Citron (hudební skupina)

Šablona:Infobox Hudební skupina Citron (původně v raných letech stylizováno s dlouhým ó jako Citrón) je legendární česká, respektive československá hudební skupina, která je hudebními odborníky, historiky i širokou veřejností naprosto jednohlasně a právem považována za jednoho z nejvýznamnějších průkopníků a absolutních zakladatelů žánrů hard rock a heavy metal na území tehdejšího Československa. Kapela pochází ze severomoravské a průmyslové Ostravy, což se velmi často a silně promítalo do její dělnické a ocelové estetiky i textů písní. Od svého oficiálního vzniku v roce 1976 prošla skupina naprosto fascinujícím, ale zároveň personálně a lidsky velmi turbulentním vývojem, od raného, klidného blues-rocku přes nekompromisní a průlomový heavy metal osmdesátých let až po současnou moderní rockovou produkci.

Největší slávy, obrovského celonárodního respektu a masivních prodejních úspěchů dosáhla formace v druhé polovině osmdesátých let dvacátého století. Vydání jejího zcela přelomového a historického hudebního alba Plni energie v roce 1986 znamenalo vydání vůbec první oficiální dlouhohrající heavy metalové desky v komunistickém Československu. Následující, koncepční a mytologií opředené album Radegast z roku 1987, které svým nezaměnitelným hlasem nazpíval fenomenální zpěvák Ladislav Křížek, pak kapelu katapultovalo na absolutní vrchol tuzemského hudebního průmyslu. Tento masivní úspěch byl s obrovskou pompou korunován v roce 1988, kdy Citron zcela deklasoval veškerou tehdejší popovou konkurenci a získal nejprestižnější domácí hudební ocenění v podobě první ceny v anketě Zlatý slavík v kategorii Skupina roku.

Ačkoliv si skupina během své více než pětačtyřicetileté historie prošla celou řadou drastických personálních rozkolů, soudních pří o ochrannou známku i nesmírně bolestných a tragických ztrát svých stěžejních členů (kytaristy Jindřicha Kvity, zpěváka Stanislava Hranického a dlouholetého lídra a kapelníka, bubeníka Radima Pařízka), dokázala vždy znovu povstat a pokračovat v činnosti. V současné době (v letech 2024 až 2026) kapela i nadále velmi aktivně a s obrovským nasazením koncertuje, pořádá velká a beznadějně vyprodaná halová i letní turné s názvem "Síla návratů", na kterých vystupuje společně se zpěvákem Ladislavem Křížkem, rockovou zpěvačkou Tanjou a přizvanými bývalými klasickými členy, čímž neustále potvrzuje svůj status nezničitelné metalové legendy.

Vznik kapely a bluesrockové počátky (1976–1981)

Historie skupiny Citron se začala psát v polovině sedmdesátých let dvacátého století v Ostravě. Za úplného a původního zakladatele formace je považován baskytarista Petr Michalík, který kapelu založil v roce 1976. Skupina v těchto svých ranných hudebních fázích vystupovala pod názvem Citrón (s dlouhým „ó“) a její hudební směřování se tehdy ani v nejmenším nepodobalo tvrdému metalu, kterým se proslavila o dekádu později. Kapela se původně zaměřovala na fúzi tehdy populárního blues rocku, ovlivněného velkými západními vzory, jako byly legendární britské skupiny Led Zeppelin, Free nebo Bad Company.

V úplných počátcích kapela často fungovala jako doprovodné hudební těleso pro jiné, zavedenější interprety, a nevyhýbala se ani spolupráci s umělci ze středního popového proudu. Velmi zajímavým a z dnešního pohledu až paradoxním historickým faktem zůstává, že v tehdejší sestavě Citrónu krátce a intenzivně působili hudebníci, kteří se nedlouho poté stali zakladateli a hlavními tvářemi jiné české rockové legendy, skupiny Katapult. Těmito hudebníky byli kytarista a zpěvák Oldřich Říha a fenomenální bubeník Anatoli Kohout. Společně s hráčem na klávesové nástroje Milošem Nopem a baskytaristou Petrem Michalíkem nahráli v roce 1976 pod hlavičkou Citrónu vůbec první profesionální singly, například skladbu „Kočka“, kterou zpíval Aleš Ulm, nebo píseň „Pecky z blum“.

