bojoval v první i druhé světové válce, velel britským silám během konce mandátu v Palestině a působil jako guvernér Gibraltaru.

Pro jiné významy viz Gordon MacMillan (rozcestník).

👤 Životopis a rodinné zázemí

Gordon Holmes Alexander MacMillan se narodil 7. ledna 1897 ve městě Bengalúr na území tehdejšího Království Mysore v Britské Indii. Jeho otcem byl Dugald Alexander MacMillan, majitel kávovníkové plantáže, a matkou Laura Winifred Allardice. Když byly Gordonovi tři roky, rodina se rozhodla vrátit do Velké Británie, aby svému jedinému synovi zajistila tradiční ostrovní výchovu a vzdělání. MacMillan byl rovněž dědičným náčelníkem skotského klanu MacMillanů.

Dne 10. srpna 1929 uzavřel sňatek s Marian Blakiston-Houstonovou. Z tohoto manželství vzešlo celkem pět dětí (čtyři synové a jedna dcera). Vojenskou a veřejnou tradici rodiny následoval především jeho syn John Richard Alexander MacMillan (narozen 8. února 1932 v Londýně), který reprezentoval Velkou Británii ve veslování na Letních olympijských hrách 1952 v Helsinkách a později to rovněž dotáhl na hodnost generálporučíka a velitele skotského velitelství v Britské armádě.

🎓 Vojenské začátky a první světová válka

MacMillan se rozhodl pro profesionální vojenskou dráhu a nastoupil ke studiu na Královské vojenské akademii v Sandhurstu. V roce 1915 byl oficiálně vyřazen a jako mladý důstojník byl přidělen k pluku Argyll and Sutherland Highlanders.

Záhy po svém zařazení k jednotce byl odeslán na západní frontu první světové války. Během bojů v zákopech prokázal výjimečnou osobní statečnost. Ve věku pouhých 19 let, kdy měl stále pouze hodnost podporučíka (Second Lieutenant), byl jmenován úřadujícím pobočníkem velitele (acting adjutant) 2. praporu svého pluku. Za své bojové nasazení a opakované hrdinství v přímém kontaktu s nepřítelem byl vyznamenán prestižním Vojenským křížem (MC). K tomuto vyznamenání následně získal další dvě spony (Two Bars), což v praxi znamená, že mu byl Vojenský kříž za statečnost udělen celkem třikrát.

⏳ Meziválečné období

Po skončení první světové války se MacMillan rozhodl v armádě zůstat. Zúčastnil se řady štábních a velitelských kurzů, díky nimž v hierarchii britského pozemního vojska plynule stoupal. Detailní archivní záznamy o přesných pozicích u pluku během dvacátých a třicátých let nejsou v běžně dostupných vojenských databázích ucelené, avšak je známo, že zastával posty se zvyšující se mírou velitelské odpovědnosti, což jej připravilo na úkoly globálního konfliktu.

⚔️ Druhá světová válka

Obrana Británie a africké tažení

Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 sloužil MacMillan zpočátku na území Anglie, kde se podílel na přípravě defenzivních strategií proti hrozící německé invazi (Operace Seelöwe). V prosinci roku 1941 byl povýšen na brigádního generála (Brigadier) a stal se náčelníkem štábu IX. sboru (IX Corps). V této funkci se podílel na plánování a realizaci spojeneckého vylodění v severní Africe (Operace Torch) v listopadu 1942. Na africkém bojišti setrval až do definitivní porážky sil Osy a pádu Tunisu v květnu 1943.

Sicílie a velení skotské divizi

V červnu 1943 obdržel MacMillan přímé velení nad 152. pěší brigádou, kterou úspěšně vedl během invaze na Sicílii (Operace Husky). Po dokončení sicilského tažení byl povolán zpět do Velké Británie, kde převzal velení 15. (skotské) pěší divize. S touto formací se připravoval na otevření druhé fronty v Evropě.

Během bitvy o Normandii v létě 1944 nasadil MacMillan svou divizi v rámci Operace Epsom (26.–30. června 1944). Cílem této operace bylo obklíčit strategicky důležité město Caen. Jeho vojáci dokázali prolomit německou obranu a vytvořit tzv. Skotský koridor k řece Odon, avšak za cenu obrovských ztrát. Divize zaznamenala přibližně 2 300 obětí, z toho 288 mrtvých. Přes tyto ztráty výkon divize vysoce ocenil velitel spojeneckých pozemních sil Bernard Montgomery.

