Edmonton Road Runners

Edmonton Road Runners
Liga	American Hockey League (AHL)
Divize	Severní divize (North Division)
Město	Edmonton, Alberta
Barvy	námořnická modř, měděná, červená, bílá

Edmonton Road Runners byl kanadský profesionální klub ledního hokeje, který sídlil ve městě Edmonton v provincii Alberta. Tento hokejový celek působil v prestižní severoamerické American Hockey League (zkráceně AHL), jež funguje jako primární a nejvyšší záložní soutěž pro slavnou National Hockey League (NHL). Historie tohoto mužstva je naprosto unikátní a v dějinách moderního ledního hokeje velmi specifická, neboť klub pod tímto názvem a v této lokalitě existoval a aktivně působil pouze během jediné jediné soutěžní sezóny, a to v ročníku 2004/2005.

Tým fungoval jako výhradní a oficiální farma slavného celku Edmontonu Oilers, se kterým dokonce sdílel i svou obrovskou domácí arénu, legendární Rexall Place. Existence tohoto klubu byla přímým důsledkem historické a masivní výluky (lockoutu) v NHL, která zapříčinila kompletní zrušení sezóny nejvyšší soutěže. Vedení Olejářů se v předtuše zrušení elitní ligy rozhodlo přestěhovat svůj tehdejší farmářský celek z Toronta přímo do svého domovského města, aby místním fanouškům, zvyklým na hokej nejvyšších parametrů, nabídlo alespoň špičkový hokej na úrovni AHL, obohacený o řadu mladých hvězd a etablovaných hráčů, kteří by za normálních okolností nastupovali v prvním týmu.

Ačkoliv po sportovní i divácké stránce byla sezóna relativně úspěšná – tým se bez větších potíží probojoval do vyřazovacích bojů o prestižní Calder Cup a těšil se vynikající průměrné návštěvnosti přesahující sedm tisíc diváků na utkání – po skončení výluky a ohlášení návratu NHL pro ročník 2005/2006 nemohl farmářský klub v Edmontonu dále setrvat. Koexistence dvou profesionálních mužstev pod jednou střechou byla pro majitele ekonomicky a logisticky neudržitelná. Klub proto po jediné sezóně pozastavil svou činnost a organizace Oilers svou farmářskou licenci uložila takzvaně "k ledu", dokud nebyla o pět let později přesunuta a vzkříšena pod názvem Oklahoma City Barons v americkém státě Oklahoma.

🏒 Historické pozadí a vznik klubu

Pochopení vzniku a krátké existence celku Edmonton Road Runners vyžaduje detailnější pohled do historie farmářských týmů organizace Edmonton Oilers. Tradiční kanadský klub z provincie Alberta měl vždy svou záložní organizaci umístěnou ve značné vzdálenosti od svého sídla. V 80. a 90. letech působila edmontonská farma v Novém Skotsku jako Cape Breton Oilers a později, na přelomu tisíciletí, sdíleli Oilers společně s Montreal Canadiens farmářský celek Hamilton Bulldogs v provincii Ontario.

Před sezónou 2003/2004 se vedení Edmonton Oilers rozhodlo osamostatnit a založilo zcela nový záložní klub pojmenovaný Toronto Roadrunners, který své domácí zápasy hrál v historické hale Ricoh Coliseum přímo v centru Toronta. Tento krok se však z ekonomického hlediska neukázal jako optimální. Přestože se jednalo o hokejové město par excellence, tamní trh byl absolutně nasycen prvním týmem Toronto Maple Leafs, a navíc zde panovala obrovská konkurence ze strany dalších juniorských a nižších soutěží.

Klíčovým hybatelem pro vznik Edmonton Road Runners však byla hrozící stávka v nejvyšší soutěži. Na jaře roku 2004 bylo hokejovým funkcionářům i analytikům téměř jasné, že jednání mezi majiteli klubů a hráčskou asociací NHLPA o nové kolektivní smlouvě směřují do slepé uličky. Generální manažer Edmontonu Oilers Kevin Lowe společně s majitelskou skupinou (Edmonton Investors Group) vypracovali krizový plán. Jelikož bylo vysoce pravděpodobné, že brány haly Rexall Place zůstanou na podzim zavřené, rozhodli se přesunout neziskovou farmu z Toronta přímo domů do Edmontonu. Cíl byl naprosto zřejmý: udržet v hale hokejový život, poskytnout fanouškům zábavu a zároveň mít své největší mladé naděje pod přímým každodenním drobnohledem ve vlastních moderních tréninkových zařízeních. Tým byl přejmenován na Edmonton Road Runners a oficiálně představen veřejnosti během letních měsíců roku 2004.

