Emília Vášáryová
| Emília Vášáryová | |
|---|---|
| Celé jméno | Emília Vášáryová |
| Datum narození | 18. května 1942 |
| Místo narození | Horná Štubňa |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | herečka, vysokoškolská pedagožka |
| Aktivní od | 1958 |
Emília Vášáryová, často označovaná jako první dáma slovenského divadla a filmu, je významná slovenská filmová, televizní a divadelní herečka, vysokoškolská profesorka a bývalá politička. Během své více než šedesátileté kariéry se stala jednou z nejuznávanějších umělkyň v Slovenské republice i v České republice. V roce 2001 získala v novinářské anketě prestižní titul Slovenská herečka století.
Je dlouholetou členkou činohry Slovenského národního divadla a pedagožkou na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Širokému publiku je známá především díky svým ikonickým rolím ve filmech jako Až přijde kocour, Pelíšky, Horem pádem či Eva Nová. Je držitelkou mnoha prestižních ocenění, včetně Českého lva, divadelní Ceny Alfréda Radoka a slovenské filmové ceny Slnko v sieti.
👤 Původ a rodinné zázemí
Emília Vášáryová se narodila 18. května 1942 v obci Horná Štubňa v okrese Turčianske Teplice. Vyrůstala ve velmi vzdělaném a kultivovaném učitelském prostředí, které zásadně formovalo její osobnost. Její otec, Jozef Vášáry (1915–1973), měl slovensko-maďarské kořeny a působil jako středoškolský profesor jazyků. Matka Hermína, rozená Schmiedová, byla německé národnosti a pracovala rovněž jako učitelka. O šest let později se do rodiny narodila její mladší sestra Magda Vášáryová, která se v dospělosti stala rovněž slavnou herečkou a později úspěšnou diplomatkou a političkou. Švagrem Emílie Vášáryové byl legendární slovenský herec a komik Milan Lasica.
Dětství a dospívání rodiny Vášáryových bylo silně poznamenáno politickou situací po únorovém převratu v roce 1948. Kádrové hodnocení rodičů, zejména otce, který nevyhovoval tehdejším komunistickým měřítkům spolehlivosti, mělo přímý dopad na možnosti studia obou dcer. Mladá Emília se původně o herectví nezajímala; její vášní byla astronomie, psychologie, dějiny umění, jazyky a také závodní sportovní gymnastika. Kvůli špatnému politickému profilu rodiny jí však bylo studium humanitních oborů na tehdejších univerzitách znemožněno.
Zlom v jejím směřování nastal ve chvíli, kdy se zúčastnila celostátní soutěžní přehlídky v uměleckém přednesu Hviezdoslavův Kubín. Její suverénní vítězství a zjevný talent upoutaly pozornost odborné poroty, což ji následně přivedlo k myšlence absolvovat přijímací zkoušky na divadelní fakultu.
🎓 Akademická dráha a vzdělání
Po úspěšném složení přijímacích zkoušek nastoupila na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě (VŠMU), kde studovala obor herectví. Svá studia úspěšně zakončila absolutoriem v roce 1963. Už během vysokoškolských let prokazovala výjimečný talent a hostovala na profesionálních divadelních scénách.
Kromě aktivní herecké dráhy se Emília Vášáryová začala věnovat také předávání svých zkušeností dalším generacím. V letech 1990 až 2020 působila jako pedagožka na Katedře herectva Divadelní fakulty VŠMU. Během třiceti let pedagogické praxe vychovala desítky předních slovenských i českých herců. V roce 1999 dosáhla nejvyššího akademického stupně, když byla tehdejším prezidentem republiky jmenována profesorkou v oboru divadelní umění a věda – herectví.
V roce 2010 se dočkala významného akademického uznání také v České republice, když jí Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně udělila čestný doktorát (doctor honoris causa) za její mimořádný přínos evropskému divadelnímu a filmovému umění.