Divize pod MacMillanovým velením pokračovala v bojích v rámci Operace Bluecoat (na přelomu července a srpna 1944) v oblasti řek Vire a Orne. Dne 3. srpna 1944 byl MacMillan zraněn šrapnelem do kolene a musel být evakuován do zázemí. Velení 15. divize po něm převzal brigádní generál Colin Muir Barber.

Boje v Nizozemsku a překročení Rýna

Po zotavení ze zranění se MacMillan vrátil na kontinent v listopadu 1944, kdy převzal velení 49. (West Riding) pěší divize dislokované poblíž nizozemského Nijmegenu.

Dne 23. března 1945 zahájili Spojenci obrovskou ofenzívu přes řeku Rýn (Operace Plunder). Během překračování řeky byl minometnou palbou zabit generálmajor Thomas Rennie, velitel 51. (Highland) pěší divize. Britské velení okamžitě povolalo MacMillana, aby převzal velení této divize, kterou následně vedl během závěrečných operací války na území Německa.

🌍 Služba na Blízkém východě a konec mandátu v Palestině

Bezprostředně po válce působil MacMillan jako ředitel odboru pro vývoj zbraní (Director of Weapons and Development). V únoru 1947 byl jmenován vrchním velitelem (GOC - General Officer Commanding) britských sil v Mandátní Palestině a Zajordánsku, kde vystřídal generálporučíka Sira Evelyna Barkera.

Do funkce nastoupil v kritické době. Jen několik dní po jeho jmenování rozhodla britská vláda o předání palestinské otázky na půdu OSN. Civilní správu území vedl vysoký komisař Sir Alan Cunningham, zatímco MacMillan zodpovídal za udržování pořádku s vojenskou silou čítající více než 100 000 vojáků. Situace se rapidně zhoršila po schválení Plánu OSN na rozdělení Palestiny v listopadu 1947, což odstartovalo první fázi občanské války v Palestině.

MacMillan dostal z Londýna striktní rozkazy nezasahovat do bojů mezi arabskými a židovskými milicemi, pokud nebudou přímo ohroženy britské síly. Jeho primárním cílem bylo zajistit bezpečné a včasné stažení veškerého britského personálu a 270 000 tun vojenského materiálu. Kvůli tomuto postoji čelil ostré kritice z obou stran. Arabové i Židé jej vinili z nečinnosti, obzvláště při událostech jako byl masakr v Dajr Jásin (9. dubna 1948) či útok na lékařský konvoj Hadassah (13. dubna 1948). Během svého působení MacMillan navíc přežil tři doložené pokusy o atentát ze strany radikálních židovských militantních skupin.

Britský mandát oficiálně vypršel 14. května 1948, kdy byl vyhlášen Stát Izrael. Britské stahování pokračovalo z přístavu Haifa až do konce června. Dne 30. června 1948 nastoupil Gordon MacMillan v Haifě na vojenský člun směřující k lodi HMS Phoebe. Je historicky zapsán jako vůbec poslední britský voják, který opustil území Palestiny. Své působení následně detailně popsal v oficiální zprávě sepsané 3. července 1948 v egyptském Fayidu.

🏰 Velitel Skotska a guvernér Gibraltaru

V lednu 1949 byl MacMillan povýšen do šlechtického stavu s titulem Rytíř komandér Řádu lázně (KCB) a byl jmenován vrchním velitelem (GOC-in-C) Skotského velitelství (Scottish Command) a zároveň guvernérem Edinburského hradu. Během tohoto období byl také oficiálně uznán za dědičného náčelníka klanu MacMillan.

Dne 23. dubna 1952 byl jmenován guvernérem a vrchním velitelem ozbrojených sil na Gibraltaru. Tuto prestižní funkci zastával více než tři roky do 6. května 1955. Významným momentem jeho mandátu byla návštěva britské královny Alžběty II. a prince Philipa, vévody z Edinburghu v roce 1954. MacMillan během oficiální ceremonie předal královně tradiční sadu čtyř stříbrných klíčů od gibraltarské pevnosti.

