Andrea Rabasová
Tento článek pojednává o manažerce a tiskové mluvčí Středočeských vodáren. Pro odbornou zdravotní sestru stejného jména působící v gynekologické klinice ve Slaném viz Andrea Rabasová (rozcestník).
Bc. Andrea Rabasová je česká korporátní manažerka, specialistka na public relations a firemní komunikaci, která působí na pozici manažerky lidských zdrojů, marketingu a komunikace ve společnosti Středočeské vodárny, a.s. (zkráceně SVAS). Z titulu své funkce zastává rovněž roli hlavní tiskové mluvčí tohoto podniku. Její agenda zahrnuje strategické řízení vztahů s veřejností, interní personální procesy a především krizovou komunikaci pro vodohospodářský subjekt, který zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody i čištění odpadních vod pro téměř 300 000 obyvatel na rozsáhlém území v regionu středních Čech.
👤 Profesní profil a kompetence
Andrea Rabasová je z pozice své funkce přímou podřízenou generálního ředitele společnosti SVAS, kterým je k roku 2026 Ing. Jakub Hanzl. Zastřešuje komplexní externí komunikaci s celostátními i regionálními tiskovými agenturami (například ČTK), televizními stanicemi a zpravodajskými weby. Publikuje oficiální stanoviska, koordinuje vydávání tiskových zpráv a zajišťuje chod zákaznických center a informačních webových portálů.
V rámci personální agendy (HR) zodpovídá její oddělení za procesy náboru nových zaměstnanců, a to napříč všemi technickými a administrativními pozicemi podniku (například náborová kampaň pro montéry vodovodů na pracoviště v Kralupech nad Vltavou). Oddělení marketingu pod jejím vedením realizuje informační kampaně pro odběratele, spravuje portál pro vyjadřování k existenci sítí a komunikuje cenovou politiku (výhledy cen vodného a stočného pro Kladensko a Mělnicko).
V neposlední řadě se podílí na koordinačních aktivitách v rámci širší sítě mezinárodního koncernu Veolia, pod který Středočeské vodárny spadají. Spolupracuje na osvětových a společensky odpovědných projektech, jako jsou grantové programy nadačního fondu Veolia, program "Vraťme vodu přírodě" nebo podpora ochrany biodiverzity.
🏢 Organizační struktura a korporátní zařazení
Společnost Středočeské vodárny, a.s. byla zapsána do obchodního rejstříku 22. srpna 2000. Jedná se o akciovou společnost, jejíž vlastnický kapitál je rozdělen mezi nadnárodní korporaci VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A. (držící 66 % akcií) a regionální sdružení obcí Vodárny Kladno - Mělník, a.s. (držící 34 % akcií). Pro přesné analytické vymezení kompetenční úrovně Andrey Rabasové v rámci podniku je nezbytná specifikace kompletní struktury řízení (stav potvrzený k roku 2026).
Statutární orgány a dozorčí rada: Nejvyšším exekutivním orgánem je devítičlenné představenstvo, jemuž předsedá Ing. Martin Bernard. Místopředsedy jsou Ing. Rostislav Čáp a známý český politik Ing. Petr Bendl. Členy představenstva jsou Ing. Jakub Hanzl, Ing. Ivan Eis, Ing. Bohdan Soukup, Ing. Přemysl Mužík, Mgr. Eva Kučerová a Petr Kowanda. Dozorčí radě předsedá MUDr. David Homer, místopředsedou je Libor Lesák. Dalšími členy jsou Philippe Guitard, František Vaňura, Bc. Pavel Končel, Karel Kasáček, Bc. Pavel Pobříslo, Ing. Jan Kretek a Ing. Vilém Žák.
Exekutivní vedení a podřízené úseky: Chod společnosti je rozdělen do pěti hlavních sekcí, které řídí odborní ředitelé. Andrea Rabasová spravuje klíčový úsek přímo spadající pod nejvyššího ředitele.
- Úsek generálního ředitele (Ing. Jakub Hanzl)
- Lidské zdroje, marketing a komunikace – manažerka Bc. Andrea Rabasová
- Sekretariát – vedoucí Ilona Paurová
- Úsek provozního ředitele (Bc. Pavel Pobříslo)
- Zahrnuje oddělení: Dálkovod (Martin Hartman), Provoz SCADA systémů (Ing. Milan Hendrich), Provoz vodovodu (Ing. Václav Kodeš) včetně středisek Mělník a Kralupy, Provoz kanalizace a ČOV (Bc. Vladimír Dragoun) a Útvar materiálně-technického zabezpečení (Ing. Josef Procházka).
- Úsek technického ředitele (Ing. Bohdan Soukup, Ph.D., MBA)
- Zahrnuje oddělení: Útvar technologa (Ing. Tomáš Hloušek, Ph.D.) a Středisko Areál (Martin Hartman).
