Danuše Nerudová
| Danuše Nerudová | |
|---|---|
| Celé jméno | prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D. |
| Datum narození | 4. ledna 1979 |
| Místo narození | Brno |
| Státní příslušnost |  |
| Manžel | Robert Neruda |
| Povolání | politička, ekonomka, vysokoškolská pedagožka |
| Politická strana | STAN (od roku 2024) |
| Aktivní od | 2002 |
Danuše Nerudová (rozená Peslarová) je česká politička, ekonomka a vysokoškolská pedagožka, která od července roku 2024 působí jako poslankyně v Evropském parlamentu. Ve své akademické dráze se primárně věnovala problematice daní a daňové politice Evropské unie. V letech 2018 až 2022 zastávala funkci rektorky Mendelovy univerzity v Brně.
V lednu 2023 se zúčastnila prvního kola přímé volby prezidenta České republiky, ve kterém se ziskem 13,92 % hlasů obsadila celkové třetí místo a nepostoupila do druhého kola. V červnu 2024 vedla společně s Janem Farským jako lídryně kandidátní listinu hnutí STAN do voleb do Evropského parlamentu, v nichž obdržela přes 59 tisíc preferenčních hlasů a získala poslanecký mandát.
👤 Životopis a raná kariéra
Danuše Nerudová se narodila 4. ledna 1979 v Brně, kde následně absolvovala základní a středoškolské vzdělání, včetně studia na prestižním Gymnáziu třída Kapitána Jaroše. Po maturitě nastoupila na Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně. Magisterské studium v oboru Hospodářská politika a správa úspěšně dokončila v roce 2002. Na stejné fakultě ihned pokračovala v doktorském studiu, které završila v roce 2005 získáním titulu Ph.D.
V roce 2002 se provdala za právníka Roberta Nerudu, který v následujících letech zastával funkci místopředsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a následně se stal spolumajitelem a partnerem jedné z největších českých advokátních kanceláří Havel & Partners. Spolu mají dva syny, Filipa a Daniela, a rodina trvale sídlí v obci Kuřim v Jihomoravském kraji.
🎓 Akademická dráha a rektorská funkce
Po ukončení doktorského studia působila Nerudová jako odborná asistentka. Z akademického a výzkumného hlediska se úzce zaměřila na výzkum harmonizace daňových systémů v rámci členských států Evropské unie a na otázky týkající se spravedlivého zdanění nadnárodních korporací. V roce 2007 byla jmenována do funkce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na domovské Provozně ekonomické fakultě. Tuto pozici zastávala až do konce roku 2023, kdy byl ústav z důvodu plošných finančních úspor fakulty sloučen k 1. lednu 2024 s Ústavem financí. Nerudová se do nového výběrového řízení na vedení sloučeného pracoviště již nepřihlásila.
Mezi lety 2009 a 2014 působila v administrativě fakulty jako proděkanka. Od roku 2014 do roku 2015 zastávala post prorektorky Mendelovy univerzity pro strategii, internacionalizaci a informační technologie. V roce 2017 úspěšně prošla jmenovacím řízením a z rukou prezidenta republiky obdržela akademický titul profesorky v oboru Finance.
V říjnu roku 2017 ji akademický senát zvolil do pozice rektorky. Jmenovací dekret převzala od představitelů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a funkce se oficiálně ujala 1. února 2018. Stala se v pořadí 39. rektorem v historii této brněnské univerzity a vůbec první ženou, která tuto instituci vedla od jejího založení. V době svého jmenování ve věku 39 let byla rovněž nejmladší rektorkou v České republice. Z exekutivního hlediska strávila velkou část svého mandátu řešením distančního chodu univerzity během celosvětové pandemie covidu-19 a prosazováním agendy rovných příležitostí mužů a žen v akademickém prostředí. Rektorský post zastávala jedno řádné čtyřleté období a ve volbách pro další funkční období již nekandidovala. Své působení v čele instituce ukončila 31. ledna 2022.
⚖️ Předsednictví v Komisi pro spravedlivé důchody
V roce 2019 byla tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) jmenována do pozice předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody. Orgán složený z expertů, akademiků, demografů a nominovaných zástupců politických stran měl za primární úkol vypracovat varianty řešení pro reformu důchodového systému, která by zajistila jeho finanční udržitelnost v nadcházejících dekádách.