Poté, co Říha s Kohoutem odešli založit svůj vlastní a nesmírně úspěšný projekt Katapult, musel Petr Michalík složitě hledat nové spoluhráče. Do kapely přišel zpěvák Vladimír Kubala a kytarista Jiří Schmutz. Tato sestava koncertovala a nahrávala pro vydavatelství Supraphon a Panton další převážně blues-rockové singly jako „Televizní počasí“ či „Až se vrátí Rock & roll“. Zásadní událost, která zcela předznamenala obrovskou změnu kurzu, však přišla na sklonku roku 1979. Tehdy do kapely na místo odcházejícího bubeníka Milana Tutsche nastoupil mladý, nesmírně ambiciózní, pracovitý a vizionářský hudebník pocházející z Českého Těšína, kterým nebyl nikdo jiný než budoucí celoživotní lídr Radim Pařízek.

Převzetí otěží Radimem Pařízkem a přerod v hard rock (1981–1985)

Bubeník Radim Pařízek, který mimo jiné úspěšně studoval přírodovědeckou fakultu, se velmi brzy a s obrovskou energií začal projevovat jako přirozený vůdce a stratég kapely. Jeho hudební cítění však bylo mnohem tvrdší, rychlejší a razantnější než původní blues-rockové pojetí zakladatele Petra Michalíka. Mezi oběma hudebníky začalo logicky docházet k názorovým a uměleckým neshodám ohledně dalšího směrování souboru. V roce 1981 tyto spory vyvrcholily a Petr Michalík, původní zakladatel a autor názvu, se rozhodl skupinu definitivně opustit.

Radim Pařízek okamžitě a nekompromisně převzal nad skupinou veškeré kapelnické, hudební i organizační otěže. Zároveň nechal zkrátit název kapely vypuštěním dlouhého „ó“ na údernější a tvrdší Citron. Pod jeho pevným a cílevědomým vedením začal okamžitý, drastický a nesmírně úspěšný přerod kapely směrem ke klasickému a údernému hard rocku a nastupujícímu fenoménu zvanému heavy metal. Pařízek si plně uvědomoval, že pro tento nový a tvrdý hudební styl potřebuje zcela nové, technicky dokonale vybavené a dravé muzikanty.

Začal tedy kolem sebe budovat zcela novou, silnou sestavu. Na post kytaristy přišel talentovaný a technicky precizní Jindřich Kvita, následován dalším vynikajícím kytaristou Jiřím Schmutzem (toho později nahradil kytarový virtuos Jaroslav Bartoň). Hutný a dunivý basový základ začal obstarávat baskytarista Václav Vlasák. Tou absolutně nejdůležitější a nejviditelnější změnou však bylo obsazení postu frontmana a hlavního zpěváka. Tím se stal charismatický hudebník s neuvěřitelně ostrým, typicky rockovým a chraplavým hlasem, nezapomenutelný Stanislav Hranický. V této velmi silné a energií nabité sestavě začal Citron masivně koncertovat po celém tehdejším Československu a vydávat velmi úspěšné a tvrdé rockové singly, jako byly kultovní pecky „Revizor“, „V tu ránu“ nebo skladba „Zítra, to znamená včera“.

Skupina v tomto období navíc dostala ojedinělou a obrovskou příležitost nahrát a vydat celé album v anglickém jazyce určené pro západní trhy. Prostřednictvím státní agentury Artia tak v roce 1983 vzniklo exportní album s názvem Tropic of Cancer, které se dostalo do distribuce i v západním Německu a dalších zemích. Tento exportní úspěch dodal kapele obrovské sebevědomí k přípravě svého stěžejního česky zpívaného díla.