- Úsek finanční ředitelky (Ing. Martina Ebertová)
- Zahrnuje oddělení: Útvar finanční (Ing. Aneta Malátová) a Útvar obchodu a odbytu (Ing. Martina Medňanská).
- Úsek ředitele pro strategický rozvoj (Ing. Jan Kretek)
- Zahrnuje oddělení: Útvar GIS (Ing. Josef Kyncl), Útvar informačních technologií (Ing. Petr Minařík) a Útvar laboratoří pitných a odpadních vod (Ing. Gabriela Karasová).
🏗️ Rozvojové a infrastrukturní projekty
Rabasová z pozice hlavní mediální tváře společnosti zajišťovala v průběhu let komunikaci několika zásadních stavebních a technologických projektů realizovaných na území města Kladno.
Projekt Future Tower
V březnu 2023 zajišťovala Rabasová mediální a logistické pokrytí slavnostního zpřístupnění zrekonstruovaného věžového vodojemu v městské části Kladno-Rozdělov, který byl komerčně přejmenován na Future Tower. Původní stavba byla vybudována v roce 1933 jako železná nosná konstrukce obezděná cihlovým zdivem. Svému původnímu vodárenskému účelu přestala sloužit v osmdesátých letech 20. století.
Komplexní přestavba objektu byla zahájena 1. července 2017 snesením střechy a technicky náročnou demontáží ocelové vnitřní nádrže o celkové hmotnosti 60 tun. Budova byla následně transformována na centrální dispečink kontrolující a řídící dodávky pitné vody pro 290 000 obyvatel z oblastí Kladenska, Mělnicka, Prahy-východ, Prahy-západ a Rakovnicka. Uvnitř budovy bylo rovněž vybudováno speciální centrum kybernetické bezpečnosti pro vodárenské společnosti koncernu Veolia.
V rámci oslav Mezinárodního dne vody (20. března 2023) uvolnila společnost objekt pro omezené exkurze. Rabasová v médiích komunikovala spuštění rezervačního sytému s pevně stanovenou kapacitou prohlídkových skupin na 30 osob. Ve vertikálním jádru věže o výšce 22,5 metru byly nainstalovány dvě edukační expozice ovládané umělou inteligencí (virtuální asistentka Olivea). První blok mapuje proces získávání, čištění a distribuce vody, druhý blok je zaměřen na zachycení vodních ekosystémů. Tento architektonický počin následně obdržel oborové ocenění Stavba roku.
Český park biodiverzity Kladno
Dalším významným projektem, jehož výstavbu Rabasová ohlašovala v červnu 2023, je Český park biodiverzity Kladno. Tento areál byl situován do brownfieldu bývalých kladenských vojenských kasáren. Vodárny zde vybudovaly multifunkční prostor propojující ekologické, edukační a sportovní funkce.
Urbanistický návrh zahrnuje centrální bludiště tvořené okrasnými travinami, funkční umělý mokřad, sad s plodinami, symbolickou vodní řeku s rákosovým rybníkem a zalesněnou část. Park je doplněn o inovativní technologické moduly demonstrující koncept bydlení s nulovou energetickou stopou a stanoviště pro virtuální realitu. Rabasová v tiskovém prohlášení k otevření parku pro Českou tiskovou kancelář explicitně zdůraznila preventivní bezpečnostní opatření, na jejichž základě je zamezen noční přístup osob do areálu.
💧 Krizová komunikace: Kontaminace vody v Odoleně Vodě (2026)
Zcela zásadní prověrkou krizového komunikačního plánu a profesních schopností Andrey Rabasové byla rozsáhlá havárie kvality pitné vody v září 2026. Jednalo se o kontaminaci vodovodní sítě těžkým kovem – olovem (Pb). Událost ochromila dodávky pitné vody ve dvanácti obcích a dotkla se celkem 15 000 obyvatel napojených prostřednictvím 5 133 aktivních vodovodních přípojek.
Chronologie vývoje a opatření
První varovné signály, avšak stále v rámci platných hygienických norem, zaznamenaly vodárenské laboratoře již 5. srpna 2026. Dne 10. září začali odběratelé na zákaznické linky hlásit subjektivně zhoršenou kvalitu dodávané vody. Zásadní zlom nastal ve čtvrtek 24. září 2026, kdy rozbory ze zdrojového vodojemu v Odoleně Vodě prokázaly hodnotu olova ve výši 29,5 mikrogramu na litr, což téměř trojnásobně překročilo striktní zákonný limit stanovený na 10,0 µg/l.
Rabasová v koordinaci s technickým úsekem okamžitě aktivovala plošný systém SMS Info a informovala obyvatele 12 obcí o vyhlášení přísného zákazu využívání vody z kohoutku k přímé konzumaci, vaření i jakékoli přípravě pokrmů. Voda zůstala uvolněna výhradně pro splachování toalet, osobní hygienu a běžný úklid. Rabasová pro zpravodajské portály objasnila, že vzhledem k nízké akutní toxicitě olova nehrozí při náhodném požití malého množství bezprostřední nebezpečí, nicméně dlouhodobá expozice je zdravotně riziková. Zároveň oznámila, že společnost v první vlně nasadila 21 mobilních cisteren s pitnou vodou, přičemž prioritně byly zajištěny základní školy, mateřské školy a zdravotnická zařízení.