Pod jejím vedením komise zpracovala návrh nové architektury celého důchodového systému. Navrhla rozdělení stávajícího průběžného modelu na dva základní komponenty: nultý pilíř, který by z prostředků státního rozpočtu garantoval fixní základní minimální důchod pro všechny občany splňující potřebnou dobu odpracovaných let, a první pilíř, jenž by striktně matematicky odrážel výši odvedených plateb sociálního pojištění během aktivního ekonomického života jedince.
Nejvýraznějším opatřením vzešlým z návrhů komise, které se politicky podařilo prosadit do platné legislativy Parlamentu České republiky, bylo takzvané „výchovné“. Opatření stanovilo od 1. ledna 2023 plošný finanční bonus v hodnotě 500 českých korun měsíčně ke starobnímu důchodu za každé vychované dítě. Mechanismus byl navržen primárně k dorovnání statistické propasti ve výši důchodů mezi muži a ženami, jelikož ženy na základě demografických dat tráví výrazně více času na rodičovské dovolené se sníženými příjmy, což následně generovalo nižší vyměřovací základ pro výpočet jejich penze. V roce 2020 Nerudová z pozice předsedkyně komise odstoupila s odůvodněním, že chybí politická vůle realizovat komplexní reformu.
🗳️ Prezidentské volby 2023
Dne 31. května 2022 uspořádala tiskovou konferenci, na které oficiálně deklarovala svůj záměr kandidovat na post prezidentky republiky v přímých volbách plánovaných na leden 2023. Zvolila legislativní cestu občanské kandidatury, pro jejíž zákonné schválení shromáždila a následně odevzdala Ministerstvu vnitra celkem 82 657 platných podpisů občanů.
Kandidaturu podpořila vládní koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), která se na základě vnitřní shody rozhodla nepostavit vlastního stranického zástupce. Koalice vydala voličům doporučení volit jednu ze tří občanských osobností, které splňovaly jejich hodnotová kritéria: Petra Pavla, Pavla Fischera nebo Danuši Nerudovou. Během podzimních měsíců její podpora systematicky rostla. V předvolebních průzkumech veřejného mínění na konci kalendářního roku 2022 dosahovala Nerudová preferencí přesahujících 25 % a řadila se mezi tři hlavní favority volebního klání.
V samotném prvním kole voleb, jež se konalo ve dnech 13. a 14. ledna 2023, obdržela celkem 777 022 hlasů, což odpovídalo podílu 13,92 %. V konečném součtu obsadila třetí pozici za vítězným Petrem Pavlem a druhým Andrejem Babišem a do druhého kola nepostoupila. Těsně po sečtení hlasů veřejně oznámila plnou podporu pro druhé kolo vítězi Petru Pavlovi. Do konce lednové kampaně mu bezplatně poskytla část pronajatých reklamních ploch ze své kampaně a zúčastnila se s ním řady kontaktních akcí ve velkých městech.
🇪🇺 Politická kariéra a Evropský parlament
Po neúspěšné prezidentské kandidatuře pokračovala v angažmá ve veřejném prostoru. Během roku 2023 se v politických kruzích objevovaly informace o probíhajících jednáních s hnutím STAN i s politickou stranou TOP 09 o možném zařazení na kandidátní listiny. V srpnu 2023 oficiálně potvrdila politické spojení s vládním hnutím STAN. Rozhodnutí odůvodnila programovou shodou, zaměřením hnutí na komunální a regionální politiku a obecně liberálnějším pohledem na sociální otázky ve srovnání s ostatními středopravicovými stranami.
Na jarním celostátním sněmu hnutí byla delegáty schválena na pozici lídryně kandidátní listiny s názvem „Starostové a osobnosti pro Evropu“. Hlavní pozici sdílela s dlouholetým místopředsedou STAN Janem Farským. V květnu 2024, v závěrečné fázi kampaně, podepsala členskou přihlášku a stala se formální stranickou členkou hnutí. Ve volbách do Evropského parlamentu, konaných 7. a 8. června 2024, získala koaliční listina v České republice celkem 258 431 hlasů (8,70 %), což stačilo na přidělení dvou poslaneckých mandátů. Nerudová obdržela 59 811 preferenčních křížků, udržela první místo a získala poslanecký mandát. Evropských funkcí se ujala na ustavující plenární schůzi dne 16. července 2024.
