Burgundské vévodství

Rozbalit box

Obsah boxu

Burgundské vévodství (francouzsky Duché de Bourgogne, nizozemsky Hertogdom Bourgondië) byl významný státní útvar, který existoval ve středověku a na počátku raného novověku. Ačkoliv formálně bylo vévodství lénem francouzského krále, v 14. a 15. století dosáhlo pod vládou vedlejší větve francouzského královského rodu Valois, známé jako Valois-Burgundsko, faktické nezávislosti a stalo se jednou z nejmocnějších a nejbohatších mocností v Evropě.

Jeho území se skládalo ze dvou hlavních částí: vlastního vévodství Burgundsko s centrem v Dijonu a rozsáhlých držav v Nizozemí (tzv. Burgundské Nizozemí), které zahrnovaly oblasti dnešní Belgie, Nizozemska, Lucemburska a severní Francie. Burgundský dvůr byl proslulý svým bohatstvím, kulturou a uměním a udával tón celé evropské aristokracii. Ambice posledních vévodů vytvořit nezávislé království mezi Francií a Svatou říší římskou vedly ke konfliktu, který vyvrcholil smrtí vévody Karla Smělého v bitvě u Nancy roku 1477 a následným rozdělením burgundského dědictví mezi Francii a Habsburky.

📜 Historie

Historii vévodství lze rozdělit do dvou klíčových období: vlády starší burgundské dynastie (větev Kapetovců) a zlaté éry pod vládou rodu Valois-Burgundsko.

👑 Vznik a vláda Kapetovců

Po rozpadu Franské říše v 9. století vzniklo na území bývalého Království Burgundů několik útvarů, včetně Burgundského království (Arelatského) a vévodství. Vévodství bylo v roce 1032 uděleno Robertu I., synovi francouzského krále Roberta II. Pobožného, jako apanáž. Tím byla založena starší burgundská dynastie, vedlejší větev Kapetovců, která vládla vévodství po více než tři staletí. Během této doby bylo vévodství stabilní, ale regionální mocností, pevně začleněnou do struktur Francouzského království.

🌟 Zlatý věk rodu Valois-Burgundsko

V roce 1361 zemřel poslední kapetovský vévoda Filip I. z Rouvres bez dědiců. Vévodství se tak vrátilo do rukou francouzské koruny. Král Jan II. Dobrý jej v roce 1363 udělil svému nejmladšímu a nejoblíbenějšímu synovi Filipu Smělému jako odměnu za jeho statečnost v bitvě u Poitiers. Tím začala éra čtyř velkých vévodů z rodu Valois, kteří proměnili Burgundsko v evropskou velmoc.

Filip II. Smělý (1363–1404): Zakladatel dynastie. Sňatkem s Markétou III. Flanderskou získal obrovské a bohaté državy v Nizozemí, včetně Flander, Artois a Franche-Comté. Tím položil základ dvojí povaze burgundského státu – francouzské a nizozemské. Aktivně zasahoval do politiky ve Francii během stoleté války.

Jan I. Nebojácný (1404–1419): Jeho vláda byla poznamenána brutálním bojem o moc ve Francii s rodem Armagnaců, vedeným vévodou Ludvíkem Orleánským, kterého nechal v roce 1407 zavraždit. Tento čin uvrhl Francii do občanské války. Sblížil se s Anglií, což mělo katastrofální následky pro Francii po bitvě u Azincourtu. Sám byl v roce 1419 zavražděn na mostě v Montereau-Fault-Yonne při pokusu o smíření s francouzským dauphinem, budoucím Karlem VII..

Filip III. Dobrý (1419–1467): Jeho dlouhá vláda je považována za vrchol burgundské moci a prosperity. Po vraždě svého otce se otevřeně spojil s Anglií a smlouvou z Troyes (1420) pomohl dosadit anglického krále na francouzský trůn. Později však změnil strany a smlouvou z Arrasu (1435) se smířil s Karlem VII., za což získal faktickou nezávislost na francouzské koruně. Systematicky rozšiřoval své državy v Nizozemí (získal Namur, Brabantsko, Holandsko, Zéland a Henegavsko). Jeho dvůr v Bruselu a Bruggách se stal centrem umění, kultury a rytířství. V roce 1430 založil prestižní Řád zlatého rouna.

Karel Smělý (1467–1477): Ambiciózní a bojovný syn Filipa Dobrého. Jeho hlavním cílem bylo spojit své severní a jižní državy a vytvořit nezávislé Burgundské království. To ho přivedlo do přímého konfliktu s pragmatickým francouzským králem Ludvíkem XI., který se snažil zlomit moc velkých feudálů. Karel vedl sérii válek, známých jako Burgundské války, proti Ludvíkovi XI., Lotrinsku a Švýcarské konfederaci. Po počátečních úspěších utrpěl drtivé porážky v bitvě u Grandsonu a bitvě u Murtenu (1476). Jeho snahy skončily katastrofou, když byl zabit v bitvě u Nancy 5. ledna 1477.