Plni energie a zrození tuzemského heavy metalu (1986)

Rok 1986 se do historie československé populární hudby zapsal naprosto nesmazatelným, zlatým a velmi hlučným písmem. Kapela Citron, v nyní již zcela legendární a klasické sestavě, kterou tvořili Radim Pařízek (bicí), Stanislav Hranický (zpěv), Jaroslav Bartoň a Jindřich Kvita (kytary) a Václav Vlasák (baskytara), vydala u státního vydavatelství Supraphon své první plnohodnotné, česky zpívané řadové album s názvem Plni energie.

Vydat v tehdejším tuhém komunistickém režimu, který jakékoliv západní hudební žánry a zejména pak „hlučný a agresivní“ heavy metal striktně potíral, cenzuroval a považoval za ideologicky nevhodný, oficiální a plnohodnotnou metalovou desku, se zdálo jako naprostá a nedostižná utopie. Radim Pařízek však dokázal využít svého obrovského diplomatického talentu, kapela prošla složitými takzvanými přehrávkami před státními schvalovacími komisemi a dokázala album prosadit. Aby tehdejším cenzorům kapela částečně vyhověla, byla prezentována jako „skupina mladých hudebníků z průmyslové ocelové Ostravy, hrající tvrdou hudbu pro tvrdě pracující lidi“.

Album Plni energie zapůsobilo na tehdejší scéně jako naprostý výbuch. Stalo se obrovskou modlou pro statisíce mladých posluchačů, kteří do té doby mohli tvrdou hudbu poslouchat pouze z nelegálně pašovaných a kopírovaných západních kazet. Desky se prodalo naprosto neuvěřitelných a ohromujících více než půl milionu výlisků. Skladby z tohoto alba, jako masivní hymna ostravských hutí „Ocelové srdce“, nekompromisní otvírák „Zahradní slavnost“, tvrdá pecka „Rock, rock, rock“ či nádherná a teskná hardrocková balada „Už couvám“, doslova zlidověly a staly se hymnou celé jedné generace s dlouhými vlasy a džískami (tzv. mániček). O mimořádné kvalitě této nahrávky svědčí i fakt, že ji vysoce respektovali i zástupci tehdejší západní metalové scény. Následně vznikla i anglická exportní verze alba s názvem Full of Energy, která se velmi dobře prodávala po celé Evropě a otevřela kapele dveře k vystupování na západních festivalech.

Radegast, Ladislav Křížek a Zlatý slavík (1987–1989)

V době, kdy kapela stála na samém vrcholu popularity, zažívala vyprodaná turné a slunila se na stránkách všech hudebních časopisů, přišla zcela nečekaná a obrovská kariérní komplikace. V únoru roku 1987 si po velmi úspěšném a divokém koncertě v Bratislavě zpěvák Stanislav Hranický nešťastnou náhodou velmi vážně a komplikovaně zlomil nohu. Jeho zranění si vyžádalo nesmírně zdlouhavé a dlouhodobé léčení a rekonvalescenci, což pro kapelu, která měla nasmlouvané stovky vystoupení a především rezervované drahé nahrávací studio pro přípravu nového alba, znamenalo naprostou katastrofu.

Radim Pařízek musel jednat bleskově a nekompromisně. Rozhodl se, že na místo indisponovaného Hranického dočasně angažuje adekvátní náhradu, aby kapela neztratila nastartované tempo. Na doporučení hudebních kolegů oslovil tehdy poměrně neznámého, ale neuvěřitelně talentovaného mladého pražského zpěváka s obrovským hlasovým rozsahem a čistými výškami, kterým byl Ladislav Křížek z formace Vitacit. Křížek tuto životní nabídku přijal a do kapely Citron okamžitě a plynule naskočil.