V bruselské centrále se společně se zástupci TOP 09 a KDU-ČSL začlenila do největšího poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP). Získala řádné členství ve vlivném Rozpočtovém výboru (BUDG) a ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Funkci náhradnice plní v Hospodářském a měnovém výboru (ECON) a v Podvýboru pro daňové záležitosti (FISC). Působí rovněž jako řádná členka v Delegaci pro vztahy s Íránem a v Delegaci pro vztahy s Korejským poloostrovem.
Během výkonu poslaneckého mandátu v roce 2026 figurovala jako zpravodajka (rapporteur) Evropského parlamentu pro klíčové úpravy revize systému obchodování s emisními povolenkami aplikovaného na budovy a silniční dopravu (oficiálně označovaného jako ETS 2). Její návrh na vyjmutí obytných rezidenčních budov z plátcovství systému a legislativní stanovení pevného cenového stropu povolenky na 45 eur byl výborem ENVI schválen v dubnu 2026. Tento krok vyvolal kritickou odezvu u zástupců některých frakcí i u europoslance Alexandra Vondry (ODS), kteří poukazovali na fakt, že schválené pozměňovací návrhy mají charakter nezávazných recitálů a Evropská komise se jimi v prováděcích předpisech nemusí řídit z důvodu ohrožení redukčních klimatických cílů do roku 2030. Zástupci opozičního hnutí ANO naopak návrh kvitovali jako pozitivní posun ke snížení finanční zátěže obyvatel.
💼 Vyjednávání o nominaci do Evropské komise
Během léta 2024 probíhala na vládní úrovni v České republice strategická a silně medializovaná jednání o finálním obsazení jednoho postu člena Evropské komise vyhrazeného pro českého zástupce. Podle vnitřních dohod uvnitř vládní koalice mělo nezpochybnitelné právo předložit personální nominaci uskupení Starostů a Pirátů (STAN a Piráti). Vedení STAN vládě Petra Fialy předložilo do vnitřního posuzovacího procesu tři potenciální kandidáty: Danuši Nerudovou, Jana Farského a úřadujícího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.
Nerudová dlouhodobě veřejně deklarovala, že by funkci v Evropské komisi s patřičným ekonomickým portfoliem přijala. Její případná vládní nominace se však stala předmětem vyostřených názorových střetů uvnitř pětikoalice. Představitelé ODS a TOP 09 se k jejímu jménu vyjadřovali značně rezervovaně. Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová její nominaci výslovně nepodpořila. Kritici z řad koalice tvrdili, že pro zisk strategicky klíčového a silného ekonomického portfolia v rámci složitých vyjednávání v Bruselu musí český kandidát disponovat prokazatelnými zkušenostmi z exekutivního řízení ministerstva či z vysoké evropské diplomacie, což v životopise Nerudové chybělo. Na zasedání kabinetu dne 24. července 2024 vláda jednomyslně schválila nominaci ministra Jozefa Síkely. Argumentem pro jeho volbu byly doložitelné výsledky a získané kontakty při řešení celoevropské energetické krize v době českého předsednictví v Radě EU v roce 2022. Nerudová tak pokračovala výhradně ve svém novém mandátu poslankyně Evropského parlamentu.
⚔️ Akademické kontroverze
Během probíhající prezidentské kampaně v roce 2022 čelila Nerudová opakované veřejné a mediální kritice týkající se pochybení a nedostatku kontrolních procesů na univerzitě během období jejího rektorství.
Doktorská studia zahraničních studentů
Hlavní problémová kauza se točila kolem odhalených systémových nesrovnalostí v realizaci doktorského studia zahraničních studentů na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity. Do doktorských programů vyučovaných v anglickém jazyce byli přijímáni zahraniční studenti, u kterých následná rozsáhlá prověrka Národního akreditačního úřadu (NAÚ), vedená předsedou Robertem Plagou, odhalila zásadní trhliny. Někteří studenti na fakultě absolvovali náročné doktorské studium v termínech, které byly statisticky neobvyklé a neodpovídaly standardní legislativní délce tří let. Zjištění ukázala na případy, kdy zahraniční plátci školného získali titul Ph.D. za pouhých 22 měsíců. Disertační práce některých absolventů navíc vykazovaly znaky plagiátorství a neodpovídaly přísným vědeckým standardům pro udělení doktorského titulu.