🏟️ Domovský stánek a fenomén "Super AHL"

Edmonton Road Runners získali nesmírnou a v rámci tehdejší AHL takřka nevídanou výhodu – jako svůj domovský stánek využívali kapacitně i technologicky plnohodnotnou arénu pro NHL, kterou byla obrovská a slavná hala Rexall Place (dříve známá pod legendárním názvem Northlands Coliseum, v níž v osmdesátých letech Wayne Gretzky a Mark Messier zvedali nad hlavu Stanley Cupy). Kapacita arény, blížící se hranici sedmnácti tisíc sedadel, sice nebyla na farmářskou ligu nikdy zcela vyprodána, ale prostory, zázemí kabin a regenerační linky poskytovaly hráčům absolutní luxus na úrovni prvotřídních světových hvězd.

Sezóna 2004/2005 se do historie zapsala jako ročník takzvané "Super AHL". Jelikož se elitní liga nehrála, obrovské množství mladých hráčů s dvoucestnými smlouvami, kteří by za běžných okolností již stabilně nastupovali v nejvyšší soutěži a byli by oporami svých týmů, bylo administrativně a výkonnostně převeleno do AHL. Celková kvalita a rychlost hry v této farmářské soutěži díky tomu raketově vzrostla na úroveň, která předtím ani potom pravděpodobně nikdy nebyla k vidění. Hráči, diváci i televizní společnosti tento fakt jasně vnímali, což vedlo k vysoké návštěvnosti a obrovskému mediálnímu pokrytí. Obyvatelé Edmontonu, odříznuti od svého milovaného prvního týmu, vzali Road Runners za své. Průměrná domácí návštěvnost týmu se stabilně pohybovala okolo 8 000 až 10 000 diváků na jedno utkání, což klub v ekonomických metrikách spolehlivě řadilo mezi absolutní špičku celé ligy.

🥅 Hráčský kádr a realizační tým

Kormidla u mužstva se s velkou důvěrou ujal hlavní trenér Geoff Ward, vysoce respektovaný taktik, který dostal za úkol nejen uhrát dobrý výsledek a dostat se do vyřazovacích bojů, ale především systematicky a poctivě rozvíjet mladé hráče pro budoucí nasazení v první lize. Ward měl k dispozici kádr, který byl díky výluce doslova nabitý obrovským talentem a slibným potenciálem.

Defenzivní činnost a bezpečí v brankovišti primárně zajišťoval zkušený a ostřílený gólman Tyler Moss, který měl již na svém kontě i několik cenných startů ve slavné NHL. Záda mu kryl mladý a perspektivní brankář Jeff Deslauriers, pro kterého byla tato sezóna nesmírně důležitým křtem ohněm v dospělém profesionálním hokeji.

Obranné řady vyztužil především nesmírně ofenzivně laděný a nebezpečný zadák Marc-André Bergeron, který do té doby již patřil ke stabilním členům prvního týmu Olejářů. Bergeron vnesl do hry fantastickou rozehrávku, obrovský přehled na modré čáře a tvrdou střelu, jíž pravidelně ničil soupeře v přesilových hrách. O defenzivní "černou práci", rozbíjení útoků soupeře a ochranu brankoviště se starali poctiví a fyzicky velmi disponovaní hráči jako Mathieu Roy nebo Dan Smith.

V útočných formacích Road Runners disponovali obrovskou silou a pestrostí typologie hráčů. Roli elitního a komplexního centra, tvůrce hry a muže pro nejdůležitější vhazování plnil Jarret Stoll. Křídelní prostory a ohromnou tvrdost u mantinelů zajišťoval nekompromisní Raffi Torres, který se nikdy nebál fyzických střetů a zároveň dokázal být vysoce produktivní před brankou soupeře. Velkou zbraní byla obrovská rychlost a technická finesa Fina Tonyho Salmelainena, jenž na ledě představoval neustálou hrozbu z rychlých protiútoků.

Nesmírně důležitou součástí týmu pro hru v oslabení a defenzivní úkoly "ve stínu" byl univerzální a příkladně pracující útočník Toby Petersen. Tento centr dokázal v 78 odehraných duelech základní části nastřádat 29 kanadských bodů (za 14 vstřelených gólů a 15 asistencí) a zároveň platil za velkého lídra a inspiraci v kabině. Hrubou sílu, důraz na brankovišti a takzvané "hokejové svaly" týmu dodával urostlý útočník Brad Winchester, jemuž tvrdá hra nižší soutěže náramně vyhovovala, a nezanedbatelnou stopu zanechal také velmi talentovaný centr Kyle Brodziak, pro něhož byl tento ročník vynikajícím odrazovým můstkem pro jeho pozdější dlouhou a úspěšnou kariéru na nejvyšší úrovni.

📈 Průběh základní části sezóny 2004/2005

Klub Edmonton Road Runners byl z geografického a logistického hlediska administrativně zařazen do Severní divize (North Division) v rámci Západní konference AHL. V této divizi ho čekaly nesmírně tvrdé a vypjaté bitvy se soupeři jako byli Manitoba Moose (tehdejší exkluzivní farma celku Vancouver Canucks), Rochester Americans, St. John's Maple Leafs nebo Syracuse Crunch.

V tehdejším platném formátu soutěže měla základní část vypsáno celkem 80 dlouhých a náročných utkání pro každý tým. Průběh sezóny z pohledu celku z Alberty se vyznačoval velkou vyrovnaností, avšak občasnými výpadky formy, které pramenily z mládí a nezkušenosti části kádru. Tým předváděl doma v obrovské aréně Rexall Place vynikající a velmi atraktivní výkony hnané frenetickým publikem, zatímco na venkovních kluzištích, na takzvaných tripech (několikadenních výjezdech), často nedokázal udržet jednobranková vedení a zbytečně ztrácel body.

Celkově dokázali svěřenci trenéra Geoffa Warda v 80 duelech základní části zvítězit v 32 případech v normální hrací době. Z ledu odešli bez bodu, tedy poraženi po šedesáti minutách hry, ve 33 utkáních. Dále v tehdejším systému bodování zapsali plných 11 remíz (utkání ukončená nerozhodně po prodloužení) a 4 prohry až v samotném prodloužení, což jim v součtu přineslo velmi solidních 79 kanadských bodů. Skóre týmu činilo 201 vstřelených oproti 223 obdrženým brankám. Tento bodový zisk naprosto spolehlivě stačil na velmi důležité třetí místo v konečné tabulce Severní divize (za suverénními Rochester Americans a druhými St. John's Maple Leafs), čímž klub suverénně splnil předsezónní základní sportovní cíl, kterým byl přímý a jasný postup do jarních vyřazovacích bojů o pohár.

⚔️ Play-off: Krutá bitva o západní Kanadu

Postup do vyřazovací části, populárního a tvrdého play-off, vyvolal v Edmontonu obrovskou hokejovou horečku. V prvním kole vyřazovacích bojů, v divizním semifinále, narazili Road Runners na svého nesmiřitelného geografického a kanadského divizního rivala – celek Manitoba Moose, sídlící ve městě Winnipeg a úzce spjatý s organizací Vancouver Canucks.

Tato série "na tři vítězné zápasy" (best-of-seven formát, kde se hrálo reálně až na čtyři vítězství v pozdějších fázích, avšak v tomto kontextu se série natáhla) slibovala obrovskou ofenzivní show a především spoustu nevyřízených osobních fyzických účtů ze vzájemných potyček ze základní části. Manitoba disponovala v kádru jmény jako byli Ryan Kesler nebo nekompromisní a tvrdý obránce Kevin Bieksa, což jasně předznamenalo naprosto brutální a na ostří nože hraný hokej z obou stran.

Série byla od úvodního hvizdu plná faulů, menších šarvátek a obrovských zvratů ve skóre. Road Runners se díky obětavosti a ofenzivní podpoře Jarreta Stolla s Bergeronem drželi statečně. Dokázali vyhrát dvě těžká utkání a dovést sérii do velkého dramatu. Nicméně, tým Manitoby projevil v krizových chvílích mírně vyšší stupeň zkušeností a především fantastické, stabilní výkony svého gólmana. Edmonton Road Runners nakonec v této sérii prvního kola padli a odešli poraženi celkovým poměrem na zápasy 2:4 na utkání. Vyřazení znamenalo nejen brzký konec sezóny pro nadšené fanoušky, ale jak se brzy ukázalo, znamenalo to i úplný a definitivní konec celého farmářského týmu v tomto nádherném městě.

🛑 Konec po jedné sezóně a přesun do Oklahomy

V červenci roku 2005 byl po obrovském vyčerpání podepsán dlouho očekávaný kompromis, zpečetěna nová kolektivní smlouva a konečně oficiálně oznámeno radostné ukončení rozsáhlé výluky, čímž byl s definitní platností garantován návrat elitní NHL pro sezónu 2005/2006. Tento naprosto klíčový a logický krok však znamenal pro farmářský klub absolutní a drtivou zkázu.