Společně s Křížkovým výjimečným a typicky vysokým metalovým vokálem se skupina zavřela do studia a začala nahrávat své druhé historické a pravděpodobně vůbec nejslavnější album, koncepční desku nazvanou Radegast. Album tematicky čerpalo z temné pohanské slovanské a moravské mytologie, zabývalo se prastarými bohy, přírodou a legendami o bohu Radegastovi. Hudebně se kapela pod Křížkovým vlivem posunula ještě blíže k čistému klasickému a melodickému heavy metalu světového střihu s epickými kytarovými sóly. Vydání alba Radegast v roce 1987 způsobilo v celém Československu naprostou a nefalšovanou senzaci. Deska byla během několika málo týdnů beznadějně vyprodána a stala se zlatou (dosáhla milionových prodejů). Skladby jako hymnický „Radegast“, rychlá „Zase mi scházíš“ nebo majestátní „Uragán“ zněly doslova odevšad.

Naprostý společenský triumf, obrovská kvalita nahrávek a neuvěřitelná loajalita statisíců dospívajících metalových fanoušků pak na konci roku 1988 vedly k události, která otřásla samotnými základy tehdejšího hudebního establishmentu. Skupina Citron se v nejprestižnější, státní a pečlivě hlídané anketě Zlatý slavík stala absolutním vítězem a s obrovským náskokem diváckých a čtenářských hlasů vyhrála první místo v kategorii Skupina roku, čímž porazila i do té doby neotřesitelné ikony uhlazeného socialistického popu a diskoték. V tomto období se navíc s kapelou začala velmi úzce umělecky propojovat a hostovat i talentovaná ostravská zpěvačka Tanja Kauerová (později manželka Radima Pařízka), pro kterou Křížek napsal ikonický a veleúspěšný rockový hit „Kam jen jdou lásky mé“.

Vypusťte psy!, odchod Křížka a krize po revoluci (1989–1995)

Obrovská sláva, stres z neustálého koncertování a tlak hudebního byznysu si brzy začaly vybírat svou daň na mezilidských vztazích uvnitř kapely. Zpěvák Ladislav Křížek, povzbuzený svou obrovskou a raketovou osobní popularitou a touhou po seberealizaci a tvrdším zvuku, se rozhodl na vrcholu slávy po vzájemné dohodě v polovině roku 1989 z kapely Citron odejít. Následně si v Praze s obrovským úspěchem založil svou vlastní, ryze speed-metalovou hudební skupinu s názvem Kreyson. Společně s ním Citron tehdy na čas opustil i vynikající kytarista Jaroslav Bartoň, který Křížkovi s rozjezdem Kreysonu pomáhal.

Pro Radima Pařízka to byla těžká rána, ale skupina musela jít dál. Pařízek vyhlásil rozsáhlý konkurz na nového zpěváka, ve kterém nakonec zvítězil velmi dravý, talentovaný, ale vizuálně odlišný (krátkovlasý) slovenský zpěvák Fanda Michalík. S ním skupina v roce 1990 nahrála a vydala své třetí velmi tvrdé, thrash-metalem načichlé řadové studiové album, které dostalo agresivní název Vypusťte psy!. Přestože album znělo po zvukové a hudební stránce mimořádně profesionálně a tvrdě, jeho vydání a prodeje se srazily s naprosto nevhodným historickým načasováním.

Po sametové revoluci v listopadu 1989 došlo k naprostému otevření hranic. Československý hudební trh byl během několika měsíců doslova zaplaven originálními zahraničními nahrávkami západních hvězd jako Metallica, Iron Maiden nebo Guns N' Roses. Zájem domácího publika o tuzemské metalové kapely začal strmě a nezadržitelně padat a pozornost lidí se obecně obracela spíše k politice a podnikání než k domácí hudbě. Koncertní haly přestaly praskat ve švech. V důsledku tohoto masivního úpadku zájmu o domácí tvrdou hudbu se aktivity skupiny Citron na počátku a v polovině devadesátých let začaly postupně radikálně tlumit, až nakonec kapela vyhlásila dlouhodobou přestávku a fakticky zmizela z veřejného dění. Během této pauzy přišla i první smutná rána osudu, když v roce 1997 po těžké nemoci předčasně zemřel pilíř kytarového zvuku kapely, vynikající Jindřich Kvita.