🎭 Divadelní kariéra
Profesionální divadelní dráha Emílie Vášáryové započala bezprostředně po absolutoriu na vysoké škole. V roce 1963 přijala angažmá v souboru Nové scény v Bratislavě, kde strávila dvě sezóny. Její talent však brzy zaujal vedení první slovenské scény, a tak se v srpnu 1964 stala stálou členkou Činohry Slovenského národního divadla (SND), jíž zůstala věrná po celý zbytek své kariéry.
Jejím debutem na prknech SND byla náročná shakespearovská role Ofélie v inscenaci Hamlet. Od tohoto okamžiku ztvárnila na domácí scéně více než 150 různých postav, čímž pokryla prakticky celý klasický i moderní divadelní repertoár. Zaujala jako Roxana v Cyranovi z Bergeracu, Nataša v dramatizaci Tolstého Vojny a míru, Máša v Čechovových Třech sestrách, titulní Antigona či Goethova Ifigenie.
S přibývajícím věkem a uměleckým zráním plynule přešla od rolí naivek a romantických hrdinek k hlubokým, psychologicky propracovaným charakterům zralých žen. Excelovala v roli operní divy Marie Callas v inscenaci Mistrovská lekce, jako baronka Castelli-Glembayová ve hře Páni Glembayové, v titulní roli Brechtovy Matky Kuráže nebo jako Stařenka v absurdním dramatu Eugèna Ionesca Židle (za tuto roli získala ocenění DOSKY).
Významnou stopu zanechala herečka také na českých divadelních scénách. Pravidelně hostovala v Praze, mimo jiné v Divadle Na zábradlí, kde za roli ve hře Thomase Bernharda Ritter Dene Voss obdržela prestižní Cenu Alfréda Radoka. Účinkovala rovněž v Činoherním klubu, na Letních shakespearovských slavnostech a ve Studiu DVA.
🎬 Filmová a televizní kariéra
Filmaři objevili tvář Emílie Vášáryové ještě během jejích vysokoškolských studií. Debutovala v roce 1958 v česko-maďarské komedii Dáždnik svätého Petra. Zásadní průlom v její filmové kariéře i v jejím mezinárodním vnímání však přišel v roce 1963, kdy ji český režisér Vojtěch Jasný obsadil do role záhadné tanečnice Diany v magickém podobenství Až přijde kocour. Film, ve kterém excelovala po boku Jana Wericha, zaznamenal obrovský úspěch a získal Zvláštní cenu poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Pro herečku znamenal zisk ocenění Zlatý krokodýl a etablování se v české kinematografii.
V průběhu šedesátých a sedmdesátých let byla pravidelně obsazována do stěžejních děl československé kinematografie. Hrála v Zemanově fantaskním příběhu Bláznova kronika (1964), dramatu Martina Friče Lidé z maringotek (1966), nebo ve slovenských filmech Drak sa vracia (1967) a Medená veža (1970).
Nová a divácky mimořádně úspěšná kapitola její kariéry se začala psát na konci devadesátých let díky spolupráci s režisérem Janem Hřebejkem. Role ustarané maminky Krausové, která se snaží mírnit cholerické výbuchy svého manžela ztvárněného Jiřím Kodetem (ikonická scéna o rozdílu mezi noky a knedlíky), v kultovní komedii Pelíšky (1999) z ní udělala legendu i pro mladší filmové publikum. Na tento úspěch navázala Hřebejkovým filmem Horem pádem (2004), kde za roli Věry Horecké obdržela Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, a snímkem Kráska v nesnázích (2006).
Ztvárnila rovněž řadu náročných televizních rolí, například v adaptacích děl Thomase Manna Buddenbrookovci (1974) a Mário a kúzelník (1976), nebo v seriálu Alžbetin dvor (1986). V roce 2015 ohromila kritiku svým surovým a psychologicky hlubokým ztvárněním stárnoucí alkoholičky ve filmu Eva Nová, jež jí vyneslo slovenskou národní filmovou cenu Slnko v sieti.
🏛 Krátké politické angažmá
Stejně jako mnoho dalších osobností kulturního a společenského života, i Emília Vášáryová pocítila po Sametové revoluci v roce 1989 morální povinnost zapojit se do budování nové demokratické společnosti.