🎖️ Konec kariéry a odchod do výslužby

Do vojenské výslužby odešel Gordon MacMillan v roce 1955 po čtyřiceti letech služby. Po odchodu z aktivní armády se vrátil do Skotska. Věnoval se správě rodinného sídla a panství Finlaystone na západě Skotska, kde osobně dohlížel na údržbu historických zahrad a lesů. Byl jmenován zástupcem místodržícího (Vice Lieutenant) pro hrabství Renfrewshire. Až do roku 1958 rovněž zastával čestnou funkci ceremoniálního plukovníka (Colonel of the Regiment) u svého domovského pluku Argyll and Sutherland Highlanders.

General Sir Gordon MacMillan zemřel 21. ledna 1986 ve věku 89 let na následky dopravní nehody ve skotském hrabství Renfrewshire. Je pochován na hřbitově Newington Cemetery ve skotském Edinburghu. Jeho jméno nese řada historických dokumentů a jeho portrét od malíře Leonarda Bodena je trvale vystaven v plukovním muzeu na hradě Stirling.

📈 Kompletní přehled velení a hodností

Následující tabulky obsahují kompletní dohledatelný přehled vojenského velení generála MacMillana. Podrobné záznamy o přesných datech jeho působení na nižších stupních velení (mezi lety 1918 a 1940) nejsou v otevřených historických archivech dostupné a jsou označeny příslušnou poznámkou.

Vojenské velení (1941–1955)

Od	Do	Vojenská formace / Pozice	Konflikt / Operace
1918	1940	Různé nižší a štábní pozice	data nejsou dostupná
Prosinec 1941	Květen 1943	IX. sbor (IX Corps) – Náčelník štábu	Druhá světová válka (Operace Torch)
Červen 1943	Červenec 1943	152. pěší brigáda	Druhá světová válka (Sicílie)
1943	1943	12. pěší brigáda	Druhá světová válka
Srpen 1943	Srpen 1944	15. (skotská) pěší divize	Bitva o Normandii, Operace Epsom, Operace Bluecoat
Listopad 1944	Březen 1945	49. (West Riding) pěší divize	Druhá světová válka (Boje v Nizozemsku)
Březen 1945	Konec roku 1945	51. (Highland) pěší divize	Druhá světová válka (Boje v Německu)
1946	1947	Ředitelství pro vývoj zbraní	Poválečná reorganizace
Únor 1947	Červen 1948	Britské síly v Palestině a Zajordánsku	Palestinská krize
Leden 1949	Duben 1952	Skotské velitelství (Scottish Command)	Služba ve Velké Británii
Duben 1952	Květen 1955	Guvernér a velitel na Gibraltaru	Poválečná služba

Dosažené hodnosti (výběr známých dat)

Rok	Dosažená hodnost / Status
1915	Podporučík (Second Lieutenant)
1918–1939	data o přesných povýšeních nejsou dostupná
1940	Úřadující podplukovník (Acting Lieutenant-Colonel)
1941	Úřadující brigádní generál (Acting Brigadier)
1943	Generálmajor (Major-General) - velitel divize
1947	Generálporučík (Lieutenant-General) - velitel v Palestině
1952	Generál (General) - nejvyšší dosažená hodnost

🏅 Přehled vyznamenání a řádů

Za svou dlouholetou službu Britskému impériu a hrdinství v boji obdržel Gordon MacMillan celou řadu vysokých státních i vojenských vyznamenání.

Zkratka	Název vyznamenání	Stát / Udělující entita
KCB	Rytíř komandér Řádu lázně (Knight Commander of the Order of the Bath)	Spojené království
KCVO	Rytíř komandér Královského Viktoriina řádu (Knight Commander of the Royal Victorian Order)	Spojené království
CBE	Komandér Řádu britského impéria (Commander of the Order of the British Empire)	Spojené království
DSO	Řád za vynikající službu (Distinguished Service Order)	Spojené království
MC **	Vojenský kříž se dvěma sponami (Military Cross and Two Bars)	Spojené království
MiD	Zmíněn v hlášení (Mentioned in Despatches) - 2x	Spojené království
-	Velkodůstojník Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské (Grand Officer of the Order of Orange-Nassau)	Nizozemsko

Zdroje