Velkolepé návraty, Best of a Bigbítový pánbůh (2001–2013)

K oživení legendy došlo až s příchodem nového milénia. Nostalgie po starých a slavných časech vedla kapelu k opětovnému setkání. V roce 2001 se kapela studiově sešla, a to dokonce se zpěvákem Ladislavem Křížkem, aby společně nahrála retrospektivní a přearanžované album s názvem Síla návratů. Křížkova participace však byla v tomto období pouze dočasná a studiová.

Pro živé a plnohodnotné fungování kapely se stalo naprosto klíčovým znovunavázání spolupráce s jejím historicky původním a prvním slavným hardrockovým zpěvákem z éry Plni energie. Stanislav Hranický se k velké obrovské radosti starých fanoušků vrátil k mikrofonu a Citron začal v klasické sestavě s Pařízkem, Vlasákem, Bartoněm a kytaristou Jiřím Šperlem opět objíždět pódia, a to především velkých letních rockových open-air festivalů jako je Masters of Rock. Kapela slavila obrovské úspěchy a dokázala si svou stabilní, nezaměnitelnou a ostrou energií získat i novou, mnohem mladší generaci metalistů. Vrcholem tohoto velmi vydařeného a důstojného období bylo vydání zbrusu nového, poctivého a po zvukové stránce mimořádně kvalitního řadového alba Bigbítový pánbůh na jaře roku 2010, na kterém Hranický dokázal, že jeho hlas nic neztratil ze své naléhavosti. K písni „Rock, rock, rock“ z tohoto alba navíc kapela natočila úspěšný videoklip.

Toto harmonické období bohužel trvalo jen velmi krátce a bylo přerušeno další velmi tragickou a devastující událostí. Stanislav Hranický těžce onemocněl rakovinou a po dlouhém a vysilujícím boji této zákeřné chorobě v dubnu roku 2013 podlehl. Kapela tím přišla nejen o svého ikonického zpěváka, ale především o obrovského přítele a naprostého gentlemana rockových pódií.

Těžký rozkol v kapele, vznik Limetalu a Rebelie volkánů (2015–2020)

Po smrti Hranického se Citron snažil několik let pokračovat v činnosti za pomoci návratu zpěváka Fandy Michalíka. Skutečný šok a hudební zemětřesení však přišlo na počátku roku 2015. Mezi majitelem, lídrem a bubeníkem Radimem Pařízkem na jedné straně a zbytkem kapely (Bartoň, Vlasák, Šperl, Michalík) na straně druhé propukly hluboké, osobní, koncepční i finanční spory, které nabraly nebývalé intenzity a neřešitelnosti. Zbytek kapely veřejně nařkl Pařízka, že si potají a bez jejich vědomí nechal registrovat na úřadech ochrannou známku na jméno "Citron". Tento napjatý spor nakonec vyústil v naprosto nekompromisní rozpad a rozštěpení kapely. Odcházející členové Bartoň, Vlasák, Šperl a Michalík založili zcela novou hudební skupinu s názvem Limetal a začali vystupovat samostatně.

Radim Pařízek, jakožto právoplatný držitel ochranné známky a jména kapely, se však odmítl vzdát. Rozhodl se celý Citron postavit zcela znovu a od základu. K obrovskému nadšení veřejnosti se mu podařilo k mikrofonu zlanařit vůbec nejpopulárnějšího zpěváka historie kapely, jímž nebyl nikdo jiný než navrátilec Ladislav Křížek. K němu přizval jako druhý stabilní hlavní hlas rockovou divu Tanju. Aby byla kapela kompletní a dynamická, najal obrovsky talentované a mladé hudebníky z nové generace, kterými byli brilantní kytarista Djordje Erič, kytarista Pavel Hanus a známý baskytarista George Rain (původně z kapely Sebastien).

