Džinismus

Rozbalit box

Obsah boxu

Džinismus (v sanskrtu जैनधर्म, Jainadharma), tradičně známý jako Jain Dharma, je starobylé indické náboženství. Patří mezi dharmická náboženství spolu s hinduismem a buddhismem. Džinisté sledují duchovní cestu, kterou v současném časovém cyklu vytýčilo 24 velkých učitelů známých jako Tírthankarové. Posledním a nejznámějším z nich byl Mahávíra, který žil v 6. století př. n. l.

Základem džinistické filosofie jsou tři hlavní principy, známé jako tři klenoty (Triratna): správná víra (Samjak Daršan), správné poznání (Samjak Džňána) a správné jednání (Samjak Čáritra). Tyto principy jsou neoddělitelně spjaty s pěti základními etickými sliby:

Ahinsá (nenásilí) – absolutní neubližování jakékoli živé bytosti.
Satja (pravdivost) – mluvení pravdy a vyhýbání se lži.
Astéja (nekradení) – nebrat nic, co není dobrovolně dáno.
Brahmačarja (sexuální zdrženlivost) – pro mnichy a mnišky úplný celibát, pro laiky věrnost.
Aparigraha (nevlastnění) – nelpění na majetku a omezování vlastnictví.

Konečným cílem džinismu je dosažení osvobození duše (mókša) z cyklu znovuzrozování (samsára). Toho je dosaženo očištěním duše od veškeré karmy, která je v džinismu chápána jako subtilní hmota ulpívající na duši v důsledku myšlenek, slov a činů. Džinismus klade velký důraz na individuální úsilí, askezi a sebekázeň.

📜 Historie

Džinismus je považován za jedno z nejstarších náboženství na světě s kořeny sahajícími do prehistorické Indie. Džinisté věří, že jejich víra je věčná a byla v každém kosmickém cyklu zjevena prostřednictvím 24 Tírthankarů. V současném cyklu byl prvním Tírthankarou Ršabhanátha a posledním, dvacátým čtvrtým, Mahávíra.

🏛️ Tírthankarové

Tírthankara (doslova "stavitel brodu") je osvícená lidská bytost, která překonala cyklus znovuzrozování a ukázala ostatním cestu k osvobození. Zatímco prvních 22 Tírthankarů je považováno za prehistorické postavy, existence 23. Tírthankary, Páršvanátha, je historiky obecně přijímána. Žil přibližně v 9. století př. n. l.

Nejvýznamnější postavou pro současnou podobu džinismu je Vardhamána Mahávíra (599–527 př. n. l. nebo 540–468 př. n. l.). Nebyl zakladatelem džinismu, ale jeho reformátorem, který oživil a systematizoval učení svých předchůdců. Narodil se jako princ v královské rodině v oblasti dnešního Biháru v Indii. Ve věku 30 let opustil světský život a stal se asketou. Po dvanácti a půl letech intenzivní meditace a askeze dosáhl vševědoucnosti (Kévala Džňána) a stal se Džinou ("Vítězem" nad svými vášněmi), od čehož je odvozen název náboženství. Zbytek svého života strávil putováním a šířením svého učení.

🏛️ Rozkol na sekty

Přibližně 300 let po Mahávírově smrti došlo v džinistické komunitě k velkému rozkolu, který vedl ke vzniku dvou hlavních sekt:

Digambara ("Nebem odění"): Konzervativnější větev. Jejich mniši praktikují úplnou nahotu jako symbol nelpění na světských věcech. Věří, že původní svaté texty (Ágamy) byly ztraceny a že ženy nemohou dosáhnout osvobození přímo (musí se nejprve zrodit jako muži).
Švétámbara ("Bíle odění"): Liberálnější větev. Jejich mniši a mnišky nosí jednoduché bílé roucho. Uznávají soubor svatých textů jako autentické a věří, že i ženy jsou schopny dosáhnout osvobození.

Tento rozkol přetrvává dodnes, ačkoli obě sekty sdílejí základní filosofii a etické principy.

🧠 Filosofie a nauka

Džinistická filosofie je komplexní systém, který se snaží vysvětlit podstatu reality, duše a cesty k osvobození.

