Batávská republika

Rozbalit box

Obsah boxu

Batávská republika (nizozemsky Bataafse Republiek) byl státní útvar na území dnešního Nizozemska, který existoval v letech 1795 až 1806. Vznikla v důsledku Francouzské revoluce a následné invaze francouzských vojsk, která svrhla starou Republiku spojených nizozemských provincií. Byla první z takzvaných sesterských republik, klientských států revoluční Francie. Její existence byla poznamenána politickou nestabilitou, ekonomickým úpadkem a podřízeností francouzským zájmům, avšak zároveň položila základy moderního, centralizovaného nizozemského státu. Zanikla v roce 1806, kdy ji Napoleon Bonaparte přeměnil na Holandské království v čele se svým bratrem Ludvíkem Bonapartem.

📜 Historie

🌍 Předcházející události: Konec Republiky spojených nizozemských provincií

V druhé polovině 18. století zažívala Republika spojených nizozemských provincií hlubokou politickou a hospodářskou krizi. Její kdysi dominantní postavení ve světovém obchodě upadalo ve prospěch Velké Británie a Francie. V 80. letech 18. století se zformovalo hnutí takzvaných Patriotů (Patriotten), kteří byli inspirováni myšlenkami Osvícenství a americkou revolucí. Požadovali demokratické reformy, omezení moci dědičného místodržícího (stadtholder) z rodu Oranžsko-Nasavských, kterým byl v té době Vilém V. Oranžský, a obnovení národní slávy.

Hnutí Patriotů v roce 1785 získalo kontrolu nad několika městy a provinciemi, což vedlo k občanské válce. Vilém V. byl nucen uprchnout z Haagu. Situace se obrátila v roce 1787, kdy na pomoc Vilémovi V. přitáhla pruská armáda pod velením vévody Brunšvického (švagra Viléma V.). Povstání Patriotů bylo potlačeno a tisíce z nich uprchly do exilu, především do Francie, kde se později aktivně zapojili do Francouzské revoluce.

🇫🇷 Francouzská invaze a vznik republiky (1794–1795)

Po vypuknutí francouzských revolučních válek se Republika spojených nizozemských provincií připojila k první koalici proti revoluční Francii. V zimě 1794–1795 však francouzská Severní armáda pod velením generála Charlese Pichegrua, posílená o exilové nizozemské Patrioty, zahájila invazi. Neobvykle tuhá zima způsobila, že velké řeky jako Rýn a Maas zamrzly, což francouzské armádě umožnilo snadno obejít nizozemské obranné linie.

Nizozemské obyvatelstvo, nespokojené s vládou oranžistů, nekladlo téměř žádný odpor. V mnoha městech vypukly profrancouzské revoluce. Místodržící Vilém V. Oranžský uprchl 18. ledna 1795 na rybářské lodi do Anglie. Následujícího dne byla v Amsterdamu vyhlášena Batávská republika. Francouzi byli vítáni jako osvoboditelé a převrat proběhl téměř bez krveprolití, proto se mu někdy přezdívá "sametová revoluce".

🏛️ Politický vývoj a ústavy

Nová republika se okamžitě potýkala s vnitřními spory mezi federalisty, kteří chtěli zachovat značnou autonomii jednotlivých provincií po vzoru staré republiky, a unitaristy, kteří prosazovali vytvoření centralizovaného státu podle francouzského vzoru.

Po několika letech politických tahanic a pod francouzským tlakem došlo 22. ledna 1798 k převratu, který k moci vynesl radikální unitaristy. Ti následně prosadili první nizozemskou psanou ústavu, která byla schválena v referendu. Ústava z roku 1798 zrušila staré provincie a nahradila je osmi departementy s novými hranicemi, zavedla rovnost občanů před zákonem, odluku církve od státu a zřídila pětičlenné direktorium (Uitvoerend Bewind) jako výkonnou moc.

Tento režim však neměl dlouhého trvání. Již v červnu 1798 následoval další převrat, který radikály odstavil. V roce 1801 Napoleon Bonaparte, tehdy první konzul Francie, vnutil Batávské republice novou, autoritářštější ústavu. Ta nahradila direktorium dvanáctičlennou Státní radou (Staatsbewind) a posílila výkonnou moc. Poslední změna přišla v roce 1805, kdy byl do čela státu postaven jediný muž s titulem raadpensionaris (velký penzionář), kterým se stal Rutger Jan Schimmelpenninck. Tento krok byl předzvěstí zavedení monarchie.

📉 Hospodářský a vojenský úpadek

Svoboda, kterou republika získala, byla draze vykoupena. Haagská smlouva z května 1795 formálně potvrdila spojenectví s Francií, ale ve skutečnosti republiku degradovala na vazalský stát. Musela zaplatit obrovskou válečnou náhradu 100 milionů guldenů, postoupit Francii strategická území (včetně Maastrichtu a Vlissingenu) a vydržovat na svém území okupační francouzskou armádu o síle 25 000 mužů.