V této zbrusu nové, věkově namíchané a hudebně enormně silné omlazené formaci začal Citron znovu dobývat česká a slovenská pódia. Jejich moderní a dravý comeback vyvrcholil vydáním zcela nového, velmi moderně znějícího a výpravného studiového alba s epickým názvem Rebelie volkánů v roce 2016. Album, které obsahovalo hity jako „Schoulená“ či mohutnou titulní skladbu, dokázalo, že spojení Radima Pařízka a Ladislava Křížka funguje po tvůrčí stránce i po třiceti letech naprosto skvěle a bezchybně.

Úmrtí Radima Pařízka a Síla návratů v současnosti (2021–2026)

Kapela měla našlápnuto k další obrovské a stabilní dekádě, avšak osud zasáhl s mrazivou krutostí a naprostou nečekaností potřetí. Dne 2. března 2021 ve věku sedmašedesáti let náhle, po závažných komplikacích spojených s nedávným operativním zákrokem, zemřel samotný lídr, vizionář, dlouholetý bubeník, zakladatel rockového Rádia Čas i TV Rebel a neotřesitelný motor celé skupiny, RNDr. Radim Pařízek. Jeho šokující úmrtí zasáhlo celou hudební branži jako blesk z čistého nebe a zanechalo za ním obrovské prázdné místo na české kulturní i byznysové scéně.

Středobodem mnoha otázek se ihned po pohřbu stal další osud kapely. Zda existence legendy definitivně a natrvalo končí se smrtí jejího majitele a lídra, nebo zda jméno pojede dál. K velké úlevě mnoha tisíců fanoušků se rodina i pozůstalí členové v čele se zpěvákem Křížkem shodli na tom, že nejlepším možným uctěním památky Radima Pařízka bude zachování chodu a existence kapely. Otěží nad hudebním a manažerským vedením se následně ujal jeho syn, Radim Pařízek mladší, který se navíc sám postavil na pódium do role baskytaristy, aby dál hrdě a fyzicky nesl rodinné jméno u rytmiky kapely.

Roky 2024, 2025 a nadcházející plány pro rok 2026 se tak zcela hrdě nesou ve znamení mohutného, oslavného a smířlivého návratu. Vedení kapely a producenti zorganizovali velkolepý hudební a koncertní projekt, který dostal velmi přiléhavý název "Síla Návratů Tour". V rámci této masivní koncertní šňůry kapela Citron (se zpěvákem Ladislavem Křížkem a zpěvačkou Tanjou) spojila své síly a vyrazila na obrovské turné po České republice i Slovensku společně s dalšími obřími hard & heavy legendami – se slovenskou populární skupinou Metalinda a kultovní dámskou rockovou formací Loretta. Zastávky tohoto turné ve vyprodaných sálech a kulturácích od Prahy přes Brno, Ostravu, Zlín až po menší města se staly svátkem pravého rocku.

Tím absolutně nejkrásnějším a nejdojemnějším překvapením těchto koncertních halových a letních festivalových vystoupení (například na monstrózní akci Hellpdays 2025 ve Frýdku-Místku) je však historické zakopání válečné sekery a smíření ze strany kapely s jejími někdejšími znesvářenými zakladateli. Na pódium jako exkluzivní, stálí a speciální hosté totiž v těchto letech vystupují i dlouholetí, staří klasici, kytarista Jaroslav Bartoň a baskytarista Václav Vlasák. Společně s Křížkem tak po obrovsky dlouhých letech a dekádách opět bok po boku předvádějí ty vůbec největší, nestárnoucí hity z nesmrtelných dob desky Radegast, čímž píšou další slavnou, dojemnou a stále ještě neukončenou a živou kapitolu této neotřesitelné ostravské a české metalové legendy.