Ve svobodných volbách v červnu 1990 kandidovala za hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN) do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za volební obvod Bratislava. Byla úspěšně zvolena a složila poslanecký slib. Její politická kariéra však měla jen velmi krátké trvání. Tváří v tvář byrokracii a politickým bojům si uvědomila, že její místo je především v divadle a na akademické půdě. Již v září roku 1990 se svého poslaneckého mandátu dobrovolně vzdala a plně se vrátila k herectví a výuce. Politickou dráhu naopak trvale zvolila její sestra Magda Vášáryová.
🗓 Současnost
I ve věku nad osmdesát let zůstává Emília Vášáryová aktivní, a to jak v profesním, tak v osobním životě. Na sklonku roku 2025 učinila jedno z nejtěžších rozhodnutí, když po dvanácti letech od smrti svého manžela, scénografa Milana Čorby, prodala jejich společný velký dům se zahradou v lukrativní bratislavské čtvrti nedaleko památníku Slavín. Dům se pro ni stal příliš prázdným a neekonomickým na údržbu.
Následně se přestěhovala do luxusního bytu v prestižním historickém Paláci Motešických, který se nachází v samém srdci starého města Bratislavy. V rozhovorech pro média počátkem roku 2026 přiznala, že sťahování bylo emotivně náročné – musela zredukovat svou rozsáhlou knihovnu a najít nové domovy pro rostliny ze své milované zahrady. Zmínila také svůj konzervativní vkus a odpor k moderním minimalistickým trendům, jako jsou například celočerné kuchyně, se kterými se v novém nájemním bydlení musela potýkat.
V divadle je stále aktivní; čeští diváci ji v roce 2026 mohou vidět na prknech pražského Studia DVA v mimořádně úspěšné intimní hře Milostné dopisy, kde účinkuje společně se svým dlouholetým hereckým kolegou Milanem Kňažkem. Společně se objevili také v televizním dokumentu Život podle Milana Kňažka, který měl premiéru v roce 2025.
🏆 Ocenění a pocty
Během své kariéry posbírala desítky cen. Následující seznam představuje výběr těch nejprestižnějších:
- 1967 – Cena Janka Borodáča (za divadelní role)
- 1968 – Zlatý krokodýl (za film Až přijde kocour)
- 1978 – Titul Zasloužilá umělkyně
- 1996 – Cena Nadace Alfréda Radoka za nejlepší herecký výkon (Divadlo Na zábradlí, Ritter Dene Voss)
- 1999 – Krištáľové krídlo za divadelní umění (hra Křehká rovnováha)
- 1999 – DOSKY: Cena za nejlepší herecký výkon (hra Židle)
- 2001 – Slovenská herečka století (vítězka novinářské ankety)
- 2004 – Český lev za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli (film Horem pádem)
- 2008 – Zlatý pohár na MFF v Šanghaji pro nejlepší herečku (film Václav)
- 2010 – Doctor honoris causa (JAMU v Brně)
- 2016 – Slnko v sieti pro nejlepší herečku (film Eva Nová)
- 2022 – Slnko v sieti za výjimečný přínos slovenské audiovizuální kultuře
📈 Kompletní filmografie
Následující tabulka představuje kompletní chronologický přehled účinkování Emílie Vášáryové ve filmech a významných televizních projektech v jednotlivých letech od počátku její kariéry. V obdobích bez filmové produkce se věnovala výhradně divadelní či pedagogické činnosti.