Představitelé organizace Edmontonu Oilers stáli před neřešitelným logistickým i obchodním problémem. Udržet a financovat prvoligový "A-tým" a zároveň hrát všechny domácí zápasy záložního farmářského "B-týmu" v jedné jediné společné budově – navíc za situace, kdy se termíny desítek zápasů obou lig termínově překrývaly – bylo z provozního, ekonomického i marketingového hlediska zcela a absolutně nemožné a neudržitelné. Očekávalo se také, že fanoušci, ačkoliv si AHL užívali, by své peněženky a finance směřovali pochopitelně primárně na nákup permanentek na zápasy NHL, čímž by aréna na zápasy farmy neúprosně a hrozivě zela ostudnou prázdnotou.

Vedení klubu proto se slzami v očích v létě roku 2005 muselo oficiálně oznámit takzvané přerušení a uspání klubových aktivit (suspendování franšízy) a odeslat příslušné administrativní dokumenty a potvrzení o "dormant" (spícím) statusu zpět na centrálu vedení AHL do Springfieldu. Pro následující soutěžní ročník 2005/2006 se tedy musel klub Edmonton Oilers potupně a složitě domlouvat na provizorních smluvních partnerstvích, odkládat a rozesílat své mladé a draftované hokejové prospekty do jiných farmářských klubů napříč ligou (mimo jiné posílali hráče do týmů Hamilton Bulldogs, Iowa Stars a do dalších záložních celků).

Franšízová licence klubu Edmonton Road Runners následně administrativně formálně zůstávala uzavřená, neaktivní a zamknutá v šuplíku manažerů dlouhých pět let. Teprve až po pěti letech klidu a vyjednávání v roce 2010 se představitelům Edmontonu Oilers podařilo úspěšně uzavřít zcela novou stabilní a lukrativní byznysovou a hokejovou dohodu a franšíza byla formálně odpečetěna, probuzena, zcela a úředně přesunuta z mapy chladné Alberty hluboko na centrální jih Spojených států, kde od té chvíle následně znovu hrdě ožila a nově vystupovala po další roky v AHL pod zbrusu novým klubovým názvem jakožto tým Oklahoma City Barons.

🧑‍🏫 Pro laiky

Hokejový tým Edmonton Road Runners je v hokejové historii něčím jako vzácná kometa, která přeletěla oblohou, zazářila, ale vydržela tam jen jediný rok. Pro pochopení, jak se to mohlo stát, musíme vědět dvě věci: co je to "farma" a co znamená "výluka".

1. Farma (farmářský tým) je v zámořském hokeji naprosto klíčový a nezbytný "B-tým". Nejlepší týmy světa v NHL mají pod sebou další klub v nižší lize, takzvané AHL. Slouží k tomu, aby se zde v těžkých zápasech rozehráli mladí talenti, kteří ještě nemají dostatek sil na první ligu, anebo tam posílají starší hráče, kteří vypadli z formy.

2. Výluka (lockout) byl moment, kdy se majitelé velkých klubů v NHL strašlivě pohádali s hokejisty o platy a o peníze, a kvůli tomu se v sezóně 2004/2005 nehrál v NHL ani jeden jediný slavný zápas, sezóna byla zcela a bez náhrady zrušena.

Tým Edmonton Oilers měl tehdy svou "farmu" až v Torontu. Když majitelé věděli, že jejich úžasná hala pro téměř sedmnáct tisíc lidí v Edmontonu zůstane celou zimu prázdná, smutná a temná kvůli hádce s hráči, přivezli svůj farmářský tým z Toronta přímo k sobě domů. Tým dostal název "Edmonton Road Runners" a přivedl fanouškům do města obrovské množství mladých hvězd, kteří by normálně už váleli a hráli stabilně mezi naprostou hokejovou světovou smetánkou. Jakmile ale hádka o peníze v hlavní NHL skončila a velký hokej se po roce konečně vrátil, město nedokázalo unést dva týmy naráz. Majitelé tedy tuto "farmu" po jediné sezóně rozpustili a licence putovala do trezoru. Byla to však pro diváky naprosto úžasná a jedinečná roční ukázka špičkového hokeje plná nasazení.

📊 Statistiky a celková bilance týmu

Přehled oficiálních a stoprocentně ověřených ligových statistik mužstva za jeho jedinou existující soutěžní sezónu v lize AHL:

Sezóna	Zápasy	Výhry	Prohry po 60 min.	Remízy	Prohry v prodloužení	Body	Vstřelené góly	Obdržené góly	Umístění v divizi
2004/2005	80	32	33	11	4	79	201	223	3. místo (North Division)

Statistiky týmu ve vyřazovacích bojích (Play-off):

1. Kolo (Semifinále divize): Soupeř Manitoba Moose. Výsledek série: prohra na zápasy 2:4 (vyřazení ze soutěže).

Zdroje