Přeskočit na obsah

Demonstrace na Letné (2019)

Z Infopedia
Demonstrace na Letné (2019)
Zaplněná Letenská pláň během demonstrace "Je to na nás!" (23. června 2019)
Datum23. června 2019
16. listopadu 2019
MístoLetenská pláň, Praha,
Typobčanský protest, demonstrace
Příčinajmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti, střet zájmů premiéra Andreje Babiše, obavy o nezávislost justice
Výsledeknejvětší protesty od roku 1989, aktivizace občanské společnosti, politický dopad ve volbách 2021

Demonstrace na Letné v roce 2019 byly sérií dvou masových občanských protestů, které se uskutečnily na Letenské pláni v Praze. Organizoval je spolek Milion chvilek pro demokracii vedený tehdejším předsedou Mikulášem Minářem.

Tyto demonstrace, konané 23. června** a **16. listopadu 2019, se staly největšími veřejnými shromážděními v České republice od Sametové revoluce v roce 1989. Hlavním motivem protestů byl nesouhlas s kroky premiéra Andreje Babiše (hnutí ANO 2011), jeho údajným střetem zájmů a obavy o nezávislost justice po jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti.

Ačkoliv demonstrace nevedly k okamžitému pádu vlády, jsou zpětně hodnoceny jako klíčový moment pro formování demokratické opozice a aktivizaci občanské společnosti, což přispělo k výsledkům sněmovních voleb v roce 2021.

Pozadí a příčiny

Napětí ve společnosti rostlo od jara 2019. Spouštěčem protestů byla kombinace několika faktorů:

  • Kauza Čapí hnízdo: Policie v dubnu 2019 navrhla obžalovat Andreje Babiše z dotačního podvodu.
  • Výměna ministra spravedlnosti: Den po návrhu policie rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Premiér Babiš na jeho místo nominoval Marii Benešovou, bývalou nejvyšší státní zástupkyni a poradkyni prezidenta Miloše Zemana.
  • Obavy o justici: Organizátoři protestů a část veřejnosti se obávali, že cílem výměny je tlak na státní zastupitelství a snaha zastavit premiérovo trestní stíhání.
  • Audit Evropské komise: Uniklé návrhy auditních zpráv EK konstatovaly, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů, neboť i přes vložení firem do svěřenských fondů nadále ovládá holding Agrofert, který čerpá evropské dotace.

Protesty začaly v dubnu na Staroměstském náměstí, pokračovaly na Václavském náměstí a pro obrovský zájem byly přesunuty na Letnou.

První demonstrace: "Je to na nás!" (23. června 2019)

První z velkých demonstrací se konala v neděli 23. června 2019 pod názvem Je to na nás!.

  • Účast:** Podle dat operátora T-Mobile a policejních odhadů se akce zúčastnilo přibližně **250 000 až 283 000 lidí. Letenská pláň byla zaplněna od pódia u ministerstva vnitra až k tramvajovým kolejím.
  • Průběh: Demonstrace byla pokojná, bez násilností. Vystoupili zde nejen organizátoři Mikuláš Minář a Benjamin Roll, ale i herci, hudebníci (např. Tomáš Klus) a zástupci regionálních iniciativ.
  • Požadavky: Demise Marie Benešové, demise Andreje Babiše, nezávislost justice a veřejnoprávních médií.
  • Reakce premiéra: Andrej Babiš protesty respektoval jako projev demokracie, ale požadavky odmítl. Kontroverzi vyvolal jeho výrok, že lidé chodí na demonstrace "jako na koncert", protože je hezké počasí.

Druhá demonstrace: "Letná 2" (16. listopadu 2019)

Druhá demonstrace se konala v předvečer 30. výročí Sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2019.

  • Symbolika: Akce byla silně spojena s odkazem roku 1989. Organizátoři zdůrazňovali nutnost bránit hodnoty, které byly vybojovány před 30 lety.
  • Účast:** Účast byla srovnatelná, podle některých odhadů dokonce mírně vyšší než v červnu (až **300 000 lidí).
  • Ultimatum: Mikuláš Minář na této demonstraci vyhlásil ultimatum Andreji Babišovi: buď vyřeší svůj střet zájmů a zbaví se Agrofertu i médií, nebo má odstoupit. Pokud tak neučiní, spolek slíbil další protesty.
  • Hosté: Vystoupili disidenti (např. Dana Němcová), biskup Václav Malý a zástupci demokratických opozičních stran, kteří deklarovali vůli ke spolupráci (zárodek pozdějších koalic SPOLU a Piráti a Starostové).

Dopady a význam

Bezprostřední politický cíl – odstoupení premiéra – splněn nebyl. Andrej Babiš zůstal ve funkci až do řádných voleb v říjnu 2021. Přesto měly demonstrace hluboký společenský dopad.

Aktivizace společnosti

Demonstrace na Letné probudily občanskou společnost v míře, která neměla v historii samostatné ČR obdoby. Vznikla tzv. Milionová síť, propojující aktivní občany v regionech. Tento kapitál se ukázal jako klíčový ve volbách 2021, kdy vysoká volební účast přispěla k porážce hnutí ANO.

Mezinárodní ohlas

Záběry zaplněné Letenské pláně obletěly svět. Média jako BBC, CNN či The New York Times informovala o tom, že Češi jsou ochotni masově bránit svou demokracii, což vylepšilo obraz ČR v zahraničí v době, kdy byla země ve V4 vnímána jako problematická.

Historická paralela

Zatímco demonstrace v roce 1989 na Letné (kde hovořil Václav Havel) vedly ke změně režimu, demonstrace v roce 2019 byly "korektivní" – snažily se udržet kvalitu demokracie v rámci již existujícího systému.

Zajímavosti

  • Doprava: Během demonstrací zkolabovala doprava v části Prahy, metro bylo přetíženo tak, že soupravy v stanicích Vltavská a Hradčanská nezastavovaly.
  • Traktory: Na demonstraci dorazili i soukromí zemědělci s traktory na protest proti dotační politice zvýhodňující velké agrokoncerny.
  • 2026: Odkaz Letné byl znovu připomenut v únoru 2026, kdy Mikuláš Minář (opět v čele Milionu chvilek) varoval, že pokud se naplní "černý scénář" útoku na prezidenta, svolá občany na Letnou potřetí.

Odkazy

Související články

Externí odkazy