💎 Tři klenoty (Triratna)

Cesta k mókše je dlážděna třemi klenoty: 1. Samjak Daršan (Správná víra): Víra v pravou podstatu reality, zejména v existenci duše (džíva) a ne-duše (adžíva). Nejde o slepou víru, ale o racionální přesvědčení. 2. Samjak Džňána (Správné poznání): Detailní a přesné porozumění džinistické nauce, zejména devíti základním pravdám (tattvas). 3. Samjak Čáritra (Správné jednání): Život v souladu s etickými principy džinismu, především dodržování pěti velkých slibů.

👻 Koncept duše (Džíva)

Džinismus učí, že celý vesmír je prostoupen nesčetným množstvím duší (džíva). Každá živá bytost, od člověka přes zvířata a hmyz až po rostliny a mikroskopické organismy ve vodě, vzduchu či půdě, má duši. Každá duše je ve své podstatě čistá, vševědoucí a plná blaženosti. Její pravá podstata je však zakryta vrstvami karmické hmoty.

⚛️ Karma

Na rozdíl od jiných indických náboženství, kde je karma nehmotným zákonem příčiny a následku, v džinismu je karma chápána jako skutečná, subtilní forma hmoty (karma pudgala). Tyto karmické částice jsou přitahovány k duši negativními myšlenkami, slovy a činy. Ulpívají na ní a způsobují její spoutání v cyklu znovuzrozování. Cílem je zastavit přítok nové karmy (samvara) a postupně se zbavit té stávající (nirdžara) prostřednictvím askeze a správného jednání.

🐘 Anékántaváda (Neabsolutismus)

Jedním z nejvýznamnějších příspěvků džinismu světové filosofii je doktrína anékántavády, neboli teorie mnohostrannosti reality. Podle ní je realita nesmírně komplexní a jakýkoli jednotlivý pohled na ni je nutně neúplný. Tento princip je často ilustrován příběhem o slepcích a slonovi, kde každý slepec ohmatává jinou část slona a popisuje ho zcela odlišně, přičemž všichni mají částečnou pravdu. Anékántaváda podporuje intelektuální toleranci a otevřenost vůči různým názorům.

🌌 Kosmologie

Džinistická kosmologie popisuje vesmír (Lóka) jako věčný, nestvořený a neřízený žádnou božskou bytostí. Vesmír má tvar stojícího člověka s rukama v bok. Skládá se ze tří světů: spodního světa (pekla), středního světa (kde žijí lidé a zvířata) a horního světa (nebesa, kde sídlí božstva). Na samém vrcholu vesmíru se nachází Siddhašila, místo, kde přebývají osvobozené duše (siddhové).

⚖️ Etické principy (Mahávraty)

Pět velkých slibů (Mahávraty) je základem džinistické etiky. Mniši a mnišky je dodržují v absolutní formě, zatímco laičtí stoupenci (šrávakové) dodržují jejich mírnější formu (Anuvraty).

Ahinsá (Nenásilí): Je to nejvyšší princip (Ahimsa Paramo Dharma). Zahrnuje nejen fyzické neubližování, ale i zdržení se násilných slov a myšlenek. Džinisté jsou striktní vegetariáni nebo vegani. Mniši často nosí přes ústa roušku (mukhavastrika), aby nevdechli hmyz, a zametají si cestu košťátkem, aby nezašlápli žádného tvora.
Satja (Pravdivost): Vyžaduje mluvit pravdu, která je zároveň prospěšná a nezraňující. Pokud by pravda mohla způsobit násilí, je lepší mlčet.
Astéja (Nekradení): Znamená nebrat si nic, co nebylo výslovně dáno, včetně nehmotných věcí jako jsou nápady.
Brahmačarja (Celistvost): Pro askety znamená úplnou sexuální abstinenci v myšlenkách, slovech i činech. Pro laiky znamená manželskou věrnost a omezení smyslových požitků.
Aparigraha (Nevlastnění): Omezení majetku na naprosté minimum. Mniši nevlastní téměř nic, zatímco laici se snaží omezovat své touhy a pravidelně dávají na charitu.