| Rok | Název díla | Formát | Poznámka / Role |
|---|---|---|---|
| 1958 | Dáždnik svätého Petra | celovečerní film | Sľúková |
| 1959 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1960 | Na pochode sa vždy nespieva | celovečerní film | Elena |
| 1961 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1962 | Polnočná omša | celovečerní film | ošetřovatelka |
| 1963 | Až přijde kocour, Tvář v okně | celovečerní film, televizní film | Diana, účinkující |
| 1964 | Bláznova kronika | celovečerní film | Lenka |
| 1965 | Námestie svätej Alžbety | celovečerní film | Eva Weimannová |
| 1966 | Lidé z maringotek, Majster kat | celovečerní filmy | Nina, Agajka |
| 1967 | Drak sa vracia, Rok na dedine | celovečerní film, televizní film | Eva Jariabková, Hanka |
| 1968 | Niet inej cesty | celovečerní film | Adela Ostrolúcka |
| 1969 | Balada o siedmich obesených | televizní film | Musja |
| 1970 | Medená veža | celovečerní film | Saška |
| 1971 | Zlozor | celovečerní film | Zuzana |
| 1972 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1973 | Závist, Prípad krásnej nerestnice | televizní film, celovečerní film | účinkující, kpt. Strelková |
| 1974 | Kto odchádza v daždi..., Buddenbrookovci | celovečerní film, televizní seriál | Zuza, Tony |
| 1975 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1976 | Červené víno, Mário a kúzelník | celovečerní film, televizní film | Kristína Habdžová, Silvestra |
| 1977 | Advokátka | celovečerní film | dr. Anna Javorská |
| 1978 | Pustý dvor | televizní film | účinkující |
| 1979 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1980 | Nebezpečné známosti | televizní film | markýza de Merteuil |
| 1981 | Plavčík a Vratko | celovečerní film | Královna |
| 1982 | Ifigénia v Tauride | televizní záznam divadla | Ifigénia |
| 1983 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1984 | Mŕtvi učia živých | celovečerní film | MUDr. Elena Orlová |
| 1985 | O sláve a tráve, Bankinghouse Khuwich and comp. | celovečerní film, televizní film | Jana, účinkující |
| 1986 | Alžbetin dvor | televizní seriál | Júlia Fabici |
| 1987 | Pávie pierko | celovečerní film | účinkující |
| 1988 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1989 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1990 | data nejsou dostupná / politické angažmá | — | — |
| 1991 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1992 | La Musica | televizní film | účinkující |
| 1993 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1994 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1995 | Hazard | celovečerní film | matka |
| 1996 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1997 | Modré z nebe, Orbis Pictus | celovečerní filmy | Marta, matka |
| 1998 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 1999 | Pelíšky, Návrat ztraceného ráje | celovečerní filmy | Krausová, starostka |
| 2000 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2001 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2002 | Waterloo po česku | celovečerní film | účinkující |
| 2003 | Pokrevní vztahy | celovečerní film | účinkující |
| 2004 | Horem pádem | celovečerní film | Věra Horecká |
| 2005 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2006 | Kráska v nesnázích, Obsluhoval jsem anglického krále | celovečerní filmy | Líba Čmolíková, Rajská |
| 2007 | Václav | celovečerní film | matka |
| 2008 | Nestyda | celovečerní film | Nora |
| 2009 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2010 | Kriminálka Staré Město | televizní seriál | účinkující |
| 2011 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2012 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2013 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2014 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2015 | Eva Nová | celovečerní film | Eva Nová |
| 2016 | Masaryk | celovečerní film | Blaženka |
| 2017 | Čára | celovečerní film | Anna Krajňáková |
| 2018 | Tátova volha | celovečerní film | Anna |
| 2019 | Šťastný nový rok | celovečerní film | Elena |
| 2020 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2021 | Šťastný nový rok 2: Dobro došli | celovečerní film | Elena |
| 2022 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2023 | Emília | dokumentární film | hraje sebe samu |
| 2024 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
| 2025 | Život podle Milana Kňažka | dokumentární film | hraje sebe samu |
| 2026 | data nejsou dostupná / pouze divadelní činnost | — | — |
Zdroje
- Lidé
- Slovenky
- Ženy
- Narození 18. května
- Narození 1942
- Narození v okrese Turčianske Teplice
- Žijící lidé
- Slovenské herečky
- Divadelní herečky
- Filmové herečky
- Televizní herečky
- Členové Činohry Slovenského národního divadla
- Absolventi Vysoké školy múzických umění v Bratislavě
- Vysokoškolští pedagogové
- Držitelé Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
- Držitelé ceny Slnko v sieti
- Držitelé Ceny Alfréda Radoka
- Poslanci Sněmovny lidu Federálního shromáždění
- Býci
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro