Bitva o Stalingrad
Obsah boxu
| Bitva o Stalingrad | |
|---|---|
| Soubor:A Soviet soldier raises the Victory Banner over the Reichstag.jpg | |
| Sovětští vojáci bojují v troskách Stalingradu. | |
| Originální název | Битва за Сталинград (rusky) |
| Datum | 23. srpna 1942 – 2. února 1943 |
| Místo | Stalingrad (dnešní Volgograd), Sovětský svaz |
| Konflikt | Druhá světová válka (Velká vlastenecká válka) |
| Výsledek | Rozhodující vítězství Sovětského svazu; obrat ve válce na východní frontě |
| Související události | Operace Barbarossa, Operace Uran, Bitva v Kurském oblouku |
| Strany | Sovětský svaz (Rudá armáda) |
| Protivník | Nacistické Německo (Wehrmacht), Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko |
| Velitelé Spojenců | Georgij Žukov, Alexandr Vasilevskij, Vasilij Čujkov |
| Velitelé Osy | Friedrich Paulus, Erich von Manstein |
| Síla Spojenců | cca 1 000 000 vojáků, 13 500 děl a minometů, 894 tanků, 1 115 letadel (na počátku Operace Uran) |
| Síla Osy | cca 1 000 000 vojáků, 10 250 děl a minometů, 675 tanků, 1 200 letadel (na počátku ofenzívy) |
| Ztráty Spojenců | cca 1 129 619 (mrtví, ranění, nezvěstní) |
| Ztráty Osy | cca 850 000 (mrtví, ranění, zajatí), 900 letadel, 500 tanků, 6 000 děl (celkově) |
Bitva o Stalingrad
Bitva o Stalingrad byla jednou z největších, nejkrvavějších a nejvýznamnějších bitev druhé světové války, která se odehrála mezi 23. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 ve městě Stalingrad (dnešní Volgograd) v Sovětském svazu. Je považována za bod obratu ve válce na východní frontě a jednu z nejdůležitějších porážek nacistického Německa.
Pozadí a strategický význam
Po neúspěšné Operaci Barbarossa (invazi do Sovětského svazu v roce 1941) se Německo rozhodlo v roce 1942 pro novou strategickou ofenzívu, nazvanou Operace Blau. Cílem bylo ovládnout bohaté ropné zdroje na Kavkazu a přerušit sovětské zásobovací trasy po řece Volha. Stalingrad, průmyslové město a důležitý dopravní uzel na Volze, nesl navíc symbolické jméno po Josifu Stalinovi, což z něj činilo prestižní cíl pro Adolfa Hitlera.
- Německé cíle:
- Získat kontrolu nad ropnými poli na Kavkaze.
- Odříznout sovětské zásobovací trasy na Volze.
- Psychologicky a morálně zlomit Sovětský svaz dobytím města nesoucího Stalinovo jméno.
- Sovětské odhodlání: Pro Sovětský svaz bylo udržení Stalingradu otázkou národní cti a přežití. Stalin vydal proslulý rozkaz č. 227 "Ani krok zpět!", který zakazoval jakékoli ústupy.
Průběh bitvy
Bitva o Stalingrad se dělí na dvě hlavní fáze: německý útok na město a následnou sovětskou protiofenzívu.
- Německá ofenzíva a pouliční boje (srpen–listopad 1942):
- Obléhání a bombardování: V srpnu 1942 se německá 6. armáda pod velením generála Friedricha Pauluse dostala ke Stalingradu. Město bylo vystaveno masivnímu bombardování ze strany německé Luftwaffe, které ho proměnilo v ruiny.
- Pouliční boje: Následovaly brutální a zdlouhavé pouliční boje dům od domu, v troskách a sutinách. Obě strany utrpěly obrovské ztráty. Sovětští obránci, vedení generálem Vasilijem Čujkovem, se drželi s neuvěřitelnou houževnatostí, využívajíce rozbombardovaných budov k obraně a bojům zblízka.