🧘 Náboženská praxe

Džinistická praxe se soustředí na očistu duše a duchovní pokrok.

Mnišství a laici: Džinistická komunita se dělí na čtyři složky (sangha): mniši (sádhu), mnišky (sádhví), laičtí muži (šrávaka) a laické ženy (šráviká). Mniši a mnišky vedou přísný asketický život, putují pěšky a jsou závislí na almužnách od laiků.
Púdža (Uctívání): Džinisté uctívají Tírthankary jako vzory, nikoli jako bohy, kteří by mohli zasahovat do jejich osudu. Púdža v chrámech (dérásar nebo mandir) zahrnuje rituální omývání soch, recitaci manter a obětování symbolických darů jako rýže, ovoce a květin.
Půsty a festivaly: Půst je klíčovou součástí džinistické praxe. Nejvýznamnějším festivalem je Pardžúšan (pro Švétámbary) a Dašalakšana (pro Digambary), osmi až desetidenní období půstu, meditace a odpuštění. V tento čas se džinisté snaží vyrovnat všechny spory a prosí o odpuštění za jakékoli ublížení, které mohli způsobit.
Sallékhaná: Jedná se o kontroverzní, ale hluboce zakořeněnou praxi dobrovolného rituálního vyhladovění na konci života. Není považována za sebevraždu, ale za vrcholný akt nelpění a duchovní disciplíny, který může podstoupit pouze člověk, jenž splnil všechny své životní povinnosti a jehož tělo je již slabé.

📚 Svaté texty

Posvátné texty džinismu se nazývají Ágamy. Jsou to spisy, které údajně obsahují přímé učení Mahávíry, jak je zaznamenali jeho hlavní žáci (Ganadharové).

Švétámbarové uznávají kánon 45 textů.
Digambarové věří, že původní Ágamy byly ztraceny, a za autoritativní považují pozdější texty napsané velkými učiteli (áčárji), jako jsou spisy Kundakundy a Samantabhadry.

⚜️ Symboly

Džinistický symbol: Oficiální symbol přijatý v roce 1974. Obrys představuje vesmír. Svastika uprostřed symbolizuje čtyři možné stavy existence (nebeská bytost, člověk, zvíře/rostlina, pekelná bytost). Tři tečky nad svastikou představují Tři klenoty. Půlměsíc a tečka na vrcholu symbolizují sídlo osvobozených duší (Siddhašila).
Ruka s kolem: Symbolizuje princip Ahinsá. Nápis uprostřed kola, Parasparopagraho Džívanám, znamená "Funkcí duší je pomáhat si navzájem."

💡 Pro laiky

Co je to džinismus? Je to velmi staré náboženství z Indie, jehož kořeny jsou pravděpodobně starší než buddhismus. Není to odnož hinduismu, ale samostatná víra.
Jaká je hlavní myšlenka? Absolutní nenásilí vůči všem živým tvorům. Džinisté se snaží neublížit ani nejmenšímu hmyzu. Proto jsou striktní vegetariáni nebo vegani a jejich mniši si někdy zametají cestu, aby nezašlápli mravence.
Věří v Boha? Nevěří v jednoho Boha jako stvořitele a vládce vesmíru. Vesmír je podle nich věčný. Uctívají ale osvícené lidi (Tírthankary), kteří dosáhli dokonalosti a ukazují ostatním cestu.
Co je to karma v džinismu? Představte si karmu jako velmi jemný, neviditelný "prach". Pokaždé, když uděláte něco špatného (zlý skutek, slovo nebo i myšlenka), tento prach se nalepí na vaši duši. Cílem je žít tak, aby se na duši žádný nový prach nelepil a ten starý se postupně očistil. Čistá duše je pak volná a šťastná.
Jsou všichni džinisté mniši? Ne, většina jsou běžní lidé (laici), kteří chodí do práce a mají rodiny. Snaží se ale dodržovat pět základních pravidel (nenásilí, pravdomluvnost, nekradení, věrnost, omezení majetku) v míře, která je slučitelná s běžným životem.

Šablona:Aktualizováno