Pátek 25. září: Trestní oznámení a navýšení kapacit
Následující den proběhla tisková konference. Technický ředitel podniku uvedl, že v prameništi Řepínský důl bylo preventivně odstaveno 14 z celkových 36 vrtů, jelikož v 16 z nich byly zjištěny nepovolené hodnoty. Rabasová potvrdila navýšení kapacit náhradního zásobování na 35 velkoobjemových cisteren (s celkovou kapacitou 88 metrů krychlových), z nichž osm operovalo přímo na území města Odolena Voda.
Vedení podniku dospělo k závěru, že zdrojem masivní kontaminace není samotná trubní infrastruktura, ale vnější zdroj v ochranném pásmu. Rabasová médiím potvrdila podání trestního oznámení na neznámého pachatele Policii ČR a přizvání inspektorů z České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Jako vyšetřovací hypotéza byla označena nedaleká zaniklá skládka Kasova Rokle. Tento prostor sloužil od šedesátých do devadesátých let 20. století k neregulovanému ukládání komunálního a průmyslového odpadu. Pásmo, které skládka potenciálně ohrožuje, zabírá plochu dvou údolí a zahrnuje 41 chráněných vodárenských vrtů.
Víkend 26.–27. září: Stabilizace, odstavování komor a komunikace
Sobotní ranní vzorek z horní komory vodojemu (26. září) vykázal extrémní hodnotu 41,1 µg/l (více než čtyřnásobek limitu). Rabasová ohlásila okamžité technologické odstavení této komory z provozu s odůvodněním, že daný prostor vykazoval vysokou náchylnost k hromadění kalových sedimentů. Účinnost tohoto opatření se potvrdila ještě téhož dne. Polední vzorek z téhož místa vykázal hodnotu 1,4 µg/l a odpolední 1,1 µg/l. Z celkových 24 sobotních odběrů z celé sítě vyhovělo předepsaným limitům 23.
I přesto Rabasová zaujala konzervativní a přísně analytický postoj. Zvýšila komunikační frekvenci a oznámila zintenzivnění odběrů z kritických uzlů ze dvou na tři testy denně (ráno, v poledne a večer). V neděli 27. září vyhovělo všech 13 ranních odběrů (hodnoty pod 1 µg/l). Přes tyto objektivně pozitivní ukazatele mluvčí odmítla veřejnosti i novinářům stanovit termín odvolání zákazu, argumentujíc tím, že v minulosti již po nízkých hodnotách došlo k opětovným skokovým nárůstům koncentrace olova, a pro vyhlášení pitnosti je vyžadována dlouhodobá a bezvýhradná stabilita zdrojových měření.
📈 Statistiky a kompletní datové tabulky
Následující tabulky obsahují kompletní faktografická data týkající se krizové události z roku 2026. Veškeré číselné hodnoty, názvy obcí i výsledky měření jsou uvedeny v plném rozsahu, bez selekce.
Tabulka 1: Seznam obcí a lokalit zasažených kontaminací olovem
| Pořadí | Název obce / lokality | Počet vodovodních přípojek |
|---|---|---|
| 1. | Odolena Voda | Systém zajišťoval vodu pro 15 000 obyvatel prostřednictvím 5 133 pevných odběrných míst. Náhradní zásobování pokrylo 35 mobilních cisteren (88 m³). |
| 2. | Klecany | |
| 3. | Zdiby | |
| 4. | Vodochody | |
| 5. | Husinec | |
| 6. | Postřižín | |
| 7. | Klíčany | |
| 8. | Větrušice | |
| 9. | Máslovice | |
| 10. | Sedlec | |
| 11. | Hoštice | |
| 12. | Řež |
- Poznámka: Krizová opatření a rozvoz vody se okrajově dotkly také přidružené zástavbové lokality Zahájí.
Tabulka 2: Měření koncentrace olova (Pb) ve vodojemu Odolena Voda
| Datum | Fáze odběru | Naměřená hodnota (µg/l) | Zákonný limit (µg/l) | Status výsledku |
|---|---|---|---|---|
| 14.–16. září 2026 | denní odběr (celkem 6 vzorků) | < 2,0 | 10,0 | V normě (pod mezí stanovitelnosti) |
| 24. září 2026 | denní odběr | 29,5 | 10,0 | Překročen |
| 26. září 2026 | ranní odběr | 41,1 | 10,0 | Překročen |
| 26. září 2026 | polední odběr | 1,4 | 10,0 | V normě |
| 26. září 2026 | odpolední odběr | 1,1 | 10,0 | V normě |
| 27. září 2026 | ranní odběr (13 uzlů) | < 1,0 | 10,0 | V normě |