Blansko

Blansko
Název	Blansko
Mapa	ano
Kraj	Jihomoravský kraj
Rozloha	44,97
Nadmořská výška	276

Blansko je město v Jihomoravském kraji, které plní funkci administrativního a průmyslového centra stejnojmenného okresu a obce s rozšířenou působností. Území města se rozkládá v údolí řeky Svitavy, přibližně devatenáct kilometrů severně od Brna. Na počátku roku 2026 zde žilo 19 900 obyvatel, což z Blanska činí jedno z nejlidnatějších měst kraje. Celková rozloha správního území obce představuje 44,97 kilometrů čtverečních.

Z geografického hlediska leží Blansko na okraji chráněné krajinné oblasti a je v odborné i turistické literatuře i v dopravním značení definováno jako vstupní brána do Moravského krasu. Z urbanistického hlediska se centrum nachází v nadmořské výšce 276 metrů, přičemž obytné čtvrti stoupají do okolních svahů. Město má výrazně průmyslový ráz, jenž je objektivním výsledkem masivního rozvoje hutnictví a strojírenství v devatenáctém a dvacátém století.

🗓 Současnost a místní správa

Výkon veřejné moci a samosprávy města Blansko zajišťuje pětadvacetičlenné zastupitelstvo. V aktuálním volebním období (započatém na podzim 2022 a dobíhajícím v říjnu 2026 před novými komunálními volbami) působí ve funkci starosty Jiří Crha, reprezentující ODS. V průběhu tohoto funkčního období došlo v prosinci roku 2025 k rekonfiguraci vládnoucí koalice. Město v roce 2026 řídí aliance pěti subjektů: ODS, Volba pro Blansko, SOCDEM (dříve ČSSD), KDU-ČSL a regionální hnutí Fórum Blansko. Tato koalice disponuje těsnou většinou čtrnácti mandátů z celkových pětadvaceti. Prvním místostarostou je František Hasoň (KDU-ČSL), který ve funkci nahradil Lenku Dražilovou z hnutí ANO 2011. Pozici druhého místostarosty zastává Ivo Stejskal z Volby pro Blansko.

V oblasti infrastruktury a urbanismu realizuje radnice v roce 2026 několik rozsáhlých investičních projektů. Nejnákladnějším dopravním projektem je stavba čtyřpodlažního parkovacího domu bezprostředně u železniční stanice s rozpočtem odhadovaným na 175 milionů korun. Tento železobetonový skelet, navržený architektem Matějem Machačem, nepoužívá tradiční zdivo, ale je osazen nerezovými sítěmi určenými k popnutí zelení, která má být zavlažována zadržovanou dešťovou vodou z integrovaných akumulačních nádrží. Kapacita parkovacího domu po dokončení (plánovaném na roky 2027 až 2028) dosáhne 330 vozidel. K dalším dokončeným veřejným investicím patří výstavba nových krytých lázní (s náklady ve výši 320 milionů korun) a plošná revitalizace městské rekreační oblasti Palava, jež si vyžádala 168 milionů korun.

⏳ Historie

Chronologický vývoj osídlení na území Blanska sahá do první poloviny dvanáctého století, ačkoliv archeologické nálezy keramiky z okolí kostela dokládají lidskou přítomnost již v jedenáctém století.

Středověk a formování osady

Nejstarší dochovaný písemný pramen, ve kterém se název Blansko explicitně objevuje, je listina Letopisu Kanovníka vyšehradského z roku 1136 (ačkoliv některé zdroje uvádí dataci jiné listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141). V tomto období tvořila osada předmět ostrého majetkového a mocenského sporu mezi zmíněným biskupem a brněnským údělným knížetem Vratislavem. Předmětem sporu bylo formální právo na stavbu místního kostela. Osada, jež se formovala na pravém břehu řeky Svitavy, je dnes označována jako Staré Blansko.

Ve druhé polovině třináctého století (kolem roku 1277) nechal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založit na protějším, levém břehu Svitavy novou osadu s manským dvorem. Ta získala označení Nové Blansko. Obě územní a ekonomické jednotky existovaly souběžně a administrativně samostatně. K jejich trvalému právnímu a správnímu sloučení došlo až v roce 1526 za držení pánů z Doubravky. V roce 1580 následně obdrželo Blansko status městečka.

Průmyslová revoluce a železářství

Klíčový strukturální obrat, jenž na staletí definoval hospodářskou identitu Blanska, nastal v roce 1698. V tomto roce založil rod Gellhornů první pece na zpracování železa. Tento průmyslový komplex následně převzali a rozšířili příslušníci šlechtického rodu Salmů (zejména osobnost pojmenovaná jako Hugo František Salm-Reifferscheidt). Salmovy železárny se v první polovině devatenáctého století staly centrem pro produkci takzvané blanenské umělecké litiny.

Rozvoji průmyslu napomohlo vybudování a zprovoznění strategické železniční trati spojující Brno a Českou Třebovou v letech 1843 až 1849. Průmyslové železárny následně (v roce 1896) odkoupila pražská akciová společnost Breitfeld-Daněk. V roce 1905 vydal tehdejší císař František Josef I. výnos, kterým formálně povýšil Blansko z městyse na město. V té době zde žilo přes čtyři tisíce obyvatel a v obci fungovaly veřejné vodovody i uliční kanalizace.

Zánik meteoritu (1833)

Významnou astronomickou událostí se stal večer 25. listopadu 1833. Severozápadně od Blanska tehdy dopadl do terénu kamenný meteorit z kategorie chondritů. Průlet a zánik tělesa v atmosféře byl zaznamenán až z Vídně či Opavy a byl doprovázen intenzivními zvukovými detonacemi. Následná pátračka, kterou vedl hutní chemik Karel Reichenbach, přinesla nález sedmi fragmentů, jež se nacházejí ve sbírkách Národního muzea v Praze a v Přírodovědném muzeu ve Vídni. Další fragment o hmotnosti 125 gramů objevil lékař a speleolog Jindřich Wankel o třiatřicet let později.

Dvacáté století

Ve dvacátém století byla průmyslová základna diverzifikována o výrobu přesných měřicích přístrojů. V roce 1911 založil inženýr Erich Roučka firmu, z níž se po plošném znárodnění průmyslu v roce 1945 stal státní podnik Metra Blansko. Sloučením bývalých železáren vznikl kolos ČKD Blansko, který se specializoval na výrobu těžkých vodních turbín. Společně s firmou Adast tvořily tyto závody ekonomickou páteř města za komunistického režimu. Těžký průmysl koncentroval do oblasti tisíce pracovníků, což vyvolalo výstavbu panelových sídlišť. V roce 1949 se Blansko stalo sídlem okresu.

🏢 Ekonomika a infrastruktura

Strojírenský a elektrotechnický průmysl nadále tvoří hospodářský základ města, ačkoliv podíl těžkého průmyslu od devadesátých let dvacátého století absolutně klesl. Z nástupnických organizací zde funguje například ČKD Blansko Holding, a.s., zabývající se výrobou hydroenergetických zařízení. Působí zde řada středních podniků zaměřených na dodávky pro automobilový průmysl a výrobu spotřební elektroniky. Dalším faktorem ovlivňujícím místní ekonomiku je služby a turistický ruch plynoucí z koncentrace ubytovacích kapacit obsluhujících návštěvníky Moravského krasu.

Ve městě je alokována Nemocnice Blansko, jejíž plošný stavební rozvoj se udál primárně mezi lety 1979 a 1985, kdy došlo k výstavbě celkem 21 samostatných zdravotnických pavilonů a budov. Dopravní konektivita je postavena na existenci prvního železničního koridoru a město je plně integrováno do sítě Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Nejvýznamnější historickou a veřejnou stavbou na území města je renesanční Zámek Blansko, který byl přestavěn z původní středověké tvrze. Od šedesátých let dvacátého století v jeho prostorech sídlí Muzeum Blansko. Tato instituce udržuje specializované expozice zaměřené na kompletní chronologii výroby a zpracování železa, výstavu originálních produktů z blanenské umělecké litiny a dokumentuje dějiny archeologických objevů z vápencových jeskyní.

Z industriálních památek devatenáctého století se do současnosti v intravilánu dochovala Klamova huť z roku 1855, která reprezentuje klasickou výrobní pec z éry panských železáren Salmů. Historickým detailem v centru města je dřevěný kostel svaté Paraskevy, jenž byl původně vystavěn na území dnešní Zakarpatské Ukrajiny v sedmnáctém století a v meziválečném období (v roce 1936) byl demontován, převezen po železnici a znovu sestaven přímo v Blansku.