Na základě výsledků těchto šetření přistoupil Národní akreditační úřad k závažnému sankčnímu kroku a odebral Mendelově univerzitě institucionální akreditaci pro doktorské programy v oboru ekonomických věd. Nerudová jako rektorka univerzity přímou personální a osobní odpovědnost za tato pochybení odmítala s odůvodněním, že z pozice rektorky neměla zákonné kompetence do konkrétních přijímacích či studijních procesů na jednotlivých fakultách zasahovat a že přímá vina za stav na Provozně ekonomické fakultě padá na tamního děkana Pavla Žufana. Děkan pod tíhou důkazů na sklonku roku 2022 rezignoval. Nerudová zpětně pouze připustila, že proces interního auditu, prověřování podnětů o nestandardním studiu a zavádění centrálních kontrolních mechanismů ze strany rektorátu probíhal pomaleji, než jak by si situace vyžadovala.
Kauza vědeckých publikací Vojtěcha Adama
Druhá sledovaná situace se týkala jmenování jejího nástupce ve funkci rektora. V říjnu roku 2021 byl akademickým senátem zvolen do pozice budoucího rektora vědec a profesor chemie Vojtěch Adam, který měl úřad převzít od února 2022. Krátce po úspěšných volbách upozornila mezinárodní vědecká komunita na výskyt upravených obrazových dat a nepovolené duplicity v grafech v publikovaných vědeckých článcích, u nichž Adam figuroval jako jeden ze spoluautorů či člen autorského kolektivu.
Z titulu úřadující končící rektorky jmenovala Nerudová v listopadu 2021 nezávislou expertní komisi složenou z českých a zahraničních vědeckých pracovníků. Komise podrobně přezkoumala vznesená obvinění a v lednu 2022 publikovala závěrečnou zprávu. V dokumentu konstatovala hrubá pochybení u šesti posuzovaných vědeckých publikací, na nichž se Adamův tým podílel, a doporučila jejich bezodkladné stažení z odborných vědeckých časopisů. Na základě těchto prokazatelných zjištění Nerudová veřejně vyzvala Vojtěcha Adama, aby z etických důvodů na funkci rektora rezignoval. Adam, který v obhajobě argumentoval neúmyslností některých chyb s tím, že nezměnily celkový vědecký výsledek, pod tlakem akademické i širší veřejnosti těsně před plánovaným jmenováním skutečně odstoupil. Univerzita tak byla donucena uspořádat nové mimořádné volby.
📈 Kompletní statistiky volebních účastí
Následující tabulky a přehledy poskytují úplný a nezkrácený chronologický výpis výsledků všech volebních kandidatur Danuše Nerudové s přesnými číselnými hodnotami pocházejícími z oficiální databáze Českého statistického úřadu.
Přehled všech volebních kandidatur
Tato tabulka shrnuje veškerá volební klání, do kterých se kandidátka během své politické kariéry zapojila.
| Rok | Druh voleb | Volební subjekt | Způsob nominace | Počet hlasů (celkem/subjekt) | Preferenční hlasy | Výsledek (Mandát) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2023 | Prezidentské volby (1. kolo) | Bez politické příslušnosti | Podpisy občanů (82 657) | 777 022 (13,92 %) | — | Nepostoupila (3. místo) |
| 2024 | Volby do Evropského parlamentu | STAN | Lídryně kandidátky | 258 431 (8,70 %) | 59 811 | Zvolena |
Volba prezidenta České republiky 2023 (1. kolo)
První kolo přímé prezidentské volby proběhlo ve dnech 13. a 14. ledna 2023. Celková volební účast v České republice dosáhla 68,24 % všech oprávněných voličů. Tabulka obsahuje celkové pořadí a finální výsledky všech osmi platně zaregistrovaných kandidátů.
| Pořadí | Kandidát | Navrhovatel | Politická příslušnost | Počet hlasů | V procentech |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | Petr Pavel | Občané | Bez politické příslušnosti | 1 975 056 | 35,40 % |
| 2. | Andrej Babiš | Poslanci (ANO) | ANO 2011 | 1 952 213 | 34,99 % |
| 3. | Danuše Nerudová | Občané | Bez politické příslušnosti | 777 022 | 13,92 % |
| 4. | Pavel Fischer | Senátoři | Bez politické příslušnosti | 376 705 | 6,75 % |
| 5. | Jaroslav Bašta | Poslanci (SPD) | SPD | 248 375 | 4,45 % |
| 6. | Marek Hilšer | Senátoři | MHS | 142 912 | 2,56 % |
| 7. | Karel Diviš | Občané | Bez politické příslušnosti | 75 478 | 1,35 % |
| 8. | Tomáš Zima | Senátoři | Bez politické příslušnosti | 30 769 | 0,55 % |