Hudební styl, význam a vliv (Pro laiky)

Aby člověk plně docenil a pochopil obrovský význam skupiny Citron, je nutné uvědomit si historický a politický kontext komunistického Československa v osmdesátých letech. V té době byly západní trendy a žánr, jako byl rychlý, agresivní, hlasitý kytarový a divoký heavy metal plný temných textů a džínových bund, tvrdě trestány, cenzurovány a zakazovány tehdejším režimem. Citron byl tou naprosto historicky první a zcela zásadní velkou hudební skupinou s profesionální organizací, které se přes obrovskou byrokracii podařilo oficiálně vydat vinylové gramofonové metalové desky. Kapela de facto naučila tehdejší statisíce mladých lidí, jak zní opravdový a ryzí heavy metal.

Hudebně byl jejich zvuk (zejména na deskách Plni energie a Radegast) naprosto dokonale a mistrovsky světový. Drtivé basové linky, mimořádně precizní a neuvěřitelně rychlá sólová souhra dvou brilantních doprovodných kytaristů a burácející dvojšlapka Radima Pařízka na bicí tvořily podklad, který mohl směle a s obří úctou soutěžit s nahrávkami světových britských i amerických metalových model té doby, jako byli angličtí Judas Priest nebo skvělí němečtí Accept. Textově se hudební pojetí často moudře uchylovalo od typické prvoplánové agresivity k oslavě tvrdé a nekompromisní dělnické práce v ocelovém srdci republiky, tedy v samotné Ostravě, nebo později na albu Radegast k hluboké, inteligentní a mystické oslavě slovanské pohanské historie a bájných bohů plných bouřek, blesků a tajuplných uragánů. Zpěváci kapely, ať už to byl neuvěřitelně nakřáplý, tvrdý, a ostře chraplavý rocker Stanislav Hranický, nebo naprostý fenomenální opak – operně, sytě a neuvěřitelně krystalicky čistě a velmi vysoko v refrénech zpívající zlatý tenor Ladislav Křížek, nastavili laťku pro rockový a operní tvrdý vokál v této republice na takovou úroveň, ze které těží tuzemské metalové kapely ještě i hluboko v jednadvacátém století.

Přehled současných i významných bývalých členů kapely

Hudební těleso si během dlouhých desetiletí vyžádalo a prozkoušelo hru a schopnosti u mnoha obrovsky nadaných muzikantů. Tady je přehled těch nejvýznamnějších jmen, bez kterých by kapela nikdy nebyla tím, čím je dnes.

Současná hlavní aktivní sestava (kolem roku 2025/2026):

Ladislav Křížek – Hlavní zpěvák, výškový tenor, frontman, autor a obrovská zlatá ikona z éry alba Radegast a největší slávy, který se vrátil, aby držel jméno vysoko.
Tanja Kauerová – Rocková zpěvačka, hostující i stálá členka, vnášející do kapely obrovskou dynamiku ženského dravého rockového chraplavého elementu.
Radim Pařízek ml. – Současný lídr, hráč na basovou kytaru a syn legendárního zakladatele, který převzal rodinné otěže nad značkou, nese obrovský odkaz a udržuje ocelové srdce v chodu.
George Rain – Baskytarista a hudebník podílející se na nové éře (mj. lídr kapely Sebastien).
Pavel Hanus – Kytarista, reprezentant dravé nové omlazené krve a mistr hutných a silných moderních riffů.
Djordje Erič – Talentovaný kytarista srbského původu s naprosto fenomenální kytarovou zručností v moderním stylu.

Legendární, dřívější a historicky klíčoví hudební členové:

Radim Pařízek (1953–2021) – Nejdůležitější postava, kapelník, bubeník, mediální magnát, podnikatel a mozek, bez kterého by značka Citron v rockové historii vůbec neexistovala a neslavila takové úspěchy.
Stanislav Hranický (1951–2013) – Ikonický první čistě rockový zpěvák z doby alba Plni energie, nenahraditelný ostravský rocker tělem i duší.
Jindřich Kvita (1960–1997) – Fenomenální hráč na elektrickou kytaru, skladatel.
Jaroslav Bartoň – Špičkový mistr tvrdé kytary a mnoha nestárnoucích sól, občasně s kapelou hrající opět na turné po letech sporů.
Václav Vlasák – Letitý hráč na basovou kytaru u těch nejslavnějších desek, v současnosti hostující na oživujících retro turné.
Fanda Michalík – Zpěvák, který do kapely a k mikrofonu naskočil v turbulentním porevolučním období zvaném Vypusťte psy.
Jiří Šperl – Kytarista dlouhé nulté a dřívější dekády, po rozkolu odešel s ostatními hrát a bojovat do kapely Limetal.
Petr Michalík – Zcela první úplně původní zakladatel a baskytarista z klidných a objevujících blues rockových let.