📈 Statistiky a data

Níže je uveden kompletní přehled demografických a politických změn města. Tabulka počtu obyvatel zahrnuje záznamy Českého statistického úřadu za každé uzavřené období mezi roky 2000 a 2025. Údaje o komunálních volbách zahrnují všechny strany a hnutí, které v daných letech překročily hranici pro zisk mandátu.

Vývoj počtu obyvatel (2000–2025)

Rok	Počet obyvatel k 31. 12.	Narození	Zemřelí	Přistěhovalí	Vystěhovalí
2025	19 900	141	227	633	649
2024	20 002	129	218	583	677
2023	20 185	152	215	660	586
2022	20 174	186	222	955	460
2021	19 715	224	286	392	446
2020	20 306	176	244	289	399
2019	20 484	210	221	350	427
2018	20 572	219	219	411	489
2017	20 650	242	246	449	434
2016	20 639	239	221	405	448
2015	20 664	209	220	372	497
2014	20 800	222	194	401	474
2013	20 845	232	200	421	449
2012	20 841	224	204	420	368
2011	20 769	208	205	315	357
2010	21 103	265	183	401	437
2009	21 057	231	202	321	399
2008	21 106	254	173	573	468
2007	20 920	219	172	628	579
2006	20 824	198	168	691	454
2005	20 557	186	173	656	402
2004	20 290	191	176	466	575
2003	20 384	161	201	375	326
2002	20 375	148	187	260	351
2001	20 505	146	194	249	305
2000	20 522	144	150	240	294

Komunální volby (Zastupitelstvo města 2018 a 2022)

Zastupitelstvo města sestává z 25 mandátů. Následující tabulka dokumentuje počet získaných mandátů a celkový podíl odevzdaných hlasů u jednotlivých politických uskupení. Další volby byly vypsány na 9. a 10. října 2026.

Strana / Koalice	Mandáty (2022)	Podíl hlasů (2022)	Mandáty (2018)	Podíl hlasů (2018)
ANO 2011	6	22,55 %	5	18,06 %
ODS	6	21,29 %	5	19,60 %
KDU-ČSL	3	11,91 %	4	13,44 %
Fórum Blansko (Idealisté+NK)	3	10,37 %	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
SPD a nezávislí pro Blansko	2	9,42 %	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
Piráti	2	7,05 %	1	6,68 %
Volba pro Blansko s podporou STAN	1	6,89 %	3	11,05 %
ČSSD	1	5,27 %	3	12,79 %
KSČM	1	5,21 %	3	10,75 %

💡 Pro laiky

Blansko je v mapách a průvodcích označováno jako takzvaná brána do Moravského krasu. Pojem kras označuje specifický typ krajiny, jejíž geologické podloží tvoří vápencové horniny. Vápenec se vyznačuje fyzikální vlastností, kterou jiné kameny běžně nemají: je rozpustný ve vodě obsahující rozpuštěný oxid uhličitý (což je chemický stav zcela běžné dešťové i říční vody).

Když v krasové oblasti prší, voda neodtéká pouze po povrchu do říčních koryt. Voda nateče do mechanických prasklin v masivním kameni. Během stovek tisíc a milionů let tato mírně kyselá voda vápencovou skálu zevnitř postupně chemicky rozpouští a tyto praskliny neustále zvětšuje. Celý proces probíhá výhradně uvnitř horniny, hluboko pod vrchní vrstvou půdy a lesa. Vznikají tak obrovské podzemní dutiny, systémy tunelů a jeskyně (například Punkevní jeskyně). Z vápníku, který voda z horniny cestou rozpustila, následně při kapání ze stropu těchto podzemních prostor zpětným usazováním vznikají krápníky.

Z geologického hlediska leží město Blansko přímo na okraji takového vápencového bloku, který je propustný, vnitřně narušený a tvoří podzemní infrastrukturu propastí a řek (včetně řeky Punkva), a návštěvníci se do tohoto systému podzemních děr vydávají přes území okresního města.

🎬 Video

Zdroje