Spojenectví s Francií automaticky znamenalo válku s Velkou Británií, která ovládala moře. Britské královské námořnictvo zavedlo blokádu nizozemských přístavů, což zničilo kdysi kvetoucí námořní obchod. Batávské loďstvo utrpělo drtivou porážku v bitvě u Camperduinu v roce 1797. Britové postupně obsadili většinu nizozemských kolonií, včetně Kapské kolonie, Cejlonu a částí Nizozemské východní Indie. Státní finance se zhroutily a republika se ocitla na pokraji bankrotu.

👑 Zánik a transformace v Holandské království

Napoleon Bonaparte byl stále více nespokojen s neschopností Batávské republiky efektivně přispívat k jeho válečnému úsilí a potírat pašeráctví s Británií. V roce 1806 dospěl k závěru, že republika je příliš nespolehlivá. Donutil Schimmelpennincka k abdikaci a na nizozemský trůn dosadil svého mladšího bratra Ludvíka Bonaparta. 5. června 1806 byla Batávská republika oficiálně přeměněna na Holandské království. Tím skončila více než dvousetletá tradice republikánského zřízení v Nizozemsku.

🏛️ Státní zřízení a politika

Batávská republika představovala radikální zlom v nizozemských dějinách. Byla prvním pokusem o vytvoření moderního, centralizovaného a unitárního státu.

**Zákonodárná moc:** Nejvyšším orgánem bylo Národní shromáždění (Nationale Vergadering), volené na základě omezeného volebního práva. Bylo inspirováno francouzským Národním konventem.
**Výkonná moc:** V průběhu existence republiky se forma exekutivy několikrát změnila:

   *   **Výkonné direktorium** (Uitvoerend Bewind, 1798–1801): Pětičlenný orgán po vzoru francouzského Direktoria.
   *   **Státní rada** (Staatsbewind, 1801–1805): Dvanáctičlenný kolektivní orgán zavedený pod Napoleonovým vlivem.
   *   **Velký penzionář** (Raadpensionaris, 1805–1806): Funkce hlavy státu soustředěná do rukou jediné osoby, Rutgera Jana Schimmelpennincka.

Republika zavedla řadu trvalých reforem, mezi které patřilo:

Zrušení privilegií šlechty a cechů.
Rovnoprávnost náboženství, která ukončila diskriminaci katolíků, židů a dalších menšin.
Zavedení prvního jednotného trestního zákoníku.
Standardizace měr a vah.
Vytvoření národního daňového systému.

🗺️ Území a administrativní dělení

Jednou z nejvýznamnějších reforem bylo zrušení historických sedmi provincií (Holandsko, Zeeland, Utrecht, Gelderland, Overijssel, Frísko a Groningen), které měly značnou autonomii. Ústava z roku 1798 je nahradila osmi departementy, jejichž hranice byly často uměle vytvořeny tak, aby narušily staré regionální identity. Názvy byly inspirovány řekami:

Departement van de Eems
Departement van de Oude IJssel
Departement van de Rijn
Departement van de Amstel
Departement van Texel
Departement van de Delf
Departement van de Dommel
Departement van de Schelde en Maas

Tato centralizace, ačkoliv zpočátku nepopulární, položila základy moderního administrativního členění Nizozemska.

💡 Odkaz a význam

Batávská republika je v nizozemských dějinách vnímána rozporuplně. Na jedné straně byla obdobím cizí nadvlády, ekonomického kolapsu a ztráty národní nezávislosti. Na druhé straně to byla klíčová fáze modernizace státu. Mnoho reforem zavedených v tomto období – centralizovaná vláda, jednotný právní a daňový systém, náboženská svoboda – bylo zachováno i po obnovení monarchie v roce 1815 a stalo se základem Nizozemského království.

Republika definitivně ukončila éru staré federativní Republiky spojených provincií a navzdory svým neúspěchům nasměrovala Nizozemsko na cestu k modernímu národnímu státu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že vaše země je po staletí slavná a bohatá, ale její vláda je zastaralá a rozhádaná. Pak přijde velká revoluce v sousední mocné zemi (Francie) a její myšlenky na "svobodu, rovnost a bratrství" se rozšíří i k vám. S pomocí francouzské armády svrhnete staré vládce a založíte novou, "moderní" republiku.

Problém je, že vaši "osvoboditelé" si za to nechají draze zaplatit. Musíte jim platit obrovské sumy peněz, vydržovat jejich vojáky a bojovat v jejich válkách proti jejich nepřátelům (hlavně Velká Británie). Kvůli tomu se vaše hospodářství, postavené na námořním obchodu, hroutí a ztrácíte své zámořské kolonie. Přesně to se stalo Nizozemsku, když se z něj na jedenáct let stala Batávská republika. Byla to doba velkých a potřebných reforem (např. rovnost všech občanů), ale také cizí nadvlády, která skončila tím, že jim francouzský císař Napoleon Bonaparte nakonec dosadil za vládce svého bratra jako krále.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025