- Sovětská protiofenzíva – Operace Uran (listopad 1942):
- Obklíčení: Zatímco Němci bojovali v ulicích Stalingradu, sovětské velení pod vedením maršálů Georgije Žukova a Alexandrem Vasilevským tajně připravovalo obrovskou protiofenzívu. Dne 19. listopadu 1942 zahájila Rudá armáda Operaci Uran, masivní klešťový útok, který se zaměřil na slabá křídla německých sil, bráněná převážně rumunskými a maďarskými jednotkami.
- Kotel: Během několika dní se Sovětům podařilo uzavřít kruh kolem 6. německé armády a části 4. tankové armády uvnitř Stalingradu, čímž vytvořili obrovský kotel s přibližně 300 000 vojáky.
- Německý pokus o průlom a kapitulace (prosinec 1942 – únor 1943):
- Operace Zimní bouře: Německé velení se pokusilo o průlom zvenčí (Operace Zimní bouře pod velením polního maršála Ericha von Mansteina), ale neúspěšně.
- Kapitulace: Hitler zakázal Paulusovi ustoupit a trval na udržení pozic, což vedlo k vyhladovění a mrznutí uvězněných německých vojáků. Dne 31. ledna 1943 se Paulus vzdal se svými zbývajícími silami. Celá 6. armáda byla zničena.
Důsledky a význam
Bitva o Stalingrad měla dalekosáhlé důsledky, které změnily průběh války.
- Obrat na východní frontě: Stalingrad byl nezvratným obratem na východní frontě. Od této chvíle se iniciativa přesunula na stranu Sovětského svazu, který začal zatlačovat německé síly zpět k západu.
- Obrovské ztráty: Bitva si vyžádala obrovské ztráty na obou stranách, odhaduje se, že celkově v ní zahynulo přes 2 miliony lidí (vojáků i civilistů). Byla to jedna z nejnákladnějších bitev v historii.
- Psychologický a morální dopad: Porážka u Stalingradu měla katastrofální morální dopad na nacistické Německo a jeho spojence. Byla to první velká porážka Německa, která otřásla vírou v neporazitelnost Wehrmachtu. Naopak pro Sovětský svaz to bylo obrovské morální vítězství.
- Změna vnímání války: Bitva o Stalingrad ukázala, že Německo není neporazitelné a že Sovětský svaz je schopen vést efektivní a masivní protiofenzívy. To posílilo odhodlání Spojenců a přispělo k plánování druhé fronty.
Pro laiky
Představte si Stalingrad jako město, které se stalo největším a nejkrvavějším bojištěm celé druhé světové války. Němci ho chtěli získat, protože to bylo důležité místo pro cesty s ropou a hlavně – jmenovalo se po ruském vůdci Stalinovi, takže to pro Hitlera byla velká prestižní záležitost. Němečtí vojáci město rozbombardovali na hromadu sutin a pak se tam bojovalo o každou ruinu, o každý dům. Bylo to hrozné, bojovalo se zblízka, muži umrzali v zimě a hladověli. Ale Rusové (Sověti) se drželi a nechtěli se vzdát. A pak se stalo něco, co Němci nečekali. Zatímco bojovali v troskách města, ruští generálové potají připravili obrovský útok, kterým obklíčili celou německou armádu. Němci zůstali v pasti a neměli šanci. Nakonec se museli vzdát. Tato bitva byla obrovskou porážkou pro Německo a znamenala, že se kolo štěstí ve válce otočilo. Od té doby začali Rusové Němce tlačit zpět a už nikdy se nezastavili.
Zajímavosti
- Rat War (Krysí válka): Pojmenování pro extrémně brutální a zblízka vedené pouliční boje v ruinách města, kde se bojovalo o každou zeď a sklep.
- Nekapitulace: Hitler zakázal Paulusovi kapitulovat a povýšil ho na polního maršála s očekáváním, že se raději zabije, než aby se vzdal. Paulus však kapituloval, aby zachránil zbytky své armády.
- Generál Mráz: Krutá ruská zima hrála klíčovou roli, oslabující německé síly, které nebyly na takové podmínky vybaveny.