⚔️ Rozdělení burgundského dědictví

Smrt Karla Smělého bez mužského dědice znamenala konec burgundského státu v jeho dosavadní podobě. Jeho jediná dcera, Marie Burgundská, se stala dědičkou obrovského majetku. Francouzský král Ludvík XI. okamžitě vojensky obsadil vlastní Burgundské vévodství a Pikardii. Aby ochránila zbytek svých držav před francouzskou agresí, provdala se Marie v roce 1477 za Maxmiliána I. Habsburského, budoucího císaře Svaté říše římské.

Tento sňatek přenesl bohaté Burgundské Nizozemí do rukou Habsburků a položil základ budoucí španělské a později rakouské nadvlády v regionu. Rozdělení burgundského dědictví se stalo jedním z hlavních zdrojů napětí mezi Francií a Habsburky na dalších 250 let.

🌍 Území a správa

Burgundský stát byl personální unií různých teritorií s odlišnými tradicemi, jazyky a právními systémy. Skládal se ze dvou hlavních geograficky oddělených bloků: 1. Jižní državy: Zahrnovaly vlastní Burgundské vévodství (s hlavním městem Dijon) a Franche-Comté (Svobodné hrabství burgundské), které bylo součástí Svaté říše římské. 2. Severní državy (Burgundské Nizozemí): Tvořily ekonomické srdce státu. Patřila sem hrabství Flandry, Artois, Henegavsko, Holandsko, Zéland a vévodství Brabantsko, Limburg a Lucembursko.

Vévodové se snažili o centralizaci správy, zavedli centrální soudní dvůr (Parlament v Mechelenu) a generální stavy (shromáždění zástupců všech provincií). Přesto si jednotlivé provincie a města, zejména bohatá města ve Flandrech jako Gent a Bruggy, uchovaly značnou míru autonomie, což často vedlo ke vzpourám proti vévodské moci.

🎨 Kultura a hospodářství

Dvůr burgundských vévodů v 15. století patřil k nejbohatším a nejkultivovanějším v Evropě. Byl proslulý svou okázalostí, složitým ceremoniálem, turnaji a hostinami. Vévodové byli významnými mecenáši umění.

Výtvarné umění: Burgundsko se stalo kolébkou raně nizozemské malby, která se vyznačovala realismem a precizním detailem díky použití olejomalby. K nejvýznamnějším umělcům patřili Jan van Eyck (autor Gentského oltáře), Rogier van der Weyden a Hans Memling.
Hudba: Vznikla zde tzv. Burgundská škola, která dominovala evropské hudbě v polovině 15. století. Jejími hlavními představiteli byli skladatelé Guillaume Du Fay a Gilles Binchois.
Rytířství: V roce 1430 založil Filip Dobrý elitní Řád zlatého rouna, který se stal jedním z nejprestižnějších rytířských řádů v Evropě a sdružoval nejvyšší šlechtu loajální vévodovi.

Hospodářství státu stálo na bohatství nizozemských měst. Bruggy a později Antverpy byly centry mezinárodního obchodu a financí. Klíčovým odvětvím byla výroba luxusních suken ve Flandrech (v městech Gent, Bruggy, Ypry), která se vyvážela do celé Evropy.

✨ Odkaz a význam

Ačkoliv Burgundské vévodství jako samostatný stát existovalo relativně krátce, jeho odkaz byl hluboký a trvalý:

**Vznik habsburské moci:** Přechod Burgundského Nizozemí do rukou Habsburků jim poskytl ekonomickou základnu, která jim umožnila stát se dominantní evropskou dynastií v 16. století.
**Francouzsko-habsburské soupeření:** Rozdělení dědictví odstartovalo staletí trvající rivalitu mezi Francií a Habsburky, která formovala evropskou politiku až do 18. století.
**Základy Belgie a Nizozemska:** Politické sjednocení různých nizozemských provincií pod vládou burgundských vévodů vytvořilo základ pro pozdější vznik moderních států Belgie a Nizozemsko.
**Kulturní dědictví:** Umění a kultura burgundského dvora ovlivnily celou Evropu a zanechaly po sobě mistrovská díla, která jsou dodnes obdivována.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Burgundské vévodství jako superbohatý a mocný stát, který v 15. století existoval mezi Francií a Německem. Nebylo to království, ale jeho vévodové byli tak vlivní a bohatí, že se mohli měřit s králi. Měli dvě hlavní části: jednu ve Francii (kolem města Dijon, kde se dnes dělá slavné víno) a druhou, mnohem bohatší, v dnešní Belgie a Nizozemsku. Jejich dvůr byl centrem umění, módy a luxusu, něco jako tehdejší Hollywood. Vévodové byli velcí mecenáši umělců jako Jan van Eyck. Jejich snaha stát se úplně nezávislým královstvím je ale nakonec stála vše. Poslední vévoda, Karel Smělý, prohrál rozhodující bitvu a zemřel. Jeho obrovské území si pak rozdělili francouzský král a Habsburkové, což odstartovalo staletí konfliktů v Evropě.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025