Demonstrace na podporu prezidenta Pavla (2026)

Demonstrace "Stojíme za prezidentem"
	Zaplněné Staroměstské náměstí během demonstrace 1. února 2026
Datum	1. února 2026
Místo	Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, Praha,
Typ	občanský protest, politická demonstrace
Příčina	nátlak a údajné vydírání prezidenta Petra Pavla ze strany ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě)
Výsledek	masová petice (641 000+ podpisů), vyšetřování NCOZ, prohloubení vládní krize

Demonstrace na podporu prezidenta Pavla (oficiálně pod heslem "Stojíme za prezidentem") byla masovým občanským shromážděním, které se uskutečnilo v neděli 1. února 2026 v historickém centru Prahy. Akci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na bezprecedentní konflikt mezi prezidentem republiky Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou, nominantem strany Motoristé sobě.

Protest, jehož se podle odhadů zúčastnilo až 90 000 lidí, byl vyvrcholením politického napětí mezi hlavou státu a vládní koalicí tvořenou hnutím ANO 2011, hnutím SPD a stranou Motoristé sobě, která vznikla po volbách v roce 2025. Demonstrace je považována za jeden z největších projevů občanského aktivismu v ČR od protestů na Letné v roce 2019.

Kontext: Kauza "SMS vydírání"

Rozbuškou pro svolání demonstrace se stala tisková konference prezidenta Pavla z úterý 27. ledna 2026.

Jádro sporu

Po sněmovních volbách v roce 2025 vznikla nová vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Prezident Petr Pavel dlouhodobě odmítal jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí. Své rozhodnutí zdůvodňoval Turkovou kontroverzní minulostí, údajnými extremistickými symboly a "nedostatkem respektu k právnímu řádu".

Zveřejnění zpráv

V reakci na prezidentovo váhání zaslal ministr zahraničí Petr Macinka prezidentovi (prostřednictvím poradce Petra Koláře) sérii SMS zpráv, které Petr Pavel na tiskové konferenci zveřejnil.

Obsah zpráv: Macinka v nich údajně použil nátlakový tón a pohrůžky. Napsal, že pokud prezident Turka nejmenuje, "spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace".
Hrozba NATO: Nejzávažnější částí byla výhrůžka, že Macinka jako šéf diplomacie zpochybní mandát prezidenta vést českou delegaci na nadcházejícím summitu NATO a znemožní koordinaci zahraniční politiky státu.
Reakce:** Prezident označil toto jednání za pokus o vydírání ústavního činitele. Věcí se okamžitě začala zabývat **Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Průběh demonstrace (1. února 2026)

Organizace se ujal spolek Milion chvilek pro demokracii, vedený staronovým předsedou Mikulášem Minářem. Během pouhých pěti dnů se podařilo zmobilizovat desetitisíce občanů.

Místo: Demonstrace byla svolána na Staroměstské náměstí. Kvůli obrovskému zájmu však kapacita náměstí nestačila (zaplnilo se hodinu před začátkem). Policie musela uzavřít stanici metra Staroměstská a dav se přelil do ulic Celetná, Pařížská a Melantrichova až do spodní části Václavského náměstí.
Atmosféra:** Protest proběhl poklidně, ale emotivně. Lidé přinesli české vlajky, vlajky EU a transparenty s hesly jako "Slušnost není slabost", "Prezident není váš pošťák" nebo "Macinko, s vydíráním jdi do p*le".
Projevy: Hlavním řečníkem byl Mikuláš Minář, který zdůraznil, že nejde o nekritickou podporu Petra Pavla, ale o obranu úřadu prezidenta před "mafiánskými praktikami".

Vystupující osobnosti

Kromě organizátorů vystoupila řada osobností:

Hynek Čermák (herec): Varoval před návratem politické kultury 90. let a vyzval k občanské statečnosti.
Jitka Čvančarová (herečka): Hovořila o potřebě morálního kompasu v politice.
Daniel Kortus (vědec): Upozornil na bezpečnostní rizika nekoordinované zahraniční politiky.
Politici opozice (ODS, Piráti, STAN) se akce účastnili v davu, ale na pódium nebyli pozváni, aby akce zůstala občanská.

Petice a další kroky

Součástí protestu byla masivní podpisová akce s názvem "Stojíme za prezidentem".

K večeru 1. února 2026 petici podepsalo přes 641 000 občanů.
Mikuláš Minář vyhlásil cíl: Pokud petice dosáhne 1 000 000 podpisů, svolá spolek demonstraci na Letenskou pláň, s cílem donutit premiéra Andreje Babiše k odvolání ministra Macinky.

Politické reakce

Reakce politické scény kopírovaly rozdělení vládního a opozičního tábora.

Petr Macinka (Motoristé): Odmítl rezignaci i omluvu. V pořadu Otázky Václava Moravce téhož dne označil demonstraci za "sraz zmatených fanoušků generála" a své SMS zprávy hájil jako "tvrdé politické vyjednávání", protože "politika není pro princezny".
Andrej Babiš (ANO): Snažil se situaci mírnit. Macinkův styl označil za "nešťastný", ale odmítl jeho odvolání s odkazem na stabilitu koalice. Pro Babiše je udržení Motoristů a SPD ve vládě klíčové pro většinu ve sněmovně.
Tomio Okamura (SPD): Postavil se plně za Macinku a demonstranty označil za "nepřátele lidu", kteří nerespektují výsledek voleb.

Důsledky a výhled

Demonstrace potvrdila hlubokou polarizaci české společnosti v roce 2026.

Ústavní krize: Očekává se, že spor o jmenování Filipa Turka skončí u Ústavního soudu.
Role prezidenta: Petr Pavel se stal faktickým lídrem odporu proti vládnímu populismu, což však vláda využívá k útokům na jeho "aktivismus".
Občanská společnost: Akce ukázala, že Milion chvilek pro demokracii je i pod staronovým vedením schopen masové mobilizace, pokud dojde k ohrožení demokratických principů.

Odkazy

Související články

Externí odkazy