Diskografie a stěžejní vydaná díla

Katalog a studiová práce představuje obrovsky širokou a hudebně nesmírně ceněnou přehlídku nekompromisních, rychlých rockových a slavných velkých a zlatých hard-rockových studiových dlouhohrajících plnohodnotných i koncertních desek.

Rok vydání	Hlavní název alba	Vydavatel a label	Zásadní hity a historické poznámky k nahrávce
1983	Tropic of Cancer	Artia / Supraphon	Úplně první plnohodnotné, avšak anglicky a exportně zpívané dlouhohrající album určené na tvrdý a náročný západní evropský trh.
1986	Plni energie	Supraphon	Zcela historicky první plně oficiální československý a v obrovských nákladech prodávaný úspěšný heavy metal. (Hity: Ocelové město, Rock, rock, rock).
1987	Radegast	Supraphon	Absolutní a nepřekonaný mytologický metalový zlatý vrchol prodaný ve statisících. (Hity: Zase mi scházíš, Radegast).
1990	Vypusťte psy!	Supraphon	Porevoluční velmi tvrdé, agresivní a mimořádně rychlé thrash metalem silně načichlé drsné album se zpěvákem Fandou Michalíkem.
1992	Sexbomby	Direkt	Studiová dlouhohrající hardrocková nahrávka.
1999	Best of	Popron Music	Velmi vyhledávaná, úspěšná, skvěle remástrovaná prodejní a kompilovaná deska všech klasických starých velkých zlidovělých obřích hitů.
2001	Síla návratů	Popron Music	Krátkodobý studiový návratový velký projekt obsahující nové obrovské verze klasik a přítomnost obřího hlasu zpěváka Ládi Křížka.
2010	Bigbítový pánbůh	Studio Citron	Poslední řadová moderní studiová silná zemitá metalová dlouhohrající tvrdá nahrávka s neopakovatelným zpěvákem Standou Hranickým před jeho nemocí a skonem.
2016	Rebelie volkánů	Studio Citron	Pevný, razantní, skvěle omlazený a velkolepý silný a mohutný moderní dlouhohrající dravý comeback z obrovského velkého hudebního studia do sluchátek pod bedlivým tvůrčím a hudebním dohledem staronového fenomenálního lídra Radima Pařízka po rozkolu s Křížkem u mikrofonu za zády s Tanjou a moderní dravou novou krví u obou kytar a silných rychlých bicích.

Významná ocenění

Během svých nekonečných let obrovského masivního celonárodního koncertování a tvrdé dlouhé dřiny a potu u bicích si kapela vysloužila tu absolutně nejvzácnější dobovou a v tehdejším Československu naprosto nejvýš stojící udělovanou trofej.

Rok ocenění a rok události	Název hudební instituce, časopisu a ankety	Dosažená finální oborová kategorie, post a výhra
1986	🏅 Zlatý slavík	2. místo ve čtenářské divácké obrovské a vážené hlasovací celonárodní anketě (v prestižní tehdejší kategorii nejlepší a nejpopulárnější hudební Skupina). Šok pro konzervativní vedení.
1988	🏅 Zlatý slavík	1. místo – Absolutní triumf, nejvyšší a konečné zlaté zasloužené historické prvenství a definitivní poražení uhlazeného socialistického dlouholetého popu a nejprestižnější cena (Zlatý slavík pro zcela nejlepší milovanou hudební skupinu v zemi).

Zdroje